http://pruvodce.islandklub.com/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Wanthalf 2026-05-11T12:21:37Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.31.1 http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Historie&diff=606 2017-11-12T16:39:52Z

<p>Wanthalf: /* Osídlení Islandu a &quot;věk ság&quot; */</p> <hr /> <div>Zde najdete zjednodušený přehled, potřebný pro pochopení současné islandské mentality, společenské situace a politiky. Podrobnosti naleznete v knize &#039;&#039;Dějiny Islandu&#039;&#039; (Helena Kadečková: &#039;&#039;Dějiny Islandu&#039;&#039;, edice: Dějiny států, Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-408-4)<br /> <br /> ==Osídlení Islandu a &quot;věk ság&quot;==<br /> <br /> O osídlení Islandu na konci devátého století máme poměrně podrobné zprávy díky &#039;&#039;&#039;Knize o záboru země&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;Landnámabók&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;Knize o Islanďanech&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;Íslendingabók&#039;&#039;), o nichž se soudí, že jsou relativně věrným zdrojem faktografických informací. Kniha o záboru země vyjmenovává všech asi 400 rodin, které osídlily Island, a zmiňuje i odkud na ostrov připluly, kdo byli jejich předci a kdo jejich významní potomkové. Mnohem spornější je už obsah &#039;&#039;&#039;Ság o Islanďanech&#039;&#039;&#039;, které líčí klíčové události (povětšinou spory sedláků) v několika následujících stoletích. Obojí má ovšem zcela zásadní vyznam pro pochopení islandské národní identity a celé následující historie.<br /> <br /> Před osídlením Islandu Seveřany na ostrově údajně pobývali křesťanští poustevníci z Irska (tzv. &#039;&#039;papar&#039;&#039;, viz názvy míst jako např. &#039;&#039;Papey&#039;&#039;), kteří však údajně před staroseverskými pohany v panice prchli. Historici ani archeologové však podrobnosti takových událostí nemohou potvrdit.<br /> <br /> Název ostrova, &#039;&#039;Ís-land&#039;&#039; neboli &#039;&#039;Ledová země&#039;&#039;, se tradičně připisuje jednomu z prvních vikingů, kteří se k ostrovu se svou výpravou zatoulali a byli zde nuceni nedobrovolně přečkat krutou zimu. Za prvního osadníka se považuje &#039;&#039;&#039;Ingólf Arnarson&#039;&#039;&#039;, který se usadil na místě dnešního Reykjavíku, a jehož sochu lze ve městě najít, stejně jako řadu dalších po něm pojmenovaných míst. Archeologické nálezy dataci prvního osídlení Reykjavíku dokládají - na místě dobových vykopávek je dnes podzemní muzeum, kde jsou základy původní usedlosti k vidění. Tato událost se datuje přibližně do let 870-874, tedy zhruba přesně do období, kdy bylo Norsko sjednoceno pod vládu svého prvního krále Haralda Krásnovlasého. Vzhledem k tomu, že většina kolonizátorů pocházela právě z oblasti západního Norska, je celkem pochopitelné, že chronologicky následující příběhy Ság o Islanďanech stylizují osadníky do rolí svobodomyslných sedláků, kteří se vzbouřili proti &quot;totalitnímu&quot; feudálnímu režimu a raději opustili svou vlast, než aby se vládě jednoho krále podrobili. Zlí jazykové ovšem mluví spíše jedovatě o &quot;kriminálnících a psancích, kteří uprchli před právem a zákonem&quot;. Pravda bude nejspíš - jako vždycky - někde mezi oběma interpretacemi.<br /> <br /> Seveřané ovšem ostrov často neosídlili přímo, ale přes další ostrovy v Atlantiku (Faerské ostrovy, Shetlandy, Orkneje či další britské ostrovy a Irsko), kde jejich rody buď nějakou dobu pobývaly, nebo se zde cestou alespoň &quot;zastavili&quot;. Z těchto ostrovů si zřejmě také nezřídka přivezli své manželky i množství otroků. To je nejspíš důvodem, proč současná genetika objevila v genech Islanďanů velký podíl keltského genetického materiálu - a to především u žen, kde velmi výrazně převažuje nad podílem staroseverským.<br /> <br /> Roku 930 si ostrované ustanovili hlavní zemský všeobecný sněm Alting (isl. &#039;&#039;Alþingi&#039;&#039;), na němž se každoročně scházeli předáci jednotlivých rodů na &#039;&#039;&#039;Sněmovních pláních&#039;&#039;&#039; (isl. &#039;&#039;Þingvellir&#039;&#039;), aby projednali společné záležitosti a spory, které se nepodařilo vyřešit na sněmech lokálních. Islanďané dnes hrdě mluví o &quot;první demokracii&quot; či &quot;prvním parlamentu&quot;, ve skutečnosti však celý tento společenský i právní systém byl převzat právě z jejich původní vlasti, Norska, kde byl právě v tomto období nahrazen novým systémem feudálním, a k demokracii v dnešním pojetí měl stále velmi daleko. Sněmovní pláně jsou každopádně dodnes symbolickým centrem Islandu a islandského národa a jeho identity.<br /> <br /> Zhruba v roce 1000 bylo na sněmu také formálně přijato &#039;&#039;&#039;křesťanství&#039;&#039;&#039;. Jak celá událost probíhala, je detailně popsáno v Sáze o přijetí křesťanství, která mj. vstoupila i do nejslavnější Ságy o Njálovi. Podstatnou roli v celé záležitosti hrál nepochybně i fakt, že na Island si dělal stále větší nároky norský král a že v onu dobu měj u sebe &quot;na návštěvě&quot; (rozuměj: jako rukojmí) syny nejvýznamnějších islandských předáků. Navíc ostrovu hrozily i narůstající vnitřní spory mezi pohany a nově konvertovanými křesťany. Rozhodnutí o formálním přijetí křesťanství tak bylo poměrně pragmatickým závěrem a navíc ani nevylučovalo pokračování pohanského vyznání &quot;v soukromí&quot; a v první fázi ani některé čistě pohanské praktiky, jako například odkládání novorozeňat. (Zlí jazykové tak trvrdí, že Islanďané zůstali ve skutečnosti pohany až dodnes.)<br /> <br /> Specifická islandská forma křesťanství přesto nahlodala už tak křehkou rovnováhu ve společnosti. Knězem se stal ten, kdo si &quot;na dvoře&quot; postavil kostel, a ten měl i v následujích dobách právo pobírat církevní &quot;desátky&quot;. Sociální rozdíly se tak ještě zvětšily a moc se během následujících staletí soustředila v rukou několika málo rodin. Jejich spory pak uvedly zemi prakticky do &#039;&#039;&#039;občanské války&#039;&#039;&#039;, kterou ukončilo až dobrovolné podřízení se norské koruně v letech 1262-1264.<br /> <br /> Během období ság však kolonizátoři (typicky: ti, kteří se se stali psanci už i na Islandu) osídlili i &#039;&#039;&#039;Grónsko&#039;&#039;&#039; a dali mu jméno &quot;Zelená země&quot; &#039;&#039;(Grœnland)&#039;&#039;, což někteří považují za &quot;největší realitní podvod&quot; všech dob. Staroseverské osídlení v Grónsku vydrželo po několik staletí, než z dodnes neznámých příčin vymizelo (vymřelo?). Mezitím ovšem stihli tamní osadníci objevit (kolem roku 1000) i břehy &#039;&#039;&#039;Severní Ameriky&#039;&#039;&#039;, kde se dokonce po pár let zjevně pokoušeli i o stálé osídlení, než byli vypuzeni spory s domorodými obyvateli. Nejslavnější je v tomto směru jméno &#039;&#039;&#039;Leifa Eiríkssona&#039;&#039;&#039; (jeho socha, věnovaná Islanďanům Američany, stojí před Reykjavickým kostelem Hallgrímskirkja), který údajně na americkou půdu vstoupil jako první, ačkoliv se tam usadit sám nepokoušel. Diskutabilní svědectví ság o Eiríkovi Rudém a o Gróňanech překvapivě potvrdil norský objevitel a spisovatel Helge Ingstad, kterému se nakonec podařilo - právě podle detailního popisu ve zmíněných ságách - objevit na ostrově New Foundland zcela prokazatelné archeologické doklady staroseverského osídlení datovaného právě do zmíněné doby - jak detailně popisuje ve své knize (v českém překladu vyšla pod výmluvným názvem &#039;&#039;Kolumbus nebyl první&#039;&#039;).<br /> <br /> ==Island jako součást Norska (a následně Dánska)==<br /> <br /> ==Reformace a dánská nadvláda==<br /> <br /> ==Národní obrození==<br /> <br /> ==Samostatný Island==</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Term%C3%A1ln%C3%AD_koupali%C5%A1t%C4%9B&diff=605 2017-09-26T13:26:22Z

<p>Wanthalf: /* Jak to na koupalištích funguje */</p> <hr /> <div>Islandská termální koupaliště jsou klíčem k mnoha jinak těžko pochopitelným tajemstvím života na Islandu. Slouží jako společenská centra - místa setkání osobních a prý i obchodních či politických jednání - plní tedy často funkci evropských restaurací či kaváren. Můžete se tu seznámit a popovídat si s domorodci na všechna možná i nemožná témata (a navíc většinou ještě střízlivými!). Fungují jako fantastická relaxace fyzická i duševní - v teplé vodě se úžasně uvolňuje tělo a jako by se z něj smývala i tíha všedních strastí a problémů. Ačkoliv je většina koupališť otevřených, jejich funkci člověk ocení paradoxně právě v tom nejhorším počasí - dešti či zimních sněžných vánicích. Islanďané se nechodí na koupaliště zchladit za horkých letních dnů, ale vyhřát za těch studených. Pokud máte pocit, že vás zastihlo na Islandu peklo, jděte se naložit do nejbližšího &quot;sundu&quot; a zjistíte, že jste v ráji (&quot;sund&quot; &lt; &quot;sundlaug&quot; = koupaliště; &quot;fara í sund&quot; = jít na koupaliště / do bazénu).<br /> <br /> == Běžná termální koupaliště ==<br /> <br /> Téměř každé islandské město, městečko či víska má své vlastní termální koupaliště. Často se nacházejí i uprostřed venkova. Většina z nich je otevřených, ale některá mohou být i krytá. Vstupné je na islandské poměry směšně zanedbatelné (v roce 2013 se zvedlo na zatím &quot;rekodní&quot; částky 250-600 ISK, čili zhruba cenu lepšího bochníku chleba až dvou). Vstupné je navíc celodenní - jediným časovým limitem je zavírací doba koupaliště. Koupaliště se tak stávají i velmi výhodnou cenovou alternativou k placeným rychlým sprchám v některých kempech - na koupališti se za tytéž peníze můžete cachtat klidně celý den.<br /> <br /> Vybavenost koupališť se liší úměrně s velikostí města či městečka, kde se nachází. Nezbytný je malý plavecký bazén, většinou o délce 25 metrů, v němž bývá voda relativně nejchladnější. Podle velikosti obce pak přibývají horké hrnce s různě odstupňovanou teplotou vody a velikostí - základem je vždy alespoň hrnec s teplotou mezi 36-38 stupni Celsia. I nepříliš velké obce obvykle nabídnou i druhý hrnec s vodou o teplotě přes 40 stupňů. Největší koupaliště mohou nabídnout čtyři i více různých hrnců s vodou různé teploty od 36 do 44 stupňů. Kapacita hrnců bývá od čtyř až do několika desítek osob. Specialitou některých koupališť (např. Seltjarnarnes či Reykjavický plavecký stadion v Laugardalu) jsou pak hrnce s mírně slanou, minerální vodou z přímořských vrtů. &quot;Nejchladnější&quot; hrnce bývají obvykle vybaveny či nějak doplněny i brouzdalištěm či zvláštním bazénkem pro děti, často i s nějakou menší vodní atrakcí; různé plováky, hračky i návleky pro dětské neplavce bývají samozřejmě vždy k dispozici.<br /> <br /> S velikostí obce také v hrncích přibývají různé masážní trysky, proudové či bublinkové - někdy řízené centrálně a někdy zapínatelné tlačítkem na hraně bazénu. Objevují se také různě velké skluzavky či tobogány. Většina koupališť (kromě těch nejmenších) je také vybavena alespoň malou parní saunou doplněnou nějakou tou sprchou - kromě studených bývá obvykle k dispozici i nějaká teplá či dokonce regulovatelná. Naproti tomu suché sauny se objevují velmi výjimečně a pokud už jsou k dispozici, mohou být za příplatek. (Hledáte-li saunu marně, sledujte směrovky s nápisem &quot;Eimbað&quot; či &quot;Gufubað&quot;.)<br /> <br /> Na řadě míst mají různé horké hrnce i své tradiční osazenstvo. Například v reykjavické Západní čtvrti (Vesturbær) bývá jeden hrnec povětšinou obsazen místními &quot;štamgasty&quot; - profesory z univerzity, divadelními a filmovými herci či dalšími tradičními obyvateli z okolí; jiný hrnec je zase téměř výhradně okupován mládeží, většinou zahraničními studenty opět z nedaleké univerzity. Tuto tradici nabourává (od roku 2014) nově přistavený komplex několika dalších hrnců s řadou masážních trysek. V nejhorčejším hrnci každého koupaliště prakticky vždy narazíte na lokální postarší &quot;raky&quot;, kteří si zde vyhřívají své staré kosti, nebo i jejich mladší drsnější kolegy - málokdo zde opravdu vydrží dlouho ponořen až po krk, neboť teploty 42-44 stupňů jsou pro lidskou fyziologii už po nedlouhé době skutečně neúnosné až nebezpečné.<br /> <br /> Patrně nejpestřejším koupalištěm pro děti i dospělé je koupaliště v reykjavické periferní čtvrti Árbær. Je vybaveno mimo jiné celou řadou bublavců a masážních umělých vodopádků, k nimž nedávno přibyl nový velký horký hrnec s řadou velmi příjemných proudových masážních trysek. Přibyla také novější a mnohem příjemnější parní sauna. Nechybí zde samozřejmě skvělý tobogán - nedlouhý, ale přesto rychlý. Jediným mínusem je snad jen značně nadprůměrná chlorovanost vody (v rámci českých měřítek zcela běžná).<br /> <br /> Největším koupalištěm je patrně plavecký stadión v Laugardalu v Reykjavíku. Najdete tu jinak téměř nevídaný bazén plné délky 50m - tedy vlastně dokonce dva: jeden vnější a jeden krytý. Doplněn je samozřejmě čtveřicí horkých hrnců různých teplot, jedním speciálním s vodou z přímořských vrtů a velkým společenským hrncem-bazénem. To doplňuje poměrně velký bazén pro děti a mládež, relaxační mělký &quot;disk&quot;, nezbytná parní sauna a tobogán (který však v posledních letech nebýval často v provozu.)<br /> <br /> Pokud hledáte koupel v moři a přeci jen nechcete zcela umrznout, můžete navštívit reykjavické koupaliště na pláží Nauthólsvíku (za vnitrostátním letištěm, pod návrším Öskjuhlíð, jemuž vévodí nepřehlédnutelná Perla). Kromě velkého horkého hrnce tu najdete také teplou vodou vyhřívanou mořskou zátoku, v níž se nachází další, ještě teplejší horký hrnec.<br /> <br /> == Divoká a polodivoká koupaliště ==<br /> <br /> Na Islandu lze nalézt celou řadu více či méně divokých koupališť. Může se jednat o cokoliv, od historických bazénů dodnes udržovaných a někdy i normálně placených, až po divoké přehrádky ze spontánně navršených kamenů v potoce u nějakého horkého vřídla uprostřed divoké krajiny, kde se sotva namočí a ohřeje jeden či dva lidé, a které sotva najdete, pokud o nich nevíte. Řada z nich se nachází i na pěkných místech třeba na břehu moře v různých fjordech nebo naopak skrytých někde v horských údolích.<br /> <br /> Asi nejznámějším dnes už divokým koupalištěm &quot;na vlastní nebezpečí&quot; je nejstarší islandský bazén na konci údolí za statkem Seljavellir, na odbočce z hlavní silnice zhruba na půli cesty mezi vodopády Seljalandfoss a Skógafoss. Jednu z jeho čtyř stěn tvoří přírodní skalní svah, z něhož stékají potůčky teplé vody, zbylé stěny jsou umělé. Voda v bazénu bývá zeleně kalná a svého času jste tu prý mohli vidět plavat mršinu ovce stejně dobře jako rodinku s miminkem (samozřejmě ne současně!). Vedle bazénu je i stará převlékárna, která vám ale nenabídne větší komfort než čtyři stěny, dveře a pár háčků na zdi. V údolí donedávna fungovalo i modernější koupaliště, které však zanesl popel z erupce Eyjafjallajökull v roce 2010 a až teprve v létě 2014 vypadá opět provozuschopně. K němu lze také dojet autem. Na rozdíl od nového bylo však staré koupaliště z popele vyhrabáno a znovu zprovozněno místními skauty, ale je třeba k němu dojít pěšky údolím ještě asi jeden kilometr dále podél řeky. Cestu ke koupališti zpestřují horké vodotrysky ze zbytků rezavějících instalací na starých termálních pramenech.<br /> <br /> Kompromisem běžného a divokého koupaliště je bazén u statku Lýsuhóll na poloostrově Snæfellsnes. Jedná se o běžné, placené koupaliště uprostřed venkova, které je však napájené místní silně mineralizovanou vodou, která rychle zanáší trubky i bazén nánosy železitého kamene. Bazén také poměrně rychle zarůstá kalnými zelenými řasami. Z týchž důvodů je pak jedněmi návštěvníky zatracován jako &quot;nečistý&quot; a jinými vyzdvihován jako &quot;přírodní&quot;.<br /> <br /> Jedním z nejpopulárnějších divokých turistických koupališť je horký hrnec na Hveravellir v severní části vnitrozemské silnice č. 35 přes Kjölur. Nachází se zde turistická chata, malý kemp a pole horkých pramenů. Z těch se také napájí menší polodivoký bazének, kde teplotu vody můžete ovlivnit prostě tím, nakolik vychýlíte tok horké vody z velké gumové hadice mezi bazénkem a sousedním potokem, který je jinak zdrojem studené vody.<br /> <br /> V &quot;nedalekém&quot; údolí pod svahy hor Kerlingarfjöll, asi kilometr proti proudu potoka od tamní turistické stanice a kempu, lze nalézt na dně skalní průrvy jedno z nejdivočejších míst ke koupání na Islandu. Původní bazének napájený ze zbytku železné roury jakéhosi starého vrtu byl už - vzhledem ke klesající teplotě vody - pomalu rozebrán ve prospěch kamenité hráze u sousední roury, která chrlí vodu přeci jen o pár stupňů teplejší. Namočí se tu sotva dva tři lidé najednou a teplota není nijak závratná, ale za ten zážitek to stojí. Na místě je ještě k dispozici zbytek chátrající dřevěné budky, použitelné jako převlékárna. Nejspíš tu ale stejně moc lidí nepotkáte.<br /> <br /> Dříve poměrně populární, ale dnes už poklidnější koupel najdete v jeskyních pukliny Stóragjá nedaleko křižovatky silnic v Reykjahlíðu u jezera Mývatn. Problémem není jen netriviální dostupnost - do podzemních bazénků je nutno se spustit pár metrů po zde nainstalovaných lanech - ale také nepříliš vysoká teplota, která je ovšem údajně optimální pro kdejaké ne příliš člověku prospěšné řasy a bakterie. Domorodci tvrdí, že zvláště ke konci sezóny by do místní vody už rozhodně nelezli. Přesto se tu někteří Islanďané zastavují dodnes na krátkou koupelovou přestávku během své cesty mezi východem a západem země. Nedaleké modravé jeskyně Grjótagjá už naopak dnes použitelné ke koupeli nejsou právě kvůli stoupající teplotě vody, která se blíží už 50 stupňům. Na Islandu se vše neustále mění...<br /> <br /> Řadu více i méně divokých, ale přesto udržovaných malých koupališť, lze nalézet také na březích Západních fjordů. I když se však často nacházejí hned u silnice, bez předchozí informace se těžko hledají. Budou proto zmíněna v místopisné části průvodce.<br /> <br /> == Modré laguny ==<br /> <br /> Třetím, nejluxusnějším a hlavně nejdražším typem koupališť jsou modravé &quot;laguny&quot;. Existují na Islandu dnes vlastně jen dvě. Od běžných koupališť se liší kalnou, silně minerální modravou vodou, zdánlivě přírodním divokým prostředím a hlavně cenou ve výši deseti až dvacetinásobku cen běžných koupališť.<br /> <br /> Ta nejznámější, slavná &quot;Modrá laguna&quot; se nachází hned u letiště v Keflavíku, cestou do Reykjavíku na odbočce k vesnici Grindavík, a navštěvuje ji prakticky každý, kdo na Island zavítá jako turista. Původně se jednalo o divoké odpadní jezírko geotermální elektrárny, kde se neopatrní turisté občas vydali tak blízko k samotné elektrárně, že byli polapeni horkými proudy a za živa uvařeni. To vám dnes nehrozí ani náhodou. I když stále poblíž oné geotermální elektrárny, Modrá laguna je dnes luxusním koupalištěm v lávovém poli, kde se můžete bezpečně cachtat v kalné modravé vodě, mazat hroudami &quot;zázračného&quot; bílého bahna (které vám pak v prodejně nabídnou v malých tubách za stovky a tisíce korun jako &quot;zázračnou&quot; kosmetiku), masírovat umělým vodopádem nebo pařit v parní i klasické suché sauně. Máte-li dost peněz, můžete si do laguny nechat naservírovat oblíbený koktejl či jinou lahůdku. K dispozici je i romantická jeskyňka, v níž se za temných zimních nocí odehrávají zdánlivě romantické, ale ve skutečnosti celkem banálně naturalistické interakce partnerských párů. Hlavním problémem Modré laguny je její směrování ke stále více snobské superluxusní image, která znechucuje především domorodce. Jenom v posledních několika málo letech se vstupné zvýšilo několikanásobně: při devalvaci islandské koruny na polovinu během krize v roce 2008 bylo adekvátně zdvojnásobeno, aby se vyrovnalo 25 EURům, a zakrátko opět zvýšeno na současnou úroveň až 40 EUR (asi 6400 ISK). Samozřejmě stoupalo už v dřívějších letech, ale asi nikdy až tak raketově. Domorodce neukolébalo ani protekční nabídkou asi 50% slevy, kterou nabízí členům &quot;Klubu přátel Modré laguny&quot; - to je kdokoliv, kdo si na webu zaregistruje svoje islandské osobní registrační číslo (&quot;kennitala&quot;). Stále více se profiluje jako luxusní centrum relaxace pro bohaté podnikatele - nabízí masáže, ozdravné pobyty, rauty a konference s obsluhou přímo v bazénu, či aspoň luxusní večeře pro jednotlivce ve své luxusní restauraci. Zdá se, že podle marketingového oddělení stoupá léčivý efekt místní vody a odpadního bahna přímo úměrně se zvyšujícími se cenami (to jest: velmi rychle). Nově se začalo dokonce vybírat vstupné ve výši 10 EUR i pro ty, kdo se chtějí na lagunu jen podívat z terasy restaurace. Není proto divu, že ačkoliv se Modrá laguna těší návalům stále většího množství zvědavých turistů, i nejhýřivější Islanďané se od ní začínají znechuceně odvracet.<br /> <br /> Nepoměrně větší klid a pohodu najdete v druhé laguně na severu ostrova, u jezera Mývatn, jen pár kilometrů východně od osady Reykjahlíð, než silnice vystoupá na hřebínek rudého Námafjallu. Jmenuje se &quot;Jarðböðin&quot;, tedy &quot;Zemské koupele&quot;, a je také poměrně drahá, ale stále o polovinu levnější než slavná Modrá laguna. Je také výrazně menší a přesto klidnější, civilnější a méně narvaná turisty. V létě si tu můžete vychutnat dlouhé večery až do půlnoci, kdy slunce teprve mírně klesá za obzor. <br /> <br /> == Jak to na koupalištích funguje ==<br /> <br /> Islandská koupaliště skrývají i pár tajemství, o kterých je dobré vědět předem, pokud nechcete být zaskočení.<br /> <br /> Vstupné se obvykle platí jednorázově, značně výhodnější však bývají permanentky či alespoň karty na 10 vstupů. V Reykjavíku taková karta (za 4100 ISK v roce 2013) platí pro vstup na všechna koupaliště na území města, takže s ní můžete vyzkoušet všechna, která na katastru města jako takového skutečně leží. Ovšem pozor, neplatí na území žádného z plynule navazujících přilehlých měst, dokonce ani do jinak zajímavého koupaliště na konci reykjavického poloostrova Seltjarnarnes, který je také samostatným městem! Jistější je tedy udělat si předem jasný přehled z webu provozovatele reykjavických sportovišť http://itr.is).<br /> <br /> U pokladny také většinou dostanete klíček ke skříňce, žeton do zámku či nejmodernější RFID náramek s čipem. S tím se odeberete k šatnám, na jejichž prahu si zujete boty. Ty si můžete vzít pro jistotu s sebou do šatny, ale snad všichni domorodci a i většina turistů (aspoň těch z civilizovaných zemí) je v klidu nechává v přihrádce na chodbě a nijak na to nedoplácejí, ač na větších koupalištích se provozovatelé raději výraznými cedulemi jakékoliv zodpovědnosti jasně zříkají.<br /> <br /> V šatně si většinou můžete vybrat skříňku sami, pokud jste tedy nedostali klíček od nějaké konkrétní. S čipovým náramkem si také můžete vybrat a čipem pak skříňku zamknete a tutéž po návratu zase odemknete - systém se u elektroniky liší, ale vždy jsou k dispozici jasně ilustrované instrukce i pro největší technické antitalenty. Na opravdu malých koupalištích skříňky také nemusí být vůbec, a pak si věci prostě jen naskládáte do košíku, který necháte ležet v šatně na lavici. V některých případech můžete na začátku šatny narazit alespoň na malé uzamykatelné skříňky na cennosti. Pokud tam nejsou ani ty a nemůžete se za žádnou cenu zbavit nutkavého východoevropského pocitu, že příležitost dělá zloděje i v té nejmenší islandské vísce, pak vám drahocenné klíče od auta či peněženku jistě pohlídají na pokladně. Ač jim to může přijít k smíchu, Islanďané mají pochopení a soucit s nebožáky z těch nešťastných zemí, kde se prostě opravdu krade i na pustém venkově, a třeba to posílí i jejich národní hrdost, že tyhle problémy se jejich domova dodnes nijak moc vážně netýkají.<br /> <br /> Ať už jste se vypořádali se svými cennostmi jakkoliv, ručníky se obvykle odkládají do přihrádek mezi šatnami a sprchami a nechávají se tam až do návratu z bazénu. Pokud máte pocit, že by vám někdo mohl na Islandu ukrást i obyčejný ručník, jistě vás nikdo nebude hubovat, pokud si ho vezmete s sebou k bazénu - maximálně vás opět v duchu polituje.<br /> <br /> Po šatně a odložení ručníku dochází na to, co je pro mnoho zakomplexovaných či paranoidně stydlivých cizinců největším šokem a traumatem, a kvůli němuž jsou pak schopni napsat celostránkový referát o svých stihomamech do nejbližších novin či časopisu ihned po návratu do své rodné vlasti: zcela samozřejmá islandská povinnost důkladně se před vstupem na koupaliště osprchovat spolu s ostatními - byť jen stejného pohlaví - BEZ plavek! A samozřejmě si všechny intimní partie ve sprše řádně vydrbat mýdlem z místních bohatých dávkovačů. Na tuto skutečnost také v mnoha jazycích i schematicky upozorňují všudypřítomné cedule. A věřte, že pravdu mají ti z cestovatelů, kteří upozorňují, že žádným tělesným defektem či odlišností nevzbudíte ve sprchách tolik pozornosti a pohoršení, jako tím, že se budete neslušně a nemravně (a hlavně nehygienicky!) sprchovat v plavkách, nebo dokonce že se pokusíte proklouznout zcela bez sprchování! Pokud tedy trpíte pocitem, že vás přesto v islandských sprchách někdo po očku pozoruje, je na místě raději vyhledat pomoc psychologa, než se dělit o své traumatické zážitky v publicistice. A pokud předem víte, že nějaké problémy se stydlivostí máte, budiž vám nadějí alespoň to, že právě kvůli takovým zahraničním nešťastníkům začínají Islanďané alespoň na těch nejvýznamnějších koupalištích instalovat do jinak otevřených sprch vždy alespoň jeden zatáhnutelný závěs.<br /> <br /> Po důkladné sprše se již můžete vesele naložit do některého z horkých hrnců, využít masážních trysek či bublinkových koupelí, parní sauny, tobogánů či jiných atrakcí - anebo si jít prostě trochu obyčejně zaplavat. V hrncích se pak můžete seznamovat s domorodci i dalšími cestovateli a dovědět se spoustu zajímavých informací (nebo též dezinformací) a názorů - prostě jako v české hospodě.<br /> <br /> Když se koupelí nabažíte až až, opakuje se stejný postup jako na začátku, jen opačným směrem. V moderněji vybavených šatnách bývá navíc k dispozici i centrifuga na vysušení plavek. Větší koupaliště bývají také vybavena nějakým tím fénem na vlasy. V každém případě je třeba se osušit ve vyhrazeném prostoru mezi sprchami a šatnou, abyste nenadělali v šatnách loužičky - obvykle je to právě tam, kde se nacházejí dříve zmíněné přihrádky na odložené ručníky.<br /> <br /> Z islandského koupaliště budete zcela jistě vždy odcházet s úžasně odlehčeným pocitem na těle i na duši. A nejspíš i s touhou, aby něco tak úžasného existovalo i ve vaší rodné vlasti.<br /> <br /> == Seznam islandských koupališť ==<br /> <br /> https://is.wikipedia.org/wiki/Sundlaugar_og_laugar_á_Íslandi</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Term%C3%A1ln%C3%AD_koupali%C5%A1t%C4%9B&diff=604 2017-09-26T13:26:08Z

<p>Wanthalf: /* Seznam islandských koupališť */</p> <hr /> <div>Islandská termální koupaliště jsou klíčem k mnoha jinak těžko pochopitelným tajemstvím života na Islandu. Slouží jako společenská centra - místa setkání osobních a prý i obchodních či politických jednání - plní tedy často funkci evropských restaurací či kaváren. Můžete se tu seznámit a popovídat si s domorodci na všechna možná i nemožná témata (a navíc většinou ještě střízlivými!). Fungují jako fantastická relaxace fyzická i duševní - v teplé vodě se úžasně uvolňuje tělo a jako by se z něj smývala i tíha všedních strastí a problémů. Ačkoliv je většina koupališť otevřených, jejich funkci člověk ocení paradoxně právě v tom nejhorším počasí - dešti či zimních sněžných vánicích. Islanďané se nechodí na koupaliště zchladit za horkých letních dnů, ale vyhřát za těch studených. Pokud máte pocit, že vás zastihlo na Islandu peklo, jděte se naložit do nejbližšího &quot;sundu&quot; a zjistíte, že jste v ráji (&quot;sund&quot; &lt; &quot;sundlaug&quot; = koupaliště; &quot;fara í sund&quot; = jít na koupaliště / do bazénu).<br /> <br /> == Běžná termální koupaliště ==<br /> <br /> Téměř každé islandské město, městečko či víska má své vlastní termální koupaliště. Často se nacházejí i uprostřed venkova. Většina z nich je otevřených, ale některá mohou být i krytá. Vstupné je na islandské poměry směšně zanedbatelné (v roce 2013 se zvedlo na zatím &quot;rekodní&quot; částky 250-600 ISK, čili zhruba cenu lepšího bochníku chleba až dvou). Vstupné je navíc celodenní - jediným časovým limitem je zavírací doba koupaliště. Koupaliště se tak stávají i velmi výhodnou cenovou alternativou k placeným rychlým sprchám v některých kempech - na koupališti se za tytéž peníze můžete cachtat klidně celý den.<br /> <br /> Vybavenost koupališť se liší úměrně s velikostí města či městečka, kde se nachází. Nezbytný je malý plavecký bazén, většinou o délce 25 metrů, v němž bývá voda relativně nejchladnější. Podle velikosti obce pak přibývají horké hrnce s různě odstupňovanou teplotou vody a velikostí - základem je vždy alespoň hrnec s teplotou mezi 36-38 stupni Celsia. I nepříliš velké obce obvykle nabídnou i druhý hrnec s vodou o teplotě přes 40 stupňů. Největší koupaliště mohou nabídnout čtyři i více různých hrnců s vodou různé teploty od 36 do 44 stupňů. Kapacita hrnců bývá od čtyř až do několika desítek osob. Specialitou některých koupališť (např. Seltjarnarnes či Reykjavický plavecký stadion v Laugardalu) jsou pak hrnce s mírně slanou, minerální vodou z přímořských vrtů. &quot;Nejchladnější&quot; hrnce bývají obvykle vybaveny či nějak doplněny i brouzdalištěm či zvláštním bazénkem pro děti, často i s nějakou menší vodní atrakcí; různé plováky, hračky i návleky pro dětské neplavce bývají samozřejmě vždy k dispozici.<br /> <br /> S velikostí obce také v hrncích přibývají různé masážní trysky, proudové či bublinkové - někdy řízené centrálně a někdy zapínatelné tlačítkem na hraně bazénu. Objevují se také různě velké skluzavky či tobogány. Většina koupališť (kromě těch nejmenších) je také vybavena alespoň malou parní saunou doplněnou nějakou tou sprchou - kromě studených bývá obvykle k dispozici i nějaká teplá či dokonce regulovatelná. Naproti tomu suché sauny se objevují velmi výjimečně a pokud už jsou k dispozici, mohou být za příplatek. (Hledáte-li saunu marně, sledujte směrovky s nápisem &quot;Eimbað&quot; či &quot;Gufubað&quot;.)<br /> <br /> Na řadě míst mají různé horké hrnce i své tradiční osazenstvo. Například v reykjavické Západní čtvrti (Vesturbær) bývá jeden hrnec povětšinou obsazen místními &quot;štamgasty&quot; - profesory z univerzity, divadelními a filmovými herci či dalšími tradičními obyvateli z okolí; jiný hrnec je zase téměř výhradně okupován mládeží, většinou zahraničními studenty opět z nedaleké univerzity. Tuto tradici nabourává (od roku 2014) nově přistavený komplex několika dalších hrnců s řadou masážních trysek. V nejhorčejším hrnci každého koupaliště prakticky vždy narazíte na lokální postarší &quot;raky&quot;, kteří si zde vyhřívají své staré kosti, nebo i jejich mladší drsnější kolegy - málokdo zde opravdu vydrží dlouho ponořen až po krk, neboť teploty 42-44 stupňů jsou pro lidskou fyziologii už po nedlouhé době skutečně neúnosné až nebezpečné.<br /> <br /> Patrně nejpestřejším koupalištěm pro děti i dospělé je koupaliště v reykjavické periferní čtvrti Árbær. Je vybaveno mimo jiné celou řadou bublavců a masážních umělých vodopádků, k nimž nedávno přibyl nový velký horký hrnec s řadou velmi příjemných proudových masážních trysek. Přibyla také novější a mnohem příjemnější parní sauna. Nechybí zde samozřejmě skvělý tobogán - nedlouhý, ale přesto rychlý. Jediným mínusem je snad jen značně nadprůměrná chlorovanost vody (v rámci českých měřítek zcela běžná).<br /> <br /> Největším koupalištěm je patrně plavecký stadión v Laugardalu v Reykjavíku. Najdete tu jinak téměř nevídaný bazén plné délky 50m - tedy vlastně dokonce dva: jeden vnější a jeden krytý. Doplněn je samozřejmě čtveřicí horkých hrnců různých teplot, jedním speciálním s vodou z přímořských vrtů a velkým společenským hrncem-bazénem. To doplňuje poměrně velký bazén pro děti a mládež, relaxační mělký &quot;disk&quot;, nezbytná parní sauna a tobogán (který však v posledních letech nebýval často v provozu.)<br /> <br /> Pokud hledáte koupel v moři a přeci jen nechcete zcela umrznout, můžete navštívit reykjavické koupaliště na pláží Nauthólsvíku (za vnitrostátním letištěm, pod návrším Öskjuhlíð, jemuž vévodí nepřehlédnutelná Perla). Kromě velkého horkého hrnce tu najdete také teplou vodou vyhřívanou mořskou zátoku, v níž se nachází další, ještě teplejší horký hrnec.<br /> <br /> == Divoká a polodivoká koupaliště ==<br /> <br /> Na Islandu lze nalézt celou řadu více či méně divokých koupališť. Může se jednat o cokoliv, od historických bazénů dodnes udržovaných a někdy i normálně placených, až po divoké přehrádky ze spontánně navršených kamenů v potoce u nějakého horkého vřídla uprostřed divoké krajiny, kde se sotva namočí a ohřeje jeden či dva lidé, a které sotva najdete, pokud o nich nevíte. Řada z nich se nachází i na pěkných místech třeba na břehu moře v různých fjordech nebo naopak skrytých někde v horských údolích.<br /> <br /> Asi nejznámějším dnes už divokým koupalištěm &quot;na vlastní nebezpečí&quot; je nejstarší islandský bazén na konci údolí za statkem Seljavellir, na odbočce z hlavní silnice zhruba na půli cesty mezi vodopády Seljalandfoss a Skógafoss. Jednu z jeho čtyř stěn tvoří přírodní skalní svah, z něhož stékají potůčky teplé vody, zbylé stěny jsou umělé. Voda v bazénu bývá zeleně kalná a svého času jste tu prý mohli vidět plavat mršinu ovce stejně dobře jako rodinku s miminkem (samozřejmě ne současně!). Vedle bazénu je i stará převlékárna, která vám ale nenabídne větší komfort než čtyři stěny, dveře a pár háčků na zdi. V údolí donedávna fungovalo i modernější koupaliště, které však zanesl popel z erupce Eyjafjallajökull v roce 2010 a až teprve v létě 2014 vypadá opět provozuschopně. K němu lze také dojet autem. Na rozdíl od nového bylo však staré koupaliště z popele vyhrabáno a znovu zprovozněno místními skauty, ale je třeba k němu dojít pěšky údolím ještě asi jeden kilometr dále podél řeky. Cestu ke koupališti zpestřují horké vodotrysky ze zbytků rezavějících instalací na starých termálních pramenech.<br /> <br /> Kompromisem běžného a divokého koupaliště je bazén u statku Lýsuhóll na poloostrově Snæfellsnes. Jedná se o běžné, placené koupaliště uprostřed venkova, které je však napájené místní silně mineralizovanou vodou, která rychle zanáší trubky i bazén nánosy železitého kamene. Bazén také poměrně rychle zarůstá kalnými zelenými řasami. Z týchž důvodů je pak jedněmi návštěvníky zatracován jako &quot;nečistý&quot; a jinými vyzdvihován jako &quot;přírodní&quot;.<br /> <br /> Jedním z nejpopulárnějších divokých turistických koupališť je horký hrnec na Hveravellir v severní části vnitrozemské silnice č. 35 přes Kjölur. Nachází se zde turistická chata, malý kemp a pole horkých pramenů. Z těch se také napájí menší polodivoký bazének, kde teplotu vody můžete ovlivnit prostě tím, nakolik vychýlíte tok horké vody z velké gumové hadice mezi bazénkem a sousedním potokem, který je jinak zdrojem studené vody.<br /> <br /> V &quot;nedalekém&quot; údolí pod svahy hor Kerlingarfjöll, asi kilometr proti proudu potoka od tamní turistické stanice a kempu, lze nalézt na dně skalní průrvy jedno z nejdivočejších míst ke koupání na Islandu. Původní bazének napájený ze zbytku železné roury jakéhosi starého vrtu byl už - vzhledem ke klesající teplotě vody - pomalu rozebrán ve prospěch kamenité hráze u sousední roury, která chrlí vodu přeci jen o pár stupňů teplejší. Namočí se tu sotva dva tři lidé najednou a teplota není nijak závratná, ale za ten zážitek to stojí. Na místě je ještě k dispozici zbytek chátrající dřevěné budky, použitelné jako převlékárna. Nejspíš tu ale stejně moc lidí nepotkáte.<br /> <br /> Dříve poměrně populární, ale dnes už poklidnější koupel najdete v jeskyních pukliny Stóragjá nedaleko křižovatky silnic v Reykjahlíðu u jezera Mývatn. Problémem není jen netriviální dostupnost - do podzemních bazénků je nutno se spustit pár metrů po zde nainstalovaných lanech - ale také nepříliš vysoká teplota, která je ovšem údajně optimální pro kdejaké ne příliš člověku prospěšné řasy a bakterie. Domorodci tvrdí, že zvláště ke konci sezóny by do místní vody už rozhodně nelezli. Přesto se tu někteří Islanďané zastavují dodnes na krátkou koupelovou přestávku během své cesty mezi východem a západem země. Nedaleké modravé jeskyně Grjótagjá už naopak dnes použitelné ke koupeli nejsou právě kvůli stoupající teplotě vody, která se blíží už 50 stupňům. Na Islandu se vše neustále mění...<br /> <br /> Řadu více i méně divokých, ale přesto udržovaných malých koupališť, lze nalézet také na březích Západních fjordů. I když se však často nacházejí hned u silnice, bez předchozí informace se těžko hledají. Budou proto zmíněna v místopisné části průvodce.<br /> <br /> == Modré laguny ==<br /> <br /> Třetím, nejluxusnějším a hlavně nejdražším typem koupališť jsou modravé &quot;laguny&quot;. Existují na Islandu dnes vlastně jen dvě. Od běžných koupališť se liší kalnou, silně minerální modravou vodou, zdánlivě přírodním divokým prostředím a hlavně cenou ve výši deseti až dvacetinásobku cen běžných koupališť.<br /> <br /> Ta nejznámější, slavná &quot;Modrá laguna&quot; se nachází hned u letiště v Keflavíku, cestou do Reykjavíku na odbočce k vesnici Grindavík, a navštěvuje ji prakticky každý, kdo na Island zavítá jako turista. Původně se jednalo o divoké odpadní jezírko geotermální elektrárny, kde se neopatrní turisté občas vydali tak blízko k samotné elektrárně, že byli polapeni horkými proudy a za živa uvařeni. To vám dnes nehrozí ani náhodou. I když stále poblíž oné geotermální elektrárny, Modrá laguna je dnes luxusním koupalištěm v lávovém poli, kde se můžete bezpečně cachtat v kalné modravé vodě, mazat hroudami &quot;zázračného&quot; bílého bahna (které vám pak v prodejně nabídnou v malých tubách za stovky a tisíce korun jako &quot;zázračnou&quot; kosmetiku), masírovat umělým vodopádem nebo pařit v parní i klasické suché sauně. Máte-li dost peněz, můžete si do laguny nechat naservírovat oblíbený koktejl či jinou lahůdku. K dispozici je i romantická jeskyňka, v níž se za temných zimních nocí odehrávají zdánlivě romantické, ale ve skutečnosti celkem banálně naturalistické interakce partnerských párů. Hlavním problémem Modré laguny je její směrování ke stále více snobské superluxusní image, která znechucuje především domorodce. Jenom v posledních několika málo letech se vstupné zvýšilo několikanásobně: při devalvaci islandské koruny na polovinu během krize v roce 2008 bylo adekvátně zdvojnásobeno, aby se vyrovnalo 25 EURům, a zakrátko opět zvýšeno na současnou úroveň až 40 EUR (asi 6400 ISK). Samozřejmě stoupalo už v dřívějších letech, ale asi nikdy až tak raketově. Domorodce neukolébalo ani protekční nabídkou asi 50% slevy, kterou nabízí členům &quot;Klubu přátel Modré laguny&quot; - to je kdokoliv, kdo si na webu zaregistruje svoje islandské osobní registrační číslo (&quot;kennitala&quot;). Stále více se profiluje jako luxusní centrum relaxace pro bohaté podnikatele - nabízí masáže, ozdravné pobyty, rauty a konference s obsluhou přímo v bazénu, či aspoň luxusní večeře pro jednotlivce ve své luxusní restauraci. Zdá se, že podle marketingového oddělení stoupá léčivý efekt místní vody a odpadního bahna přímo úměrně se zvyšujícími se cenami (to jest: velmi rychle). Nově se začalo dokonce vybírat vstupné ve výši 10 EUR i pro ty, kdo se chtějí na lagunu jen podívat z terasy restaurace. Není proto divu, že ačkoliv se Modrá laguna těší návalům stále většího množství zvědavých turistů, i nejhýřivější Islanďané se od ní začínají znechuceně odvracet.<br /> <br /> Nepoměrně větší klid a pohodu najdete v druhé laguně na severu ostrova, u jezera Mývatn, jen pár kilometrů východně od osady Reykjahlíð, než silnice vystoupá na hřebínek rudého Námafjallu. Jmenuje se &quot;Jarðböðin&quot;, tedy &quot;Zemské koupele&quot;, a je také poměrně drahá, ale stále o polovinu levnější než slavná Modrá laguna. Je také výrazně menší a přesto klidnější, civilnější a méně narvaná turisty. V létě si tu můžete vychutnat dlouhé večery až do půlnoci, kdy slunce teprve mírně klesá za obzor. <br /> <br /> == Jak to na koupalištích funguje ==<br /> <br /> Islandská koupaliště skrývají i pár tajemství, o kterých je dobré vědět předem, pokud nechcete být zaskočení.<br /> <br /> Vstupné se obvykle platí jednorázově, značně výhodnější však bývají permanentky či alespoň karty na 10 vstupů. V Reykjavíku taková karta (za 4100 ISK v roce 2013) platí pro vstup na všechna koupaliště na území města, takže s ní můžete vyzkoušet všechna, která na katastru města jako takového skutečně leží. Ovšem pozor, neplatí na území žádného z plynule navazujících přilehlých měst, dokonce ani do jinak zajímavého koupaliště na konci reykjavického poloostrova Seltjarnarnes, který je také samostatným městem! Jistější je tedy udělat si předem jasný přehled z webu provozovatele reykjavických sportovišť http://itr.is).<br /> <br /> U pokladny také většinou dostanete klíček ke skříňce, žeton do zámku či nejmodernější RFID náramek s čipem. S tím se odeberete k šatnám, na jejichž prahu si zujete boty. Ty si můžete vzít pro jistotu s sebou do šatny, ale snad všichni domorodci a i většina turistů (aspoň těch z civilizovaných zemí) je v klidu nechává v přihrádce na chodbě a nijak na to nedoplácejí, ač na větších koupalištích se provozovatelé raději výraznými cedulemi jakékoliv zodpovědnosti jasně zříkají.<br /> <br /> V šatně si většinou můžete vybrat skříňku sami, pokud jste tedy nedostali klíček od nějaké konkrétní. S čipovým náramkem si také můžete vybrat a čipem pak skříňku zamknete a tutéž po návratu zase odemknete - systém se u elektroniky liší, ale vždy jsou k dispozici jasně ilustrované instrukce i pro největší technické antitalenty. Na opravdu malých koupalištích skříňky také nemusí být vůbec, a pak si věci prostě jen naskládáte do košíku, který necháte ležet v šatně na lavici. V některých případech můžete na začátku šatny narazit alespoň na malé uzamykatelné skříňky na cennosti. Pokud tam nejsou ani ty a nemůžete se za žádnou cenu zbavit nutkavého východoevropského pocitu, že příležitost dělá zloděje i v té nejmenší islandské vísce, pak vám drahocenné klíče od auta či peněženku jistě pohlídají na pokladně. Ač jim to může přijít k smíchu, Islanďané mají pochopení a soucit s nebožáky z těch nešťastných zemí, kde se prostě opravdu krade i na pustém venkově, a třeba to posílí i jejich národní hrdost, že tyhle problémy se jejich domova dodnes nijak moc vážně netýkají.<br /> <br /> Ať už jste se vypořádali se svými cennostmi jakkoliv, ručníky se obvykle odkládají do přihrádek mezi šatnami a sprchami a nechávají se tam až do návratu z bazénu. Pokud máte pocit, že by vám někdo mohl na Islandu ukrást i obyčejný ručník, jistě vás nikdo nebude hubovat, pokud si ho vezmete s sebou k bazénu - maximálně vás opět v duchu polituje.<br /> <br /> Po šatně a odložení ručníku dochází na to, co je pro mnoho zakomplexovaných či paranoidně stydlivých cizinců největším šokem a traumatem, a kvůli němuž jsou pak schopni napsat celostránkový referát o svých stihomamech do nejbližších novin či časopisu ihned po návratu do své rodné vlasti: zcela samozřejmá islandská povinnost důkladně se před vstupem na koupaliště osprchovat spolu s ostatními - byť jen stejného pohlaví - BEZ plavek! A samozřejmě si všechny intimní partie ve sprše řádně vydrbat mýdlem z místních bohatých dávkovačů. Na tuto skutečnost také v mnoha jazycích i schematicky upozorňují všudypřítomné cedule. A věřte, že pravdu mají ti z cestovatelů, kteří upozorňují, že žádným tělesným defektem či odlišností nevzbudíte ve sprchách tolik pozornosti a pohoršení, jako tím, že se budete neslušně a nemravně (a hlavně nehygienicky!) sprchovat v plavkách, nebo dokonce že se pokusíte proklouznout zcela bez sprchování! Pokud tedy trpíte pocitem, že vás přesto v islandských sprchách někdo po očku pozoruje, je na místě raději vyhledat pomoc psychologa, než se dělit o své traumatické zážitky v publicistice. A pokud předem víte, že nějaké problémy se stydlivostí máte, budiž vám nadějí alespoň to, že právě kvůli takovým zahraničním nešťastníkům začínají Islanďané alespoň na těch nejvýznamnějších koupalištích instalovat do jinak otevřených sprch vždy alespoň jeden zatáhnutelný závěs.<br /> <br /> <br /> Po důkladné sprše se již můžete vesele naložit do některého z horkých hrnců, využít masážních trysek či bublinkových koupelí, parní sauny, tobogánů či jiných atrakcí - anebo si jít prostě trochu obyčejně zaplavat. V hrncích se pak můžete seznamovat s domorodci i dalšími cestovateli a dovědět se spoustu zajímavých informací (nebo též dezinformací) a názorů - prostě jako v české hospodě.<br /> <br /> Když se koupelí nabažíte až až, opakuje se stejný postup jako na začátku, jen opačným směrem. V moderněji vybavených šatnách bývá navíc k dispozici i centrifuga na vysušení plavek. Větší koupaliště bývají také vybavena nějakým tím fénem na vlasy. V každém případě je třeba se osušit ve vyhrazeném prostoru mezi sprchami a šatnou, abyste nenadělali v šatnách loužičky - obvykle je to právě tam, kde se nacházejí dříve zmíněné přihrádky na odložené ručníky.<br /> <br /> Z islandského koupaliště budete zcela jistě vždy odcházet s úžasně odlehčeným pocitem na těle i na duši. A nejspíš i s touhou, aby něco tak úžasného existovalo i ve vaší rodné vlasti.<br /> <br /> == Seznam islandských koupališť ==<br /> <br /> https://is.wikipedia.org/wiki/Sundlaugar_og_laugar_á_Íslandi</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Term%C3%A1ln%C3%AD_koupali%C5%A1t%C4%9B&diff=603 2017-09-26T13:25:42Z

<p>Wanthalf: /* Jak to na koupalištích funguje */</p> <hr /> <div>Islandská termální koupaliště jsou klíčem k mnoha jinak těžko pochopitelným tajemstvím života na Islandu. Slouží jako společenská centra - místa setkání osobních a prý i obchodních či politických jednání - plní tedy často funkci evropských restaurací či kaváren. Můžete se tu seznámit a popovídat si s domorodci na všechna možná i nemožná témata (a navíc většinou ještě střízlivými!). Fungují jako fantastická relaxace fyzická i duševní - v teplé vodě se úžasně uvolňuje tělo a jako by se z něj smývala i tíha všedních strastí a problémů. Ačkoliv je většina koupališť otevřených, jejich funkci člověk ocení paradoxně právě v tom nejhorším počasí - dešti či zimních sněžných vánicích. Islanďané se nechodí na koupaliště zchladit za horkých letních dnů, ale vyhřát za těch studených. Pokud máte pocit, že vás zastihlo na Islandu peklo, jděte se naložit do nejbližšího &quot;sundu&quot; a zjistíte, že jste v ráji (&quot;sund&quot; &lt; &quot;sundlaug&quot; = koupaliště; &quot;fara í sund&quot; = jít na koupaliště / do bazénu).<br /> <br /> == Běžná termální koupaliště ==<br /> <br /> Téměř každé islandské město, městečko či víska má své vlastní termální koupaliště. Často se nacházejí i uprostřed venkova. Většina z nich je otevřených, ale některá mohou být i krytá. Vstupné je na islandské poměry směšně zanedbatelné (v roce 2013 se zvedlo na zatím &quot;rekodní&quot; částky 250-600 ISK, čili zhruba cenu lepšího bochníku chleba až dvou). Vstupné je navíc celodenní - jediným časovým limitem je zavírací doba koupaliště. Koupaliště se tak stávají i velmi výhodnou cenovou alternativou k placeným rychlým sprchám v některých kempech - na koupališti se za tytéž peníze můžete cachtat klidně celý den.<br /> <br /> Vybavenost koupališť se liší úměrně s velikostí města či městečka, kde se nachází. Nezbytný je malý plavecký bazén, většinou o délce 25 metrů, v němž bývá voda relativně nejchladnější. Podle velikosti obce pak přibývají horké hrnce s různě odstupňovanou teplotou vody a velikostí - základem je vždy alespoň hrnec s teplotou mezi 36-38 stupni Celsia. I nepříliš velké obce obvykle nabídnou i druhý hrnec s vodou o teplotě přes 40 stupňů. Největší koupaliště mohou nabídnout čtyři i více různých hrnců s vodou různé teploty od 36 do 44 stupňů. Kapacita hrnců bývá od čtyř až do několika desítek osob. Specialitou některých koupališť (např. Seltjarnarnes či Reykjavický plavecký stadion v Laugardalu) jsou pak hrnce s mírně slanou, minerální vodou z přímořských vrtů. &quot;Nejchladnější&quot; hrnce bývají obvykle vybaveny či nějak doplněny i brouzdalištěm či zvláštním bazénkem pro děti, často i s nějakou menší vodní atrakcí; různé plováky, hračky i návleky pro dětské neplavce bývají samozřejmě vždy k dispozici.<br /> <br /> S velikostí obce také v hrncích přibývají různé masážní trysky, proudové či bublinkové - někdy řízené centrálně a někdy zapínatelné tlačítkem na hraně bazénu. Objevují se také různě velké skluzavky či tobogány. Většina koupališť (kromě těch nejmenších) je také vybavena alespoň malou parní saunou doplněnou nějakou tou sprchou - kromě studených bývá obvykle k dispozici i nějaká teplá či dokonce regulovatelná. Naproti tomu suché sauny se objevují velmi výjimečně a pokud už jsou k dispozici, mohou být za příplatek. (Hledáte-li saunu marně, sledujte směrovky s nápisem &quot;Eimbað&quot; či &quot;Gufubað&quot;.)<br /> <br /> Na řadě míst mají různé horké hrnce i své tradiční osazenstvo. Například v reykjavické Západní čtvrti (Vesturbær) bývá jeden hrnec povětšinou obsazen místními &quot;štamgasty&quot; - profesory z univerzity, divadelními a filmovými herci či dalšími tradičními obyvateli z okolí; jiný hrnec je zase téměř výhradně okupován mládeží, většinou zahraničními studenty opět z nedaleké univerzity. Tuto tradici nabourává (od roku 2014) nově přistavený komplex několika dalších hrnců s řadou masážních trysek. V nejhorčejším hrnci každého koupaliště prakticky vždy narazíte na lokální postarší &quot;raky&quot;, kteří si zde vyhřívají své staré kosti, nebo i jejich mladší drsnější kolegy - málokdo zde opravdu vydrží dlouho ponořen až po krk, neboť teploty 42-44 stupňů jsou pro lidskou fyziologii už po nedlouhé době skutečně neúnosné až nebezpečné.<br /> <br /> Patrně nejpestřejším koupalištěm pro děti i dospělé je koupaliště v reykjavické periferní čtvrti Árbær. Je vybaveno mimo jiné celou řadou bublavců a masážních umělých vodopádků, k nimž nedávno přibyl nový velký horký hrnec s řadou velmi příjemných proudových masážních trysek. Přibyla také novější a mnohem příjemnější parní sauna. Nechybí zde samozřejmě skvělý tobogán - nedlouhý, ale přesto rychlý. Jediným mínusem je snad jen značně nadprůměrná chlorovanost vody (v rámci českých měřítek zcela běžná).<br /> <br /> Největším koupalištěm je patrně plavecký stadión v Laugardalu v Reykjavíku. Najdete tu jinak téměř nevídaný bazén plné délky 50m - tedy vlastně dokonce dva: jeden vnější a jeden krytý. Doplněn je samozřejmě čtveřicí horkých hrnců různých teplot, jedním speciálním s vodou z přímořských vrtů a velkým společenským hrncem-bazénem. To doplňuje poměrně velký bazén pro děti a mládež, relaxační mělký &quot;disk&quot;, nezbytná parní sauna a tobogán (který však v posledních letech nebýval často v provozu.)<br /> <br /> Pokud hledáte koupel v moři a přeci jen nechcete zcela umrznout, můžete navštívit reykjavické koupaliště na pláží Nauthólsvíku (za vnitrostátním letištěm, pod návrším Öskjuhlíð, jemuž vévodí nepřehlédnutelná Perla). Kromě velkého horkého hrnce tu najdete také teplou vodou vyhřívanou mořskou zátoku, v níž se nachází další, ještě teplejší horký hrnec.<br /> <br /> == Divoká a polodivoká koupaliště ==<br /> <br /> Na Islandu lze nalézt celou řadu více či méně divokých koupališť. Může se jednat o cokoliv, od historických bazénů dodnes udržovaných a někdy i normálně placených, až po divoké přehrádky ze spontánně navršených kamenů v potoce u nějakého horkého vřídla uprostřed divoké krajiny, kde se sotva namočí a ohřeje jeden či dva lidé, a které sotva najdete, pokud o nich nevíte. Řada z nich se nachází i na pěkných místech třeba na břehu moře v různých fjordech nebo naopak skrytých někde v horských údolích.<br /> <br /> Asi nejznámějším dnes už divokým koupalištěm &quot;na vlastní nebezpečí&quot; je nejstarší islandský bazén na konci údolí za statkem Seljavellir, na odbočce z hlavní silnice zhruba na půli cesty mezi vodopády Seljalandfoss a Skógafoss. Jednu z jeho čtyř stěn tvoří přírodní skalní svah, z něhož stékají potůčky teplé vody, zbylé stěny jsou umělé. Voda v bazénu bývá zeleně kalná a svého času jste tu prý mohli vidět plavat mršinu ovce stejně dobře jako rodinku s miminkem (samozřejmě ne současně!). Vedle bazénu je i stará převlékárna, která vám ale nenabídne větší komfort než čtyři stěny, dveře a pár háčků na zdi. V údolí donedávna fungovalo i modernější koupaliště, které však zanesl popel z erupce Eyjafjallajökull v roce 2010 a až teprve v létě 2014 vypadá opět provozuschopně. K němu lze také dojet autem. Na rozdíl od nového bylo však staré koupaliště z popele vyhrabáno a znovu zprovozněno místními skauty, ale je třeba k němu dojít pěšky údolím ještě asi jeden kilometr dále podél řeky. Cestu ke koupališti zpestřují horké vodotrysky ze zbytků rezavějících instalací na starých termálních pramenech.<br /> <br /> Kompromisem běžného a divokého koupaliště je bazén u statku Lýsuhóll na poloostrově Snæfellsnes. Jedná se o běžné, placené koupaliště uprostřed venkova, které je však napájené místní silně mineralizovanou vodou, která rychle zanáší trubky i bazén nánosy železitého kamene. Bazén také poměrně rychle zarůstá kalnými zelenými řasami. Z týchž důvodů je pak jedněmi návštěvníky zatracován jako &quot;nečistý&quot; a jinými vyzdvihován jako &quot;přírodní&quot;.<br /> <br /> Jedním z nejpopulárnějších divokých turistických koupališť je horký hrnec na Hveravellir v severní části vnitrozemské silnice č. 35 přes Kjölur. Nachází se zde turistická chata, malý kemp a pole horkých pramenů. Z těch se také napájí menší polodivoký bazének, kde teplotu vody můžete ovlivnit prostě tím, nakolik vychýlíte tok horké vody z velké gumové hadice mezi bazénkem a sousedním potokem, který je jinak zdrojem studené vody.<br /> <br /> V &quot;nedalekém&quot; údolí pod svahy hor Kerlingarfjöll, asi kilometr proti proudu potoka od tamní turistické stanice a kempu, lze nalézt na dně skalní průrvy jedno z nejdivočejších míst ke koupání na Islandu. Původní bazének napájený ze zbytku železné roury jakéhosi starého vrtu byl už - vzhledem ke klesající teplotě vody - pomalu rozebrán ve prospěch kamenité hráze u sousední roury, která chrlí vodu přeci jen o pár stupňů teplejší. Namočí se tu sotva dva tři lidé najednou a teplota není nijak závratná, ale za ten zážitek to stojí. Na místě je ještě k dispozici zbytek chátrající dřevěné budky, použitelné jako převlékárna. Nejspíš tu ale stejně moc lidí nepotkáte.<br /> <br /> Dříve poměrně populární, ale dnes už poklidnější koupel najdete v jeskyních pukliny Stóragjá nedaleko křižovatky silnic v Reykjahlíðu u jezera Mývatn. Problémem není jen netriviální dostupnost - do podzemních bazénků je nutno se spustit pár metrů po zde nainstalovaných lanech - ale také nepříliš vysoká teplota, která je ovšem údajně optimální pro kdejaké ne příliš člověku prospěšné řasy a bakterie. Domorodci tvrdí, že zvláště ke konci sezóny by do místní vody už rozhodně nelezli. Přesto se tu někteří Islanďané zastavují dodnes na krátkou koupelovou přestávku během své cesty mezi východem a západem země. Nedaleké modravé jeskyně Grjótagjá už naopak dnes použitelné ke koupeli nejsou právě kvůli stoupající teplotě vody, která se blíží už 50 stupňům. Na Islandu se vše neustále mění...<br /> <br /> Řadu více i méně divokých, ale přesto udržovaných malých koupališť, lze nalézet také na březích Západních fjordů. I když se však často nacházejí hned u silnice, bez předchozí informace se těžko hledají. Budou proto zmíněna v místopisné části průvodce.<br /> <br /> == Modré laguny ==<br /> <br /> Třetím, nejluxusnějším a hlavně nejdražším typem koupališť jsou modravé &quot;laguny&quot;. Existují na Islandu dnes vlastně jen dvě. Od běžných koupališť se liší kalnou, silně minerální modravou vodou, zdánlivě přírodním divokým prostředím a hlavně cenou ve výši deseti až dvacetinásobku cen běžných koupališť.<br /> <br /> Ta nejznámější, slavná &quot;Modrá laguna&quot; se nachází hned u letiště v Keflavíku, cestou do Reykjavíku na odbočce k vesnici Grindavík, a navštěvuje ji prakticky každý, kdo na Island zavítá jako turista. Původně se jednalo o divoké odpadní jezírko geotermální elektrárny, kde se neopatrní turisté občas vydali tak blízko k samotné elektrárně, že byli polapeni horkými proudy a za živa uvařeni. To vám dnes nehrozí ani náhodou. I když stále poblíž oné geotermální elektrárny, Modrá laguna je dnes luxusním koupalištěm v lávovém poli, kde se můžete bezpečně cachtat v kalné modravé vodě, mazat hroudami &quot;zázračného&quot; bílého bahna (které vám pak v prodejně nabídnou v malých tubách za stovky a tisíce korun jako &quot;zázračnou&quot; kosmetiku), masírovat umělým vodopádem nebo pařit v parní i klasické suché sauně. Máte-li dost peněz, můžete si do laguny nechat naservírovat oblíbený koktejl či jinou lahůdku. K dispozici je i romantická jeskyňka, v níž se za temných zimních nocí odehrávají zdánlivě romantické, ale ve skutečnosti celkem banálně naturalistické interakce partnerských párů. Hlavním problémem Modré laguny je její směrování ke stále více snobské superluxusní image, která znechucuje především domorodce. Jenom v posledních několika málo letech se vstupné zvýšilo několikanásobně: při devalvaci islandské koruny na polovinu během krize v roce 2008 bylo adekvátně zdvojnásobeno, aby se vyrovnalo 25 EURům, a zakrátko opět zvýšeno na současnou úroveň až 40 EUR (asi 6400 ISK). Samozřejmě stoupalo už v dřívějších letech, ale asi nikdy až tak raketově. Domorodce neukolébalo ani protekční nabídkou asi 50% slevy, kterou nabízí členům &quot;Klubu přátel Modré laguny&quot; - to je kdokoliv, kdo si na webu zaregistruje svoje islandské osobní registrační číslo (&quot;kennitala&quot;). Stále více se profiluje jako luxusní centrum relaxace pro bohaté podnikatele - nabízí masáže, ozdravné pobyty, rauty a konference s obsluhou přímo v bazénu, či aspoň luxusní večeře pro jednotlivce ve své luxusní restauraci. Zdá se, že podle marketingového oddělení stoupá léčivý efekt místní vody a odpadního bahna přímo úměrně se zvyšujícími se cenami (to jest: velmi rychle). Nově se začalo dokonce vybírat vstupné ve výši 10 EUR i pro ty, kdo se chtějí na lagunu jen podívat z terasy restaurace. Není proto divu, že ačkoliv se Modrá laguna těší návalům stále většího množství zvědavých turistů, i nejhýřivější Islanďané se od ní začínají znechuceně odvracet.<br /> <br /> Nepoměrně větší klid a pohodu najdete v druhé laguně na severu ostrova, u jezera Mývatn, jen pár kilometrů východně od osady Reykjahlíð, než silnice vystoupá na hřebínek rudého Námafjallu. Jmenuje se &quot;Jarðböðin&quot;, tedy &quot;Zemské koupele&quot;, a je také poměrně drahá, ale stále o polovinu levnější než slavná Modrá laguna. Je také výrazně menší a přesto klidnější, civilnější a méně narvaná turisty. V létě si tu můžete vychutnat dlouhé večery až do půlnoci, kdy slunce teprve mírně klesá za obzor. <br /> <br /> == Jak to na koupalištích funguje ==<br /> <br /> Islandská koupaliště skrývají i pár tajemství, o kterých je dobré vědět předem, pokud nechcete být zaskočení.<br /> <br /> Vstupné se obvykle platí jednorázově, značně výhodnější však bývají permanentky či alespoň karty na 10 vstupů. V Reykjavíku taková karta (za 4100 ISK v roce 2013) platí pro vstup na všechna koupaliště na území města, takže s ní můžete vyzkoušet všechna, která na katastru města jako takového skutečně leží. Ovšem pozor, neplatí na území žádného z plynule navazujících přilehlých měst, dokonce ani do jinak zajímavého koupaliště na konci reykjavického poloostrova Seltjarnarnes, který je také samostatným městem! Jistější je tedy udělat si předem jasný přehled z webu provozovatele reykjavických sportovišť http://itr.is).<br /> <br /> U pokladny také většinou dostanete klíček ke skříňce, žeton do zámku či nejmodernější RFID náramek s čipem. S tím se odeberete k šatnám, na jejichž prahu si zujete boty. Ty si můžete vzít pro jistotu s sebou do šatny, ale snad všichni domorodci a i většina turistů (aspoň těch z civilizovaných zemí) je v klidu nechává v přihrádce na chodbě a nijak na to nedoplácejí, ač na větších koupalištích se provozovatelé raději výraznými cedulemi jakékoliv zodpovědnosti jasně zříkají.<br /> <br /> V šatně si většinou můžete vybrat skříňku sami, pokud jste tedy nedostali klíček od nějaké konkrétní. S čipovým náramkem si také můžete vybrat a čipem pak skříňku zamknete a tutéž po návratu zase odemknete - systém se u elektroniky liší, ale vždy jsou k dispozici jasně ilustrované instrukce i pro největší technické antitalenty. Na opravdu malých koupalištích skříňky také nemusí být vůbec, a pak si věci prostě jen naskládáte do košíku, který necháte ležet v šatně na lavici. V některých případech můžete na začátku šatny narazit alespoň na malé uzamykatelné skříňky na cennosti. Pokud tam nejsou ani ty a nemůžete se za žádnou cenu zbavit nutkavého východoevropského pocitu, že příležitost dělá zloděje i v té nejmenší islandské vísce, pak vám drahocenné klíče od auta či peněženku jistě pohlídají na pokladně. Ač jim to může přijít k smíchu, Islanďané mají pochopení a soucit s nebožáky z těch nešťastných zemí, kde se prostě opravdu krade i na pustém venkově, a třeba to posílí i jejich národní hrdost, že tyhle problémy se jejich domova dodnes nijak moc vážně netýkají.<br /> <br /> Ať už jste se vypořádali se svými cennostmi jakkoliv, ručníky se obvykle odkládají do přihrádek mezi šatnami a sprchami a nechávají se tam až do návratu z bazénu. Pokud máte pocit, že by vám někdo mohl na Islandu ukrást i obyčejný ručník, jistě vás nikdo nebude hubovat, pokud si ho vezmete s sebou k bazénu - maximálně vás opět v duchu polituje.<br /> <br /> Po šatně a odložení ručníku dochází na to, co je pro mnoho zakomplexovaných či paranoidně stydlivých cizinců největším šokem a traumatem, a kvůli němuž jsou pak schopni napsat celostránkový referát o svých stihomamech do nejbližších novin či časopisu ihned po návratu do své rodné vlasti: zcela samozřejmá islandská povinnost důkladně se před vstupem na koupaliště osprchovat spolu s ostatními - byť jen stejného pohlaví - BEZ plavek! A samozřejmě si všechny intimní partie ve sprše řádně vydrbat mýdlem z místních bohatých dávkovačů. Na tuto skutečnost také v mnoha jazycích i schematicky upozorňují všudypřítomné cedule. A věřte, že pravdu mají ti z cestovatelů, kteří upozorňují, že žádným tělesným defektem či odlišností nevzbudíte ve sprchách tolik pozornosti a pohoršení, jako tím, že se budete neslušně a nemravně (a hlavně nehygienicky!) sprchovat v plavkách, nebo dokonce že se pokusíte proklouznout zcela bez sprchování! Pokud tedy trpíte pocitem, že vás přesto v islandských sprchách někdo po očku pozoruje, je na místě raději vyhledat pomoc psychologa, než se dělit o své traumatické zážitky v publicistice. A pokud předem víte, že nějaké problémy se stydlivostí máte, budiž vám nadějí alespoň to, že právě kvůli takovým zahraničním nešťastníkům začínají Islanďané alespoň na těch nejvýznamnějších koupalištích instalovat do jinak otevřených sprch vždy alespoň jeden zatáhnutelný závěs.<br /> <br /> == Seznam islandských koupališť ==<br /> <br /> https://is.wikipedia.org/wiki/Sundlaugar_og_laugar_á_Íslandi<br /> <br /> Po důkladné sprše se již můžete vesele naložit do některého z horkých hrnců, využít masážních trysek či bublinkových koupelí, parní sauny, tobogánů či jiných atrakcí - anebo si jít prostě trochu obyčejně zaplavat. V hrncích se pak můžete seznamovat s domorodci i dalšími cestovateli a dovědět se spoustu zajímavých informací (nebo též dezinformací) a názorů - prostě jako v české hospodě.<br /> <br /> Když se koupelí nabažíte až až, opakuje se stejný postup jako na začátku, jen opačným směrem. V moderněji vybavených šatnách bývá navíc k dispozici i centrifuga na vysušení plavek. Větší koupaliště bývají také vybavena nějakým tím fénem na vlasy. V každém případě je třeba se osušit ve vyhrazeném prostoru mezi sprchami a šatnou, abyste nenadělali v šatnách loužičky - obvykle je to právě tam, kde se nacházejí dříve zmíněné přihrádky na odložené ručníky.<br /> <br /> Z islandského koupaliště budete zcela jistě vždy odcházet s úžasně odlehčeným pocitem na těle i na duši. A nejspíš i s touhou, aby něco tak úžasného existovalo i ve vaší rodné vlasti.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Jak_cestovat_po_Islandu&diff=602 2016-12-20T20:53:39Z

<p>Wanthalf: /* Autobusem */</p> <hr /> <div>Ať už budete po Islandu cestovat jakkoliv, je prozřetelné nastudovat si základní bezpečnostní pravidla na stránkách [http://www.safetravel.is SafeTravel.is]. Cestování po Islandu není zdaleka vždy procházka růžovou zahradou.<br /> <br /> == Automobilem (vlastním či půjčeným) ==<br /> <br /> [[Soubor:Islandsky dzip 3752.JPG|thumb|Typicky islandský obří džíp]]<br /> <br /> Možnosti cestování po Islandu jsou značně omezené, pokud nemáte k dispozici automobil - a to nejlépe hned obrovský zdvižený džíp na obřích pneumatikách, který projede nejen všechny divoké vnitrozemské kamenité pouštní cesty a projede i metr hlubokými ledovcovými řekami, ale dokáže jezdit i mimo cesty (což vlastně často není už tak velký rozdíl) a dokonce třeba i po sněhových pláních ledovců. Proto si taková monstrózní vozidla Islanďané s oblibou sami kupují a jejich velikost je často spíše otázkou prestiže než skutečné potřeby. Jenže řádění divokých řidičů v zdánlivě pustých islandských divočinách, na nichž už zdánlivě není co zkazit, už se začíná negativně projevovat i na životním prostředí a vyjeté koleje se stávají spouštěčem nečekaně divoké eroze už tak velmi chatrné krajiny. Proto je pohyb automobilem mimo vyznačené cesty přísně zakázán. I na těch oficiálních cestách si ale většina fanoušků terénní jízdy přijde dostatečně na své.<br /> <br /> Ve skutečnosti dnes už nepotřebujete džípa k tomu, abyste viděli většinu těch nejzajímavějších míst na Islandu. Až teprve po mnoha týdnech objíždění běžně dostupných zajímavostí můžete zatoužit po těch hůře dostupných, které se nacházejí na silnicích s předznamenáním &quot;F&quot; (od &quot;Fjallvegur&quot;, tedy &quot;horská silnice&quot;), které jsou oficiálně sjízdné jen pro terénní vozidla s náhonem všech čtyř kol. I tak se ovšem na řadu z nich místy dostanete obyčejným automobilem, máte-li už trochu vycvičené nervy a nemáte-li auto z půjčovny, kde vám pojištění platí poněkud omezeně. A pokud vám přeci jen osobní auto nestačí, jsou tu pořád autobusy.<br /> <br /> Řízení na Islandu má svá specifika - pro běžného středoevropana často nečekaná - i při jízdě po běžných silnicích. I když se na Islandu za posledních pár desetiletí hodně změnilo, některá stále přetrvávají a je dobré s nimi počítat.<br /> <br /> === Zvířata na silnici ===<br /> <br /> Mezi nejběžnější problémy silniční dopravy patří téměř všudypřítomné nebezpečí srážky s ovcí či jiným zvířetem - za které je samozřejmě vždy plně zodpovědný řidič, neboť ovce (občas i jiná zvěř) se na Islandu má výsadu potulovat v krajině volně. Zvláště na štěrkových silnicích mají ovce v oblibě olizovat sůl z příměsí, kterými je silnice zpevněna. Pak je potkáte třeba i v nepřehledné zatáčce, a věřte, že odehnat je není často nijak snadné - rozhodně to neobstará obyčejné zatroubení. Se zvířaty je třeba mít trpělivost - když se k nim vozidlem pomalu přiblížíte opravdu blízko, obvykle si dají říct. Někdy je ale odhánění náročnější.<br /> <br /> Pokud jsou ovce na okraji silnice, je nejlepší jen opatrně zpomalit - příliš prudké brždění ovci vyplaší, takže vám může skočit do cesty. Pokud ale nezačnete výrazně brzdit, obvykle si vás ovce vůbec nevšimnou a můžete projet bez výrazné změny rychlosti i těsně kolem navyklého zvířete. Pokud je silnice prázdná a úsek je přehledný, můžete si pro jistotu najet na střed vozovky či do protisměru, aby byl odstup větší. Větší nebezpečí hrozí ze strany mladých jehňat. Ta se obvykle za každou cenu drží matky. Ovce má běžně dvě jehňata, takže pokud vidíte někde ovci jen s jedním (zvláště pokud vám přeběhne před autem), je na místě zbystřit a očekávat, kde se objeví to druhé. Druhé jehně může být skryté i na opačné straně straně silnice a s blížícím se &quot;motorovým nebezpečím&quot; se na poslední chvíli vyplašeně vynořit z příkopu a pokusit se přeběhnout těsně před autem zpět za matkou do &quot;bezpečí&quot; - to je patrně největší nebezpečí ze strany jinak poměrně flegmatické zvířeny.<br /> <br /> Kromě ovcí můžete na silnicích narazit také na ptactvo, a to obzvláště v první části léta, tedy v době hnízdění. Na odlehlejších silnicích s malým provozem, vedoucích kolem pobřeží, mohou posedávat různé druhy ptáků a také se tu mohou prohánět jejich mláďata, která nejsou schopna odlétnout a je tudíž velmi snadné je přejet. Mláďata navíc bývají díky dobrému maskování špatně vidět. Zato jejich rodiče jsou vidět i slyšet velmi dobře a motají se velmi usilovně kolem auta. Bohužel z jejich hysterického chování není dost dobře možné poznat, zda se jejich potomek prohání pár metrů před vašimi koly nebo naopak v bezpečí několik metrů stranou od silnice.<br /> <br /> === Počasí a proměnlivá sjízdnost silnic ===<br /> <br /> [[Soubor:Dzipy_ve_snehu_2463.jpg|thumb|Islanďané v zimě projíždějí i neprůjezdné cesty]]<br /> <br /> Dalším nebezpečím na silnicích je vítr - rozumějme: vichřice. Ve vrcholné sezóně je sice riziko minimální, ale výjimečně a na některých zvláštních místech, stále možné. Mezi (ne)slavné úseky patří třeba část silnice č. 1 pod svahy hory Hafnarfjall cestou z Reykjavíku na severozápad do Borgarnes. Dalším často osudným úsekem jsou otevřená prostranství písčin Mýrdalssandur mezi Víkem a Kirkjubæjarklausturem. I pokud nesledujete předpovědi počasí či dopravní zpravodajství, před všemi potenciálně kritickými místy najdete už s velkým odstupem velké světelné tabule, ukazující teplotu vzduchu, vozovky a také sílu větru - tu konstatní i tu v nárazech. Pokud se na nich objeví červená čísla značícící nárazy větru přes 30m/s, dejte si dobrý pozor. Náraz větru přichází nečekaně a může autem pěkně trhnout ke straně. V horších případech ho dokáže i smést ze silnice a obrátit na střechu. I to je jeden z důvodů, proč na Islandu potkáte spíše široká a těžká vozidla, než úzké a vysoké minidodávky, fungující jako plachta.<br /> <br /> [[Soubor:Silnice v lete 2453.jpg|thumb|I v půli června mohou být některé běžné silnice teprve čerstvě otevírány]]<br /> <br /> I když brázdíte Islandem na vrcholu sezóny, tedy mezi polovinou července a polovinou srpna, je dobré si občas prověřit stav a situaci na silnicích na [http://www.vegagerdin.is/english webu islandské správy silnic], kde najdete po celý rok aktuální (i vícekrát za hodinu aktualizované!) [http://www.vegagerdin.is/english/road-conditions-and-weather/the-entire-country/island1e.html mapky], barevně značící stav všech důležitých silnic a jejich jednotlivých úseků. Rozkliknutím lze otevřít detailnější mapky jednotlivých částí ostrova. Pokud na své zamýšlené trase objevíte jinou barvu, než zelenou, je třeba zbystřit. Z mapky vede odkaz též na stránku s mapkou videokamer monitorujících průběžně aktuální stav silnice a jejího okolí vizuálně. Informace lze telefonicky též získat na islandském čísle 1777 nebo 1778 (automatický informační systém). I uprostřed léta vás ovšem může na mnoha místech zastihnout mlha, bouře či jinak nepříjemné počasí, které může značně zkomplikovat přejezd zvláště v některých horských průsmycích. Než do takových míst vyrazíte, nikdy není od věci informovat se o stavu silnice např. na benzínové pumpě nebo v nejbližší vesnici.<br /> <br /> Pokud po Islandu cestujete mimo zmíněné období vrcholného léta, budou pro vás výše uvedené informace klíčové. Vítr přes 40m/s je nebezpečný pro většinu dopravy (ale nijak výjimečný) a námraza na silnicích (může se objevit už v září - ne-li i dříve - a vydržet i na hlavních silnicích bezmála až do května, v extrémech i do začátku června) si žádá použití pneumatik s hřeby - a ani ty vás nemusí nijak zachránit. Pokud je silnice namrzlá jako zrcadlo, že se na ní neudržíte ani na vlastních nohou (což není v zimě nijak neobvyklé), automobil ji sice může zvládnout, ale je potřeba počítat s tím, že jeho brzdná dráha může mít desítky i stovky metrů (zvláště při vyšší rychlosti). I když stav silnice na hlavních tazích podél pobřeží nemusí vypadat nijak problematicky, situace se dramaticky změní jakmile odbočíte na silnici vedlejší nebo jakmile hlavní silnice začne stoupat do nějakého - byť ani ne příliš vysokého - průsmyku. Pokud se tedy mimo letní období chystáte na cestu někam &quot;za město&quot; je dobré zkontrolovat stav celé cesty a také předpověď počasí. Můžete ujet bez problémů stovky kilometrů, a pak uvíznout ve zdánlivě &quot;nevinném&quot; průsmyku uprostřed jinak snadno sjízdné silnice. Na jinak rozumně sjízdné silnici také mohou být nečekané návěje sněhu - třeba jen metr dva široké, ale také třeba půl metru či metr vysoké, které se běžným autem neprorážejí vždy zcela snadno. Ty se v některých jen trochu výše položených místech mohou skutečně udržet i do poloviny června.<br /> <br /> === Neobvyklé typy silnic a překážky ===<br /> <br /> [[Image:Blindhaed_3716.JPG|thumb|Slepé návrší]]<br /> <br /> Dalším specifikem jsou islandské silnice štěrkové, o nichž bude řeč níže a zvláště pak silnice vnitrozemské či některé další &quot;horské přejezdy&quot;. Ty mohou být pro sníh nebo i tajícím sněhem vyplavená koryta neprůjezdné a uzavřené běžně i do začátku července. Ještě dnes navíc na islandu existuje pár posledních kilometrů silnic hybridních - tedy v podstatě štěrkových silnic, které mají uprostřed vyasfaltovaný pruh na šíři jednoho vozidla. Po těch se můžete (spíše musíte) prohánět prostředkem, ale v každém okamžiku je třeba očekávat vozidlo v protisměru, s nímž je třeba se vyhnout alespoň jednou polovinou už jedoucí po štěrkovém okraji. I některé starší a relativně široké afaltky nemusí být vždy (na některých místech!) dostatečně široké pro vyhnutí se s většími vozidly - v tom případě z nich obvykle příznačně zmizí středová bílá čára, dělící jízdní pruhy. Pozůstatkem těchto způsobů jízdy je patrně dodnes aktivní islandský zvyk prohánět se i po běžných dvouproudých asfaltkách (se středovou čárou) jejich prostředkem, kdy se řidič stahuje ke &quot;své straně&quot; vozovky jen na těch nejnepřehlednějších místech (v ideálním případě).<br /> <br /> Společným jmenovatelem štěrkových i řady dnes už jinak širokých asfaltových silnic, jsou různá zůžená a všelijak nepřehledná místa. Ty první vznikají typicky na starých jednostopých mostech, po nichž projede současně jen jedno vozidlo v jednom směru. I na jinak široké okružní silnici č. 1 je jich ještě dost a objevují se často nečekaně, i když jsou velmi dobře a s předstihem značené zvláštními dopravním značkami s nápisem &quot;Einbreið brú&quot;. V přehledných úsecích s dalekou viditelností lze zkontrolovat, zda se neblíží vozidlo v protisměru, a na most vjet víceméně plnou rychlostí. V opačném případě je třeba před mostem (kde je ještě dostatek místa k vyhnutí) přibrzdit či úplně zastavit, a nechat protijedoucího projet, pokud je vidno, že k mostu dorazí dříve. Pokud jsou mosty delší, můžou se na nich vyskytovat i rozšířená vyhýbací místa - to platí např. o nejdelším mostě přes Skeiðarársandur u NP Skaftafell na JV Islandu. V každém případě nebývá nejvýhodnější vjet na jednostopý most přesně prostředkem, zvláště pak ve vyšší rychlosti - na rozhraní silnice a mostu bývají občas ve vozovce vyjeté nepříjemné díry. To platí obzvláště pro mosty na štěrkových silnicích, kde mohou být takové díry běžnému automobilu až nebezpečné.<br /> <br /> [[Image:Vyhybaci_navrsi_4131.JPG|thumb|Slepé návrší: vyhněte se vpravo]]<br /> <br /> Dalším běžným specifikem islandských silnic jsou různá nepřehledná místa - buď ostré zatáčky v nepřehledném terénu, nebo takzvaná &quot;slepá návrší&quot;, podle nichž se taková místa značí výstražnou cedulí &quot;jiné nebezpečí&quot; s doplňkovým nápisem &quot;Blindhæð&quot;. Na těch se vám může protijedoucí vozidlo opravdu vynořit z obzoru jen několik metrů před vámi. Existují dokonce i kombinace takových nepřehledných návrší se zatáčkami - nebo návrší bezprostředně následovaná neočekávanou zatáčkou. V každém případě je třeba se přesunout na &quot;svůj&quot; okraj silnice a očekávat, že se v protisměru může objevit nečekaně jiný automobil - v nejhorším případě jedoucí sebevědomě i prostředkem vozovky. (Samozřejmě se tam také může objevit - i ve vašem směru - již zmíněná okounějící či poklidně ležící a přežvykující ovce!) I na silnicích, kde jinak nepotkáte jediné vozidlo na několika desítkách kilometrů, se vám to může na potvoru podařit právě na takovémhle místě. Vzhledem k tomu, že na řadě štěrkových silnic je jízda středem silnice nejen očekávaná, ale vysloveně výhodná vzhledem k lepšímu stavu vozovky na středu, bývají na takových místech ta nejnepřehldnější návrší navíc rozšířena do dvou jasných pruhů, v jejichž středu stojí na vrcholu návrší z obou stran jasně viditelná dopravní značka s příkazem objetí z patřičné strany.<br /> <br /> === Jízda po štěrkových silnicích ===<br /> <br /> [[Image:Konec_asfaltu_3563.JPG|thumb|Konec vyasfaltované vozovky]]<br /> <br /> Na Islandu jsou štěrkové silnice dodnes běžné a na řadě posledních kilometrů se s nimi můžete setkat ještě dnes i na hlavní okružní silnici č. 1, nemluvě o tom, pokud odbočíte na nějakou vedlejší silnici nebo vyrazíte-li do Západních fjordů. Než se silnice změní ve štěrkovou, budete varování speciální dopravní značkou s nápisem &quot;malbik endar&quot; (dosl. &quot;asfalt končí&quot;).<br /> <br /> Že je nutné po takových silnicích jet pomaleji a značně opatrněji, je každému zřejmé. V každém případě se tu vyplatí řídit se značkami ukazujícími &quot;doporučenou&quot; rychlost - v praxi totiž značí reálnou maximální rychlost, kterou můžete danou zatáčkou či úsekem projet, aniž byste riskovali, že řízení nezvládnete a automobil vám uletí (či spíše ve štěrku &quot;uplave&quot;). Vlastně jakákoliv &quot;doporučení&quot; či varování je lepší na těchto silnicích brát smrtelně vážně, pokud dané místo už neznáte dobře. Pokud tedy nejste zkušený závodník terénních rallye, berte taková &quot;doporučení&quot; raději opravdu doslova. Naopak, plazit se po všech štěrkových silnicích dvacítkou vám obvykle také k ničemu nepomůže - občasné výmoly škubou autem ve skutečnosti často ještě více, než když jimi &quot;proletíte&quot; nějakou rozumnější rychlostí. Mnoho neznalých řidičů-turistů se i po slušných štěrkovkách ze začátku takto plazí, než po pár desítkách minut či hodinách jízdy zjistí, že to nemá žádný smysl. Pokud se nejedná jen o krátký úsek jinak asfaltové silnice, může vás čekat nekonečné kodrcání dlouhé desítky i stovky kilometrů.<br /> <br /> Štěrkové silnice mívají velmi různou kvalitu, kterou lze z hledika osobního automobilu rozdělit zhruba na tři typy. Jedna silnice však může průběžně plynule přecházet z jednoho typu do druhého, takže je vždy třeba mít se na pozoru.<br /> <br /> Nejpohodlnější štěrkové silnice jsou široké, pevné a leží na nich minimum volného štěrku. Mají znatelnou hnědou barvu uježděné hlíny (za sucha šedší, za vlhka tmavší hnědé barvy), po které se dá za sucha poměrně bezpečně jet i rychlostmi od 60 až do maximálních povolených 80km/h (ne-li občas i malinko rychleji, ovšem na vlastní zodpovědnost!). V praxi však takto vypadá jen málo úseků i těch nejdůležitějších nevyasfaltovaných tahů. Většinou pevnou hlínu najdete jen ve středových &quot;kolejích&quot;, kolem nichž se válí větší či menší množství šedého volného štěrku. Dokud se můžete držet v kolejích, jedete po rovině a máte dobrý výhled na silnici a její stav, lze jet plnou rychlostí a třeba i na 5. rychlostní stupeň. Jakmile se však přiblíží zatáčka, nebo vozidlo v protisměru, je dobré si přinejmenším podřadit, aby auto drželo i v rychlosti lépe stabilitu, zvláště pokud je třeba uhnout k okraji s vyšším množstvím štěrku, v němž auto začíná rychle plavat jako loď. Zpomalení je na místě i na rovném úseku už z důvodů odletujících kamínků, kterými si s protijedoucím autem můžete celkem snadno navzájem vystřelit světlomet nebo i přední sklo.<br /> <br /> I v nejlepší štěrkové silnici se můžou náhle objevit nečekané výmoly (na těch opravdu nečekaných místech obvykle vyznačené výstražnou dopravní značkou), které dokážou auto poškodit, pokud rychle nezareagujete. &quot;Druhý typ&quot; štěrkových silnic je děravější a/nebo pokrytý souvislou vrstvou &quot;plovoucího&quot; štěrku, v němž běžný automobil snadno plave. Bezpečná rychlost se na takových cestách pohybuje mezi 40-60km/h, podle aktuálního stavu vozovky. Výmoly v lepším případě leží v řadě za sebou, takže při troše šikovnosti se můžete koly držet mezi nimi nebo nějak rozumně prokličkovat aspoň kolem těch největších a jet poměrně rychle i bez tvrdých ran. Někdy jsou však výmoly rozeseté tak napřeskáčku a tak hustě, že ani při sebelepší vůli (ostřížím zraku, rychlosti reakce atd.) mezi nimi nijak hladce neprokličkujete. Pak už záleží jen na vašich nervech a ochotě trápit vaše vozidlo. Cizinci v tomto směru nebývají až tak odolní jako navyklí domorodci, které nějaká ta natržená náprava nevyvede z míry.<br /> <br /> Pokud tedy výmoly znatelně zhoustnou, i jinak slušná silnice se může místy přiblížit &quot;třetímu typu&quot; štěrkovek, po nichž opravdu asi nebudete chtít jet běžným osobním automobilem rychlostí větší než 20-40km/h. Na řadě míst můžete narazit na štěrkovky nejen plné výmolů, ale i značně kamenité, úzké a nepřehledné. Z pohledu i poměrně otrlého středoevropana se může jednat o silnice, kam by se za normálních podmínek normálním autem vůbec nevypravil. Do této kategorie spadá i řada silnic, které jsou oficiálně sjízdné jen pro džípy či jiné &quot;čtyřkolky&quot;, ale za rozumného počasí v létě jsou průjezdné i pro osobní automobily. Jedná se např. o cestu na poloostrov Langanes, cestu vedoucí po západním okraji kaňonu Jökulsárgljúfur, nebo i vnitrozemskou silnici č. 35 přes Kjölur, která ještě nedávno byla značená jako F35, ale dnes už bývá v sezóně i oficiálně průjezdná pro osobní automobily bez náhonu všech kol. Na takových &quot;silnicích&quot; můžete nezřídka narazit na úseky, kde raději pojedete občas i pomaleji než 20km/h a kde bude nutné se držet mimo hluboké koleje vyjeté džípy, abyste neskončili &quot;na břiše&quot;. Takové cesty bývají také poměrně úzké, takže musíte spoléhat na to, že vám vysoké džípy ustoupí za okraj a že případný další osobák potkáte kdyžtak na rozumně rovném místě, kde se zrovna dá vyhnout. Domorodci se na takové cesty sami nebojí vyrazit s čímkoliv, ale naštěstí mají většinou ten džíp, který uhne téměř kdekoliv.<br /> <br /> Vedle kategorií &quot;sjízdná&quot; silnice a &quot;nesjízdná&quot; (&quot;ófært&quot;) se totiž také vyskytuje kategorie &quot;obtížně sjízdná&quot; (&quot;þungfært&quot; či na značkách &quot;seinnfarinn vegur&quot;). Řada horských cest se tak podle počasí a situace může i pro osobní vozidlo bez náhonu všech kol ze dne na den měnit mezi kategoriemi &quot;nesjízdná&quot; a &quot;obtížně sjízdná&quot;.<br /> <br /> Pokud máte auto z půjčovny, nastudujte si dobře v jejích materiálech, na kterou silnici se s ním můžete pustit a kam už ne. Na některé výše uvedené - jinak osobním vozidlům oficiálně otevřené - silnice se s ním vypravit nesmíte - tedy pokud nechcete ignorovat zneplatnění pojištění a vzít tak všechnu zodpovědnost za vůz zcela na vlastní bedra.<br /> <br /> === Horské silnice pro terénní automobily ===<br /> <br /> [[Image:Obruadar_ar_4285.JPG|thumb|Obtížně sjízdná silnice pro vozidla s náhonem všech kol a navíc nepřemostěné řeky: typický začátek horské silnice]]<br /> <br /> Pokud je na mapě nějaká silnice předznamenána písmenem F, jedná se o horskou silnici, o kterou byste se neměli pokoušet automobilem bez náhonu všech náprav a bez patřičného zdvihu. Některé z nich mohou být za určitých podmínek a zčásti sjízdné i obyčejným automobilem, ale pokud nemáte přesné informace, nevyplatí se cestu riskovat. Nebezpečím není jen nalehnutí na &quot;břicho&quot; v hlubokých kolejích, či nutnost přejet kameny vyčuhující znatelně nad úroveň terénu, ale také průjezd jemným pískem či blátem, kde se bez náhonu všech náprav (někdy i s ním) snadno zahrabete. Dalším doprovodným jevem (obvykle značeným dodatečnou značkou &quot;óbrúaðar ár&quot;, čili &quot;nepřemostěné řeky&quot;), je nutnost brodit více či méně hluboké a divoké řeky, jejichž dno může být velmi nevyzpytatelné.<br /> <br /> Hlavním problémem brodění je fakt, že průtok v řece se mění nejen rok od roku a měsíc od měsíce, ale i den ode dne či dokonce hodinu od hodiny. Odpoledne bývá větší v důsledku většího tání sněhů než dopoledne. I v místě, kde někdo bez problémů přebrodil hodinu či dvě před vámi, můžete automobil (i sebe) utopit v nezvládnutelném proudu. Pokud tedy nemáte dostatek zkušeností, je lepší počkat u brodu na někoho zkušenějšího a jeho rad a asistence využít. <br /> <br /> Ačkoliv většina brodů na těch nejběžnějších trasách je poměrně mělkých a velké proudy tu běžně nehrozí, vždy je dobré dodržovat některá základní pravidla. V první řadě je dobré před každým brodem zastavit a řeku si nejprve důkladně prohlédnout, aby měl řidič předem zcela jasno v tom, jak vypadá dno a kudy bude nejlepší řeku projet. V případě sebemenší pochybnosti je třeba řeku nejprve prozkoumat na vlastní kůži - tedy pokusit se ji přebrodit pěšky a (pokud je voda kalná) přitom prozkoumat její dno. K tomu je třeba mít samozřejmě i nějakou hůl či tyč - ať už kvůli udržení vlastní stability v proudu či kvůli &quot;osahání&quot; dna.<br /> <br /> Vzhledem k nezanedbatelné síle proudu (i u pomalu tekoucí řeky může jít o tlak např. půl tuny na každý metr čtvereční plochy) je vždy výhodnější nechat proud působit ve vlastní prospěch a řeku křížit mírně po proudu tak, aby vozidlo bylo o něco málo rychlejší než tok vody. V každém případě je třeba jet na co nejnižší rychlostní stupeň a pokud možno konstatní rychlostí: máte pak k dispozici plnou sílu motoru a umožní vám to snadněji se vypořádat s nečekanými změnami v konzistenci říčního dna či s případnými obtížemi při vyjíždění na druhý břeh. Snadněji se tak vyvarujete nebezpečnému uvíznutí v řece, stejně jako průniku vody výfukem do motoru.<br /> <br /> Obecně je smysluplnější brodit v místě, kde má řeka širší a mělčí koryto a tudíž i mírnější proud, byť vzdálenost vodou je větší. Rychlost je dobré udržovat na nízké a konstatní úrovni také proto, aby vám kapotu nezalila vlna vody, kterou snadno zdvihnete už při mírně zvýšené rychlosti. Je třeba mít na paměti, aby se sání motoru udrželo za všech okolností bezpečně nad hladinou.<br /> <br /> Mezi nejproměnlivější a nejnebezpečnější řeky patří především Krossá v Þórsmörku a Skyndidalsá cestou k Illakambu v oblasti Lónsöræfi (F980).<br /> <br /> [[Image:Zavrena_silnice_2808.JPG|thumb|Zavřená silnice znamená, že tam opravdu nemáte co dělat - riskujete nejen problémy, ale i postih a ničení přírody]]<br /> <br /> Horské silnice se otvírají obvykle až během června či dokonce v první půlce července, neboť tak dlouho v těchto končinách může ještě ležet sníh. Aktuální situaci je opět možné zjistit z výše zmíněných stránek Správy silnic. Pro Islanďany je ovšem rozdíl mezi silnicí se zákazem vjezdu a silnicí označenou jako nesjízdnou. Na tu druhou se můžete klidně vydat, pokud máte dostatek sebevědomí, zkušeností a patřičně vybavené vozidlo (třeba na jízdu několikametrovou vrstvou sněhu). Tam, kde je zákaz, se ovšem skutečně vjíždět nesmí - a to nejen z bezpečnostních důvodů, ale také z důvodů ekologických. Z ekologických důvodů je též už dnes přísně zakázáno vyjíždět mimo oficiální cesty více, než je nezbytně nutné k vyhnutí se - jak bylo řečeno v úvodu.<br /> <br /> === Mýtné ===<br /> <br /> Mýtné se na islandských silnicích nevybírá, s výjimkou tunelu pod Hvalfjordem na silnici č. 1 severozápadně od Reykjavíku, směrem na Akranes/Borgarnes. Aktuální cena je 1000 ISK za osobní automobil (2013) a platí se u obsluhovaných pokladen na straně dále od Reykjavíku a blíže k Akranes. Platit je možné velmi rychle kartou i hotovostí a k dispozici jsou též zvýhodněné karty na deset průjezdů či předem objednatelný adaptér na automatické mýtné. Fjord je také možné objet, čímž se trasa prodlouží asi o 50km a zhruba o necelou hodinu jízdy.<br /> <br /> === Čerpací stanice a samoobslužné automaty ===<br /> <br /> Při cestování automobilem po Islandu je také třeba pamatovat na menší množství benzínových stanic na venkově. Můžete tak cestovat desítky (ve vnitrozemí i stovky) kilometrů, aniž byste potkali benzínovou stanici. Řada benzínových stanic je samoobslužných (zvláště mimo pracovní dobu) a platí se na nich kartou. Automat vás nejprve požádá o vsunutí karty a její následné vytažení. (Pokud máte slevovou kartu, vsuňte a vyjměte nejdříve ji a pak teprve platební kartu.) Potom budete požádáni, abyste zvolili max. limit útraty (&quot;upphæð&quot;; kromě čísel tam bývá tam i nespecifikovaná možnost &quot;naplnit zcela nádrž&quot;) a zadali PIN. Automat pak provede ověření (blokaci) zadané částky na vaší kartě a v případě úspěchu vás požádá, abyste zvolili číslo tankovacího stojanu (tzv. &quot;dæla&quot; či &quot;dælunúmer&quot;) - pokud je jich víc - z něhož hodláte tankovat. Pokud se rezervace zvolené maximální částky nezdařila, zkuste menší částku - zvláště u &quot;tankování naplno&quot; nikdy nevíte, zda rezervovaná částka nebude nad platebním limitem vaší karty nebo zůstatkem na účtě. Pak už můžete začít tankovat. Pokud jste zvolili max. částku, tankování se samo zastaví při jejím dosažení. Pokud jí nedosáhnete, bude vám samozřejmě z karty stržena jen částka, kterou skutečně utratíte! Po natankování můžete znova vsunout a vytáhnout kartu, aby vám automat vytiskl účtenku - potvrďte, že chcete jen účet (tzv. &quot;kvittun&quot;) a ne další tankování.<br /> <br /> Dejte si pozor na stojany na některých pumpách s &quot;plným servisem&quot;. Znamená to, že vám přijde natankovat obsluha, ale zaplatíte znatelně více. &quot;Samoobslužné&quot; stojany mohou znamenat jak běžnou platbu u kasy, tak nutnost platby kartou v automatu (pokud zde žádná kasa není nebo je zavřená).<br /> <br /> Ceny paliva se aktuálně (2014) pohybují těsně pod 250 ISK za litr. Se slevovými kartami jednotlivých společností je možné ušetřit 2-7 ISK z této ceny. Ceny jsou momentálně víceméně vyrovnané u všech typů benzínových stanic - jen v Reykjavíku a Akureyri lze doufat v nějaký účinek relativně &quot;větší&quot; konkurence. Nejrozšířenější jsou stanice &quot;N1&quot;, které najdete i na nejzapadlejších venkovských výspách. Ve větším městech se může objevil &quot;Shell&quot;, &quot;AO&quot; (čili &quot;Atlantsólía&quot;) nebo růžová &quot;Orkan&quot; (obvykle v okolí obchodních domů Bónus), případně &quot;ÓB&quot; (&quot;Ódýr Bensín&quot; neboli &quot;levný benzín&quot; bohužel svému jménu nedostojí o nic víc než ostatní). Bohužel ani poslední dvě jmenované společnosti v poslední době nenabízejí nijak výrazně výhodnější ceny, jak bylo dříve jejich zvykem. Ceny mimo sezónu mohou být nepatrně výhodnější, ale trh s pohonnými hmotami je mnohem nevyzpytatelnější než lokální výkyvy, o stabilitě islandské koruny ani nemluvě.<br /> <br /> === Autopůjčovny ===<br /> <br /> Na Islandu působí většina běžných nadnárodních autopůjčoven: [http://avis.is Avis], [http://budget.is Budget], [http://sixt.is Sixt], [http://europcar.is Europcar], [http://hertz.is Hertz], apod. Řada měnších, domácích i zahraničních zmizela, ale některé zůstávají nebo se zase objevují: [http://atak.is Átak], [http://www.holdur.is Bílaleiga Akureyrar], [http://www.redcar.is RE:D], [http://route1.is Route1], [http://www.bilaleigahusavikur.is/ Bílaleiga Húsavíkur], [http://www.reykjavikcars.com/ Reykjavík Cars], [http://www.reykjavikrentacar.is Reykjavík rent a car], [http://www.thrifty.is Thrifty], [http://www.hasso.is Hasso], [https://procar.is Procar], [https://sadcars.is SADCars], [http://www.nicecars.is Nice Cars], [http://www.vikingcarrental.is Viking Car Rental], [https://www.mycar.is MyCar rental], [http://k30.is K30]. Řada velkých i malých soukromých hotelů též nabízí zapůjčení auta z vlastní nabídky. Autopůjčovny mají obvykle sídla v Reykjavíku, ale ty větší mají stánky i na mezinárodním letišti v Keflavíku. Využít lze také dalších zprostředkovatelů ([http://www.rentalcars.com/is/ Rentalcars], apod.).<br /> <br /> Ceny autopůjčoven jsou pochopitelně značně vysoké - malá auta se dají pořídit v lepším případě od cen kolem 60-80 EUR na den, terénní vozidla přijdou zhruba na dvoj až trojnásobek. V zimním období (u některých půjčoven od začátku října až do konce června!) bývají ceny často poloviční i nižší. Jako obvykle platí, že s delší dobou zapůjčení obvykle klesá cena na den, takže 4 dny mohou stát stejně jako 3, 7 dní stejně jako 5, apod.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, autopůjčovny (resp. zahrnutá pojištění) mají omezení na to, kam s daným vozem smíte jet. Běžná osobní vozidla nesmí pochopitelně na horské silnice, ale ani na některé konkrétní štěrkové vozovky jinak bez větších problémů rozumně sjízdné (např. dnes už průjezdná silnice č. 35 přes vnitrozemský Kjölur nebo tradičně poměrně slušná silnice podél východního okraje kaňonu Jökulsárgljúfur). Omezení ale mohou být i další: pokud se vám podaří třeba i odpovídající terénní automobil utopit při brodění, nazaplatí vám to nejspíš žádné pojištění.<br /> <br /> == Autobusem ==<br /> <br /> Autobusová doprava na Islandu sice existuje, ale je značně řídká a poměrně drahá. Letní spoje jsou sice vzhledem k turistickému ruchu frekventovanější než zimní, ale k ideálu mají daleko. Zatímco mezi Reykjavíkem a Akureyri jezdí i 2-3 spoje denně, do Západních fjordů a zpět se i v létě dostanete spíše tak 3x za týden a na řadu zapadlejších míst už vůbec nijak. V létě existují i pravidelné denní spoje přes vnitrozemí a kolem oblíbených turistických destinací (např. Landmannalaugar, Laki, apod.). Tyto spoje mají také ve zvyku dělat rozumně dlouhé přestávky u řady populárních atrakcí (vodopády, gejzír, apod.).<br /> <br /> Autobusové spoje provozuje řada nezávislých společností, které se každoročně všelijak přeskupují a přejmenovávají, slučují či rozdělují, takže je často obtížné najít jednotné a platné jízdní řády nejen na internetu, ale i u jednotlivých dopravců navzájem. Ani na Reykjavickém autobusovém nádraží nemusejí mít ani ponětí o spojích na severním Islandu, a jak jezdí autobus mezi východoislandským přístavem Seyðisfjörður a městem Egilsstaðir se možná prakticky dovíte až na dveřích tamního přístavního terminálu (ano, autobus má ve zvyku přijíždět k lodi, když připluje) - momentálně je kupodivu k nalezení alespoň na [http://www.visitseydisfjordur.com/bus-service-fas/ obecní stránce Seyðisfjordu].<br /> <br /> Autobusové jízdenky se nakupují na konkrétní trasu konkrétní společnosti a spoje a jízdu můžete kdekoliv přerušit a dalším spojem (tj. obvykle další den) pokračovat dál. Studentské slevy přes léto obvykle oficiálně neplatí, ale řada řidičů je přesto ochotna je poskytnout. Rezervovat si místa není potřeba - autobusy jezdí i sezóně obvykle spíše poloprázdné a zaplatit můžete (většinou i musíte) obvykle přímo ve voze. Autobus bývá ochoten zastavit prakticky kdekoliv na cestě, nejen na oficiálních zastávkách. Kromě jednorázových jízdenek existuje i několik druhů okružních jízdenek (tzv. &quot;pasy&quot;) na běžné okružní trasy - buď kolem dokola ostrova po okružní silnici (příp. se Západními fjordy), nebo okruh vnitrozemskými silnicemi. Existují i časově omezené &quot;pasy&quot; na všechny spoje. Ceny &quot;pasů&quot; ovšem ve skutečnosti nejsou nijak výrazně zvýhodněné - v podstatě se jedná víceméně o prostý součet cen za jednotlivé trasy. Celý okruh kolem ostrova vyjde v současnosti zhruba na 35 tisíc ISK. Ceny za vnitrozemské spoje (a tudíž i pasy) jsou ovšem znatelně vyšší (alespoň v poměru ke vzdálenostem), neboť na těchto cestách autobusy spotřebují také výrazně více paliva.<br /> <br /> Aktuální informace (pokud už existují) lze v současnosti získat na stránkách hlavních dopravních společností. Aktuálně hlavní roli hraje [http://www.straeto.is Strætó], což je pův. provozovatel městké hromadné dopravy v Reykjavíku, ale od roku 2014 převzal provoz pravidlených autobusových linek po celém ostrově - zda se tím situace zpřehlední a zjednodušší je ovšem otázka. Další více i méně tradiční společnosti nadále v nějaké míře provozují během letní sezóny dodatečné linky zaměřené na turisty: [http://www.sterna.is Sterna], [http://www.sba.is SBA-Norðurleið] (sev. a východní Island) [http://en.east.is/TravelGuide/SVAust/ SVAust] (východní fjordy) a dále konkrétní dopravní společnosti, které se už ale specializují hlavně na hromadné (obvykle jednodenní) organizované zájezdy: [http://www.re.is Reykjavík Excursions], [http://www.trex.is TREX], [http://www.bustravel.is Bustravel Iceland], [http://www.gjtravel.is/ Guðmundur Jónasson Travel], [http://www.gtyrfingsson.is Guðmundur Tyrfingsson] (spíše jen půjčovna autobusů). Různé organizované zájezdy a túry terénními auty na těžko dostupná místa a speciální atrakce či &quot;zážitky&quot; také nabízí nepřeberné množství menších lokálních společností, jejichž letáky a prospekty vás jistě zahrnou hned po příjezdu na Island. Pokud se potřebujete dostat na sebebláznivější místo na Islandu a máte dost peněz, jistě najdete rychle dost domorodců, kteří vás tam zavezou (pokud tomu nebrání zákony či lokální pravidla chráněných oblastí).<br /> <br /> == Autostopem ==<br /> <br /> [[Image:Spolujizda_3835.JPG|thumb|Pravidla a maximální ceny oficiální spolujízdy v Západních fjordech]]<br /> <br /> Island je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě a domorodci nejsou vždy zdaleka tak zatvrzelí vyznavači soukromí a introverze, jako jejich skandinávští příbuzní, takže autostop vypadá na Islandu jako poměrně solidní způsob dopravy a v podstatě také skutečně funguje. Klíčovým problémem je především nízká frekvence provozu a hlavně nevyzpytatelné počasí, které vám může udělat pořádné peklo z každé vteřiny čekání. Zatímco na výpadovkách okolo Reykjavíku auta proudí ve šňůrách téměř evropské podoby - a tím spíše vám jen málokdo zastaví - na zapadlých silničkách vám může zastavit bez problémů první či druhé vozidlo, které pojede kolem; problém je v tom, že také několik desítek minut (ne-li celé hodiny, pokud stojíte na slepé odbočce k pár statkům) nemusí jet vůbec nikdo. Pokud si chcete udělat konkrétnější představu o provozu v odlehlejších místech, můžete zkusit prozkoumat statistiky z automatických meteorologických monitorovacích stanic [http://www.vegagerdin.is správy silnic], které kromě stavu vozovky zaznamenávají i každé vozidlo, které kolem nich projede.<br /> <br /> Pozor na některá místa v Západních fjordech, kde je &quot;stopování&quot; (tedy spíše spolujízda) téměř oficiálním způsobem dopravy. U některých obcí tak najdete přímo určená &quot;stopovací&quot; místa s informačními cedulemi o pravidlech a dokonce i předem pevně stanovené ceně za svezení.<br /> <br /> == Lodí ==<br /> <br /> I na Islandu je možné využít vnitrostátní lodní přepravy, i když jen na několika místech:<br /> <br /> Trajekt Herjólfur spojuje hlavní ostrov soustroví Vestmannaeyjar, Heimaey, s jižním pobřežím Islandu. Vyplouvá z nově vybudovaného přístavu Landeyjahöfn, na který vede odbočka ze silnice č. 1 mezi městečkem Hvolsvöllur a vodopádem Seljalandsfoss, takže v současnosti plavba trvá už jen pár desítek minut, a loď vyplouvá každým směrem i 4-5x denně. Pokud v zimě není možné plout do nového přístavu, pluje loď do starého přístavu v Þorlákshöfnu - pak trvá plavba necelé tři hodiny a loď stihne max. dvě plavby oběma směry za den (výrazně vyšší je pak i cena). Aktuální jízdní řád a ceny jsou k dispozici na stránkách provozovatele, společnosti [http://eimskip.is/EN/iceland_domestic/herjolfur/ Eimskip].<br /> <br /> Trajekt Baldur spojuje poloostrov Snæfellsnes s jižními břehy Západních fjordů. Uprostřed zálivu Breiðafjörður, který tak jeho trasa protíná, navíc zastavuje na jediném významěji osídleném ostrově Flatey, který má nejen nečekaně bohatou historii, ale skýtá i nenápadnou oázu klidu uprostřed přírody. Na jihu vyplouvá trajekt z městečka Stykkishólmur a na severu přistává v jinak poměrně opuštěném přístavišti Brjánslækur. Jízdní řád i ceny lze nalézt na stránkách provozovatele, společnosti [http://www.seatours.is/ferrybaldur/ Seatours].<br /> <br /> Další trajekty spojují na severu pobřeží Eyjafjordu s malým ostrůvkem Hrísey, ležícím uvnitř fjordu, a také s mnohem vzdálenějším ostrovem Grímsey, nacházejícím se dále od pobřeží - přímo na polárním kruhu, čímž se jedná zároveň o nejsevernější výspu islandského území. Na Hrísey vyplouvá buď pravidelně každé dvě hodiny z nejbližšího městečka Árskógssandur trajekt Sævar, anebo jednou denně - stejně jako na Grímsey, ale na střídačku ob den - z většího, sousedního Dalvíku trajet Sæfari. Jízdní řád a ceny trajektu Sæfari z Dalvíku najdete na stránkách společnosti [http://www.landflutningar.is/saefari/english Samskip - Landflutningar]. Malý trajekt Sævar z Árskógssandu na Hrísey je popsán např. přímo na stránce [http://hrisey.net/en/page/the_ferry_schedule ostrova Hrísey].<br /> <br /> Kromě zmíněných trajektů se na Islandu nabízí řada dalších lodních výletů. Jde především o pozorování velryb, které je nejnadějnější v severoislandském Húsavíku, ale na své si jistě přijdete i vedle v Dalvíku či sousedním Ólafsfjordu a jiných místech. Velrybí exkurze se nabízejí i přímo v Reykjavíku, ale jejich možnosti a naděje jsou patrně o něco omezenější. Kromě pozorování velryb se na lodní výlet můžete vypravit i na jiných místech - např. k ostrůvku Papey u Djúpivogu ve Východních fjordech.<br /> <br /> Lodní doprava je též jediným možným spojením (pokud nepočítáme pěší přechody) do oblasti Hornstrandir, nejzastrčenějšího islandského a jediného vskutku subarktického &quot;ráje&quot; na Islandu. Silnice tam nevedou a ostatně tam auta vůbec nesmí. Už několik desítek let prakticky opuštěná oblast severozápadu Západních fjordů je přístupná jen pomocí motorových člunů z Ísafjordu a Bolungarvíku - viz stránky společnosti [http://www.vesturferdir.is Vesturferðir] - a soukromě občas i z Norðurfjordu (kontaktujte majitele statku a turistické služby [http://www.urdartindur.is Urðartindur]). Ani běžné motorové čluny se tu ovšem zcela k pobřeží nedostanou, takže turisty vysazují a nabírají v písčitých zátokách pomocí mělkých nafukovacích člunů. V této nedostupné oblasti je turista odkázán zcela na vlastní zásoby, schopnosti, rozmary počasí a místy těžko schůdného terénu, a je třeba vždy počítat s nečekaným prodloužením pobytu kvůli nepříznivému počasí. Bohužel ani mobilní signál tu většinou není k dispozici. Lodní spojení do některých fjordů je v sezóně sice &quot;pravidelné&quot; (1-3x týdně, podle místa), ale bez explicitní objednávky není nikdy jisté.<br /> <br /> Vesturferðir (prostřednictvím [http://www.sjoferdir.is/ Sjóferðir]) také zprostředkovávají dopravu na další dva ostrůvky ve fjordu Ísafjarðardjúp: Vigur a Æðey.<br /> <br /> == Vlastní jachtou ==<br /> <br /> Pokud jste kompetentní k námořní plavbě přes oceán, pak jistě nepotřebujete už ani žádné speciální rady. Hodit se mohou stránky spolku [http://www.sigling.is Siglingastofnun], monitorující počasí a situaci na moři. A pochopitelně i dříve zmíněné [http://vedur.is meteorologické stránky].<br /> <br /> == Letadlem ==<br /> <br /> Vnitrostátní letecká přeprava je na Islandu velmi populární a hojně využívaná. Nějaké to letiště se najde téměř v každém zapadákově (nejen ve větších centrech jako je Akureyri, Egilsstaðir či Ísafjörður) a ceny jsou často i nižší než u autobusové či lodní dopravy (navíc existují i nějaké ty studentské slevy). Spoje létají pravidelně z vnitrostátního letiště, nacházejícího se dodnes prakticky v centru Reykjavíku. Letadla navíc létají i za povětrnostních podmínek, kdy např. loď na Vestmannaeyjar nepluje. S letadlem si navíc můžete užít dobrodružství v soupeření s divokým islandským větrem a přistávání v turbulencích na krátkých ranvejích mezi strmými stěnami fjordů - čili dalších demonstrací islandského umění zvládnout nevídané. Bližší informace najdete na stránkách společnosti [http://www.flugfelag.is Flugfélag Íslands], která kromě čistě vnitrostátních letů provozuje též spojení na Faerské ostrovy a do sousedního východního Grónska.<br /> <br /> Jako turisté samozřejmě jistě neminete nabídky vyhlídkových letů. Poměrně nepřehlédnutelné nabídky budou k dispozici v Reykjavíku (za rohem jsou Sněmovní pláně, Geysir, Gullfoss a spousta dalších zajímavých míst), na jihu u letiště Bakki, tedy hned vedle nového přístavu Landeyjahöfn (Vestmannaeyjar, sopky Eyjafjallajökull, Katla a ledovec Mýrdalsjökull, Dýrhólaey, Þórsmörk, oblasti Emstrur, Landmannalaugar, Hekla, atd.), u letiště NP Skaftafell (Skaftafell, Vatnajökull, Jökulsárlón, atd.), u jezera Mývatn, a na řadě dalších míst.<br /> <br /> Pokud jste fanoušci soukromého létání v malých lehkých letadlech, budete překvapeni aktivní existencí dalšího velmi oblíbeného islandského koníčku. Na Island si ostatně vlastní letadlo můžete i dovézt trajektem. Provizorní písečná letiště pak najdete na Islandu skutečně skoro všude - obvykle se jedná jen o kameny vyznačené rovné přistávací plochy v písečných a kamenitých pláních, z jejichž středu jsou aspoň ty největší kameny odstraněny, a kde symbolicky vlaje nějaký ten větrný pytel (nebo aspoň jeho roztrhaný zbytek). Islandští letci vám ochotně pomohou v utkání s živlem, který je v našich podmínkách jinak velmi krotký.<br /> <br /> == Vlakem... nikam nedojedete ==<br /> <br /> Vlak na Islandu nenajdete. Jediná železnice existovala kdysi kdesi podél pobřeží mezi starým a (přibližně) dnešním novým přístavem v Reykjavíku. Z té však zbyly asi tak čtyři metry kolejí ve starém přístavu, kde se přes léto vystavuje jako připomínka této rarity jedna malá muzejní parní lokomotivka.<br /> <br /> == Na kole - pro skutečné tvrďáky ==<br /> <br /> Cyklistika na Islandu je výzvou, která může stát za to, ale není úplně pro každého. Pokud máte pocit, že vám nevadí jízda ve větru a dešti, možná jste ještě nepoznali islandské vichřice a vodorovné deště. Počasí, které vás vysloveně smete ze silnice není nic až tak kuriózního. Ve vnitrozemí můžete rychle zjistit, že perfektně udržované kolo se po pár hodinách stejně rozsype. A kamenité či lávové pláně můžou mít skutečně nejen desítky, ale i stovky kilometrů na délku. Pokud jste neohrožení dobrodruzi, které jen tak něco nevyvede z míry, zkuste se poměřit s Islandem. Ale raději mějte vždy v záloze i &quot;Plán B&quot;.<br /> <br /> Na Islandu existují samozřejmě také cyklistické kluby, od nichž můžete získat řadu dobrých rad, informací a zkušeností. Zkuste navštívit stránky nebo navázat kontakt s některým z klubů a spolků: [http://www.fjallahjolaklubburinn.is Fjallahjólaklúbburinn] (neboli &quot;Klub horských kol&quot;), cyklistický klub [http://bjartur.org Bjartur], [http://hfr.is/ Hjólreiðafélag Reykjavíkur] či [http://hjolreidar.is Hjólreiðar].<br /> <br /> == Pěšky - lokálně ==<br /> <br /> Na Islandu lze najít řadu fantastických pěších túr - např. Landmannalaugar-Þórsmörk(-Skógar), dobrodružné výlety na opuštěné Hornstrandir, či řadu zajímavých lokálních výstupů, okruhů a přechodů. Překovávat větší vzdálenosti mezi nimi pěšky však obvykle postrádá smysl. Často to znamená jen desítky či stovky kilometrů neměnnou kamenitou či lávovou pustinou, kde i průjezd automobilem začne být často po chvíli značně &quot;nudný&quot;.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=601 2016-10-14T16:34:56Z

<p>Wanthalf: /* Islandská jména a názvy */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiž se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášku vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - spojení starších slovníků &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039; je zvláštním typem slovníku ustálených spojení (kolokací a idiomů, ale i kombinací slovních složenin) v kombinaci s onomaziologickým slovníkem setříděným podle obecných pojmů; k seznamu pojmů je k dispozici i anglický, německý a dánský rejstřík, ale jinak slovník neobsahuje žádný výklad, vysvětlivky ani komentáře, takže ho ocení spíše zkušenější uživatelé islandštiny; v elektronické podobě a ve spojení s dalšími lexikálními databázemi Ústavu Árniho Magnússona je přístupný na http://ordanet.arnastofnun.is<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, podle níž už výraz najdete i v běžném slovníku<br /> <br /> Přístup k řadě jednojazyčných i překladových islandských slovníků lze získat též elektronicky, prostřednictvím placené internetové služby [http://www.snara.is Snara].<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného (tj. neznělého) &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivá. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt/gt/ggt--&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta, hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=600 2016-10-14T16:27:53Z

<p>Wanthalf: /* Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášku vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - spojení starších slovníků &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039; je zvláštním typem slovníku ustálených spojení (kolokací a idiomů, ale i kombinací slovních složenin) v kombinaci s onomaziologickým slovníkem setříděným podle obecných pojmů; k seznamu pojmů je k dispozici i anglický, německý a dánský rejstřík, ale jinak slovník neobsahuje žádný výklad, vysvětlivky ani komentáře, takže ho ocení spíše zkušenější uživatelé islandštiny; v elektronické podobě a ve spojení s dalšími lexikálními databázemi Ústavu Árniho Magnússona je přístupný na http://ordanet.arnastofnun.is<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, podle níž už výraz najdete i v běžném slovníku<br /> <br /> Přístup k řadě jednojazyčných i překladových islandských slovníků lze získat též elektronicky, prostřednictvím placené internetové služby [http://www.snara.is Snara].<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného (tj. neznělého) &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivá. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt/gt/ggt--&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta, hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=599 2016-09-08T21:56:07Z

<p>Wanthalf: /* Kombinace souhlásek */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášku vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - spojení starších slovníků &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039; je zvláštním typem slovníku ustálených spojení (kolokací a idiomů, ale i kombinací slovních složenin) v kombinaci s onomaziologickým slovníkem setříděným podle obecných pojmů; k seznamu pojmů je k dispozici i anglický, německý a dánský rejstřík, ale jinak slovník neobsahuje žádný výklad, vysvětlivky ani komentáře, takže ho ocení spíše zkušenější uživatelé islandštiny<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, podle níž už výraz najdete i v běžném slovníku<br /> <br /> Přístup k řadě jednojazyčných i překladových islandských slovníků lze získat též elektronicky, prostřednictvím placené internetové služby [http://www.snara.is Snara].<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného (tj. neznělého) &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivá. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt/gt/ggt--&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta, hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=598 2016-09-07T20:44:44Z

<p>Wanthalf: /* Kombinace souhlásek */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášku vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - spojení starších slovníků &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039; je zvláštním typem slovníku ustálených spojení (kolokací a idiomů, ale i kombinací slovních složenin) v kombinaci s onomaziologickým slovníkem setříděným podle obecných pojmů; k seznamu pojmů je k dispozici i anglický, německý a dánský rejstřík, ale jinak slovník neobsahuje žádný výklad, vysvětlivky ani komentáře, takže ho ocení spíše zkušenější uživatelé islandštiny<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, podle níž už výraz najdete i v běžném slovníku<br /> <br /> Přístup k řadě jednojazyčných i překladových islandských slovníků lze získat též elektronicky, prostřednictvím placené internetové služby [http://www.snara.is Snara].<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného (tj. neznělého) &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivá. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Term%C3%A1ln%C3%AD_koupali%C5%A1t%C4%9B&diff=597 2016-06-24T10:11:58Z

<p>Wanthalf: /* Běžná termální koupaliště */</p> <hr /> <div>Islandská termální koupaliště jsou klíčem k mnoha jinak těžko pochopitelným tajemstvím života na Islandu. Slouží jako společenská centra - místa setkání osobních a prý i obchodních či politických jednání - plní tedy často funkci evropských restaurací či kaváren. Můžete se tu seznámit a popovídat si s domorodci na všechna možná i nemožná témata (a navíc většinou ještě střízlivými!). Fungují jako fantastická relaxace fyzická i duševní - v teplé vodě se úžasně uvolňuje tělo a jako by se z něj smývala i tíha všedních strastí a problémů. Ačkoliv je většina koupališť otevřených, jejich funkci člověk ocení paradoxně právě v tom nejhorším počasí - dešti či zimních sněžných vánicích. Islanďané se nechodí na koupaliště zchladit za horkých letních dnů, ale vyhřát za těch studených. Pokud máte pocit, že vás zastihlo na Islandu peklo, jděte se naložit do nejbližšího &quot;sundu&quot; a zjistíte, že jste v ráji (&quot;sund&quot; &lt; &quot;sundlaug&quot; = koupaliště; &quot;fara í sund&quot; = jít na koupaliště / do bazénu).<br /> <br /> == Běžná termální koupaliště ==<br /> <br /> Téměř každé islandské město, městečko či víska má své vlastní termální koupaliště. Často se nacházejí i uprostřed venkova. Většina z nich je otevřených, ale některá mohou být i krytá. Vstupné je na islandské poměry směšně zanedbatelné (v roce 2013 se zvedlo na zatím &quot;rekodní&quot; částky 250-600 ISK, čili zhruba cenu lepšího bochníku chleba až dvou). Vstupné je navíc celodenní - jediným časovým limitem je zavírací doba koupaliště. Koupaliště se tak stávají i velmi výhodnou cenovou alternativou k placeným rychlým sprchám v některých kempech - na koupališti se za tytéž peníze můžete cachtat klidně celý den.<br /> <br /> Vybavenost koupališť se liší úměrně s velikostí města či městečka, kde se nachází. Nezbytný je malý plavecký bazén, většinou o délce 25 metrů, v němž bývá voda relativně nejchladnější. Podle velikosti obce pak přibývají horké hrnce s různě odstupňovanou teplotou vody a velikostí - základem je vždy alespoň hrnec s teplotou mezi 36-38 stupni Celsia. I nepříliš velké obce obvykle nabídnou i druhý hrnec s vodou o teplotě přes 40 stupňů. Největší koupaliště mohou nabídnout čtyři i více různých hrnců s vodou různé teploty od 36 do 44 stupňů. Kapacita hrnců bývá od čtyř až do několika desítek osob. Specialitou některých koupališť (např. Seltjarnarnes či Reykjavický plavecký stadion v Laugardalu) jsou pak hrnce s mírně slanou, minerální vodou z přímořských vrtů. &quot;Nejchladnější&quot; hrnce bývají obvykle vybaveny či nějak doplněny i brouzdalištěm či zvláštním bazénkem pro děti, často i s nějakou menší vodní atrakcí; různé plováky, hračky i návleky pro dětské neplavce bývají samozřejmě vždy k dispozici.<br /> <br /> S velikostí obce také v hrncích přibývají různé masážní trysky, proudové či bublinkové - někdy řízené centrálně a někdy zapínatelné tlačítkem na hraně bazénu. Objevují se také různě velké skluzavky či tobogány. Většina koupališť (kromě těch nejmenších) je také vybavena alespoň malou parní saunou doplněnou nějakou tou sprchou - kromě studených bývá obvykle k dispozici i nějaká teplá či dokonce regulovatelná. Naproti tomu suché sauny se objevují velmi výjimečně a pokud už jsou k dispozici, mohou být za příplatek. (Hledáte-li saunu marně, sledujte směrovky s nápisem &quot;Eimbað&quot; či &quot;Gufubað&quot;.)<br /> <br /> Na řadě míst mají různé horké hrnce i své tradiční osazenstvo. Například v reykjavické Západní čtvrti (Vesturbær) bývá jeden hrnec povětšinou obsazen místními &quot;štamgasty&quot; - profesory z univerzity, divadelními a filmovými herci či dalšími tradičními obyvateli z okolí; jiný hrnec je zase téměř výhradně okupován mládeží, většinou zahraničními studenty opět z nedaleké univerzity. Tuto tradici nabourává (od roku 2014) nově přistavený komplex několika dalších hrnců s řadou masážních trysek. V nejhorčejším hrnci každého koupaliště prakticky vždy narazíte na lokální postarší &quot;raky&quot;, kteří si zde vyhřívají své staré kosti, nebo i jejich mladší drsnější kolegy - málokdo zde opravdu vydrží dlouho ponořen až po krk, neboť teploty 42-44 stupňů jsou pro lidskou fyziologii už po nedlouhé době skutečně neúnosné až nebezpečné.<br /> <br /> Patrně nejpestřejším koupalištěm pro děti i dospělé je koupaliště v reykjavické periferní čtvrti Árbær. Je vybaveno mimo jiné celou řadou bublavců a masážních umělých vodopádků, k nimž nedávno přibyl nový velký horký hrnec s řadou velmi příjemných proudových masážních trysek. Přibyla také novější a mnohem příjemnější parní sauna. Nechybí zde samozřejmě skvělý tobogán - nedlouhý, ale přesto rychlý. Jediným mínusem je snad jen značně nadprůměrná chlorovanost vody (v rámci českých měřítek zcela běžná).<br /> <br /> Největším koupalištěm je patrně plavecký stadión v Laugardalu v Reykjavíku. Najdete tu jinak téměř nevídaný bazén plné délky 50m - tedy vlastně dokonce dva: jeden vnější a jeden krytý. Doplněn je samozřejmě čtveřicí horkých hrnců různých teplot, jedním speciálním s vodou z přímořských vrtů a velkým společenským hrncem-bazénem. To doplňuje poměrně velký bazén pro děti a mládež, relaxační mělký &quot;disk&quot;, nezbytná parní sauna a tobogán (který však v posledních letech nebýval často v provozu.)<br /> <br /> Pokud hledáte koupel v moři a přeci jen nechcete zcela umrznout, můžete navštívit reykjavické koupaliště na pláží Nauthólsvíku (za vnitrostátním letištěm, pod návrším Öskjuhlíð, jemuž vévodí nepřehlédnutelná Perla). Kromě velkého horkého hrnce tu najdete také teplou vodou vyhřívanou mořskou zátoku, v níž se nachází další, ještě teplejší horký hrnec.<br /> <br /> == Divoká a polodivoká koupaliště ==<br /> <br /> Na Islandu lze nalézt celou řadu více či méně divokých koupališť. Může se jednat o cokoliv, od historických bazénů dodnes udržovaných a někdy i normálně placených, až po divoké přehrádky ze spontánně navršených kamenů v potoce u nějakého horkého vřídla uprostřed divoké krajiny, kde se sotva namočí a ohřeje jeden či dva lidé, a které sotva najdete, pokud o nich nevíte. Řada z nich se nachází i na pěkných místech třeba na břehu moře v různých fjordech nebo naopak skrytých někde v horských údolích.<br /> <br /> Asi nejznámějším dnes už divokým koupalištěm &quot;na vlastní nebezpečí&quot; je nejstarší islandský bazén na konci údolí za statkem Seljavellir, na odbočce z hlavní silnice zhruba na půli cesty mezi vodopády Seljalandfoss a Skógafoss. Jednu z jeho čtyř stěn tvoří přírodní skalní svah, z něhož stékají potůčky teplé vody, zbylé stěny jsou umělé. Voda v bazénu bývá zeleně kalná a svého času jste tu prý mohli vidět plavat mršinu ovce stejně dobře jako rodinku s miminkem (samozřejmě ne současně!). Vedle bazénu je i stará převlékárna, která vám ale nenabídne větší komfort než čtyři stěny, dveře a pár háčků na zdi. V údolí donedávna fungovalo i modernější koupaliště, které však zanesl popel z erupce Eyjafjallajökull v roce 2010 a až teprve v létě 2014 vypadá opět provozuschopně. K němu lze také dojet autem. Na rozdíl od nového bylo však staré koupaliště z popele vyhrabáno a znovu zprovozněno místními skauty, ale je třeba k němu dojít pěšky údolím ještě asi jeden kilometr dále podél řeky. Cestu ke koupališti zpestřují horké vodotrysky ze zbytků rezavějících instalací na starých termálních pramenech.<br /> <br /> Kompromisem běžného a divokého koupaliště je bazén u statku Lýsuhóll na poloostrově Snæfellsnes. Jedná se o běžné, placené koupaliště uprostřed venkova, které je však napájené místní silně mineralizovanou vodou, která rychle zanáší trubky i bazén nánosy železitého kamene. Bazén také poměrně rychle zarůstá kalnými zelenými řasami. Z týchž důvodů je pak jedněmi návštěvníky zatracován jako &quot;nečistý&quot; a jinými vyzdvihován jako &quot;přírodní&quot;.<br /> <br /> Jedním z nejpopulárnějších divokých turistických koupališť je horký hrnec na Hveravellir v severní části vnitrozemské silnice č. 35 přes Kjölur. Nachází se zde turistická chata, malý kemp a pole horkých pramenů. Z těch se také napájí menší polodivoký bazének, kde teplotu vody můžete ovlivnit prostě tím, nakolik vychýlíte tok horké vody z velké gumové hadice mezi bazénkem a sousedním potokem, který je jinak zdrojem studené vody.<br /> <br /> V &quot;nedalekém&quot; údolí pod svahy hor Kerlingarfjöll, asi kilometr proti proudu potoka od tamní turistické stanice a kempu, lze nalézt na dně skalní průrvy jedno z nejdivočejších míst ke koupání na Islandu. Původní bazének napájený ze zbytku železné roury jakéhosi starého vrtu byl už - vzhledem ke klesající teplotě vody - pomalu rozebrán ve prospěch kamenité hráze u sousední roury, která chrlí vodu přeci jen o pár stupňů teplejší. Namočí se tu sotva dva tři lidé najednou a teplota není nijak závratná, ale za ten zážitek to stojí. Na místě je ještě k dispozici zbytek chátrající dřevěné budky, použitelné jako převlékárna. Nejspíš tu ale stejně moc lidí nepotkáte.<br /> <br /> Dříve poměrně populární, ale dnes už poklidnější koupel najdete v jeskyních pukliny Stóragjá nedaleko křižovatky silnic v Reykjahlíðu u jezera Mývatn. Problémem není jen netriviální dostupnost - do podzemních bazénků je nutno se spustit pár metrů po zde nainstalovaných lanech - ale také nepříliš vysoká teplota, která je ovšem údajně optimální pro kdejaké ne příliš člověku prospěšné řasy a bakterie. Domorodci tvrdí, že zvláště ke konci sezóny by do místní vody už rozhodně nelezli. Přesto se tu někteří Islanďané zastavují dodnes na krátkou koupelovou přestávku během své cesty mezi východem a západem země. Nedaleké modravé jeskyně Grjótagjá už naopak dnes použitelné ke koupeli nejsou právě kvůli stoupající teplotě vody, která se blíží už 50 stupňům. Na Islandu se vše neustále mění...<br /> <br /> Řadu více i méně divokých, ale přesto udržovaných malých koupališť, lze nalézet také na březích Západních fjordů. I když se však často nacházejí hned u silnice, bez předchozí informace se těžko hledají. Budou proto zmíněna v místopisné části průvodce.<br /> <br /> == Modré laguny ==<br /> <br /> Třetím, nejluxusnějším a hlavně nejdražším typem koupališť jsou modravé &quot;laguny&quot;. Existují na Islandu dnes vlastně jen dvě. Od běžných koupališť se liší kalnou, silně minerální modravou vodou, zdánlivě přírodním divokým prostředím a hlavně cenou ve výši deseti až dvacetinásobku cen běžných koupališť.<br /> <br /> Ta nejznámější, slavná &quot;Modrá laguna&quot; se nachází hned u letiště v Keflavíku, cestou do Reykjavíku na odbočce k vesnici Grindavík, a navštěvuje ji prakticky každý, kdo na Island zavítá jako turista. Původně se jednalo o divoké odpadní jezírko geotermální elektrárny, kde se neopatrní turisté občas vydali tak blízko k samotné elektrárně, že byli polapeni horkými proudy a za živa uvařeni. To vám dnes nehrozí ani náhodou. I když stále poblíž oné geotermální elektrárny, Modrá laguna je dnes luxusním koupalištěm v lávovém poli, kde se můžete bezpečně cachtat v kalné modravé vodě, mazat hroudami &quot;zázračného&quot; bílého bahna (které vám pak v prodejně nabídnou v malých tubách za stovky a tisíce korun jako &quot;zázračnou&quot; kosmetiku), masírovat umělým vodopádem nebo pařit v parní i klasické suché sauně. Máte-li dost peněz, můžete si do laguny nechat naservírovat oblíbený koktejl či jinou lahůdku. K dispozici je i romantická jeskyňka, v níž se za temných zimních nocí odehrávají zdánlivě romantické, ale ve skutečnosti celkem banálně naturalistické interakce partnerských párů. Hlavním problémem Modré laguny je její směrování ke stále více snobské superluxusní image, která znechucuje především domorodce. Jenom v posledních několika málo letech se vstupné zvýšilo několikanásobně: při devalvaci islandské koruny na polovinu během krize v roce 2008 bylo adekvátně zdvojnásobeno, aby se vyrovnalo 25 EURům, a zakrátko opět zvýšeno na současnou úroveň až 40 EUR (asi 6400 ISK). Samozřejmě stoupalo už v dřívějších letech, ale asi nikdy až tak raketově. Domorodce neukolébalo ani protekční nabídkou asi 50% slevy, kterou nabízí členům &quot;Klubu přátel Modré laguny&quot; - to je kdokoliv, kdo si na webu zaregistruje svoje islandské osobní registrační číslo (&quot;kennitala&quot;). Stále více se profiluje jako luxusní centrum relaxace pro bohaté podnikatele - nabízí masáže, ozdravné pobyty, rauty a konference s obsluhou přímo v bazénu, či aspoň luxusní večeře pro jednotlivce ve své luxusní restauraci. Zdá se, že podle marketingového oddělení stoupá léčivý efekt místní vody a odpadního bahna přímo úměrně se zvyšujícími se cenami (to jest: velmi rychle). Nově se začalo dokonce vybírat vstupné ve výši 10 EUR i pro ty, kdo se chtějí na lagunu jen podívat z terasy restaurace. Není proto divu, že ačkoliv se Modrá laguna těší návalům stále většího množství zvědavých turistů, i nejhýřivější Islanďané se od ní začínají znechuceně odvracet.<br /> <br /> Nepoměrně větší klid a pohodu najdete v druhé laguně na severu ostrova, u jezera Mývatn, jen pár kilometrů východně od osady Reykjahlíð, než silnice vystoupá na hřebínek rudého Námafjallu. Jmenuje se &quot;Jarðböðin&quot;, tedy &quot;Zemské koupele&quot;, a je také poměrně drahá, ale stále o polovinu levnější než slavná Modrá laguna. Je také výrazně menší a přesto klidnější, civilnější a méně narvaná turisty. V létě si tu můžete vychutnat dlouhé večery až do půlnoci, kdy slunce teprve mírně klesá za obzor. <br /> <br /> == Jak to na koupalištích funguje ==<br /> <br /> Islandská koupaliště skrývají i pár tajemství, o kterých je dobré vědět předem, pokud nechcete být zaskočení.<br /> <br /> Vstupné se obvykle platí jednorázově, značně výhodnější však bývají permanentky či alespoň karty na 10 vstupů. V Reykjavíku taková karta (za 4100 ISK v roce 2013) platí pro vstup na všechna koupaliště na území města, takže s ní můžete vyzkoušet všechna, která na katastru města jako takového skutečně leží. Ovšem pozor, neplatí na území žádného z plynule navazujících přilehlých měst, dokonce ani do jinak zajímavého koupaliště na konci reykjavického poloostrova Seltjarnarnes, který je také samostatným městem! Jistější je tedy udělat si předem jasný přehled z webu provozovatele reykjavických sportovišť http://itr.is).<br /> <br /> U pokladny také většinou dostanete klíček ke skříňce, žeton do zámku či nejmodernější RFID náramek s čipem. S tím se odeberete k šatnám, na jejichž prahu si zujete boty. Ty si můžete vzít pro jistotu s sebou do šatny, ale snad všichni domorodci a i většina turistů (aspoň těch z civilizovaných zemí) je v klidu nechává v přihrádce na chodbě a nijak na to nedoplácejí, ač na větších koupalištích se provozovatelé raději výraznými cedulemi jakékoliv zodpovědnosti jasně zříkají.<br /> <br /> V šatně si většinou můžete vybrat skříňku sami, pokud jste tedy nedostali klíček od nějaké konkrétní. S čipovým náramkem si také můžete vybrat a čipem pak skříňku zamknete a tutéž po návratu zase odemknete - systém se u elektroniky liší, ale vždy jsou k dispozici jasně ilustrované instrukce i pro největší technické antitalenty. Na opravdu malých koupalištích skříňky také nemusí být vůbec, a pak si věci prostě jen naskládáte do košíku, který necháte ležet v šatně na lavici. V některých případech můžete na začátku šatny narazit alespoň na malé uzamykatelné skříňky na cennosti. Pokud tam nejsou ani ty a nemůžete se za žádnou cenu zbavit nutkavého východoevropského pocitu, že příležitost dělá zloděje i v té nejmenší islandské vísce, pak vám drahocenné klíče od auta či peněženku jistě pohlídají na pokladně. Ač jim to může přijít k smíchu, Islanďané mají pochopení a soucit s nebožáky z těch nešťastných zemí, kde se prostě opravdu krade i na pustém venkově, a třeba to posílí i jejich národní hrdost, že tyhle problémy se jejich domova dodnes nijak moc vážně netýkají.<br /> <br /> Ať už jste se vypořádali se svými cennostmi jakkoliv, ručníky se obvykle odkládají do přihrádek mezi šatnami a sprchami a nechávají se tam až do návratu z bazénu. Pokud máte pocit, že by vám někdo mohl na Islandu ukrást i obyčejný ručník, jistě vás nikdo nebude hubovat, pokud si ho vezmete s sebou k bazénu - maximálně vás opět v duchu polituje.<br /> <br /> Po šatně a odložení ručníku dochází na to, co je pro mnoho zakomplexovaných či paranoidně stydlivých cizinců největším šokem a traumatem, a kvůli němuž jsou pak schopni napsat celostránkový referát o svých stihomamech do nejbližších novin či časopisu ihned po návratu do své rodné vlasti: zcela samozřejmá islandská povinnost důkladně se před vstupem na koupaliště osprchovat spolu s ostatními - byť jen stejného pohlaví - BEZ plavek! A samozřejmě si všechny intimní partie ve sprše řádně vydrbat mýdlem z místních bohatých dávkovačů. Na tuto skutečnost také v mnoha jazycích i schematicky upozorňují všudypřítomné cedule. A věřte, že pravdu mají ti z cestovatelů, kteří upozorňují, že žádným tělesným defektem či odlišností nevzbudíte ve sprchách tolik pozornosti a pohoršení, jako tím, že se budete neslušně a nemravně (a hlavně nehygienicky!) sprchovat v plavkách, nebo dokonce že se pokusíte proklouznout zcela bez sprchování! Pokud tedy trpíte pocitem, že vás přesto v islandských sprchách někdo po očku pozoruje, je na místě raději vyhledat pomoc psychologa, než se dělit o své traumatické zážitky v publicistice. A pokud předem víte, že nějaké problémy se stydlivostí máte, budiž vám nadějí alespoň to, že právě kvůli takovým zahraničním nešťastníkům začínají Islanďané alespoň na těch nejvýznamnějších koupalištích instalovat do jinak otevřených sprch vždy alespoň jeden zatáhnutelný závěs.<br /> <br /> Po důkladné sprše se již můžete vesele naložit do některého z horkých hrnců, využít masážních trysek či bublinkových koupelí, parní sauny, tobogánů či jiných atrakcí - anebo si jít prostě trochu obyčejně zaplavat. V hrncích se pak můžete seznamovat s domorodci i dalšími cestovateli a dovědět se spoustu zajímavých informací (nebo též dezinformací) a názorů - prostě jako v české hospodě.<br /> <br /> Když se koupelí nabažíte až až, opakuje se stejný postup jako na začátku, jen opačným směrem. V moderněji vybavených šatnách bývá navíc k dispozici i centrifuga na vysušení plavek. Větší koupaliště bývají také vybavena nějakým tím fénem na vlasy. V každém případě je třeba se osušit ve vyhrazeném prostoru mezi sprchami a šatnou, abyste nenadělali v šatnách loužičky - obvykle je to právě tam, kde se nacházejí dříve zmíněné přihrádky na odložené ručníky.<br /> <br /> Z islandského koupaliště budete zcela jistě vždy odcházet s úžasně odlehčeným pocitem na těle i na duši. A nejspíš i s touhou, aby něco tak úžasného existovalo i ve vaší rodné vlasti.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Pr%C5%AFvodce_islandsk%C3%A9ho_fanatika&diff=596 2015-11-27T23:04:19Z

<p>Wanthalf: /* Jihovýchod */</p> <hr /> <div>Vítejte na stránkách &#039;&#039;Průvodce islandského fanatika&#039;&#039;. Zde shromažďujeme aktuální informace o Islandu a cestování po Islandu, které se vám mohou hodit na cestu i pro hlubší poznání ostrova, jeho obyvatel a kultury. Obsah &#039;&#039;Průvodce&#039;&#039; je průběžně doplňován a rozšiřován a můžete se na něm podílet i vy, pokud máte zájem: podívejte se do návodu [[Jak vylepšovat Průvodce]]. <br /> <br /> == Island ==<br /> <br /> * [[Proč (ne)jet na Island]]<br /> <br /> === Země a příroda ===<br /> <br /> * [[Geografie|Sopečný ostrov a jeho strategická poloha]]<br /> * [[Podnebí a počasí|Islandské počasí - aneb co vše vás může zaskočit]]<br /> * [[Fauna]]<br /> * [[Flora]]<br /> <br /> === Lidé a kultura ===<br /> <br /> * [[Historie|Jak to všechno vzniklo - aneb trocha historie]]<br /> * [[Islanďané|Jací jsou Islanďané]]<br /> * [[Víra, tradice, zvyky a svátky]]<br /> * [[Islandská kuchyně|Co všechno se na Islandu jí]]<br /> * [[Termální koupaliště|Termální koupaliště - tajemství přežití na Islandu]]<br /> * [[Islandština|Jak se tam mluví: islandština]] ([[Islandská místní jména|Klíč k luštění islandských místních názvů]])<br /> * [[Literatura]]<br /> * [[Hudba]]<br /> * [[Film]]<br /> * [[Výtvarné umění]]<br /> * [[Politická situace]]<br /> <br /> == Cestování na Island a po Islandu ==<br /> <br /> * [[Jak se dostat na Island]]<br /> * [[Formality a praktické informace]]<br /> * [[Jak cestovat po Islandu]]<br /> * [[Ubytování|Kde přenocovat]]<br /> * [[Měna, peníze a ceny]]<br /> * [[Turistika a vybavení]]<br /> * [[Suvenýry]]<br /> <br /> == Místopisný průvodce - aneb co a kde... ==<br /> <br /> === Jihozápad ===<br /> <br /> * [[Reykjavík a tzv. &quot;Území hlavního města&quot;]]<br /> * [[&quot;Zlatý trojúhelník&quot;: Sněmovní pláně, Geysir, Gullfoss a okolí]]<br /> * [[Poloostrov Reykjanes]]<br /> * [[Hvalfjord a Borgarfjord]]<br /> * [[Jižní pobřeží: od Hveragerði po Vík]]<br /> * [[Souostroví Vestmannaeyjar]]<br /> <br /> === Jihovýchod ===<br /> <br /> * [[Kirkjubæjarklaustur, Laki a okolí]]<br /> * [[NP Skaftafell a Öræfi]]<br /> * [[Suðursveit a Hornafjord: Jökulsárlón - Höfn - Lónsöræfi]]<br /> <br /> === Východní fjordy ===<br /> <br /> * [[Álftafjord - Djúpivogur - Breiðdalsvík]]<br /> * [[Stöðvarfjord - Fáskrúðsfjord - Reyðarfjord - Norðfjord]]<br /> * [[Seyðisfjord - Borgarfjorð]]<br /> * [[Egilsstaðir a údolí řek Lagarfljót a Jökulsá á Brú]]<br /> <br /> === Severovýchod ===<br /> <br /> * [[Vopnafjord a Digranes]]<br /> * [[Poloostrov Langanes]]<br /> * [[Poloostrov Melrakkaslétta]]<br /> * [[NP Jökulsárgljúfur - Dettifoss a Ásbyrgi]]<br /> * [[Jezero Mývatn a okolí]]<br /> * [[Húsavík a záliv Skjálfandi]]<br /> <br /> === Sever ===<br /> <br /> * [[Akureyri a Eyjafjord]]<br /> * [[Skagafjord a poloostrov Skagi]]<br /> * [[Vnitřní záliv Húnaflói: Blönduós - Vatnsnes - Hrútafjord]]<br /> <br /> === Západ ===<br /> <br /> * [[Poloostrov Snæfellsnes]]<br /> * [[Hvammsfjord (Dalir) a poloostrov Skarð]]<br /> <br /> === Západní fjordy ===<br /> <br /> * [[Vnitřní Breiðafjord od Gilsfjordu po Kjálkafjord]]<br /> * [[Barðaströnð, Látrabjarg, Patreksfjord a Tálknafjord]]<br /> * [[Arnarfjord, Dýrafjord a Önundarfjord]]<br /> * [[Ísafjarðardjúp]]<br /> * [[Jökulfirðir, Hornstrandir a Strandir]]<br /> * [[Steingrímsfjord: Hólmavík - Drangsnes a okolí]]<br /> <br /> === Vnitrozemí ===<br /> <br /> * [[Kjölur a Langjökull]]<br /> * [[Sprengisandur]]<br /> * [[Fjallabak: Landmannalaugar a okolí]]<br /> * [[Þórsmörk: mezi třemi ledovci]]<br /> * [[Kverkfjöll, Askja a Ódáðahraun]]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Historie&diff=595 2015-11-16T23:14:55Z

<p>Wanthalf: /* Osídlení Islandu a &quot;věk ság&quot; */</p> <hr /> <div>Zde najdete zjednodušený přehled, potřebný pro pochopení současné islandské mentality, společenské situace a politiky. Podrobnosti naleznete v knize &#039;&#039;Dějiny Islandu&#039;&#039; (Helena Kadečková: &#039;&#039;Dějiny Islandu&#039;&#039;, edice: Dějiny států, Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-408-4)<br /> <br /> ==Osídlení Islandu a &quot;věk ság&quot;==<br /> <br /> O osídlení Islandu na konci devátého století máme poměrně podrobné zprávy díky &#039;&#039;&#039;Knize o záboru země&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;Landnámabók&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;Knize o Islanďanech&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;Íslendingabók&#039;&#039;), o nichž se soudí, že jsou relativně věrným zdrojem faktografických informací. Kniha o záboru země vyjmenovává všech asi 400 rodin, které osídlily Island, a zmiňuje i odkud na ostrov připluly, kdo byli jejich předci a kdo jejich významní potomkové. Mnohem spornější je už obsah &#039;&#039;&#039;Ság o Islanďanech&#039;&#039;&#039;, které líčí klíčové události (povětšinou spory sedláků) v několika následujících stoletích. Obojí má ovšem zcela zásadní vyznam pro pochopení islandské národní identity a celé následující historie.<br /> <br /> Před osídlením Islandu Seveřany na ostrově údajně pobývali křesťanští poustevníci z Irska (tzv. &#039;&#039;papar&#039;&#039;, viz názvy míst jako např. &#039;&#039;Papey&#039;&#039;), kteří však údajně před staroseverskými pohany v panice prchli. Historici ani archeologové však podrobnosti takových událostí nemohou potvrdit.<br /> <br /> Název ostrova, &#039;&#039;Ís-land&#039;&#039; nebo-li &#039;&#039;Ledová země&#039;&#039;, se tradičně připisuje jednomu z prvních vikingů, kteří se k ostrovu se svou výpravou zatoulali a byli zde nuceni nedobrovolně přečkat krutou zimu. Za prvního osadníka se považuje &#039;&#039;&#039;Ingólfr Arnarson&#039;&#039;&#039;, který se usadil na místě dnešního Reykjavíku, a jehož sochu lze ve městě najít, stejně jako řadu dalších po něm pojmenovaných míst. Archeologické nálezy dataci prvního osídlení Reykjavíku dokládají - na místě dobových vykopávek je dnes podzemní muzeum, kde jsou základy původní usedlosti k vidění. Tato událost se datuje přibližně do let 870-874, tedy zhruba přesně do období, kdy bylo Norsko sjednoceno pod vládu svého prvního krále Haralda Krásnovlasého. Vzhledem k tomu, že většina kolonizátorů pocházela právě z oblasti západního Norska, je celkem pochopitelné, že chronologicky následující příběhy Ság o Islanďanech stylizují osadníky do rolí svobodomyslných sedláků, kteří se vzbouřili proti &quot;totalitnímu&quot; feudálnímu režimu a raději opustili svou vlast, než aby se vládě jednoho krále podrobili. Zlí jazykové ovšem mluví spíše jedovatě o &quot;kriminálnících a psancích, kteří uprchli před právem a zákonem&quot;. Pravda bude nejspíš - jako vždycky - někde mezi oběma interpretacemi.<br /> <br /> Seveřané ovšem ostrov často neosídlili přímo, ale přes další ostrovy v Atlantiku (Faerské ostrovy, Shetlandy, Orkneje či další britské ostrovy a Irsko), kde jejich rody buď nějakou dobu pobývaly, nebo se zde cestou alespoň &quot;zastavili&quot;. Z těchto ostrovů si zřejmě také nezřídka přivezli své manželky i množství otroků. To je nejspíš důvodem, proč současná genetika objevila v genech Islanďanů velký podíl keltského genetického materiálu - a to především u žen, kde velmi výrazně převažuje nad podílem staroseverským.<br /> <br /> Roku 930 si ostrované ustanovili hlavní zemský všeobecný sněm Alting (isl. &#039;&#039;Alþingi&#039;&#039;), na němž se každoročně scházeli předáci jednotlivých rodů na &#039;&#039;&#039;Sněmovních pláních&#039;&#039;&#039; (isl. &#039;&#039;Þingvellir&#039;&#039;), aby projednali společné záležitosti a spory, které se nepodařilo vyřešit na sněmech lokálních. Islanďané dnes hrdě mluví o &quot;první demokracii&quot; či &quot;prvním parlamentu&quot;, ve skutečnosti však celý tento společenský i právní systém byl převzat právě z jejich původní vlasti, Norska, kde byl právě v tomto období nahrazen novým systémem feudálním, a k demokracii v dnešním pojetí měl stále velmi daleko. Sněmovní pláně jsou každopádně dodnes symbolickým centrem Islandu a islandského národa a jeho identity.<br /> <br /> Zhruba v roce 1000 bylo na sněmu také formálně přijato &#039;&#039;&#039;křesťanství&#039;&#039;&#039;. Jak celá událost probíhala, je detailně popsáno v Sáze o přijetí křesťanství, která mj. vstoupila i do nejslavnější Ságy o Njálovi. Podstatnou roli v celé záležitosti hrál nepochybně i fakt, že na Island si dělal stále větší nároky norský král a že v onu dobu měj u sebe &quot;na návštěvě&quot; (rozuměj: jako rukojmí) syny nejvýznamnějších islandských předáků. Navíc ostrovu hrozily i narůstající vnitřní spory mezi pohany a nově konvertovanými křesťany. Rozhodnutí o formálním přijetí křesťanství tak bylo poměrně pragmatickým závěrem a navíc ani nevylučovalo pokračování pohanského vyznání &quot;v soukromí&quot; a v první fázi ani některé čistě pohanské praktiky, jako například odkládání novorozeňat. (Zlí jazykové tak trvrdí, že Islanďané zůstali ve skutečnosti pohany až dodnes.)<br /> <br /> Specifická islandská forma křesťanství přesto nahlodala už tak křehkou rovnováhu ve společnosti. Knězem se stal ten, kdo si &quot;na dvoře&quot; postavil kostel, a ten měl i v následujích dobách právo pobírat církevní &quot;desátky&quot;. Sociální rozdíly se tak ještě zvětšily a moc se během následujících staletí soustředila v rukou několika málo rodin. Jejich spory pak uvedly zemi prakticky do &#039;&#039;&#039;občanské války&#039;&#039;&#039;, kterou ukončilo až dobrovolné podřízení se norské koruně v letech 1262-1264.<br /> <br /> Během období ság však kolonizátoři (typicky: ti, kteří se se stali psanci už i na Islandu) osídlili i &#039;&#039;&#039;Grónsko&#039;&#039;&#039; a dali mu jméno &quot;Zelená země&quot; &#039;&#039;(Grœnland)&#039;&#039;, což někteří považují za &quot;největší realitní podvod&quot; všech dob. Staroseverské osídlení v Grónsku vydrželo po několik staletí, než z dodnes neznámých příčin vymizelo (vymřelo?). Mezitím ovšem stihli tamní osadníci objevit (kolem roku 1000) i břehy &#039;&#039;&#039;Severní Ameriky&#039;&#039;&#039;, kde se dokonce po pár let zjevně pokoušeli i o stálé osídlení, než byli vypuzeni spory s domorodými obyvateli. Nejslavnější je v tomto směru jméno &#039;&#039;&#039;Leifa Eiríkssona&#039;&#039;&#039; (jeho socha, věnovaná Islanďanům Američany, stojí před Reykjavickým kostelem Hallgrímskirkja), který údajně na americkou půdu vstoupil jako první, ačkoliv se tam usadit sám nepokoušel. Diskutabilní svědectví ság o Eiríkovi Rudém a o Gróňanech překvapivě potvrdil norský objevitel a spisovatel Helge Ingstad, kterému se nakonec podařilo - právě podle detailního popisu ve zmíněných ságách - objevit na ostrově New Foundland zcela prokazatelné archeologické doklady staroseverského osídlení datovaného právě do zmíněné doby - jak detailně popisuje ve své knize (v českém překladu vyšla pod výmluvným názvem &#039;&#039;Kolumbus nebyl první&#039;&#039;).<br /> <br /> ==Island jako součást Norska (a následně Dánska)==<br /> <br /> ==Reformace a dánská nadvláda==<br /> <br /> ==Národní obrození==<br /> <br /> ==Samostatný Island==</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=594 2015-08-23T22:44:19Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - skalní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vest&#039;&#039;&#039;ur - západ; &#039;&#039;&#039;aust&#039;&#039;&#039;ur - východ; &#039;&#039;&#039;norð&#039;&#039;&#039;ur - sever; &#039;&#039;&#039;suð&#039;&#039;&#039;ur (též formy &#039;&#039;syðri&#039;&#039;) - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039;ur - tuleň; &#039;&#039;&#039;kóp&#039;&#039;&#039;ur (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hval&#039;&#039;&#039;ur - velryba; &#039;&#039;&#039;hrút&#039;&#039;&#039;ur - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ref&#039;&#039;&#039;ur či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlf&#039;&#039;&#039;ur - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavné jméno &#039;&#039;&#039;fag&#039;&#039;&#039;ur (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blöndu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je &quot;kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz &#039;&#039;gata&#039;&#039; či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=593 2015-08-23T22:42:31Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vest&#039;&#039;&#039;ur - západ; &#039;&#039;&#039;aust&#039;&#039;&#039;ur - východ; &#039;&#039;&#039;norð&#039;&#039;&#039;ur - sever; &#039;&#039;&#039;suð&#039;&#039;&#039;ur (též formy &#039;&#039;syðri&#039;&#039;) - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039;ur - tuleň; &#039;&#039;&#039;kóp&#039;&#039;&#039;ur (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hval&#039;&#039;&#039;ur - velryba; &#039;&#039;&#039;hrút&#039;&#039;&#039;ur - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ref&#039;&#039;&#039;ur či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlf&#039;&#039;&#039;ur - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavné jméno &#039;&#039;&#039;fag&#039;&#039;&#039;ur (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blöndu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je &quot;kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz &#039;&#039;gata&#039;&#039; či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=592 2015-08-20T22:22:11Z

<p>Wanthalf: /* Souhlásky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášku vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - spojení starších slovníků &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039; je zvláštním typem slovníku ustálených spojení (kolokací a idiomů, ale i kombinací slovních složenin) v kombinaci s onomaziologickým slovníkem setříděným podle obecných pojmů; k seznamu pojmů je k dispozici i anglický, německý a dánský rejstřík, ale jinak slovník neobsahuje žádný výklad, vysvětlivky ani komentáře, takže ho ocení spíše zkušenější uživatelé islandštiny<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, podle níž už výraz najdete i v běžném slovníku<br /> <br /> Přístup k řadě jednojazyčných i překladových islandských slovníků lze získat též elektronicky, prostřednictvím placené internetové služby [http://www.snara.is Snara].<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného (tj. neznělého) &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivá. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=591 2015-08-20T22:21:27Z

<p>Wanthalf: /* Souhlásky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášku vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - spojení starších slovníků &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039; je zvláštním typem slovníku ustálených spojení (kolokací a idiomů, ale i kombinací slovních složenin) v kombinaci s onomaziologickým slovníkem setříděným podle obecných pojmů; k seznamu pojmů je k dispozici i anglický, německý a dánský rejstřík, ale jinak slovník neobsahuje žádný výklad, vysvětlivky ani komentáře, takže ho ocení spíše zkušenější uživatelé islandštiny<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, podle níž už výraz najdete i v běžném slovníku<br /> <br /> Přístup k řadě jednojazyčných i překladových islandských slovníků lze získat též elektronicky, prostřednictvím placené internetové služby [http://www.snara.is Snara].<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného (tj. neznělého) &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islan%C4%8Fan%C3%A9&diff=590 2015-06-08T19:42:45Z

<p>Wanthalf: </p> <hr /> <div>Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého &quot;bulvarizování&quot;. Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir &quot;[http://islandklub.com/article_236 Malá kniha o Islanďanech]&quot; vydané v českém překladu nakladatelstvím Pragma v roce 2015 - v anglickém originále ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v elektronické podobě.<br /> <br /> == Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==<br /> <br /> Individualismus a touha po absolutní nezávislosti jsou základem islandské identity a vyplývají už z toho, jak a kým byl Island před více než tisíci lety osídlen (viz sekce [[Historie]]). Říká se, že Island má na 300 tisíc králů (tedy stejně jako obyvatel) a je to velmi symbolické rčení. Na Islandu se opravdu respektuje každý jedinec a jeho osobní odchylky či zvláštnosti. I když se budete v Reykjavíku procházet po hlavní třídě oblečen v jakkoliv extravagantním oblečení či převleku, patrně tím nevzbudíte nijak zvlášť neobvyklou pozornost (tedy u domorodců, turisté si vás jistě vyfotí...).<br /> <br /> Potřeba nezávislosti je také hlavním hnacím motorem všech podstatných rozhodnutí. V extrémní podobě ji karikuje Halldór Laxness ve svém románu &quot;Svobodný lid&quot; - ač na první pohled tragédie, ve skutečnosti se jedná o příklad islandského černého humoru namířeného proti Islanďanům samotným: Islanďan ve jménu nezávislosti obětuje klidně i svůj život i životy svých nejbližších. Nezávilost za jakoukoliv cenu. Je to skutečně nezávislost nebo jen morbidní iluze? Stejný motiv hraje hlavní roli třeba ve sporu Islanďanů se zbytkem světa ohledně lovu velryb: nejde o to, jestli Islanďané chtějí a budou lovit velryby, jde hlavně o to, že JIM nikdo cizí nebude diktovat, co smějí a nesmějí dělat! A pokud mají pocit, že jim někdo něco diktuje, budou natruc dělat pravý opak - i kdyby o to vlastně nijak zvlášť nestáli.<br /> <br /> Přes to všechno Islanďané podivuhodně spontánně propadají různým trendům a módám, které se naopak šíří nečekaně stádním způsobem. Už od padesátých let se sem přenáší móda a různé módní výstřelky z Ameriky. Oblíbeným citátem je výrok nacistického velvyslance z doby druhé světové války, který znechuceně prohlásil, že Islanďané nejsou žádným árijským vzorem vikingů, nýbrž že třeba místní ženy a dívky jsou jen karikaturami holywoodských hvězdiček - a s muži to není o moc lepší. Je fakt, že takové sklony lze na Islandu pozorovat prakticky dodnes. Jakákoliv móda či módní výstřelek se projeví nejdříve u prepubertální mládeže, do roka se rozšíří na celou mladou generaci, a do dalšího roku se rozmůže prakticky po celé islandské populaci všeho věku.<br /> <br /> A tak na Islandu potkáte zdánlivě nezávislá individua vesměs velmi podezřele podobného vzhledu. Muži s dlouhými vlasy jsou snad ještě vzácnějším zjevem než krátkovlasé ženy. Zato délce vousů se meze nekladou. Jakékoliv další retro-prvky jsou také typické. Ale za rok či dva tomu může být zase úplně jinak.<br /> <br /> == Moderní kulty marnotratnosti ==<br /> <br /> Rychlý hospodářský vzestup, který Island po druhé světové válce vynesl (prvotně hlavně díky americkým vojensko-strategickýcm investicím) během několika málo desetiletí takřka ze dna chudoby do výšin blahobytu společnosti nadbytků, se pochopitelně podepsal i na moderním islandském přístupu k hmotným statkům - zvláště pak v kombinaci se zkušenostmi s vrtkavou realitou sopečného ostrova - neboť vede k nevyhnutelnému pocitu, že všech příležitostí je třeba využít dokud se nabízejí, a to pokud možno naplno. Začíná to banalitami jako jsou čokoládové dorty čokoládovější snad než sama čokoláda, sladkosti sladší než samotný cukr, a vede přes plýtvání potravinami v americkém stylu, výrobou dveřních rámů v obyčejném paneláku z mahagonového dřeva až po společenské &quot;soutěžení&quot; o co největšího džípa, co největší plochou televizi, nejnovější a nejdražší mobilní telefon, tablet a notebook, co nejvíce dovolených v Thajsku za rok, nebo aspoň co nejvíce kýčovitě svítící dům na vánoce či co největší silvestrovský ohňostroj (díky čemuž silvestrovský Reykjavík ve střelbě nejspíš hravě překoná i válku v Iráku - alespoň tedy vizuálně, akusticky a &quot;dýmově&quot;).<br /> <br /> Třeba takový džíp musí (nebo alespoň ještě před pár lety rozhodně musel) mít prostě &quot;každý&quot;, kdo nechce být za úplnou &quot;socku&quot; - i kdyby ho měl splácet celý život, nemít ani na jídlo a používat ho jenom na cestu na nákup do supermarketu. Pořádné auto totiž potřebujete už proto, abyste se mohli zapojit do oblíbené volnočasové (zvláště pak víkendové) demonstrativní zábavy Islanďanů, kterou je pomalé objíždění nekonečných koleček po (obou dvou...?) ulicích ve městě, městečku či vesnici, nejlépe za ulizování zmrzliny, zvuku hudby z autorádia (a za pěkných dní patřičně otevřeného okna). Trochu to může svou komičností připomínat &quot;alegorické vozy&quot; z prvomájových demonstrací v socialistickém Československu. Ostatně, pokud máte doma třeba psa, můžete ho takto i &quot;venčit&quot;, aniž by se hnul ze zadní sedačky či okna automobilu. Ukázkou v tomto směru může být i ostrov Heimaey v souostroví Vestmannaeyjar u jižního pobřeží Islandu: ačkoliv má tvar a rozměry trojúhelníku sotva tři kilometry na šířku a pět na délku a místní městečko přejdete za pět minut celé napříč pěšky, rozhodně tu najdete stejné množství aut (i džípů!) jako kdekoliv jinde na Islandu. Když v roce 1973 na ostrůvku došlo k erupci, která obyvatelnost a strategickou roli ostrova jako rybářského přístavu málem znehodnotila, vrátila se po erupci přeci jen většina jeho obyvatel zpět, aby si celé své městečko doslova vyhrabali z popela sahajícího až po vršky střech domů - a také aby si - mimochodem - na novém lávovém poli, které ostrov i znatelně rozšířilo přinejmenším o několik stovek metrů, vybudovali další okružní asfaltovou silnici, která v podstatě nevede nikam, ale hezky se po ní jezdí dokolečka. Co se také dá dělat jiného na takovém ostrůvku...<br /> <br /> == Rovnostářství ==<br /> <br /> Z výše uvedené posedlosti individualismem a nezávislostí a z historie vyplývá i související smysl pro rovnostářství (tedy společenské, ne nutně majetkové!). Každý Islanďan je svým vlastním králem, a nikdo mu to nesebere. I funkce prezidenta je spíš takovou rolí kašpárka pro cizince, o kterou vlastně nikdo moc nestojí, a proto, když už se najde někdo, kdo by se jí ujal, udrží se obvykle v úřadě po dobu celých 16 let, což je maximum, které zákon povoluje. Naštěstí se přesto (či právě proto?) Islanďanům daří mít v této roli (na rozdíl od ČR) osobnosti skutečně vzdělané, inteligentní, rozumné a na úrovni.<br /> <br /> Islanďané si všichni navzájem tykají a to bez ohledu na funkci či postavení. Nikoho neohromíte tím, že se znáte s někým... &quot;důležitým&quot;. Pro Islanďana jsou všichni stejně důležití. Pokud si chcete hrát na něco extra, vzbudíte tím leda soucitný posměch. I když oni dobře vědí, že v jiných zemích fungují principy jiné, je to jen důkaz směšnosti vaší vlastní kultury a země - oni jsou Islanďané a jejich rovnostářství je jen důkazem vyšší vyspělosti oproti vaší zaostalé zemi, kde si pořád hrajete na jakési &quot;stavy&quot;. Island přece už vznikl bez této trapné iluze a dodnes se pyšní (byť ne zcela oprávněně) &quot;nejstarší demokracií&quot; na světě.<br /> <br /> == Role žen a emancipace ==<br /> <br /> Poněkud překvapivě výraznou roli na Islandu hrají ženy. Formální historická fakta ohledně emancipačních demonstrací a stávek islandských žen v 70. letech a první islandské prezidentky jsou jen suchými údaji, které nabydou zcela jiných rozměrů, pokud se s Islandskými ženami skutečně setkáte. Už ve staroislandských ságách hrají poměrně klíčovou roli spouštěčů většiny tragédií tím, že popichují muže k bojům za svou čest. Tato role z dnešního pohledu může vypadat dvojznačně, ale v tehdejší společnosti byla patrně skutečně významná. Hrdinky Islandských ság nezřídka posílají své manžely a syny (podle ság se zdá, že přímo vědomě) na smrt kvůli zachování rodové cti. Anebo řeší své nenaplněné vztahy tím, že poštvou svého manžela proti tomu, koho skutečně milovaly a nejspíš stále milují, ale s nímž se jim vztah nepodařilo z nějakého důvodu realizovat, a dosáhnout tak alespoň jeho smrti. Tato ságová schémata jsou dodnes národním klišé představy islandské ženy, a o temperamentu žen na Islandu skutečně vypovídají více, než by se pobavenému čtenáři mohlo zdát.<br /> <br /> Temperament islandských žen je i dnes poměrně nepřehlédnutelný. Zatímco muži se většinou (byť ne všichni a vždy) ve společnosti drží stranou, moc nemluví (anebo jen potichu) a projevují se vůbec ve všech směrech značně zdrženlivě (alespoň dokud nepodlehnou většímu množství alkoholu, což ovšem činí pravidelně a rádi), islandské dívky a ženy emocemi a temperamentem srší často i bez velké výpomoci alkoholických nápojů. Je otázkou, zda byste chtěli v Reykavických ulicích v pozdně nočních (ranních) hodinách narazit spíše na tlupu rozverných opilých mladíků nebo bodrých dívek - pokud v tom máte jasno, možná jen nemáte dostatek praktických zkušeností. A že islandské ženy umí velmi dobře prosadit svou dodnes i v domácnostech je vidět už na tom, jak často si Islanďané snaží hledat partnerky raději mezi zvládnutelnějšími cizinkami, a proč si také na ostrov vozí nezřídka partnerky z oblíbeného cíle svých dovolených, Thajska či jiných asijských zemí. Ne zcela překvapivě ani takové vztahy nekončí vždy právě nijak zvlášť šťastně - takže na řady svobodných či rozvedených asijských žen v ulicích islandských měst narazíte nezřídka.<br /> <br /> == City a sentiment se nenosí, zato emocím se meze nekladou ==<br /> <br /> Islanďané obvykle nijak zvlášť neprojevují své city. Stejně tak jakýkoliv sentiment či nostalgie jsou zde maximálně terčem posměchu a vtipů. Když budete vyprávět srdceryvné příběhy či strasti kohokoliv, byť třeba ze skutečně neštastných krajů, dočkáte se od Islanďana maximálně lakonické odpovědi typu &quot;Ale ne, vážně?&quot; s tak cynickým tónem, jaký používá třeba když mu jeho dětský potomek ze záchoda nadšeně oznamuje &quot;Tati, já kadím&quot;. Na Islandu se prostě lakonicky konstatují fakta. A pocity mezi fakta prostě nepatří.<br /> <br /> Zato emoce se na Islandu projevují otevřeně, a to dost často i bez pomoci alkoholu. Zlost či vztek se ventilují třeba značně agresivně a přitom se nečeká, že je druhá strana bude brát nějak zvlášť osobně. Když mě něco nebo někdo štve, tak mu to dám najevo a zařvu si - ale nepředpokládá se, že dotyčný se nějak dlouhodobě urazí nebo že se tím nějak trvale poškodí vztah. Emoce se prostě ventilují a když to přejde, tak to přejde. Islanďané nejsou citlivky a jen tak něco je nerozhodí a jejich názory či vztahy přece nezmění.<br /> <br /> Svědectvím o tom, že v tomto směru se na Islandu od doby osídlení moc nezměnilo jsou islandské rodové ságy. V nich se také suše konstatují fakta - nikdo se nezabývá city či vnitřními pohnutkami jejich aktérů. Oblíbeným prostředkem je také litotes: nic se nepřikrášluje, nezveličuje a nijak bohatě nelíčí řadami přídavných jmen, pokud to nehraje skutečně podstatnou roli pro pochopení děje - věci nejsou krásné, nádherné, skvělé ani úžasné; naopak se různé vlastnosti opisují spíše svým opakem a různě zmenšují - o ošklivém se řekne, že nebyl zrovna hezký napohled apod.<br /> <br /> Stručnost vyjadřování se projevuje i v jazyce, kde vycpávkové &quot;jæja&quot; (tedy jakési &quot;jojo&quot;) může u starší generace tvořit i většinu &quot;diskuse&quot; - tedy náplň jinak trapného ticha, které nevyhnutelně nastane, když se vyčerpá veškerá nezávazná konverzace (typicky o počasí, situaci domácí zvěře apod.).<br /> <br /> == Přímočarost vs. upřímnost ==<br /> <br /> Výše uvedená přímost v projevu emocí však neimplikuje nutně upřímnost ve vyjadřování hlubších pocitů či předsudků. Naopak - to patří do sféry přísně privátních citů. Takže Islanďan například obvykle neprojevuje přímo své předsudky, které vůči Čechům bude mít - stejně jako vůči Polákům, Bulharům, Rumunům, Ukrajincům či Rusům - prostě &quot;východoevropanům&quot;, či přímo &quot;cizincům&quot; obecně. Jistá etiketa tu přeci jen (až na výjimky jako je svérázný majitel kempu v Höfnu) většinou panuje. Ne nutně se tak vždy dovíte skutečně pravdu či upřímný názor - i Islanďané se umí vykrucovat a zamlouvat.<br /> <br /> == Islanďan ustojí cokoliv ==<br /> <br /> Dalším dědictvím už od dob osídlení je možná trochu otřepané klišé, které ovšem celkem pravdivě vystihuje banální skutečnost - totiž že Islanďan ustojí prakticky cokoliv a nic ho nevyvede z míry: zemětřesení, výbuch sopky ani finanční krize či kolaps. Na takové události se reaguje prostě pragmaticky a s klidem - co je třeba udělat, to se udělá a zbytkem se nikdo nezabývá, pokud se s tím stejně nic nedá dělat. Islanďana jen tak něco nepřekvapí, a i kdyby ano, tak to nedá většinou nijak zvlášť najevo (snad jen lakonickým jakobylhostejným komentářem). Ostatně na Islandu jsou na nečekané události zvyklí - přírodní i společenské zlomy tu po celá staletí byly na denním pořádku. Na Islandu vlastně nic není skutečně nečekané.<br /> <br /> Dalším efektem tohoto postoje je podivuhodná (až sebevražedná) odvaha mnohých Islanďanů. Celkem bez problémů se pouštějí do vysoce riskantních podniků, ať už jde o vrtání geotermálních vrtů, které mohou skončit explozí, nebo o rizikové finanční hazardní hry bankéřů a investorů, které skončily kolapsem v roce 2008. Zlí jazykové si také šeptají, že pro Islanďany není problém prát špinavé peníze z východu. Inu, když někdo žije po tisíc let na úpatí sopky, nezabývá se tak moc tím, co všechno se může stát - protože ví, že stát se může kdykoliv cokoliv a on s tím stejně nic neudělá. Carpe diem!<br /> <br /> == Obsese rodokmeny a smysl pro rodinu ==<br /> <br /> Už britská skupina komiků Monty Python si dělala legraci z islandské obsese rodokmenem každého hrdiny ve starých rodových ságách. Tato obsese se svým způsobem zachovala dodnes a v rámci nepočetných obyvatel ostrova je skutečně reálně udržitelná. Jejím počátkem je dochovaná &quot;Kniha o záboru země&quot;, která detailně líčí každou rodinu, která v době osídlení na ostrov připlula: je zachyceno odkud pocházeli, jakou část země na Islandu zabrali a jací významní potomci z jejich rodu pocházejí. Od té doby také Islanďané své rodokmeny evidují a dodnes jsou schopni v databázích dohledat svůj původ až k prvním osídlencům ostrova.<br /> <br /> Nejmodernějším a nejcennějším výdobytkem této tradice je projekt společnosti DeCode mapující genetický kód Islanďanů a jejich původu, který tak umožňuje zkoumat detailně jak se jednotlivé geny dědí a kombinují. Tento vědecky významný přínos nevelké a jasně ohraničené komunity je ovšem také terčem etických diskusí a kritiky, jaká se projevuje například v detektivním příběhu &quot;Severní blata&quot; Arnalda Indriðasona, zfilmovaném pod stejným názvem režisérem Baltasarem Kormákem.<br /> <br /> Smysl pro rodinu nicméně funguje v islandské společnosti dodnes. Rodiny drží při sobě (i když v podstatě je dnes každý Islanďan spřízněn s každým) a řada z nich pořádá pravidelná (třeba i každoroční) rodinná setkání, kde se sejde třeba i několik stovek potomků jedné rodiny. Dnes už počet potomků klesá, ale ještě v generacích dnešních rodičů a prarodičů není neobvyklé mít 5-8 sourozenců. Soustředění moci v rukou několika málo rodin bylo ostatně příčinou občanské války a následného pádu islandské nezávislosti ve 13. století, a říká se, že i dnes je vláda nad zemí (bez ohledu na krizi) prakticky v rukou dvou rodin.<br /> <br /> == Smysl pro čest ==<br /> <br /> Smysl pro čest za každou cenu je dalším legendárním dědictvím starých islandských ság. I když se od té doby mnohé značně zrelativizovalo a rozmělnilo, zbylo z něj v islandské společnosti dost i dodnes. I když se vám může stát, že slib sedláka, že vám může dát na léto práci, se na místě ukáže jako předčasný omyl, je nepopiratelné, že v nevelké společnosti dodnes ústní dohody mají svou váhu stejnou (ne-li větší), než složité písemné smlouvy. Ztráta důvěry v tak malé společnosti může být zkrátka příliš vysokou cenou za téměř jakýkoliv zisk. A kromě toho ostrovanům nejspíš skutečně koluje v krvi smysl pro čest, který je nám, zcyničtělým a ničemu a nikomu nevěřícím středoevropanům možná už trochu těžko pochopitelný.<br /> <br /> == Láska i nenávist k vlastní zemi ==<br /> <br /> Stejně jako obyvatelé každé země, i Islanďané se popírají s rozporem lásky a nenávisti k vlastní zemi. A stejně jako jinde - to druhé nikdy nikdo cizinci nepřizná. Ovšem na Islandu je rozpor ještě větší. Skalní nacionalismus je u třistatisícového národa zcela pochopitelnou nezbytností - nebýt jej, tak je dnes Island provincií nějaké jiné země a mluví se zde anglicky, dánsky či jinak - v nejlepším případě by dopadl jako Irsko, které přišlo &quot;jen&quot; o svůj jazyk. Nedivte se proto, když při hlubších toulkách na Islandu narazíte na jinak navanek dobře skrývané projevy xenofobie či nacionalismu, ať už v podobě každoročních projevů premiéra ke státnímu svátku, nebo staříka, který se s cizinci nebaví. Ostatně slovo &quot;útlendingur&quot;, tedy &quot;cizinec&quot;, je dodnes pro mnoho ostrovanů bezmála synomem ke slovům jako &quot;zvíře&quot; nebo &quot;mimozemšťan&quot; (v nejlepším případě &quot;podivín&quot; či &quot;blázen&quot;), ne-li dokonce jakousi latentní nadávkou.<br /> <br /> Za pozornost pak samozřejmě stojí, co je vlastně tím nosným sebeobrazem tak malého nárůdku obývajícího &quot;lávovou pustinu&quot; na samém okraji světa, aby se považovali za něčím zvláštní, neřku-li přímo &quot;lepší&quot; než jiní. Na to lze jistě nalézt celou řadu odpovědí. Dominovat jim ale jistě v mnoha směrech bude představa &quot;čistoty země, vody i ducha lidu&quot; a představa nezkaženosti ve většině smyslů onoho slova (tedy od ekologické, fyzické a zdravotní až po morální). A samozřejmě obraz prastaré a od samého počátku obzvláště vyspělé kultury, jejímiž doklady je jak kontinuální tradice písemnictví a umění vůbec - od středověkých rukopisů zachycujících i unikátní předkřesťanské tradice a mimo jiné často i bohatě umělecky vyzdobených až po moderní literaturu, hudební, výtvarné i filmové umění - tak obdivuhodná společenská soudržnost malého (&quot;rodinného&quot;) národa, postavená právě na stejně kontinuální tradici genealogického nadšení. A v moderní době samozřejmě i stále rostoucí (i navzdory občasným propadům - působeným samozřejmě &quot;vyšší mocí&quot;!) hospodářské úspěchy maličké země, která se během posledního století a půl dokázala vyšvihnout z nejhlubší chudoby na samotnou špičku světového žebříčku hospodářského i (v mnoha směrech) technologického rozvoje a obecného blahobytu, a která dokázala, navzdory své &quot;malosti&quot;, po celá staletí odolat všem nesrovnatelně silnějším společenským, kulturním, politickým, vojenským či hospodářským tlakům zvenčí i přírodním hrozbám vlastního neklidného ostrova - a to pochopitelně svou neobyčejnou pílí, houževnatostí, odhodláním a nadprůměrným talentem a schopnostmi svých obyvatel. Je pravda, že Islanďané mají celkem dost objektivních důvodů k národní hrdosti, zvláště v poměru ke svému směšnému počtu, a to ještě více dnes, kdy některé nadnárodní společnosti by si hravě mohli celý jejich ostrov i s celým hospodářstvím třeba ze dne na den koupit. A skutečnost, jak rychle a efektivně se dokázali vyhrabat z fatálního propadu roku 2008 na těch pocitech zase jen ještě víc přidala.<br /> <br /> Na druhou stranu však není zanedbatelná ani obrovská vlna emigrantů, která ostrov opustila na přelomu 19. a 20. století, aby našla svůj nový domov (typicky) v Severní Americe. I dnes se řada umělců i jinak zvláště nadaných Islanďanů přemisťuje více či méně do jiných zemí. Jedním důvodem je samozřejmě nepopiratelná provinciálnost ostrova, jehož hlavní město má sotva přes sto tisíc obyvatel a zbytek žije prakticky &quot;na pustém venkově&quot;. Druhým je samozřejmě z toho vyplývající relativní uzavřenost a celková omezenost na několik málo aktuálních módních trendů. I když jste sebevětší milovníci divoké islandské přírody, pokud na ostrově strávíte rok, dva či více, aniž byste jej opustili, patrně rychle poznáte, že všechno má své meze: zasteskne se vám po obyčejném lese či starých evropských katedrálách a palácích. Anebo jen po pestřejší a různorodější společnosti s širším rozhledem a pestrostí názorů (ne tedy že by Islanďané neměli dost pestré názory...), po větší společnosti lidí sdílejících vaše úzce specifické zájmy, koníčky, profesi, víru, přesvědčení či světonázor atd. Nemluvě pak o teplých krajích, kde slunce svítí pravidelně a více rovnoměrně po celý rok, teploty a vítr se nemění z hodiny na hodinu. Není divu, že i běžní Islanďané, kteří na ostrově trvale žijí, si velmi rádi dopřávají i několik dovolených ročně v zemích jako je Španělsko či Thajsko.<br /> <br /> == Islanďané a komunikace ==<br /> <br /> Islanďané většinou nejsou nijak zvlášť komunikativní - alespoň dokud jsou střízliví. Tradiční konverzace se omezují na počasí či stav domácí zvěře. A když není co říct, dojde na tradiční vycpávkové &quot;jæja&quot; (&quot;jojo&quot; či &quot;nojo&quot;). O citech či vztazích se ve společnosti otevřeně nemluví. Bohužel to o to víc platí o komunikaci internetové. Typický Islanďan vám na e-mail neodpoví... možná tak na druhý či třetí pokus. Na Islandu se spíše telefonuje. Ale přesto: pokud vám někdo slíbí, že vám zavolá, počítejte s tím, že pokud to není velmi výrazně v jeho vlastním zájmu (a možná ani když je), tak vám nikdy nezavolá. Je třeba, abyste zavolali vy jemu - nejspíš se pak dovíte: &quot;... ale jistě, proč jsi mi už dávno nezavolal?&quot;<br /> <br /> Vyjadřování je dodnes značně stručné, lakonické a suché, podobně jako ve výše zmíněných ságách. Člověk musí občas umět &quot;číst mezi řádky&quot;. To samozřejmě nijak neomezuje bohatost módních a adolescentních konverzací - vždy se najde dostatek klišé a frází, kterými lze vést pozoruhodně dlouhou a &quot;seriózní&quot; konverzaci. V některých prostředích se můžete paradoxně dostat do výhody právě proto, že jste &quot;cizinec&quot; (tedy někdo &quot;jiný&quot;, kdo může pochopit i to, co do islandského stereotypu nezapadá) - zvláště pokud mluvíte islandsky; i Islanďané prostě mají občas všech svých stereotypů plné zuby. Ale na to, aby se vám svěřili s něčím osobnějším, budete přesto asi potřebovat delší a bližší známost - anebo alespoň dostatek alkoholu (anebo obojí).<br /> <br /> &quot;Křesťaství pod Ledovcem&quot; je jednou z knih Halldóra Laxnesse, která předvádí formy islandské konverzace v napohled až absurdně postmoderní podobě. Pokud jste ovšem někdy měli možnost sledovat konverzaci Islanďanů, možná vám tato kniha zdaleka nepřijde ve svých dialozích až tak absurdní.<br /> <br /> == Specifický smysl pro humor a mystifikaci ==<br /> <br /> Islandský humor vychází z celkové povahy Islanďanů a může být proto pro cizince často těžko průhledný. Oblíbeným typem humoru je humor černý nebo mystifikace. Pokud se budete něčemu usilovně podivovat a vyptávat se &quot;jak to&quot; a &quot;proč&quot;, a pokud Islanďanovi přijde odpověď buď zcela zřejmá nebo naopak těžko vysvětlitelná, velmi rád vás obdaří nějakou přiměřeně absurdní (ne-li přímo obskurní či morbidní) odpovědí, aniž by přitom výrazně vybočil ze smrtelně vážného výrazu tváře či hlasu. Zvědavě pak bude pozorovat, jestli mu ten nesmysl zbaštíte nebo pochopíte jeho humor a zasmějete se. Nicméně, ani když mu to zbaštíte, nedá vám to nijak najevo a klidně vás nechá s nesmyslným bludem odejít a nechat to v rodné zemi třeba napsat do novin.<br /> <br /> Ironie, nadsázka či zdánlivý cynismus jsou oblíbené prvky islandského humoru a hlavně oblíbená reakce na jakékoliv projevy citů či sentimentality (o patosu nemluvě). Vyjadřování je obvykle stručné a lakonické. City ani soucit se tradičně otevřeně nevyjadřují, takže i relativně nezúčastněné přitakání ve stylu &quot;ano, to je opravdu hrozné&quot; (pokud není jen dalším suchým klišé), je obvykle projevem společnosti značně &quot;moderní&quot; či dokonce &quot;vzdělané&quot;, zkrátka netradiční... anebo alespoň tradičně opilé.<br /> <br /> == Jak se to má doopravdy ==<br /> <br /> Anebo tomu raději vůbec nevěřte... Pokud chcete Islanďany poznat doopravdy a nemůžete s nimi strávit léta či alespoň měsíce, zkuste si pustit některé islandské filmy a přečíst něco z islandské literatury - nejen ságy o Islanďanech, ale i něco z románů Halldóra Laxnesse, který své krajany zachytil natolik přesně ve všem nejen dobrém, ale i zlém, až si získal bezmála jejich nenávist či alespoň symbolicky ironické opovržení, nebo třeba Gunnara Gunnarssona, Jóna Kalmana Stefánssona či Guðberga Bergssona. Až začnete mít pocit i ze všech těch různých knih různých autorů, že možná trochu rozumíte (anebo právě naopak!) - pak možná opravdu začínáte rozumět správně.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islan%C4%8Fan%C3%A9&diff=589 2015-06-08T19:41:15Z

<p>Wanthalf: </p> <hr /> <div>Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého &quot;bulvarizování&quot;. Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir &quot;The Little Book of the Icelanders&quot;, která vyšla v českém překladu jako &quot;[http://islandklub.com/article_236 Malá kniha o Islanďanech]&quot; - v anglickém originále ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v elektronické podobě.<br /> <br /> == Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==<br /> <br /> Individualismus a touha po absolutní nezávislosti jsou základem islandské identity a vyplývají už z toho, jak a kým byl Island před více než tisíci lety osídlen (viz sekce [[Historie]]). Říká se, že Island má na 300 tisíc králů (tedy stejně jako obyvatel) a je to velmi symbolické rčení. Na Islandu se opravdu respektuje každý jedinec a jeho osobní odchylky či zvláštnosti. I když se budete v Reykjavíku procházet po hlavní třídě oblečen v jakkoliv extravagantním oblečení či převleku, patrně tím nevzbudíte nijak zvlášť neobvyklou pozornost (tedy u domorodců, turisté si vás jistě vyfotí...).<br /> <br /> Potřeba nezávislosti je také hlavním hnacím motorem všech podstatných rozhodnutí. V extrémní podobě ji karikuje Halldór Laxness ve svém románu &quot;Svobodný lid&quot; - ač na první pohled tragédie, ve skutečnosti se jedná o příklad islandského černého humoru namířeného proti Islanďanům samotným: Islanďan ve jménu nezávislosti obětuje klidně i svůj život i životy svých nejbližších. Nezávilost za jakoukoliv cenu. Je to skutečně nezávislost nebo jen morbidní iluze? Stejný motiv hraje hlavní roli třeba ve sporu Islanďanů se zbytkem světa ohledně lovu velryb: nejde o to, jestli Islanďané chtějí a budou lovit velryby, jde hlavně o to, že JIM nikdo cizí nebude diktovat, co smějí a nesmějí dělat! A pokud mají pocit, že jim někdo něco diktuje, budou natruc dělat pravý opak - i kdyby o to vlastně nijak zvlášť nestáli.<br /> <br /> Přes to všechno Islanďané podivuhodně spontánně propadají různým trendům a módám, které se naopak šíří nečekaně stádním způsobem. Už od padesátých let se sem přenáší móda a různé módní výstřelky z Ameriky. Oblíbeným citátem je výrok nacistického velvyslance z doby druhé světové války, který znechuceně prohlásil, že Islanďané nejsou žádným árijským vzorem vikingů, nýbrž že třeba místní ženy a dívky jsou jen karikaturami holywoodských hvězdiček - a s muži to není o moc lepší. Je fakt, že takové sklony lze na Islandu pozorovat prakticky dodnes. Jakákoliv móda či módní výstřelek se projeví nejdříve u prepubertální mládeže, do roka se rozšíří na celou mladou generaci, a do dalšího roku se rozmůže prakticky po celé islandské populaci všeho věku.<br /> <br /> A tak na Islandu potkáte zdánlivě nezávislá individua vesměs velmi podezřele podobného vzhledu. Muži s dlouhými vlasy jsou snad ještě vzácnějším zjevem než krátkovlasé ženy. Zato délce vousů se meze nekladou. Jakékoliv další retro-prvky jsou také typické. Ale za rok či dva tomu může být zase úplně jinak.<br /> <br /> == Moderní kulty marnotratnosti ==<br /> <br /> Rychlý hospodářský vzestup, který Island po druhé světové válce vynesl (prvotně hlavně díky americkým vojensko-strategickýcm investicím) během několika málo desetiletí takřka ze dna chudoby do výšin blahobytu společnosti nadbytků, se pochopitelně podepsal i na moderním islandském přístupu k hmotným statkům - zvláště pak v kombinaci se zkušenostmi s vrtkavou realitou sopečného ostrova - neboť vede k nevyhnutelnému pocitu, že všech příležitostí je třeba využít dokud se nabízejí, a to pokud možno naplno. Začíná to banalitami jako jsou čokoládové dorty čokoládovější snad než sama čokoláda, sladkosti sladší než samotný cukr, a vede přes plýtvání potravinami v americkém stylu, výrobou dveřních rámů v obyčejném paneláku z mahagonového dřeva až po společenské &quot;soutěžení&quot; o co největšího džípa, co největší plochou televizi, nejnovější a nejdražší mobilní telefon, tablet a notebook, co nejvíce dovolených v Thajsku za rok, nebo aspoň co nejvíce kýčovitě svítící dům na vánoce či co největší silvestrovský ohňostroj (díky čemuž silvestrovský Reykjavík ve střelbě nejspíš hravě překoná i válku v Iráku - alespoň tedy vizuálně, akusticky a &quot;dýmově&quot;).<br /> <br /> Třeba takový džíp musí (nebo alespoň ještě před pár lety rozhodně musel) mít prostě &quot;každý&quot;, kdo nechce být za úplnou &quot;socku&quot; - i kdyby ho měl splácet celý život, nemít ani na jídlo a používat ho jenom na cestu na nákup do supermarketu. Pořádné auto totiž potřebujete už proto, abyste se mohli zapojit do oblíbené volnočasové (zvláště pak víkendové) demonstrativní zábavy Islanďanů, kterou je pomalé objíždění nekonečných koleček po (obou dvou...?) ulicích ve městě, městečku či vesnici, nejlépe za ulizování zmrzliny, zvuku hudby z autorádia (a za pěkných dní patřičně otevřeného okna). Trochu to může svou komičností připomínat &quot;alegorické vozy&quot; z prvomájových demonstrací v socialistickém Československu. Ostatně, pokud máte doma třeba psa, můžete ho takto i &quot;venčit&quot;, aniž by se hnul ze zadní sedačky či okna automobilu. Ukázkou v tomto směru může být i ostrov Heimaey v souostroví Vestmannaeyjar u jižního pobřeží Islandu: ačkoliv má tvar a rozměry trojúhelníku sotva tři kilometry na šířku a pět na délku a místní městečko přejdete za pět minut celé napříč pěšky, rozhodně tu najdete stejné množství aut (i džípů!) jako kdekoliv jinde na Islandu. Když v roce 1973 na ostrůvku došlo k erupci, která obyvatelnost a strategickou roli ostrova jako rybářského přístavu málem znehodnotila, vrátila se po erupci přeci jen většina jeho obyvatel zpět, aby si celé své městečko doslova vyhrabali z popela sahajícího až po vršky střech domů - a také aby si - mimochodem - na novém lávovém poli, které ostrov i znatelně rozšířilo přinejmenším o několik stovek metrů, vybudovali další okružní asfaltovou silnici, která v podstatě nevede nikam, ale hezky se po ní jezdí dokolečka. Co se také dá dělat jiného na takovém ostrůvku...<br /> <br /> == Rovnostářství ==<br /> <br /> Z výše uvedené posedlosti individualismem a nezávislostí a z historie vyplývá i související smysl pro rovnostářství (tedy společenské, ne nutně majetkové!). Každý Islanďan je svým vlastním králem, a nikdo mu to nesebere. I funkce prezidenta je spíš takovou rolí kašpárka pro cizince, o kterou vlastně nikdo moc nestojí, a proto, když už se najde někdo, kdo by se jí ujal, udrží se obvykle v úřadě po dobu celých 16 let, což je maximum, které zákon povoluje. Naštěstí se přesto (či právě proto?) Islanďanům daří mít v této roli (na rozdíl od ČR) osobnosti skutečně vzdělané, inteligentní, rozumné a na úrovni.<br /> <br /> Islanďané si všichni navzájem tykají a to bez ohledu na funkci či postavení. Nikoho neohromíte tím, že se znáte s někým... &quot;důležitým&quot;. Pro Islanďana jsou všichni stejně důležití. Pokud si chcete hrát na něco extra, vzbudíte tím leda soucitný posměch. I když oni dobře vědí, že v jiných zemích fungují principy jiné, je to jen důkaz směšnosti vaší vlastní kultury a země - oni jsou Islanďané a jejich rovnostářství je jen důkazem vyšší vyspělosti oproti vaší zaostalé zemi, kde si pořád hrajete na jakési &quot;stavy&quot;. Island přece už vznikl bez této trapné iluze a dodnes se pyšní (byť ne zcela oprávněně) &quot;nejstarší demokracií&quot; na světě.<br /> <br /> == Role žen a emancipace ==<br /> <br /> Poněkud překvapivě výraznou roli na Islandu hrají ženy. Formální historická fakta ohledně emancipačních demonstrací a stávek islandských žen v 70. letech a první islandské prezidentky jsou jen suchými údaji, které nabydou zcela jiných rozměrů, pokud se s Islandskými ženami skutečně setkáte. Už ve staroislandských ságách hrají poměrně klíčovou roli spouštěčů většiny tragédií tím, že popichují muže k bojům za svou čest. Tato role z dnešního pohledu může vypadat dvojznačně, ale v tehdejší společnosti byla patrně skutečně významná. Hrdinky Islandských ság nezřídka posílají své manžely a syny (podle ság se zdá, že přímo vědomě) na smrt kvůli zachování rodové cti. Anebo řeší své nenaplněné vztahy tím, že poštvou svého manžela proti tomu, koho skutečně milovaly a nejspíš stále milují, ale s nímž se jim vztah nepodařilo z nějakého důvodu realizovat, a dosáhnout tak alespoň jeho smrti. Tato ságová schémata jsou dodnes národním klišé představy islandské ženy, a o temperamentu žen na Islandu skutečně vypovídají více, než by se pobavenému čtenáři mohlo zdát.<br /> <br /> Temperament islandských žen je i dnes poměrně nepřehlédnutelný. Zatímco muži se většinou (byť ne všichni a vždy) ve společnosti drží stranou, moc nemluví (anebo jen potichu) a projevují se vůbec ve všech směrech značně zdrženlivě (alespoň dokud nepodlehnou většímu množství alkoholu, což ovšem činí pravidelně a rádi), islandské dívky a ženy emocemi a temperamentem srší často i bez velké výpomoci alkoholických nápojů. Je otázkou, zda byste chtěli v Reykavických ulicích v pozdně nočních (ranních) hodinách narazit spíše na tlupu rozverných opilých mladíků nebo bodrých dívek - pokud v tom máte jasno, možná jen nemáte dostatek praktických zkušeností. A že islandské ženy umí velmi dobře prosadit svou dodnes i v domácnostech je vidět už na tom, jak často si Islanďané snaží hledat partnerky raději mezi zvládnutelnějšími cizinkami, a proč si také na ostrov vozí nezřídka partnerky z oblíbeného cíle svých dovolených, Thajska či jiných asijských zemí. Ne zcela překvapivě ani takové vztahy nekončí vždy právě nijak zvlášť šťastně - takže na řady svobodných či rozvedených asijských žen v ulicích islandských měst narazíte nezřídka.<br /> <br /> == City a sentiment se nenosí, zato emocím se meze nekladou ==<br /> <br /> Islanďané obvykle nijak zvlášť neprojevují své city. Stejně tak jakýkoliv sentiment či nostalgie jsou zde maximálně terčem posměchu a vtipů. Když budete vyprávět srdceryvné příběhy či strasti kohokoliv, byť třeba ze skutečně neštastných krajů, dočkáte se od Islanďana maximálně lakonické odpovědi typu &quot;Ale ne, vážně?&quot; s tak cynickým tónem, jaký používá třeba když mu jeho dětský potomek ze záchoda nadšeně oznamuje &quot;Tati, já kadím&quot;. Na Islandu se prostě lakonicky konstatují fakta. A pocity mezi fakta prostě nepatří.<br /> <br /> Zato emoce se na Islandu projevují otevřeně, a to dost často i bez pomoci alkoholu. Zlost či vztek se ventilují třeba značně agresivně a přitom se nečeká, že je druhá strana bude brát nějak zvlášť osobně. Když mě něco nebo někdo štve, tak mu to dám najevo a zařvu si - ale nepředpokládá se, že dotyčný se nějak dlouhodobě urazí nebo že se tím nějak trvale poškodí vztah. Emoce se prostě ventilují a když to přejde, tak to přejde. Islanďané nejsou citlivky a jen tak něco je nerozhodí a jejich názory či vztahy přece nezmění.<br /> <br /> Svědectvím o tom, že v tomto směru se na Islandu od doby osídlení moc nezměnilo jsou islandské rodové ságy. V nich se také suše konstatují fakta - nikdo se nezabývá city či vnitřními pohnutkami jejich aktérů. Oblíbeným prostředkem je také litotes: nic se nepřikrášluje, nezveličuje a nijak bohatě nelíčí řadami přídavných jmen, pokud to nehraje skutečně podstatnou roli pro pochopení děje - věci nejsou krásné, nádherné, skvělé ani úžasné; naopak se různé vlastnosti opisují spíše svým opakem a různě zmenšují - o ošklivém se řekne, že nebyl zrovna hezký napohled apod.<br /> <br /> Stručnost vyjadřování se projevuje i v jazyce, kde vycpávkové &quot;jæja&quot; (tedy jakési &quot;jojo&quot;) může u starší generace tvořit i většinu &quot;diskuse&quot; - tedy náplň jinak trapného ticha, které nevyhnutelně nastane, když se vyčerpá veškerá nezávazná konverzace (typicky o počasí, situaci domácí zvěře apod.).<br /> <br /> == Přímočarost vs. upřímnost ==<br /> <br /> Výše uvedená přímost v projevu emocí však neimplikuje nutně upřímnost ve vyjadřování hlubších pocitů či předsudků. Naopak - to patří do sféry přísně privátních citů. Takže Islanďan například obvykle neprojevuje přímo své předsudky, které vůči Čechům bude mít - stejně jako vůči Polákům, Bulharům, Rumunům, Ukrajincům či Rusům - prostě &quot;východoevropanům&quot;, či přímo &quot;cizincům&quot; obecně. Jistá etiketa tu přeci jen (až na výjimky jako je svérázný majitel kempu v Höfnu) většinou panuje. Ne nutně se tak vždy dovíte skutečně pravdu či upřímný názor - i Islanďané se umí vykrucovat a zamlouvat.<br /> <br /> == Islanďan ustojí cokoliv ==<br /> <br /> Dalším dědictvím už od dob osídlení je možná trochu otřepané klišé, které ovšem celkem pravdivě vystihuje banální skutečnost - totiž že Islanďan ustojí prakticky cokoliv a nic ho nevyvede z míry: zemětřesení, výbuch sopky ani finanční krize či kolaps. Na takové události se reaguje prostě pragmaticky a s klidem - co je třeba udělat, to se udělá a zbytkem se nikdo nezabývá, pokud se s tím stejně nic nedá dělat. Islanďana jen tak něco nepřekvapí, a i kdyby ano, tak to nedá většinou nijak zvlášť najevo (snad jen lakonickým jakobylhostejným komentářem). Ostatně na Islandu jsou na nečekané události zvyklí - přírodní i společenské zlomy tu po celá staletí byly na denním pořádku. Na Islandu vlastně nic není skutečně nečekané.<br /> <br /> Dalším efektem tohoto postoje je podivuhodná (až sebevražedná) odvaha mnohých Islanďanů. Celkem bez problémů se pouštějí do vysoce riskantních podniků, ať už jde o vrtání geotermálních vrtů, které mohou skončit explozí, nebo o rizikové finanční hazardní hry bankéřů a investorů, které skončily kolapsem v roce 2008. Zlí jazykové si také šeptají, že pro Islanďany není problém prát špinavé peníze z východu. Inu, když někdo žije po tisíc let na úpatí sopky, nezabývá se tak moc tím, co všechno se může stát - protože ví, že stát se může kdykoliv cokoliv a on s tím stejně nic neudělá. Carpe diem!<br /> <br /> == Obsese rodokmeny a smysl pro rodinu ==<br /> <br /> Už britská skupina komiků Monty Python si dělala legraci z islandské obsese rodokmenem každého hrdiny ve starých rodových ságách. Tato obsese se svým způsobem zachovala dodnes a v rámci nepočetných obyvatel ostrova je skutečně reálně udržitelná. Jejím počátkem je dochovaná &quot;Kniha o záboru země&quot;, která detailně líčí každou rodinu, která v době osídlení na ostrov připlula: je zachyceno odkud pocházeli, jakou část země na Islandu zabrali a jací významní potomci z jejich rodu pocházejí. Od té doby také Islanďané své rodokmeny evidují a dodnes jsou schopni v databázích dohledat svůj původ až k prvním osídlencům ostrova.<br /> <br /> Nejmodernějším a nejcennějším výdobytkem této tradice je projekt společnosti DeCode mapující genetický kód Islanďanů a jejich původu, který tak umožňuje zkoumat detailně jak se jednotlivé geny dědí a kombinují. Tento vědecky významný přínos nevelké a jasně ohraničené komunity je ovšem také terčem etických diskusí a kritiky, jaká se projevuje například v detektivním příběhu &quot;Severní blata&quot; Arnalda Indriðasona, zfilmovaném pod stejným názvem režisérem Baltasarem Kormákem.<br /> <br /> Smysl pro rodinu nicméně funguje v islandské společnosti dodnes. Rodiny drží při sobě (i když v podstatě je dnes každý Islanďan spřízněn s každým) a řada z nich pořádá pravidelná (třeba i každoroční) rodinná setkání, kde se sejde třeba i několik stovek potomků jedné rodiny. Dnes už počet potomků klesá, ale ještě v generacích dnešních rodičů a prarodičů není neobvyklé mít 5-8 sourozenců. Soustředění moci v rukou několika málo rodin bylo ostatně příčinou občanské války a následného pádu islandské nezávislosti ve 13. století, a říká se, že i dnes je vláda nad zemí (bez ohledu na krizi) prakticky v rukou dvou rodin.<br /> <br /> == Smysl pro čest ==<br /> <br /> Smysl pro čest za každou cenu je dalším legendárním dědictvím starých islandských ság. I když se od té doby mnohé značně zrelativizovalo a rozmělnilo, zbylo z něj v islandské společnosti dost i dodnes. I když se vám může stát, že slib sedláka, že vám může dát na léto práci, se na místě ukáže jako předčasný omyl, je nepopiratelné, že v nevelké společnosti dodnes ústní dohody mají svou váhu stejnou (ne-li větší), než složité písemné smlouvy. Ztráta důvěry v tak malé společnosti může být zkrátka příliš vysokou cenou za téměř jakýkoliv zisk. A kromě toho ostrovanům nejspíš skutečně koluje v krvi smysl pro čest, který je nám, zcyničtělým a ničemu a nikomu nevěřícím středoevropanům možná už trochu těžko pochopitelný.<br /> <br /> == Láska i nenávist k vlastní zemi ==<br /> <br /> Stejně jako obyvatelé každé země, i Islanďané se popírají s rozporem lásky a nenávisti k vlastní zemi. A stejně jako jinde - to druhé nikdy nikdo cizinci nepřizná. Ovšem na Islandu je rozpor ještě větší. Skalní nacionalismus je u třistatisícového národa zcela pochopitelnou nezbytností - nebýt jej, tak je dnes Island provincií nějaké jiné země a mluví se zde anglicky, dánsky či jinak - v nejlepším případě by dopadl jako Irsko, které přišlo &quot;jen&quot; o svůj jazyk. Nedivte se proto, když při hlubších toulkách na Islandu narazíte na jinak navanek dobře skrývané projevy xenofobie či nacionalismu, ať už v podobě každoročních projevů premiéra ke státnímu svátku, nebo staříka, který se s cizinci nebaví. Ostatně slovo &quot;útlendingur&quot;, tedy &quot;cizinec&quot;, je dodnes pro mnoho ostrovanů bezmála synomem ke slovům jako &quot;zvíře&quot; nebo &quot;mimozemšťan&quot; (v nejlepším případě &quot;podivín&quot; či &quot;blázen&quot;), ne-li dokonce jakousi latentní nadávkou.<br /> <br /> Za pozornost pak samozřejmě stojí, co je vlastně tím nosným sebeobrazem tak malého nárůdku obývajícího &quot;lávovou pustinu&quot; na samém okraji světa, aby se považovali za něčím zvláštní, neřku-li přímo &quot;lepší&quot; než jiní. Na to lze jistě nalézt celou řadu odpovědí. Dominovat jim ale jistě v mnoha směrech bude představa &quot;čistoty země, vody i ducha lidu&quot; a představa nezkaženosti ve většině smyslů onoho slova (tedy od ekologické, fyzické a zdravotní až po morální). A samozřejmě obraz prastaré a od samého počátku obzvláště vyspělé kultury, jejímiž doklady je jak kontinuální tradice písemnictví a umění vůbec - od středověkých rukopisů zachycujících i unikátní předkřesťanské tradice a mimo jiné často i bohatě umělecky vyzdobených až po moderní literaturu, hudební, výtvarné i filmové umění - tak obdivuhodná společenská soudržnost malého (&quot;rodinného&quot;) národa, postavená právě na stejně kontinuální tradici genealogického nadšení. A v moderní době samozřejmě i stále rostoucí (i navzdory občasným propadům - působeným samozřejmě &quot;vyšší mocí&quot;!) hospodářské úspěchy maličké země, která se během posledního století a půl dokázala vyšvihnout z nejhlubší chudoby na samotnou špičku světového žebříčku hospodářského i (v mnoha směrech) technologického rozvoje a obecného blahobytu, a která dokázala, navzdory své &quot;malosti&quot;, po celá staletí odolat všem nesrovnatelně silnějším společenským, kulturním, politickým, vojenským či hospodářským tlakům zvenčí i přírodním hrozbám vlastního neklidného ostrova - a to pochopitelně svou neobyčejnou pílí, houževnatostí, odhodláním a nadprůměrným talentem a schopnostmi svých obyvatel. Je pravda, že Islanďané mají celkem dost objektivních důvodů k národní hrdosti, zvláště v poměru ke svému směšnému počtu, a to ještě více dnes, kdy některé nadnárodní společnosti by si hravě mohli celý jejich ostrov i s celým hospodářstvím třeba ze dne na den koupit. A skutečnost, jak rychle a efektivně se dokázali vyhrabat z fatálního propadu roku 2008 na těch pocitech zase jen ještě víc přidala.<br /> <br /> Na druhou stranu však není zanedbatelná ani obrovská vlna emigrantů, která ostrov opustila na přelomu 19. a 20. století, aby našla svůj nový domov (typicky) v Severní Americe. I dnes se řada umělců i jinak zvláště nadaných Islanďanů přemisťuje více či méně do jiných zemí. Jedním důvodem je samozřejmě nepopiratelná provinciálnost ostrova, jehož hlavní město má sotva přes sto tisíc obyvatel a zbytek žije prakticky &quot;na pustém venkově&quot;. Druhým je samozřejmě z toho vyplývající relativní uzavřenost a celková omezenost na několik málo aktuálních módních trendů. I když jste sebevětší milovníci divoké islandské přírody, pokud na ostrově strávíte rok, dva či více, aniž byste jej opustili, patrně rychle poznáte, že všechno má své meze: zasteskne se vám po obyčejném lese či starých evropských katedrálách a palácích. Anebo jen po pestřejší a různorodější společnosti s širším rozhledem a pestrostí názorů (ne tedy že by Islanďané neměli dost pestré názory...), po větší společnosti lidí sdílejících vaše úzce specifické zájmy, koníčky, profesi, víru, přesvědčení či světonázor atd. Nemluvě pak o teplých krajích, kde slunce svítí pravidelně a více rovnoměrně po celý rok, teploty a vítr se nemění z hodiny na hodinu. Není divu, že i běžní Islanďané, kteří na ostrově trvale žijí, si velmi rádi dopřávají i několik dovolených ročně v zemích jako je Španělsko či Thajsko.<br /> <br /> == Islanďané a komunikace ==<br /> <br /> Islanďané většinou nejsou nijak zvlášť komunikativní - alespoň dokud jsou střízliví. Tradiční konverzace se omezují na počasí či stav domácí zvěře. A když není co říct, dojde na tradiční vycpávkové &quot;jæja&quot; (&quot;jojo&quot; či &quot;nojo&quot;). O citech či vztazích se ve společnosti otevřeně nemluví. Bohužel to o to víc platí o komunikaci internetové. Typický Islanďan vám na e-mail neodpoví... možná tak na druhý či třetí pokus. Na Islandu se spíše telefonuje. Ale přesto: pokud vám někdo slíbí, že vám zavolá, počítejte s tím, že pokud to není velmi výrazně v jeho vlastním zájmu (a možná ani když je), tak vám nikdy nezavolá. Je třeba, abyste zavolali vy jemu - nejspíš se pak dovíte: &quot;... ale jistě, proč jsi mi už dávno nezavolal?&quot;<br /> <br /> Vyjadřování je dodnes značně stručné, lakonické a suché, podobně jako ve výše zmíněných ságách. Člověk musí občas umět &quot;číst mezi řádky&quot;. To samozřejmě nijak neomezuje bohatost módních a adolescentních konverzací - vždy se najde dostatek klišé a frází, kterými lze vést pozoruhodně dlouhou a &quot;seriózní&quot; konverzaci. V některých prostředích se můžete paradoxně dostat do výhody právě proto, že jste &quot;cizinec&quot; (tedy někdo &quot;jiný&quot;, kdo může pochopit i to, co do islandského stereotypu nezapadá) - zvláště pokud mluvíte islandsky; i Islanďané prostě mají občas všech svých stereotypů plné zuby. Ale na to, aby se vám svěřili s něčím osobnějším, budete přesto asi potřebovat delší a bližší známost - anebo alespoň dostatek alkoholu (anebo obojí).<br /> <br /> &quot;Křesťaství pod Ledovcem&quot; je jednou z knih Halldóra Laxnesse, která předvádí formy islandské konverzace v napohled až absurdně postmoderní podobě. Pokud jste ovšem někdy měli možnost sledovat konverzaci Islanďanů, možná vám tato kniha zdaleka nepřijde ve svých dialozích až tak absurdní.<br /> <br /> == Specifický smysl pro humor a mystifikaci ==<br /> <br /> Islandský humor vychází z celkové povahy Islanďanů a může být proto pro cizince často těžko průhledný. Oblíbeným typem humoru je humor černý nebo mystifikace. Pokud se budete něčemu usilovně podivovat a vyptávat se &quot;jak to&quot; a &quot;proč&quot;, a pokud Islanďanovi přijde odpověď buď zcela zřejmá nebo naopak těžko vysvětlitelná, velmi rád vás obdaří nějakou přiměřeně absurdní (ne-li přímo obskurní či morbidní) odpovědí, aniž by přitom výrazně vybočil ze smrtelně vážného výrazu tváře či hlasu. Zvědavě pak bude pozorovat, jestli mu ten nesmysl zbaštíte nebo pochopíte jeho humor a zasmějete se. Nicméně, ani když mu to zbaštíte, nedá vám to nijak najevo a klidně vás nechá s nesmyslným bludem odejít a nechat to v rodné zemi třeba napsat do novin.<br /> <br /> Ironie, nadsázka či zdánlivý cynismus jsou oblíbené prvky islandského humoru a hlavně oblíbená reakce na jakékoliv projevy citů či sentimentality (o patosu nemluvě). Vyjadřování je obvykle stručné a lakonické. City ani soucit se tradičně otevřeně nevyjadřují, takže i relativně nezúčastněné přitakání ve stylu &quot;ano, to je opravdu hrozné&quot; (pokud není jen dalším suchým klišé), je obvykle projevem společnosti značně &quot;moderní&quot; či dokonce &quot;vzdělané&quot;, zkrátka netradiční... anebo alespoň tradičně opilé.<br /> <br /> == Jak se to má doopravdy ==<br /> <br /> Anebo tomu raději vůbec nevěřte... Pokud chcete Islanďany poznat doopravdy a nemůžete s nimi strávit léta či alespoň měsíce, zkuste si pustit některé islandské filmy a přečíst něco z islandské literatury - nejen ságy o Islanďanech, ale i něco z románů Halldóra Laxnesse, který své krajany zachytil natolik přesně ve všem nejen dobrém, ale i zlém, až si získal bezmála jejich nenávist či alespoň symbolicky ironické opovržení, nebo třeba Gunnara Gunnarssona, Jóna Kalmana Stefánssona či Guðberga Bergssona. Až začnete mít pocit i ze všech těch různých knih různých autorů, že možná trochu rozumíte (anebo právě naopak!) - pak možná opravdu začínáte rozumět správně.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islan%C4%8Fan%C3%A9&diff=588 2015-06-08T19:40:58Z

<p>Wanthalf: </p> <hr /> <div>Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého &quot;bulvarizování&quot;. Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir &quot;The Little Book of the Icelanders&quot;, která vyšla v českém překladu jako &quot;[http://islandklub.com/article_235 Malá kniha o Islanďanech]&quot; - v anglickém originále ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v elektronické podobě.<br /> <br /> == Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==<br /> <br /> Individualismus a touha po absolutní nezávislosti jsou základem islandské identity a vyplývají už z toho, jak a kým byl Island před více než tisíci lety osídlen (viz sekce [[Historie]]). Říká se, že Island má na 300 tisíc králů (tedy stejně jako obyvatel) a je to velmi symbolické rčení. Na Islandu se opravdu respektuje každý jedinec a jeho osobní odchylky či zvláštnosti. I když se budete v Reykjavíku procházet po hlavní třídě oblečen v jakkoliv extravagantním oblečení či převleku, patrně tím nevzbudíte nijak zvlášť neobvyklou pozornost (tedy u domorodců, turisté si vás jistě vyfotí...).<br /> <br /> Potřeba nezávislosti je také hlavním hnacím motorem všech podstatných rozhodnutí. V extrémní podobě ji karikuje Halldór Laxness ve svém románu &quot;Svobodný lid&quot; - ač na první pohled tragédie, ve skutečnosti se jedná o příklad islandského černého humoru namířeného proti Islanďanům samotným: Islanďan ve jménu nezávislosti obětuje klidně i svůj život i životy svých nejbližších. Nezávilost za jakoukoliv cenu. Je to skutečně nezávislost nebo jen morbidní iluze? Stejný motiv hraje hlavní roli třeba ve sporu Islanďanů se zbytkem světa ohledně lovu velryb: nejde o to, jestli Islanďané chtějí a budou lovit velryby, jde hlavně o to, že JIM nikdo cizí nebude diktovat, co smějí a nesmějí dělat! A pokud mají pocit, že jim někdo něco diktuje, budou natruc dělat pravý opak - i kdyby o to vlastně nijak zvlášť nestáli.<br /> <br /> Přes to všechno Islanďané podivuhodně spontánně propadají různým trendům a módám, které se naopak šíří nečekaně stádním způsobem. Už od padesátých let se sem přenáší móda a různé módní výstřelky z Ameriky. Oblíbeným citátem je výrok nacistického velvyslance z doby druhé světové války, který znechuceně prohlásil, že Islanďané nejsou žádným árijským vzorem vikingů, nýbrž že třeba místní ženy a dívky jsou jen karikaturami holywoodských hvězdiček - a s muži to není o moc lepší. Je fakt, že takové sklony lze na Islandu pozorovat prakticky dodnes. Jakákoliv móda či módní výstřelek se projeví nejdříve u prepubertální mládeže, do roka se rozšíří na celou mladou generaci, a do dalšího roku se rozmůže prakticky po celé islandské populaci všeho věku.<br /> <br /> A tak na Islandu potkáte zdánlivě nezávislá individua vesměs velmi podezřele podobného vzhledu. Muži s dlouhými vlasy jsou snad ještě vzácnějším zjevem než krátkovlasé ženy. Zato délce vousů se meze nekladou. Jakékoliv další retro-prvky jsou také typické. Ale za rok či dva tomu může být zase úplně jinak.<br /> <br /> == Moderní kulty marnotratnosti ==<br /> <br /> Rychlý hospodářský vzestup, který Island po druhé světové válce vynesl (prvotně hlavně díky americkým vojensko-strategickýcm investicím) během několika málo desetiletí takřka ze dna chudoby do výšin blahobytu společnosti nadbytků, se pochopitelně podepsal i na moderním islandském přístupu k hmotným statkům - zvláště pak v kombinaci se zkušenostmi s vrtkavou realitou sopečného ostrova - neboť vede k nevyhnutelnému pocitu, že všech příležitostí je třeba využít dokud se nabízejí, a to pokud možno naplno. Začíná to banalitami jako jsou čokoládové dorty čokoládovější snad než sama čokoláda, sladkosti sladší než samotný cukr, a vede přes plýtvání potravinami v americkém stylu, výrobou dveřních rámů v obyčejném paneláku z mahagonového dřeva až po společenské &quot;soutěžení&quot; o co největšího džípa, co největší plochou televizi, nejnovější a nejdražší mobilní telefon, tablet a notebook, co nejvíce dovolených v Thajsku za rok, nebo aspoň co nejvíce kýčovitě svítící dům na vánoce či co největší silvestrovský ohňostroj (díky čemuž silvestrovský Reykjavík ve střelbě nejspíš hravě překoná i válku v Iráku - alespoň tedy vizuálně, akusticky a &quot;dýmově&quot;).<br /> <br /> Třeba takový džíp musí (nebo alespoň ještě před pár lety rozhodně musel) mít prostě &quot;každý&quot;, kdo nechce být za úplnou &quot;socku&quot; - i kdyby ho měl splácet celý život, nemít ani na jídlo a používat ho jenom na cestu na nákup do supermarketu. Pořádné auto totiž potřebujete už proto, abyste se mohli zapojit do oblíbené volnočasové (zvláště pak víkendové) demonstrativní zábavy Islanďanů, kterou je pomalé objíždění nekonečných koleček po (obou dvou...?) ulicích ve městě, městečku či vesnici, nejlépe za ulizování zmrzliny, zvuku hudby z autorádia (a za pěkných dní patřičně otevřeného okna). Trochu to může svou komičností připomínat &quot;alegorické vozy&quot; z prvomájových demonstrací v socialistickém Československu. Ostatně, pokud máte doma třeba psa, můžete ho takto i &quot;venčit&quot;, aniž by se hnul ze zadní sedačky či okna automobilu. Ukázkou v tomto směru může být i ostrov Heimaey v souostroví Vestmannaeyjar u jižního pobřeží Islandu: ačkoliv má tvar a rozměry trojúhelníku sotva tři kilometry na šířku a pět na délku a místní městečko přejdete za pět minut celé napříč pěšky, rozhodně tu najdete stejné množství aut (i džípů!) jako kdekoliv jinde na Islandu. Když v roce 1973 na ostrůvku došlo k erupci, která obyvatelnost a strategickou roli ostrova jako rybářského přístavu málem znehodnotila, vrátila se po erupci přeci jen většina jeho obyvatel zpět, aby si celé své městečko doslova vyhrabali z popela sahajícího až po vršky střech domů - a také aby si - mimochodem - na novém lávovém poli, které ostrov i znatelně rozšířilo přinejmenším o několik stovek metrů, vybudovali další okružní asfaltovou silnici, která v podstatě nevede nikam, ale hezky se po ní jezdí dokolečka. Co se také dá dělat jiného na takovém ostrůvku...<br /> <br /> == Rovnostářství ==<br /> <br /> Z výše uvedené posedlosti individualismem a nezávislostí a z historie vyplývá i související smysl pro rovnostářství (tedy společenské, ne nutně majetkové!). Každý Islanďan je svým vlastním králem, a nikdo mu to nesebere. I funkce prezidenta je spíš takovou rolí kašpárka pro cizince, o kterou vlastně nikdo moc nestojí, a proto, když už se najde někdo, kdo by se jí ujal, udrží se obvykle v úřadě po dobu celých 16 let, což je maximum, které zákon povoluje. Naštěstí se přesto (či právě proto?) Islanďanům daří mít v této roli (na rozdíl od ČR) osobnosti skutečně vzdělané, inteligentní, rozumné a na úrovni.<br /> <br /> Islanďané si všichni navzájem tykají a to bez ohledu na funkci či postavení. Nikoho neohromíte tím, že se znáte s někým... &quot;důležitým&quot;. Pro Islanďana jsou všichni stejně důležití. Pokud si chcete hrát na něco extra, vzbudíte tím leda soucitný posměch. I když oni dobře vědí, že v jiných zemích fungují principy jiné, je to jen důkaz směšnosti vaší vlastní kultury a země - oni jsou Islanďané a jejich rovnostářství je jen důkazem vyšší vyspělosti oproti vaší zaostalé zemi, kde si pořád hrajete na jakési &quot;stavy&quot;. Island přece už vznikl bez této trapné iluze a dodnes se pyšní (byť ne zcela oprávněně) &quot;nejstarší demokracií&quot; na světě.<br /> <br /> == Role žen a emancipace ==<br /> <br /> Poněkud překvapivě výraznou roli na Islandu hrají ženy. Formální historická fakta ohledně emancipačních demonstrací a stávek islandských žen v 70. letech a první islandské prezidentky jsou jen suchými údaji, které nabydou zcela jiných rozměrů, pokud se s Islandskými ženami skutečně setkáte. Už ve staroislandských ságách hrají poměrně klíčovou roli spouštěčů většiny tragédií tím, že popichují muže k bojům za svou čest. Tato role z dnešního pohledu může vypadat dvojznačně, ale v tehdejší společnosti byla patrně skutečně významná. Hrdinky Islandských ság nezřídka posílají své manžely a syny (podle ság se zdá, že přímo vědomě) na smrt kvůli zachování rodové cti. Anebo řeší své nenaplněné vztahy tím, že poštvou svého manžela proti tomu, koho skutečně milovaly a nejspíš stále milují, ale s nímž se jim vztah nepodařilo z nějakého důvodu realizovat, a dosáhnout tak alespoň jeho smrti. Tato ságová schémata jsou dodnes národním klišé představy islandské ženy, a o temperamentu žen na Islandu skutečně vypovídají více, než by se pobavenému čtenáři mohlo zdát.<br /> <br /> Temperament islandských žen je i dnes poměrně nepřehlédnutelný. Zatímco muži se většinou (byť ne všichni a vždy) ve společnosti drží stranou, moc nemluví (anebo jen potichu) a projevují se vůbec ve všech směrech značně zdrženlivě (alespoň dokud nepodlehnou většímu množství alkoholu, což ovšem činí pravidelně a rádi), islandské dívky a ženy emocemi a temperamentem srší často i bez velké výpomoci alkoholických nápojů. Je otázkou, zda byste chtěli v Reykavických ulicích v pozdně nočních (ranních) hodinách narazit spíše na tlupu rozverných opilých mladíků nebo bodrých dívek - pokud v tom máte jasno, možná jen nemáte dostatek praktických zkušeností. A že islandské ženy umí velmi dobře prosadit svou dodnes i v domácnostech je vidět už na tom, jak často si Islanďané snaží hledat partnerky raději mezi zvládnutelnějšími cizinkami, a proč si také na ostrov vozí nezřídka partnerky z oblíbeného cíle svých dovolených, Thajska či jiných asijských zemí. Ne zcela překvapivě ani takové vztahy nekončí vždy právě nijak zvlášť šťastně - takže na řady svobodných či rozvedených asijských žen v ulicích islandských měst narazíte nezřídka.<br /> <br /> == City a sentiment se nenosí, zato emocím se meze nekladou ==<br /> <br /> Islanďané obvykle nijak zvlášť neprojevují své city. Stejně tak jakýkoliv sentiment či nostalgie jsou zde maximálně terčem posměchu a vtipů. Když budete vyprávět srdceryvné příběhy či strasti kohokoliv, byť třeba ze skutečně neštastných krajů, dočkáte se od Islanďana maximálně lakonické odpovědi typu &quot;Ale ne, vážně?&quot; s tak cynickým tónem, jaký používá třeba když mu jeho dětský potomek ze záchoda nadšeně oznamuje &quot;Tati, já kadím&quot;. Na Islandu se prostě lakonicky konstatují fakta. A pocity mezi fakta prostě nepatří.<br /> <br /> Zato emoce se na Islandu projevují otevřeně, a to dost často i bez pomoci alkoholu. Zlost či vztek se ventilují třeba značně agresivně a přitom se nečeká, že je druhá strana bude brát nějak zvlášť osobně. Když mě něco nebo někdo štve, tak mu to dám najevo a zařvu si - ale nepředpokládá se, že dotyčný se nějak dlouhodobě urazí nebo že se tím nějak trvale poškodí vztah. Emoce se prostě ventilují a když to přejde, tak to přejde. Islanďané nejsou citlivky a jen tak něco je nerozhodí a jejich názory či vztahy přece nezmění.<br /> <br /> Svědectvím o tom, že v tomto směru se na Islandu od doby osídlení moc nezměnilo jsou islandské rodové ságy. V nich se také suše konstatují fakta - nikdo se nezabývá city či vnitřními pohnutkami jejich aktérů. Oblíbeným prostředkem je také litotes: nic se nepřikrášluje, nezveličuje a nijak bohatě nelíčí řadami přídavných jmen, pokud to nehraje skutečně podstatnou roli pro pochopení děje - věci nejsou krásné, nádherné, skvělé ani úžasné; naopak se různé vlastnosti opisují spíše svým opakem a různě zmenšují - o ošklivém se řekne, že nebyl zrovna hezký napohled apod.<br /> <br /> Stručnost vyjadřování se projevuje i v jazyce, kde vycpávkové &quot;jæja&quot; (tedy jakési &quot;jojo&quot;) může u starší generace tvořit i většinu &quot;diskuse&quot; - tedy náplň jinak trapného ticha, které nevyhnutelně nastane, když se vyčerpá veškerá nezávazná konverzace (typicky o počasí, situaci domácí zvěře apod.).<br /> <br /> == Přímočarost vs. upřímnost ==<br /> <br /> Výše uvedená přímost v projevu emocí však neimplikuje nutně upřímnost ve vyjadřování hlubších pocitů či předsudků. Naopak - to patří do sféry přísně privátních citů. Takže Islanďan například obvykle neprojevuje přímo své předsudky, které vůči Čechům bude mít - stejně jako vůči Polákům, Bulharům, Rumunům, Ukrajincům či Rusům - prostě &quot;východoevropanům&quot;, či přímo &quot;cizincům&quot; obecně. Jistá etiketa tu přeci jen (až na výjimky jako je svérázný majitel kempu v Höfnu) většinou panuje. Ne nutně se tak vždy dovíte skutečně pravdu či upřímný názor - i Islanďané se umí vykrucovat a zamlouvat.<br /> <br /> == Islanďan ustojí cokoliv ==<br /> <br /> Dalším dědictvím už od dob osídlení je možná trochu otřepané klišé, které ovšem celkem pravdivě vystihuje banální skutečnost - totiž že Islanďan ustojí prakticky cokoliv a nic ho nevyvede z míry: zemětřesení, výbuch sopky ani finanční krize či kolaps. Na takové události se reaguje prostě pragmaticky a s klidem - co je třeba udělat, to se udělá a zbytkem se nikdo nezabývá, pokud se s tím stejně nic nedá dělat. Islanďana jen tak něco nepřekvapí, a i kdyby ano, tak to nedá většinou nijak zvlášť najevo (snad jen lakonickým jakobylhostejným komentářem). Ostatně na Islandu jsou na nečekané události zvyklí - přírodní i společenské zlomy tu po celá staletí byly na denním pořádku. Na Islandu vlastně nic není skutečně nečekané.<br /> <br /> Dalším efektem tohoto postoje je podivuhodná (až sebevražedná) odvaha mnohých Islanďanů. Celkem bez problémů se pouštějí do vysoce riskantních podniků, ať už jde o vrtání geotermálních vrtů, které mohou skončit explozí, nebo o rizikové finanční hazardní hry bankéřů a investorů, které skončily kolapsem v roce 2008. Zlí jazykové si také šeptají, že pro Islanďany není problém prát špinavé peníze z východu. Inu, když někdo žije po tisíc let na úpatí sopky, nezabývá se tak moc tím, co všechno se může stát - protože ví, že stát se může kdykoliv cokoliv a on s tím stejně nic neudělá. Carpe diem!<br /> <br /> == Obsese rodokmeny a smysl pro rodinu ==<br /> <br /> Už britská skupina komiků Monty Python si dělala legraci z islandské obsese rodokmenem každého hrdiny ve starých rodových ságách. Tato obsese se svým způsobem zachovala dodnes a v rámci nepočetných obyvatel ostrova je skutečně reálně udržitelná. Jejím počátkem je dochovaná &quot;Kniha o záboru země&quot;, která detailně líčí každou rodinu, která v době osídlení na ostrov připlula: je zachyceno odkud pocházeli, jakou část země na Islandu zabrali a jací významní potomci z jejich rodu pocházejí. Od té doby také Islanďané své rodokmeny evidují a dodnes jsou schopni v databázích dohledat svůj původ až k prvním osídlencům ostrova.<br /> <br /> Nejmodernějším a nejcennějším výdobytkem této tradice je projekt společnosti DeCode mapující genetický kód Islanďanů a jejich původu, který tak umožňuje zkoumat detailně jak se jednotlivé geny dědí a kombinují. Tento vědecky významný přínos nevelké a jasně ohraničené komunity je ovšem také terčem etických diskusí a kritiky, jaká se projevuje například v detektivním příběhu &quot;Severní blata&quot; Arnalda Indriðasona, zfilmovaném pod stejným názvem režisérem Baltasarem Kormákem.<br /> <br /> Smysl pro rodinu nicméně funguje v islandské společnosti dodnes. Rodiny drží při sobě (i když v podstatě je dnes každý Islanďan spřízněn s každým) a řada z nich pořádá pravidelná (třeba i každoroční) rodinná setkání, kde se sejde třeba i několik stovek potomků jedné rodiny. Dnes už počet potomků klesá, ale ještě v generacích dnešních rodičů a prarodičů není neobvyklé mít 5-8 sourozenců. Soustředění moci v rukou několika málo rodin bylo ostatně příčinou občanské války a následného pádu islandské nezávislosti ve 13. století, a říká se, že i dnes je vláda nad zemí (bez ohledu na krizi) prakticky v rukou dvou rodin.<br /> <br /> == Smysl pro čest ==<br /> <br /> Smysl pro čest za každou cenu je dalším legendárním dědictvím starých islandských ság. I když se od té doby mnohé značně zrelativizovalo a rozmělnilo, zbylo z něj v islandské společnosti dost i dodnes. I když se vám může stát, že slib sedláka, že vám může dát na léto práci, se na místě ukáže jako předčasný omyl, je nepopiratelné, že v nevelké společnosti dodnes ústní dohody mají svou váhu stejnou (ne-li větší), než složité písemné smlouvy. Ztráta důvěry v tak malé společnosti může být zkrátka příliš vysokou cenou za téměř jakýkoliv zisk. A kromě toho ostrovanům nejspíš skutečně koluje v krvi smysl pro čest, který je nám, zcyničtělým a ničemu a nikomu nevěřícím středoevropanům možná už trochu těžko pochopitelný.<br /> <br /> == Láska i nenávist k vlastní zemi ==<br /> <br /> Stejně jako obyvatelé každé země, i Islanďané se popírají s rozporem lásky a nenávisti k vlastní zemi. A stejně jako jinde - to druhé nikdy nikdo cizinci nepřizná. Ovšem na Islandu je rozpor ještě větší. Skalní nacionalismus je u třistatisícového národa zcela pochopitelnou nezbytností - nebýt jej, tak je dnes Island provincií nějaké jiné země a mluví se zde anglicky, dánsky či jinak - v nejlepším případě by dopadl jako Irsko, které přišlo &quot;jen&quot; o svůj jazyk. Nedivte se proto, když při hlubších toulkách na Islandu narazíte na jinak navanek dobře skrývané projevy xenofobie či nacionalismu, ať už v podobě každoročních projevů premiéra ke státnímu svátku, nebo staříka, který se s cizinci nebaví. Ostatně slovo &quot;útlendingur&quot;, tedy &quot;cizinec&quot;, je dodnes pro mnoho ostrovanů bezmála synomem ke slovům jako &quot;zvíře&quot; nebo &quot;mimozemšťan&quot; (v nejlepším případě &quot;podivín&quot; či &quot;blázen&quot;), ne-li dokonce jakousi latentní nadávkou.<br /> <br /> Za pozornost pak samozřejmě stojí, co je vlastně tím nosným sebeobrazem tak malého nárůdku obývajícího &quot;lávovou pustinu&quot; na samém okraji světa, aby se považovali za něčím zvláštní, neřku-li přímo &quot;lepší&quot; než jiní. Na to lze jistě nalézt celou řadu odpovědí. Dominovat jim ale jistě v mnoha směrech bude představa &quot;čistoty země, vody i ducha lidu&quot; a představa nezkaženosti ve většině smyslů onoho slova (tedy od ekologické, fyzické a zdravotní až po morální). A samozřejmě obraz prastaré a od samého počátku obzvláště vyspělé kultury, jejímiž doklady je jak kontinuální tradice písemnictví a umění vůbec - od středověkých rukopisů zachycujících i unikátní předkřesťanské tradice a mimo jiné často i bohatě umělecky vyzdobených až po moderní literaturu, hudební, výtvarné i filmové umění - tak obdivuhodná společenská soudržnost malého (&quot;rodinného&quot;) národa, postavená právě na stejně kontinuální tradici genealogického nadšení. A v moderní době samozřejmě i stále rostoucí (i navzdory občasným propadům - působeným samozřejmě &quot;vyšší mocí&quot;!) hospodářské úspěchy maličké země, která se během posledního století a půl dokázala vyšvihnout z nejhlubší chudoby na samotnou špičku světového žebříčku hospodářského i (v mnoha směrech) technologického rozvoje a obecného blahobytu, a která dokázala, navzdory své &quot;malosti&quot;, po celá staletí odolat všem nesrovnatelně silnějším společenským, kulturním, politickým, vojenským či hospodářským tlakům zvenčí i přírodním hrozbám vlastního neklidného ostrova - a to pochopitelně svou neobyčejnou pílí, houževnatostí, odhodláním a nadprůměrným talentem a schopnostmi svých obyvatel. Je pravda, že Islanďané mají celkem dost objektivních důvodů k národní hrdosti, zvláště v poměru ke svému směšnému počtu, a to ještě více dnes, kdy některé nadnárodní společnosti by si hravě mohli celý jejich ostrov i s celým hospodářstvím třeba ze dne na den koupit. A skutečnost, jak rychle a efektivně se dokázali vyhrabat z fatálního propadu roku 2008 na těch pocitech zase jen ještě víc přidala.<br /> <br /> Na druhou stranu však není zanedbatelná ani obrovská vlna emigrantů, která ostrov opustila na přelomu 19. a 20. století, aby našla svůj nový domov (typicky) v Severní Americe. I dnes se řada umělců i jinak zvláště nadaných Islanďanů přemisťuje více či méně do jiných zemí. Jedním důvodem je samozřejmě nepopiratelná provinciálnost ostrova, jehož hlavní město má sotva přes sto tisíc obyvatel a zbytek žije prakticky &quot;na pustém venkově&quot;. Druhým je samozřejmě z toho vyplývající relativní uzavřenost a celková omezenost na několik málo aktuálních módních trendů. I když jste sebevětší milovníci divoké islandské přírody, pokud na ostrově strávíte rok, dva či více, aniž byste jej opustili, patrně rychle poznáte, že všechno má své meze: zasteskne se vám po obyčejném lese či starých evropských katedrálách a palácích. Anebo jen po pestřejší a různorodější společnosti s širším rozhledem a pestrostí názorů (ne tedy že by Islanďané neměli dost pestré názory...), po větší společnosti lidí sdílejících vaše úzce specifické zájmy, koníčky, profesi, víru, přesvědčení či světonázor atd. Nemluvě pak o teplých krajích, kde slunce svítí pravidelně a více rovnoměrně po celý rok, teploty a vítr se nemění z hodiny na hodinu. Není divu, že i běžní Islanďané, kteří na ostrově trvale žijí, si velmi rádi dopřávají i několik dovolených ročně v zemích jako je Španělsko či Thajsko.<br /> <br /> == Islanďané a komunikace ==<br /> <br /> Islanďané většinou nejsou nijak zvlášť komunikativní - alespoň dokud jsou střízliví. Tradiční konverzace se omezují na počasí či stav domácí zvěře. A když není co říct, dojde na tradiční vycpávkové &quot;jæja&quot; (&quot;jojo&quot; či &quot;nojo&quot;). O citech či vztazích se ve společnosti otevřeně nemluví. Bohužel to o to víc platí o komunikaci internetové. Typický Islanďan vám na e-mail neodpoví... možná tak na druhý či třetí pokus. Na Islandu se spíše telefonuje. Ale přesto: pokud vám někdo slíbí, že vám zavolá, počítejte s tím, že pokud to není velmi výrazně v jeho vlastním zájmu (a možná ani když je), tak vám nikdy nezavolá. Je třeba, abyste zavolali vy jemu - nejspíš se pak dovíte: &quot;... ale jistě, proč jsi mi už dávno nezavolal?&quot;<br /> <br /> Vyjadřování je dodnes značně stručné, lakonické a suché, podobně jako ve výše zmíněných ságách. Člověk musí občas umět &quot;číst mezi řádky&quot;. To samozřejmě nijak neomezuje bohatost módních a adolescentních konverzací - vždy se najde dostatek klišé a frází, kterými lze vést pozoruhodně dlouhou a &quot;seriózní&quot; konverzaci. V některých prostředích se můžete paradoxně dostat do výhody právě proto, že jste &quot;cizinec&quot; (tedy někdo &quot;jiný&quot;, kdo může pochopit i to, co do islandského stereotypu nezapadá) - zvláště pokud mluvíte islandsky; i Islanďané prostě mají občas všech svých stereotypů plné zuby. Ale na to, aby se vám svěřili s něčím osobnějším, budete přesto asi potřebovat delší a bližší známost - anebo alespoň dostatek alkoholu (anebo obojí).<br /> <br /> &quot;Křesťaství pod Ledovcem&quot; je jednou z knih Halldóra Laxnesse, která předvádí formy islandské konverzace v napohled až absurdně postmoderní podobě. Pokud jste ovšem někdy měli možnost sledovat konverzaci Islanďanů, možná vám tato kniha zdaleka nepřijde ve svých dialozích až tak absurdní.<br /> <br /> == Specifický smysl pro humor a mystifikaci ==<br /> <br /> Islandský humor vychází z celkové povahy Islanďanů a může být proto pro cizince často těžko průhledný. Oblíbeným typem humoru je humor černý nebo mystifikace. Pokud se budete něčemu usilovně podivovat a vyptávat se &quot;jak to&quot; a &quot;proč&quot;, a pokud Islanďanovi přijde odpověď buď zcela zřejmá nebo naopak těžko vysvětlitelná, velmi rád vás obdaří nějakou přiměřeně absurdní (ne-li přímo obskurní či morbidní) odpovědí, aniž by přitom výrazně vybočil ze smrtelně vážného výrazu tváře či hlasu. Zvědavě pak bude pozorovat, jestli mu ten nesmysl zbaštíte nebo pochopíte jeho humor a zasmějete se. Nicméně, ani když mu to zbaštíte, nedá vám to nijak najevo a klidně vás nechá s nesmyslným bludem odejít a nechat to v rodné zemi třeba napsat do novin.<br /> <br /> Ironie, nadsázka či zdánlivý cynismus jsou oblíbené prvky islandského humoru a hlavně oblíbená reakce na jakékoliv projevy citů či sentimentality (o patosu nemluvě). Vyjadřování je obvykle stručné a lakonické. City ani soucit se tradičně otevřeně nevyjadřují, takže i relativně nezúčastněné přitakání ve stylu &quot;ano, to je opravdu hrozné&quot; (pokud není jen dalším suchým klišé), je obvykle projevem společnosti značně &quot;moderní&quot; či dokonce &quot;vzdělané&quot;, zkrátka netradiční... anebo alespoň tradičně opilé.<br /> <br /> == Jak se to má doopravdy ==<br /> <br /> Anebo tomu raději vůbec nevěřte... Pokud chcete Islanďany poznat doopravdy a nemůžete s nimi strávit léta či alespoň měsíce, zkuste si pustit některé islandské filmy a přečíst něco z islandské literatury - nejen ságy o Islanďanech, ale i něco z románů Halldóra Laxnesse, který své krajany zachytil natolik přesně ve všem nejen dobrém, ale i zlém, až si získal bezmála jejich nenávist či alespoň symbolicky ironické opovržení, nebo třeba Gunnara Gunnarssona, Jóna Kalmana Stefánssona či Guðberga Bergssona. Až začnete mít pocit i ze všech těch různých knih různých autorů, že možná trochu rozumíte (anebo právě naopak!) - pak možná opravdu začínáte rozumět správně.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=587 2015-04-26T13:02:23Z

<p>Wanthalf: /* Kurzy a výuka */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášku vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - spojení starších slovníků &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039; je zvláštním typem slovníku ustálených spojení (kolokací a idiomů, ale i kombinací slovních složenin) v kombinaci s onomaziologickým slovníkem setříděným podle obecných pojmů; k seznamu pojmů je k dispozici i anglický, německý a dánský rejstřík, ale jinak slovník neobsahuje žádný výklad, vysvětlivky ani komentáře, takže ho ocení spíše zkušenější uživatelé islandštiny<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, podle níž už výraz najdete i v běžném slovníku<br /> <br /> Přístup k řadě jednojazyčných i překladových islandských slovníků lze získat též elektronicky, prostřednictvím placené internetové služby [http://www.snara.is Snara].<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=586 2015-04-26T12:52:29Z

<p>Wanthalf: /* Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - spojení starších slovníků &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039; je zvláštním typem slovníku ustálených spojení (kolokací a idiomů, ale i kombinací slovních složenin) v kombinaci s onomaziologickým slovníkem setříděným podle obecných pojmů; k seznamu pojmů je k dispozici i anglický, německý a dánský rejstřík, ale jinak slovník neobsahuje žádný výklad, vysvětlivky ani komentáře, takže ho ocení spíše zkušenější uživatelé islandštiny<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, podle níž už výraz najdete i v běžném slovníku<br /> <br /> Přístup k řadě jednojazyčných i překladových islandských slovníků lze získat též elektronicky, prostřednictvím placené internetové služby [http://www.snara.is Snara].<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=585 2015-04-22T22:05:09Z

<p>Wanthalf: /* Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Perlur málsins&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona; najdete tu jednak kompletní přehledy skloňování a časování většiny slov, ale můžete také k neznámému tvaru najít jeho základní podobu, která se nachází ve slovníku<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=584 2015-04-19T22:57:55Z

<p>Wanthalf: /* Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Perlur málsins&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je elektronická databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=583 2015-04-19T22:57:21Z

<p>Wanthalf: /* Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Perlur málsins&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=582 2015-04-19T22:56:53Z

<p>Wanthalf: /* Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Perlur málsins&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> * [http://bin.arnastofnun.is &#039;&#039;&#039;Beygingarmyndir íslensk nútímamáls&#039;&#039;]&#039;- čili &quot;Slovní tvary současné islandštiny&quot; je databáze všech tvarů slov v moderní islandštině, provozovaná Ústavem Árniho Magnússona<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=581 2015-04-19T22:52:47Z

<p>Wanthalf: /* Principy skládání jmen v islandštině */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vest&#039;&#039;&#039;ur - západ; &#039;&#039;&#039;aust&#039;&#039;&#039;ur - východ; &#039;&#039;&#039;norð&#039;&#039;&#039;ur - sever; &#039;&#039;&#039;suð&#039;&#039;&#039;ur (též formy &#039;&#039;syðri&#039;&#039;) - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039;ur - tuleň; &#039;&#039;&#039;kóp&#039;&#039;&#039;ur (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hval&#039;&#039;&#039;ur - velryba; &#039;&#039;&#039;hrút&#039;&#039;&#039;ur - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ref&#039;&#039;&#039;ur či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlf&#039;&#039;&#039;ur - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fag&#039;&#039;&#039;ur (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blöndu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je &quot;kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz &#039;&#039;gata&#039;&#039; či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=580 2015-04-19T22:51:47Z

<p>Wanthalf: /* Principy skládání jmen v islandštině */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vest&#039;&#039;&#039;ur - západ; &#039;&#039;&#039;aust&#039;&#039;&#039;ur - východ; &#039;&#039;&#039;norð&#039;&#039;&#039;ur - sever; &#039;&#039;&#039;suð&#039;&#039;&#039;ur (též formy &#039;&#039;syðri&#039;&#039;) - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039;ur - tuleň; &#039;&#039;&#039;kóp&#039;&#039;&#039;ur (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hval&#039;&#039;&#039;ur - velryba; &#039;&#039;&#039;hrút&#039;&#039;&#039;ur - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ref&#039;&#039;&#039;ur či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlf&#039;&#039;&#039;ur - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fag&#039;&#039;&#039;ur (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blöndu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je &quot;kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=579 2015-04-19T22:49:46Z

<p>Wanthalf: /* Principy skládání jmen v islandštině */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vest&#039;&#039;&#039;ur - západ; &#039;&#039;&#039;aust&#039;&#039;&#039;ur - východ; &#039;&#039;&#039;norð&#039;&#039;&#039;ur - sever; &#039;&#039;&#039;suð&#039;&#039;&#039;ur (též formy &#039;&#039;syðri&#039;&#039;) - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039;ur - tuleň; &#039;&#039;&#039;kóp&#039;&#039;&#039;ur (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hval&#039;&#039;&#039;ur - velryba; &#039;&#039;&#039;hrút&#039;&#039;&#039;ur - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ref&#039;&#039;&#039;ur či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlf&#039;&#039;&#039;ur - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fag&#039;&#039;&#039;ur (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je &quot;kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=578 2015-04-19T22:48:29Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vest&#039;&#039;&#039;ur - západ; &#039;&#039;&#039;aust&#039;&#039;&#039;ur - východ; &#039;&#039;&#039;norð&#039;&#039;&#039;ur - sever; &#039;&#039;&#039;suð&#039;&#039;&#039;ur (též formy &#039;&#039;syðri&#039;&#039;) - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039;ur - tuleň; &#039;&#039;&#039;kóp&#039;&#039;&#039;ur (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hval&#039;&#039;&#039;ur - velryba; &#039;&#039;&#039;hrút&#039;&#039;&#039;ur - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ref&#039;&#039;&#039;ur či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlf&#039;&#039;&#039;ur - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fag&#039;&#039;&#039;ur (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=577 2015-04-19T22:46:54Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vest&#039;&#039;&#039;ur - západ; &#039;&#039;&#039;aust&#039;&#039;&#039;ur - východ; &#039;&#039;&#039;norð&#039;&#039;&#039;ur - sever; &#039;&#039;&#039;suð&#039;&#039;&#039;ur (též formy &#039;&#039;syðri&#039;&#039;) - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039;ur - tuleň; &#039;&#039;&#039;kóp&#039;&#039;&#039;ur (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hval&#039;&#039;&#039;ur - velryba; &#039;&#039;&#039;hrút&#039;&#039;&#039;ur - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ref&#039;&#039;&#039;ur či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlf&#039;&#039;&#039;ur - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=576 2015-04-19T22:44:38Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039;ur - tuleň; &#039;&#039;&#039;kóp&#039;&#039;&#039;ur (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hval&#039;&#039;&#039;ur - velryba; &#039;&#039;&#039;hrút&#039;&#039;&#039;ur - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ref&#039;&#039;&#039;ur či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlf&#039;&#039;&#039;ur - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=575 2015-04-19T22:35:22Z

<p>Wanthalf: /* Principy skládání jmen v islandštině */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org nebo islandskou referenční databázi [http://bin.arnastofnun.is Beygingarlýsing íslensks nútímamáls (Slovní tvary současné islandštiny)]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=574 2015-04-19T22:28:59Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öskju&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öskjur&#039;&#039;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;&#039;lítill&#039;&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=573 2015-04-19T12:22:20Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;hólmi&#039;&#039;&#039;) - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;lítill&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=572 2015-04-19T12:18:24Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;stór&#039;&#039;&#039; - velký; &#039;&#039;lítill&#039;&#039; (tvary &#039;&#039;litli&#039;&#039; apod.) - malý; &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;kálf&#039;&#039;&#039;ur - tele; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=571 2015-04-19T12:13:24Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brú&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;brúar&#039;&#039;, mn. č. &#039;&#039;brýr&#039;&#039;) - most, můstek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=570 2015-04-19T12:05:03Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ver&#039;&#039;&#039; - travnaté mokřiny; též (chráněné) hnízdiště ptáků nebo v označení rybářské či jiné dílny, stanice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=569 2015-04-19T11:47:45Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;ás&#039;&#039;&#039; (mn. č. &#039;&#039;ásar&#039;&#039;) - hřebínek, vyvýšenina <br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=568 2015-04-19T11:38:45Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;skörð&#039;&#039;) - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=567 2015-04-18T08:40:55Z

<p>Wanthalf: /* Islandská jména a názvy */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Perlur málsins&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=566 2015-04-17T22:06:01Z

<p>Wanthalf: /* Islandská jména a názvy */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdě dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou na jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Perlur málsins&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=565 2015-04-14T22:58:35Z

<p>Wanthalf: /* Kurzy a výuka */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdině dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou na jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Perlur málsins&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Island%C5%A1tina&diff=564 2015-04-14T22:53:21Z

<p>Wanthalf: /* Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky */</p> <hr /> <div>Oficiálními úředními jazyky Islandu jsou &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; a islandský &#039;&#039;&#039;znakový jazyk&#039;&#039;&#039; neslyšících (v tomto směru má Island zajisté jedno ze světových prvenství). Na ostrově se však obvykle bez problémů domluvíte anglicky (odolnost vůči výraznému islandskému akcentu je často potřebná), snad jen s výjimkou nejstarší generace. Znalost dánštiny či jiného skandinávského jazyka je sice součástí povinného vzdělání,ale spoléhat se na ni nedá - zvláště u dánštiny je běžným jevem vnitřní odpor domorodců, zjevně pramenící z několika staletí mocenské nadvlády Dánska nad Islandem. Schopnost aktivněji komunikovat &quot;skandinávštinou&quot; (z hlediska ostrovanů jsou skandinávské jazyky jen různé dialekty jednoho jazyka) se tak omezuje spíše na ty, kteří v těchto zemích dlouhodoběji studovali či pracovali.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Islandština&#039;&#039;&#039; je severogermánský jazyk, který se vyvinul ze západní větve staroseverských dialektů (tzv. &#039;&#039;norröna&#039;&#039; či &#039;&#039;norrønt&#039;&#039;), tedy jazyka původních kolonizátorů Islandu, pocházejících povětšinou ze západního Norska. Dnes se obvykle spojuje hlavně se sousední faerštinou do větve tzv. &#039;&#039;ostrovních&#039;&#039; severogermánských jazyků, lišících se významně od současných kontinentálních skandinávských jazyků.<br /> <br /> O islandštině se s oblibou traduje, že se zachovala v původní formě jazyka vikingů a díky tomu mohou i dnešní Islanďané bez problémů číst původní středověké zápisy svých ság. Pravda je pochopitelně o něco složitější, nicméně je fakt, že současní ostrované jsou schopni celkem obstojně rozumět původnímu textu rukopisů, pokud se alespoň trochu normalizuje do podoby dnešního pravopisu (středověk pochopitelně žádný jednotný pravopis neznal).<br /> <br /> Nejvýraznějším rysem moderní islandštiny je téměř zcela zachovalá morfologie staroseverštiny: podstatná a přídavná jména se skloňují ve čtyřech pádech, dvou číslech a třech rodech, a to (až na výjimky) se stejnými koncovkami jako za dob vikingů; zájmena ztratila pouze tvary duálu; slovesa si taktéž zachovala téměř celou konjugaci ve třech osobách, dvou číslech a třech způsobech. Islandština se tak mnohem více blíží staré angličtině či němčině, než ke kterémukoliv současnému germánskému jazyku (s výjimkou faerštiny). K drobným změnám došlo v syntaxi a posunuly se také výrazně významy celé řady slov - ani jedno však výrazně nebrání možnosti porozumění starým textům současnými mluvčími a je jen otázkou zvyku. K největším změnám došlo ve výslovnosti: zde se islandština od středověku změnila mnohem výrazněji než pevninské skandinávské jazyky - délka samohlásek se změnila (stejně jako téměř ve všech germánských jazycích) z lexikální na poziční, tedy závislé na přízvuku, a původní dlouhé samohlásky se často změnily v dvojhlásky (na rozdíl od kontinentálních skandinávských zemí). K výrazným změnám ovšem došlo také u výslovnosti souhlásek a zvláště jejich kombinací.<br /> <br /> ==Písmo==<br /> <br /> Islandština používá běžné znaky latinky. Navíc přidává znaky &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Þ&#039;&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; (velké &#039;&#039;&#039;Ð&#039;&#039;&#039;). <br /> &#039;&#039;Čárka&#039;&#039; nad samohláskou v moderní islandštině &#039;&#039;neznačí&#039;&#039; délku (jak tomu je v češtině), ale jedná se o zcela jiné hlásky (jako u českého háčku). Stejně jako v češtině ale není rozdílu mezi výslovností &#039;&#039;i&#039;&#039; a &#039;&#039;y&#039;&#039; - oba znaky jsou i zde jen historickým reliktem pravopisu, neboť výslovnost obou hlásek splynula už před několika sty lety.<br /> <br /> Znak &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; má kořeny ještě v runovém písmu a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině jako &#039;t&#039; (případně jako &#039;th&#039;). Znak &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; se do islandštiny dostal nejspíš ze staré angličtiny a není-li k dispozici, přepisuje se v češtině prostě jako &#039;d&#039; (v německém prostředí se objevuje též přepis &#039;dh&#039;). Tento znak se často chybně zaměňuje s jihoslovanským znakem &#039;đ&#039; (velké písmeno navíc vypadá prakticky identicky s islandským &#039;Ð&#039;)<br /> <br /> ==Islandská jména a názvy==<br /> <br /> Islanďané, na rozdíl od většiny Evropanů a možná i většiny ostatních obyvatel planety, dodnes &#039;&#039;&#039;nemají&#039;&#039;&#039; (většinou) u nás zcela běžná rodová &#039;&#039;&#039;příjmení&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou jen potomci smíšených rodin s přistěhovalci (obvykle Skandinávci) nebo potomci slavných osobností, které si vytvořily umělecké pseudonymy, které pak rodina hrdině dál udržuje. Islanďané se dodnes oslovují výhradně svými křestními jmény (obvykle mají pro jistotu dvě, protože výběr není až tak široký) a podle křestních jmen řadí třeba i své telefonní seznamy. Pokud ani to nestačí, používají dodnes jako poslední &quot;jméno&quot; &#039;&#039;&#039;patronymický&#039;&#039;&#039; tvar, odvozený od křestního jména svého otce (a nikoliv rodiny; nicméně v moderní době je v oblibě používat i křestní jméno matky). Tyto patronymické tvary jsou složeninou genitivu (&quot;druhého pádu&quot;) křestního jména otce a slov &quot;son&quot; (tedy &quot;syn&quot;) nebo &quot;dóttir&quot; (tedy &quot;dcera&quot;). Jméno &quot;Gunnarsson&quot; tedy neznamená nic jiného, než že dotyčný je synem nějakého Gunnara, a &quot;Gunnarsdóttir&quot; značí dceru jakéhosi Gunnara. Vzhledem k tomu, že otec ženy se nezmění ani po jejím sňatku, nezmění se po sňatku ani její otcovské &quot;pří-jmí&quot;. Stejně tak děti dostávají svá &quot;pří-jmí&quot; odvozená od vlatsního otce, a nikoliv od dědečka či kohokoliv jiného. Tím pádem ovšem jednotliví členové rodiny nemají žádné společné příjmení - ani manželé, ani jejich děti, pokud nepočítáme fakt, že všichni synové každého &quot;Gunnara&quot; budou na jako poslední část jména nosit &quot;pří-jmí&quot; Gunnarsson a všechny jeho dcery Gunnarsdóttir. Křestní jméno (či obě jména) se pak používá i když se o nějaké osobě mluví opakovaně v novinovém článku - jen proprvé je obvykle uvedeno &quot;celé jméno&quot;. Tituly se dnes už prakticky nepoužívají, leda jako dovětek (apozice) celého jména při jeho prvním zmínění ve formálním textu.<br /> <br /> Další zvláštností islandštiny je připojování &#039;&#039;&#039;koncovky&#039;&#039;&#039; i v prvním pádě jmen (nominativu). V praxi se to týká především mužského rodu a koncovky &quot;-ur&quot;, která zcela odpovídá latinské koncovce &quot;-us&quot; (analogické &quot;-um&quot; ve středním rodě). To platí i pro vlastní jména, takže jméno &quot;Guðmundur&quot; má ve skutečnosti přirozenou základní podobu &quot;Guðmund&quot;, od níž se koncovkami odvozují i další pády - tedy, stejně jako chodíme do &quot;muze-a&quot; (a nikoliv &quot;muzeum-u&quot;) a obvykle mluvíme o &quot;dat-u&quot; (a nikoliv &quot;datum-u&quot;, ač zde se už poměry v češtině mění...), měli bychom mluvit o &quot;Gudmund-ovi&quot; a nikoliv o &quot;Gudmundur-ovi&quot;. Samozřejmě existují i výjimky: jméno obce Kirkjubæjarklaustur je středního rodu a &quot;klaustur&quot; je zde importem z latiny, stejně jako české slovo &quot;klášter&quot;. V tomto případě tedy &quot;-ur&quot; není koncovka, ale součást kmene, takže lze zcela přirozeně mluvit i Kirkjubæjarklaustur-u. Ještě větším oříškem jsou však pro češtinu jména, která jsou už v množném čísle. Obvykle jsou zakončená na &quot;-ar&quot; nebo &quot;-ir&quot;, ale nelze vyloučit ani další variantu víceznačné koncovky &quot;-ur&quot;. Jména končící na &quot;-staðir&quot; tak znamenají doslova prostě &quot;místa&quot; (náležející nějakému sedlákovi za dob osídlení Islandu), &quot;skógar&quot; znamená &quot;lesy&quot;. Tím pádem můžeme v češtině stejně dobře mluvit o &quot;Egilsstað-ech&quot; jako o &quot;Egilsstaðir-ech&quot; nebo prostě o &quot;Egilsstaðir&quot; - spojení &quot;o Egilstaðir-u&quot; je pak vlastně nejabsurdnější, byť pro člověka bez vhledu do islandského jazyka asi nejpřirozenější.<br /> <br /> Bližší detaily problematiky zacházení s islandskými jmény a názvy v češtině jsou rozebrány a vysvětleny v článku [http://www.islandklub.com/article_8 O islandských jménech v češtině].<br /> <br /> O islandských místních názvech pojednává podrobněji samostatná sekce [[Islandská místní jména]], která obsahuje i slovníček nejčastějších komponent islandských jmen, s nimiže se lze běžně setkat v krajině, ve městě či na mapě.<br /> <br /> ==Tykání vs. vykání a zdvořilost obecně==<br /> <br /> Všichni Islanďané si dnes bezvýhradně &#039;&#039;&#039;tykají&#039;&#039;&#039;. Ačkoliv islandština historicky zná i jakési formální &quot;vykání&quot;, to se už po řadu desetiletí nepoužívá ani v těch nejformálnějších a nejoficiálnějších situacích. Islandština se vůbec vyznačuje (na středoevropské poměry) značně neformální podobou komunikace, zproštěné i jakýchkoliv podmiňovacích tvarů i &#039;&#039;&#039;zdvořilostních&#039;&#039;&#039; komunikačních obratů typu &quot;prosím&quot;, &quot;rád bych&quot;, &quot;přál bych si&quot;, &quot;mohl byste&quot; či &quot;promiňte&quot;. Ze zdvořilostních frází se dnes používá prakticky pouze &quot;děkuji&quot; (&quot;takk (fyrir)&quot; a další, srdečnější varianty, např. &quot;þakka þér (kærlega) fyrir&quot;), &quot;pardon/promiňte&quot; (&quot;afsakið&quot;) a případně výjimečně občas i &quot;s dovolením&quot; (&quot;með leyfi&quot;). V obchodě i restauraci se prostě objednává (&quot;ég ætla að fá&quot; - &quot;vezmu si&quot;, či &quot;ég vil fá&quot; - &quot;chci (si vzít)&quot;). Zdvořilé otázky je možno tvořit &quot;přiměřeným&quot; způsobem: např. &quot;můžeš mi pomoct&quot; - &quot;geturðu hjálpað mér&quot;. Větší míra pokusů o zdvořilost je současným Islanďanům nepřirozená a působí obvykle spíše komicky či archaicky.<br /> <br /> == Jak se naučit islandsky ==<br /> <br /> === Kurzy a výuka ===<br /> <br /> V České republice nabízí výuku islandštiny např. [http://www.thescandinavianlanguageschool.cz Skandinávská jazyková škola]. V rámci studia severských jazyků na Ústavu germánských jazyků, resp. [http://nordic.ff.cuni.cz oddělení skandinavistiky] jsou příložitostně otevírány rozšiřující kurzy islandštiny nebo staroseverštiny.<br /> <br /> Přímo na Islandu nabízí [http://www.hi.is Islandská univerzita] tříletý bakalářský studijní program [http://english.hi.is/school_of_humanities/faculty_of_icelandic_and_comparative_cultural_studies/icelandic_second_language Islandština jako cizí jazyk], a dále jednoletý kurz &#039;&#039;Praktická islandština&#039;&#039; (viz tamtéž), zaměřený na zájemce o rychlé nabytí základní jazykové kompetence v islandské společnosti.<br /> <br /> Univerzita také poskytuje zdarma internetové [http://icelandiconline.is on-line kurzy islandštiny]. Absolvování jejich základní úrovně je také předpokladem přijetí do výše uvedeného studijního programu &#039;&#039;Islandština jako cizí jazyk&#039;&#039;.<br /> <br /> Pro studium uvedeného studijního programu na Islandské univerzitě lze každoročně získat jednotelé stipendium islandského [http://www.menntamalaraduneyti.is Ministerstva školství]. Ministerstvo jich každý rok nabízí kolem dvaceti, a ačkoliv už neplatí reciproční dohoda, která zaručovala České republice vždy jedno místo, je dobrým zvykem Islanďanů vždy alespoň jednomu zájemci z ČR (a jednomu ze SR) vyhovět. Tradičně je třeba o toto stipenidum žádat prostřednictvím českého [http://www.msmt.cz Ministaerstva školství], které na něj každoročně vypisuje konkurz a na Island pak odesílá přihlášky jednoho vybraného zájemce (max. dvou - pak si vybírají Islanďané sami). Z pochopitelných důvodů bývalo (a nejspíš ještě bývá) zvykem v tomto konkurzu upřednostňovat zájemce doporučené [http://nordic.ff.cuni.cz oddělením skandinavistiky] Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, tedy jediného vysokoškolského ústavu v ČR, kde se doposavad islandština tradičně (alespoň částečně) studovala. O prodloužení stipendia na další rok lze pak už žádat přímo u islandského ministerstva - přinejmenším pro závěrečný, třetí rok studia, neboť ministerstvo vyhrazuje zvláštní stipendia na &quot;dokončení studia&quot;. Největším problémem tak může být paradoxně získání stupendia na druhý rok studia.<br /> <br /> === Učebnice ===<br /> <br /> === Slovníky ===<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a češtinou ====<br /> <br /> V posledních letech má už i islandština k dispozici kvalitní středně velké překladové slovníky s češtinou. Nepochybně první vlaštovkou je tu internetový islandsko-český slovník [http://www.hvalur.org Hvalur], který vytvořil během dlouhých let Aleš Chejn a nabízí jej v elektronické podobě k dispozici zdarma. Ačkoliv se jedná o slovník primárně islandsko-český, nabízí také vyhledávání v české části, díky čemuž ho lze použít do jisté (nutně omezené) míry i v opačném směru (jako slovník česko-islandský). Během let slovník nabral obdivuhodných rozměrů i kvalit a dnes nabízí řadu vlastností a informací těžko dostupných z jakýchkoliv jiných zdrojů - kromě velkého množství jednotlivých slovíček obsahuje velké množství ustálených spojení a idiomatických obratů, údaje o valenci (vazbách) jednotlivých slov, a nově navíc i kompletní deklinační přehledy skloňování a časování všech slov a dokonce i autentické nahrávky výslovnosti. Řadí se tak k pomůcce značně přesahující jakýkoliv jiný u nás (i v jiných jazycích) dostupný slovník a zřejmě o nejpropracovanější islandský slovník vůbec.<br /> <br /> Překvapivě kvalitní a informativní je též tištěny &#039;&#039;Islandsko-český slovník&#039;&#039; Vojtěcha Kupči, vydaný poprvé roku 2008 nakladatelstvím Litera proxima. I ten je k dispozici zdarma na internetu na adrese http://isafold.cz/ordabok/, kde je nejen průběžně aktualizován, ale lze ho též využít ve směru česko-islandském. (Jako u každého jiného slovníku je ale třeba i zde být opatrný a počítat s existencí chyb či nepřesností.)<br /> <br /> V plánu je též dlouhodobě vydání slovníku z akademické půdy (nejspíše nakladatelstvím Leda?).<br /> <br /> ==== Slovníky mezi islandštinou a jinými jazyky ====<br /> <br /> Hlavním problémem překladových slovníků vydávaných na Islandu je skutečnost, že jsou obvykle určeny islandským uživatelům. To v praxi znamená, že se z nich nedovíte téměř nic o islandských slovech (jejich skloňování či valenci) ani moc o islandských ustálených spojeních a idiomech. Často se ani nedovíte, jaký islandský ekvivalent vlastně zvolit (zkuste např. hledat výraz pro &quot;ocas&quot; - islandština má různá slova pro ocasy různých zvířat a většina slovníků je jen vyjmenuje, aniž by vám řekli, který patří jakému zvířeti). Prostě se počítá, že uživatel slovníku islandsky umí a tohle právě všechno ví. Takový slovník je cizímu uživateli s vážným zájmem o islandštinu téměř k ničemu.<br /> <br /> Jednou ze světlých výjimek je islandsko-anglický slovník &#039;&#039;Íslensk-ensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary&#039;&#039; autorů Sverriho Hólmarssona, Christophera Sanderse a Johna Tuckera, vydávaný na Islandu nakladatelstvím &#039;&#039;Iðunn&#039;&#039; (&quot;Orðabækur Iðunnar&quot; - více vydání). I ten je dispozici zdarma na internetu v rámci [http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/IcelOnline/IcelOnline.TEId-idx?id=IcelOnline.IEOrd digitálních sbírek University ve Wisconsinu] (původní vydání z roku 1998).<br /> <br /> ==== Islandské výkladové slovníky (jednojazyčné) a jiné speciální slovníky ====<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðabók&#039;&#039;&#039; - klasický výkladový slovník, doprovozený řadou názorných ilustrací (např. i přehledem vzorů sestřihu ovčích uší pro identifikaci příslušnosti ke statku); průběžně je rozšiřován (hlavně o vlastní jména)<br /> * &#039;&#039;&#039;Mergur málsins&#039;&#039;&#039; (Jón G. Friðjónsson) - slovník ustálených obratů a idiomů, doprovozený řadou názorných ilustrací; také je průběžně rozšiřován<br /> * &#039;&#039;&#039;Perlur málsins&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Stóra orðabók um íslenska málnotkun&#039;&#039;&#039; (Jón Hilmar Jónsson) - &#039;&#039;&#039;Orðastaður&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Orðaheimur&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;Íslensk orðsifjabók&#039;&#039;&#039; (Ásgeir Blöndal Magnússon) - etymologický slovník<br /> * &#039;&#039;&#039;Orðabók um slangur, slettur, bannorð, og annað utangarðsmál&#039;&#039;&#039; (Mörður Árnason, Svavar Sigmundsson, Örnólfur Thorsson) - paperbackový slovník slangu (hl. mladé generace), neoficiálních výrazů a nadávek<br /> <br /> ==Výslovnost moderní islandštiny==<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Přízvuk&#039;&#039;&#039; je vždy na první slabice slova. Pokud je slovo složené, je vedlejší přízvuk na první slabice každé komponenty.<br /> <br /> ===Samohlásky===<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dlouhé&#039;&#039;&#039; jsou samohlásky ve slabikách, které jsou přízvučné a otevřené - tj. ty, kde za samohláskou nenásleduje více souhlásek. V přízvučných slabikách, kde za samohláskou následuje více souhlásek, je samohláska &#039;&#039;&#039;krátká&#039;&#039;&#039;. Výjimkou jsou kombinace &#039;&#039;p, t, k, s + v, j, r&#039;&#039;, které se chovají jako jedna souhláska a samohlásky před nimi proto zůstávají dlouhé &#039;&#039;(Esja, akrar, hetja)&#039;&#039;.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; - české [a]<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [au]<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; - české otevřené [e]<br /> * &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ie]/[je] (tedy podobně jako české &quot;ě&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;æ&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ai]<br /> * &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039; - české [i]; i pokud je dlouhé, vyslovuje se stále otevřeně jako &quot;pražské&quot; [i] v &quot;To neviiim&quot; nebo &quot;No prosiiim!&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039; - zavřené &quot;í&quot;; i pokud je krátké, zůstává zavřené jako moravské [i]<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; - české otevřené [o]<br /> * &#039;&#039;&#039;ó&#039;&#039;&#039; - dvojhláska [ou]<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ö&quot; (či francouzské &quot;oe&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; - německé (přehlasované) &quot;ü&quot; (či francouzské &quot;u&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;ú&#039;&#039;&#039; - české [u]<br /> * &#039;&#039;&#039;y&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;i&#039;&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ý&#039;&#039;&#039; - vyslovuje se stejně jako islandské &#039;&#039;&#039;í&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> ===Kombinace samohlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;au&#039;&#039;&#039; - jako &quot;öü&quot; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako islandské &#039;á&#039; (tedy české [au])<br /> * &#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi/gj&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ei&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;i/y&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako zavřené &#039;í&#039; (moravské [i])<br /> * &#039;&#039;&#039;ö&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &#039;öü&#039; (zjednodušeně [öj])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;ng/nk&#039;&#039;&#039; - jako &#039;ú&#039; (české [u])<br /> * &#039;&#039;&#039;u&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;üi&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ai&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;gi&#039;&#039;&#039; - jako &quot;oi&quot;<br /> <br /> ===Souhlásky===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;b&#039;&#039;&#039; - přibližně české [p]<br /> * &#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se obvykle jako &quot;k&quot; nebo islandské &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;d&#039;&#039;&#039; - přibližně české [t]<br /> * &#039;&#039;&#039;f&#039;&#039;&#039; - v neznělém kontextu jako [f], ale mezi samohláskami či znělými souhláskami jako [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039; - podle kontextu, viz níže...<br /> * &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; - neznělé dyšné (&quot;šeptané&quot;) [h], nikoliv jako znělé české &quot;h&quot;! (pozor na kombinace!)<br /> * &#039;&#039;&#039;j&#039;&#039;&#039; - jako české [j], ale pozor na kombinace!<br /> * &#039;&#039;&#039;k&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;k&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [k&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;] (většinou), v kombinacích &quot;kj/ki&quot; palatálně jako [k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;l&#039;&#039;&#039; - měkčí [l]<br /> * &#039;&#039;&#039;m&#039;&#039;&#039; - české [m] (většinou)<br /> * &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; - české [n] (většinou), stejně jako v češtině se vyslovuje velárně před &quot;k/g&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;p&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;p&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [p&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;q&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech neexistuje, vyslovuje se běžně jako &quot;k&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;r&#039;&#039;&#039; - jako české [r]<br /> * &#039;&#039;&#039;s&#039;&#039;&#039; - mezi českým &quot;s&quot; a &quot;š&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;t&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;t&quot;, ale (v přízvučné slabice) s přídechem, tedy [t&lt;sup&gt;h&lt;/sup&gt;]<br /> * &#039;&#039;&#039;v&#039;&#039;&#039; - jako české [v]<br /> * &#039;&#039;&#039;w&#039;&#039;&#039; - v islandských slovech se nevyskytuje, vyslovuje se jako běžné &quot;v&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;x&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;chs&quot; [v řeči mládeže též &quot;ks&quot;]<br /> * &#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039; - od roku 1974 se v islandštině oficiálně nepoužívá, vyslovuje se dnes stejně jako &quot;s&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;þ&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;think&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð&#039;&#039;&#039; - jako anglické &#039;th&#039; ve slově &#039;this&#039;<br /> <br /> Písmeno &quot;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;&quot; značí v islandštině různé hlásky. Běžná výslovnost &#039;&#039;&#039;mezi samohláskami&#039;&#039;&#039; či znělými souhláskami má podobu znělé velární frikativy, jakou Češi nevědomě vysluvují v rychlé řeči v kombinacích jako &quot;aby&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;byl&quot; namísto běžného &quot;ch&quot;, není ovšem tak šumivé. &#039;&#039;&#039;Mezi &quot;á/ó/ú&quot; a &quot;a/u&quot;&#039;&#039;&#039; se nevyslovuje prakticky vůbec. &#039;&#039;&#039;Na začátku slova&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako &quot;k&quot; nebo jako &quot;k&lt;sub&gt;j&lt;/sub&gt;&quot; (v kombinacích &quot;gj/gi-&quot;). Další kombinace budou popsány níže.<br /> <br /> ===Kombinace souhlásek===<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;-pt/ppt-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;ft&quot; &#039;&#039;(skipta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ft-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pt&quot; &#039;&#039;(Skaftafell)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-kt/kkt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(rakta)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gt/ggt-&#039;&#039;&#039; - jako české &quot;cht&quot; &#039;&#039;(hægt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gi/gj-&#039;&#039;&#039; po samohlásce - jako &quot;ji&quot; &#039;&#039;(Egilstaðir, lygi, segja)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-gl/gn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kl/kn&quot; &#039;&#039;(logn, sigla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fl/fn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;pl/pn&quot; (na konci slova neznělá laterální/nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(Keflavík, afl, Höfn, sofna)&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;-fnd(-)&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;-fnt(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;md&quot; se znělým, resp. neznělým &quot;m&quot; &#039;&#039;(hefnd, nefnt)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hj-&#039;&#039;&#039; (též &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039; před &#039;&#039;&#039;é&#039;&#039;&#039;) - neznělá palatální frikativa (neznělé &quot;j&quot;, napůl mezi českým &quot;ch&quot; a &quot;š&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;hr-/hl-/hn-&#039;&#039;&#039; - neznělé (jakoby &quot;šeptané&quot;) &quot;r/l/n&quot;<br /> * &#039;&#039;&#039;ð/r/l/n/m&#039;&#039;&#039; před neznělými samohláskami (p/t/k/s/f) - ztrácejí znělost (jako &quot;šeptané&quot;) &#039;&#039;(iðka, orka, sulta, vanta, lampi)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pp/tt/kk&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hp/ht/hk&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(pappi ,gott, ekki)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pl/tl/kl&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpl/htl/hkl&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(epli, fatlaður, miklir, ætla)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;pn/tn/kn&#039;&#039;&#039; - jako &quot;hpn/htn/hkn&quot; (s neznělým (dyšným) &quot;h&quot;!) &#039;&#039;(opna, vatn, sakna, Vopnafjörður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;hv-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;kv&quot; &#039;&#039;(hver, hvað, Hveragerði)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-ll(-)&#039;&#039;&#039; - jako &quot;tl&quot; (na konci slova neznělá laterální plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(jökull, Egill, Hella)&quot; (neplatí v cizích slovech a přezdívkách: mylla, ball, galla, Palli, Kalli, Villi, Alli, Kolla, Gulla atd.; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-bb/dd/gg/ll/nn/mm/ss/rr-&#039;&#039;&#039; - není-li zde popsáno jinak, pak jako dlouhé samohlásky [p:/t:/k:/l:/n:/m:] &#039;&#039;(Baddi, Sigga, ball, minni, eynni, Gunnar, fimm, blessaður, pirraður)&#039;&#039;<br /> * &#039;&#039;&#039;-rl-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtl&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tl&quot;) &#039;&#039;(varla, karl, kerling, perla)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-rn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;rtn&quot; (v rychlé řeči a u nejfrekventovanějších slov jen jako &quot;tn&quot;) &#039;&#039;(Árni, hérna, þarna, barn)&#039;&#039; (pokud nenásleduje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-nn-&#039;&#039;&#039; po &#039;&#039;&#039;ey/ei/au/æ/á/é/í/ý/ó/ú&#039;&#039;&#039; (tedy po dvojhláskách a jiných samohl. s čárkou) - jako &quot;tn&quot; (na konci slova neznělá nosová plozíva, tj. netvoří vlastní slabiku!) &#039;&#039;(einn, seinna, brúnn, fínn, grænn)&#039;&#039; (výjimku tvoří určitý člen dativu feminin &quot;-nni&quot;, který se vyslovuje vždy normálně jako [n:i]; neplatí též pokud následuje &quot;t/d&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;-sl/sn-&#039;&#039;&#039; - jako &quot;stl/stn&quot; &#039;&#039;(snúa, asni, slá, slátur, gæsla, Gísli)&#039;&#039;<br /> <br /> Zmíněná pravidla se nevztahují na hranice různých slov ve složených slovech! Při kombinaci tří (či více) konsonant dochází k dalším &quot;výpadkům&quot; výslovnosti (obvykle prostřední samohlásky). V souvislé řeči mohou vypadávat další hlásky.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Pr%C5%AFvodce_islandsk%C3%A9ho_fanatika&diff=563 2015-03-20T23:22:45Z

<p>Wanthalf: /* Lidé a kultura */</p> <hr /> <div>Vítejte na stránkách &#039;&#039;Průvodce islandského fanatika&#039;&#039;. Zde shromažďujeme aktuální informace o Islandu a cestování po Islandu, které se vám mohou hodit na cestu i pro hlubší poznání ostrova, jeho obyvatel a kultury. Obsah &#039;&#039;Průvodce&#039;&#039; je průběžně doplňován a rozšiřován a můžete se na něm podílet i vy, pokud máte zájem: podívejte se do návodu [[Jak vylepšovat Průvodce]]. <br /> <br /> == Island ==<br /> <br /> * [[Proč (ne)jet na Island]]<br /> <br /> === Země a příroda ===<br /> <br /> * [[Geografie|Sopečný ostrov a jeho strategická poloha]]<br /> * [[Podnebí a počasí|Islandské počasí - aneb co vše vás může zaskočit]]<br /> * [[Fauna]]<br /> * [[Flora]]<br /> <br /> === Lidé a kultura ===<br /> <br /> * [[Historie|Jak to všechno vzniklo - aneb trocha historie]]<br /> * [[Islanďané|Jací jsou Islanďané]]<br /> * [[Víra, tradice, zvyky a svátky]]<br /> * [[Islandská kuchyně|Co všechno se na Islandu jí]]<br /> * [[Termální koupaliště|Termální koupaliště - tajemství přežití na Islandu]]<br /> * [[Islandština|Jak se tam mluví: islandština]] ([[Islandská místní jména|Klíč k luštění islandských místních názvů]])<br /> * [[Literatura]]<br /> * [[Hudba]]<br /> * [[Film]]<br /> * [[Výtvarné umění]]<br /> * [[Politická situace]]<br /> <br /> == Cestování na Island a po Islandu ==<br /> <br /> * [[Jak se dostat na Island]]<br /> * [[Formality a praktické informace]]<br /> * [[Jak cestovat po Islandu]]<br /> * [[Ubytování|Kde přenocovat]]<br /> * [[Měna, peníze a ceny]]<br /> * [[Turistika a vybavení]]<br /> * [[Suvenýry]]<br /> <br /> == Místopisný průvodce - aneb co a kde... ==<br /> <br /> === Jihozápad ===<br /> <br /> * [[Reykjavík a tzv. &quot;Území hlavního města&quot;]]<br /> * [[&quot;Zlatý trojúhelník&quot;: Sněmovní pláně, Geysir, Gullfoss a okolí]]<br /> * [[Poloostrov Reykjanes]]<br /> * [[Hvalfjord a Borgarfjord]]<br /> * [[Jižní pobřeží: od Hveragerði po Vík]]<br /> * [[Souostroví Vestmannaeyjar]]<br /> <br /> === Jihovýchod ===<br /> <br /> * [[Kirkjubæjarklaustur, Laki a okolí]]<br /> * [[NP Skaftafell a Öræfi]]<br /> * [[Suðursveit a Hornafjord: Jókulsárlón - Höfn - Lónsöræfi]]<br /> <br /> === Východní fjordy ===<br /> <br /> * [[Álftafjord - Djúpivogur - Breiðdalsvík]]<br /> * [[Stöðvarfjord - Fáskrúðsfjord - Reyðarfjord - Norðfjord]]<br /> * [[Seyðisfjord - Borgarfjorð]]<br /> * [[Egilsstaðir a údolí řek Lagarfljót a Jökulsá á Brú]]<br /> <br /> === Severovýchod ===<br /> <br /> * [[Vopnafjord a Digranes]]<br /> * [[Poloostrov Langanes]]<br /> * [[Poloostrov Melrakkaslétta]]<br /> * [[NP Jökulsárgljúfur - Dettifoss a Ásbyrgi]]<br /> * [[Jezero Mývatn a okolí]]<br /> * [[Húsavík a záliv Skjálfandi]]<br /> <br /> === Sever ===<br /> <br /> * [[Akureyri a Eyjafjord]]<br /> * [[Skagafjord a poloostrov Skagi]]<br /> * [[Vnitřní záliv Húnaflói: Blönduós - Vatnsnes - Hrútafjord]]<br /> <br /> === Západ ===<br /> <br /> * [[Poloostrov Snæfellsnes]]<br /> * [[Hvammsfjord (Dalir) a poloostrov Skarð]]<br /> <br /> === Západní fjordy ===<br /> <br /> * [[Vnitřní Breiðafjord od Gilsfjordu po Kjálkafjord]]<br /> * [[Barðaströnð, Látrabjarg, Patreksfjord a Tálknafjord]]<br /> * [[Arnarfjord, Dýrafjord a Önundarfjord]]<br /> * [[Ísafjarðardjúp]]<br /> * [[Jökulfirðir, Hornstrandir a Strandir]]<br /> * [[Steingrímsfjord: Hólmavík - Drangsnes a okolí]]<br /> <br /> === Vnitrozemí ===<br /> <br /> * [[Kjölur a Langjökull]]<br /> * [[Sprengisandur]]<br /> * [[Fjallabak: Landmannalaugar a okolí]]<br /> * [[Þórsmörk: mezi třemi ledovci]]<br /> * [[Kverkfjöll, Askja a Ódáðahraun]]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Pr%C5%AFvodce_islandsk%C3%A9ho_fanatika&diff=562 2015-03-20T23:21:27Z

<p>Wanthalf: /* Lidé a kultura */</p> <hr /> <div>Vítejte na stránkách &#039;&#039;Průvodce islandského fanatika&#039;&#039;. Zde shromažďujeme aktuální informace o Islandu a cestování po Islandu, které se vám mohou hodit na cestu i pro hlubší poznání ostrova, jeho obyvatel a kultury. Obsah &#039;&#039;Průvodce&#039;&#039; je průběžně doplňován a rozšiřován a můžete se na něm podílet i vy, pokud máte zájem: podívejte se do návodu [[Jak vylepšovat Průvodce]]. <br /> <br /> == Island ==<br /> <br /> * [[Proč (ne)jet na Island]]<br /> <br /> === Země a příroda ===<br /> <br /> * [[Geografie|Sopečný ostrov a jeho strategická poloha]]<br /> * [[Podnebí a počasí|Islandské počasí - aneb co vše vás může zaskočit]]<br /> * [[Fauna]]<br /> * [[Flora]]<br /> <br /> === Lidé a kultura ===<br /> <br /> * [[Historie|Jak to všechno vzniklo - aneb trocha historie]]<br /> * [[Islanďané|Jací jsou Islanďané]]<br /> * [[Víra, tradice, zvyky a svátky]]<br /> * [[Islandská kuchyně|Co všechno se na Islandu jí]]<br /> * [[Termální koupaliště|Termální koupaliště - tajemství přežití na Islandu]]<br /> * [[Islandština|Jak se tam mluví]] ([[Islandská místní jména|Klíč k luštění islandských místních názvů]])<br /> * [[Literatura]]<br /> * [[Hudba]]<br /> * [[Film]]<br /> * [[Výtvarné umění]]<br /> * [[Politická situace]]<br /> <br /> == Cestování na Island a po Islandu ==<br /> <br /> * [[Jak se dostat na Island]]<br /> * [[Formality a praktické informace]]<br /> * [[Jak cestovat po Islandu]]<br /> * [[Ubytování|Kde přenocovat]]<br /> * [[Měna, peníze a ceny]]<br /> * [[Turistika a vybavení]]<br /> * [[Suvenýry]]<br /> <br /> == Místopisný průvodce - aneb co a kde... ==<br /> <br /> === Jihozápad ===<br /> <br /> * [[Reykjavík a tzv. &quot;Území hlavního města&quot;]]<br /> * [[&quot;Zlatý trojúhelník&quot;: Sněmovní pláně, Geysir, Gullfoss a okolí]]<br /> * [[Poloostrov Reykjanes]]<br /> * [[Hvalfjord a Borgarfjord]]<br /> * [[Jižní pobřeží: od Hveragerði po Vík]]<br /> * [[Souostroví Vestmannaeyjar]]<br /> <br /> === Jihovýchod ===<br /> <br /> * [[Kirkjubæjarklaustur, Laki a okolí]]<br /> * [[NP Skaftafell a Öræfi]]<br /> * [[Suðursveit a Hornafjord: Jókulsárlón - Höfn - Lónsöræfi]]<br /> <br /> === Východní fjordy ===<br /> <br /> * [[Álftafjord - Djúpivogur - Breiðdalsvík]]<br /> * [[Stöðvarfjord - Fáskrúðsfjord - Reyðarfjord - Norðfjord]]<br /> * [[Seyðisfjord - Borgarfjorð]]<br /> * [[Egilsstaðir a údolí řek Lagarfljót a Jökulsá á Brú]]<br /> <br /> === Severovýchod ===<br /> <br /> * [[Vopnafjord a Digranes]]<br /> * [[Poloostrov Langanes]]<br /> * [[Poloostrov Melrakkaslétta]]<br /> * [[NP Jökulsárgljúfur - Dettifoss a Ásbyrgi]]<br /> * [[Jezero Mývatn a okolí]]<br /> * [[Húsavík a záliv Skjálfandi]]<br /> <br /> === Sever ===<br /> <br /> * [[Akureyri a Eyjafjord]]<br /> * [[Skagafjord a poloostrov Skagi]]<br /> * [[Vnitřní záliv Húnaflói: Blönduós - Vatnsnes - Hrútafjord]]<br /> <br /> === Západ ===<br /> <br /> * [[Poloostrov Snæfellsnes]]<br /> * [[Hvammsfjord (Dalir) a poloostrov Skarð]]<br /> <br /> === Západní fjordy ===<br /> <br /> * [[Vnitřní Breiðafjord od Gilsfjordu po Kjálkafjord]]<br /> * [[Barðaströnð, Látrabjarg, Patreksfjord a Tálknafjord]]<br /> * [[Arnarfjord, Dýrafjord a Önundarfjord]]<br /> * [[Ísafjarðardjúp]]<br /> * [[Jökulfirðir, Hornstrandir a Strandir]]<br /> * [[Steingrímsfjord: Hólmavík - Drangsnes a okolí]]<br /> <br /> === Vnitrozemí ===<br /> <br /> * [[Kjölur a Langjökull]]<br /> * [[Sprengisandur]]<br /> * [[Fjallabak: Landmannalaugar a okolí]]<br /> * [[Þórsmörk: mezi třemi ledovci]]<br /> * [[Kverkfjöll, Askja a Ódáðahraun]]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Pr%C5%AFvodce_islandsk%C3%A9ho_fanatika&diff=561 2015-03-20T23:20:58Z

<p>Wanthalf: /* Lidé a kultura */</p> <hr /> <div>Vítejte na stránkách &#039;&#039;Průvodce islandského fanatika&#039;&#039;. Zde shromažďujeme aktuální informace o Islandu a cestování po Islandu, které se vám mohou hodit na cestu i pro hlubší poznání ostrova, jeho obyvatel a kultury. Obsah &#039;&#039;Průvodce&#039;&#039; je průběžně doplňován a rozšiřován a můžete se na něm podílet i vy, pokud máte zájem: podívejte se do návodu [[Jak vylepšovat Průvodce]]. <br /> <br /> == Island ==<br /> <br /> * [[Proč (ne)jet na Island]]<br /> <br /> === Země a příroda ===<br /> <br /> * [[Geografie|Sopečný ostrov a jeho strategická poloha]]<br /> * [[Podnebí a počasí|Islandské počasí - aneb co vše vás může zaskočit]]<br /> * [[Fauna]]<br /> * [[Flora]]<br /> <br /> === Lidé a kultura ===<br /> <br /> * [[Historie|Jak to všechno vzniklo - aneb trocha historie]]<br /> * [[Islanďané|Jací jsou Islanďané]]<br /> * [[Víra, tradice, zvyky a svátky]]<br /> * [[Islandská kuchyně|Co všechno se na Islandu jí]]<br /> * [[Termální koupaliště|Termální koupaliště - tajemství přežití na Islandu]]<br /> * [[Islandština|Jak se tam mluví]] ([[Islandská místní jména|Klíč k luštění islandských místních názvů]]<br /> * [[Literatura]]<br /> * [[Hudba]]<br /> * [[Film]]<br /> * [[Výtvarné umění]]<br /> * [[Politická situace]]<br /> <br /> == Cestování na Island a po Islandu ==<br /> <br /> * [[Jak se dostat na Island]]<br /> * [[Formality a praktické informace]]<br /> * [[Jak cestovat po Islandu]]<br /> * [[Ubytování|Kde přenocovat]]<br /> * [[Měna, peníze a ceny]]<br /> * [[Turistika a vybavení]]<br /> * [[Suvenýry]]<br /> <br /> == Místopisný průvodce - aneb co a kde... ==<br /> <br /> === Jihozápad ===<br /> <br /> * [[Reykjavík a tzv. &quot;Území hlavního města&quot;]]<br /> * [[&quot;Zlatý trojúhelník&quot;: Sněmovní pláně, Geysir, Gullfoss a okolí]]<br /> * [[Poloostrov Reykjanes]]<br /> * [[Hvalfjord a Borgarfjord]]<br /> * [[Jižní pobřeží: od Hveragerði po Vík]]<br /> * [[Souostroví Vestmannaeyjar]]<br /> <br /> === Jihovýchod ===<br /> <br /> * [[Kirkjubæjarklaustur, Laki a okolí]]<br /> * [[NP Skaftafell a Öræfi]]<br /> * [[Suðursveit a Hornafjord: Jókulsárlón - Höfn - Lónsöræfi]]<br /> <br /> === Východní fjordy ===<br /> <br /> * [[Álftafjord - Djúpivogur - Breiðdalsvík]]<br /> * [[Stöðvarfjord - Fáskrúðsfjord - Reyðarfjord - Norðfjord]]<br /> * [[Seyðisfjord - Borgarfjorð]]<br /> * [[Egilsstaðir a údolí řek Lagarfljót a Jökulsá á Brú]]<br /> <br /> === Severovýchod ===<br /> <br /> * [[Vopnafjord a Digranes]]<br /> * [[Poloostrov Langanes]]<br /> * [[Poloostrov Melrakkaslétta]]<br /> * [[NP Jökulsárgljúfur - Dettifoss a Ásbyrgi]]<br /> * [[Jezero Mývatn a okolí]]<br /> * [[Húsavík a záliv Skjálfandi]]<br /> <br /> === Sever ===<br /> <br /> * [[Akureyri a Eyjafjord]]<br /> * [[Skagafjord a poloostrov Skagi]]<br /> * [[Vnitřní záliv Húnaflói: Blönduós - Vatnsnes - Hrútafjord]]<br /> <br /> === Západ ===<br /> <br /> * [[Poloostrov Snæfellsnes]]<br /> * [[Hvammsfjord (Dalir) a poloostrov Skarð]]<br /> <br /> === Západní fjordy ===<br /> <br /> * [[Vnitřní Breiðafjord od Gilsfjordu po Kjálkafjord]]<br /> * [[Barðaströnð, Látrabjarg, Patreksfjord a Tálknafjord]]<br /> * [[Arnarfjord, Dýrafjord a Önundarfjord]]<br /> * [[Ísafjarðardjúp]]<br /> * [[Jökulfirðir, Hornstrandir a Strandir]]<br /> * [[Steingrímsfjord: Hólmavík - Drangsnes a okolí]]<br /> <br /> === Vnitrozemí ===<br /> <br /> * [[Kjölur a Langjökull]]<br /> * [[Sprengisandur]]<br /> * [[Fjallabak: Landmannalaugar a okolí]]<br /> * [[Þórsmörk: mezi třemi ledovci]]<br /> * [[Kverkfjöll, Askja a Ódáðahraun]]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Pr%C5%AFvodce_islandsk%C3%A9ho_fanatika&diff=560 2015-03-20T23:20:29Z

<p>Wanthalf: /* Lidé a kultura */</p> <hr /> <div>Vítejte na stránkách &#039;&#039;Průvodce islandského fanatika&#039;&#039;. Zde shromažďujeme aktuální informace o Islandu a cestování po Islandu, které se vám mohou hodit na cestu i pro hlubší poznání ostrova, jeho obyvatel a kultury. Obsah &#039;&#039;Průvodce&#039;&#039; je průběžně doplňován a rozšiřován a můžete se na něm podílet i vy, pokud máte zájem: podívejte se do návodu [[Jak vylepšovat Průvodce]]. <br /> <br /> == Island ==<br /> <br /> * [[Proč (ne)jet na Island]]<br /> <br /> === Země a příroda ===<br /> <br /> * [[Geografie|Sopečný ostrov a jeho strategická poloha]]<br /> * [[Podnebí a počasí|Islandské počasí - aneb co vše vás může zaskočit]]<br /> * [[Fauna]]<br /> * [[Flora]]<br /> <br /> === Lidé a kultura ===<br /> <br /> * [[Historie|Jak to všechno vzniklo - aneb trocha historie]]<br /> * [[Islanďané|Jací jsou Islanďané]]<br /> * [[Víra, tradice, zvyky a svátky]]<br /> * [[Islandská kuchyně|Co všechno se na Islandu jí]]<br /> * [[Termální koupaliště|Termální koupaliště - tajemství přežití na Islandu]]<br /> * [[Islandština|Jak se tam mluví]] ([[Islandská místní jména!Klíč k luštění islandských místních názvů]]<br /> * [[Literatura]]<br /> * [[Hudba]]<br /> * [[Film]]<br /> * [[Výtvarné umění]]<br /> * [[Politická situace]]<br /> <br /> == Cestování na Island a po Islandu ==<br /> <br /> * [[Jak se dostat na Island]]<br /> * [[Formality a praktické informace]]<br /> * [[Jak cestovat po Islandu]]<br /> * [[Ubytování|Kde přenocovat]]<br /> * [[Měna, peníze a ceny]]<br /> * [[Turistika a vybavení]]<br /> * [[Suvenýry]]<br /> <br /> == Místopisný průvodce - aneb co a kde... ==<br /> <br /> === Jihozápad ===<br /> <br /> * [[Reykjavík a tzv. &quot;Území hlavního města&quot;]]<br /> * [[&quot;Zlatý trojúhelník&quot;: Sněmovní pláně, Geysir, Gullfoss a okolí]]<br /> * [[Poloostrov Reykjanes]]<br /> * [[Hvalfjord a Borgarfjord]]<br /> * [[Jižní pobřeží: od Hveragerði po Vík]]<br /> * [[Souostroví Vestmannaeyjar]]<br /> <br /> === Jihovýchod ===<br /> <br /> * [[Kirkjubæjarklaustur, Laki a okolí]]<br /> * [[NP Skaftafell a Öræfi]]<br /> * [[Suðursveit a Hornafjord: Jókulsárlón - Höfn - Lónsöræfi]]<br /> <br /> === Východní fjordy ===<br /> <br /> * [[Álftafjord - Djúpivogur - Breiðdalsvík]]<br /> * [[Stöðvarfjord - Fáskrúðsfjord - Reyðarfjord - Norðfjord]]<br /> * [[Seyðisfjord - Borgarfjorð]]<br /> * [[Egilsstaðir a údolí řek Lagarfljót a Jökulsá á Brú]]<br /> <br /> === Severovýchod ===<br /> <br /> * [[Vopnafjord a Digranes]]<br /> * [[Poloostrov Langanes]]<br /> * [[Poloostrov Melrakkaslétta]]<br /> * [[NP Jökulsárgljúfur - Dettifoss a Ásbyrgi]]<br /> * [[Jezero Mývatn a okolí]]<br /> * [[Húsavík a záliv Skjálfandi]]<br /> <br /> === Sever ===<br /> <br /> * [[Akureyri a Eyjafjord]]<br /> * [[Skagafjord a poloostrov Skagi]]<br /> * [[Vnitřní záliv Húnaflói: Blönduós - Vatnsnes - Hrútafjord]]<br /> <br /> === Západ ===<br /> <br /> * [[Poloostrov Snæfellsnes]]<br /> * [[Hvammsfjord (Dalir) a poloostrov Skarð]]<br /> <br /> === Západní fjordy ===<br /> <br /> * [[Vnitřní Breiðafjord od Gilsfjordu po Kjálkafjord]]<br /> * [[Barðaströnð, Látrabjarg, Patreksfjord a Tálknafjord]]<br /> * [[Arnarfjord, Dýrafjord a Önundarfjord]]<br /> * [[Ísafjarðardjúp]]<br /> * [[Jökulfirðir, Hornstrandir a Strandir]]<br /> * [[Steingrímsfjord: Hólmavík - Drangsnes a okolí]]<br /> <br /> === Vnitrozemí ===<br /> <br /> * [[Kjölur a Langjökull]]<br /> * [[Sprengisandur]]<br /> * [[Fjallabak: Landmannalaugar a okolí]]<br /> * [[Þórsmörk: mezi třemi ledovci]]<br /> * [[Kverkfjöll, Askja a Ódáðahraun]]</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=559 2015-03-15T22:49:02Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=558 2015-03-15T22:32:09Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník (znak, značku) v krajině, využívaný námořníky k orientaci, či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf http://pruvodce.islandklub.com/index.php?title=Islandsk%C3%A1_m%C3%ADstn%C3%AD_jm%C3%A9na&diff=557 2015-03-15T22:29:21Z

<p>Wanthalf: /* Slovníček k luštění místních jmen */</p> <hr /> <div>Islandská místní jména mají obvykle původ už v době osídlení a od té doby nebyla nijak zkomolena (jak je zvykem jinde v Evropě) - prošla pouze stejným vývojem jako celá Islandština, takže se změnil pouze pravopis či výjimečně jejich skloňování. Díky tomu jsou dodnes i celkem dobře &quot;průhledná&quot;. V mnoha případech se jedná prostě o jména odvozená od prvních severských osadníků (např. Egils-staðir, dosl. &quot;Egilova místa&quot;, tedy &quot;Egilova osada&quot;), jindy vzešla z nějakého svého typického rysu (např. Ísa-fjörður, dosl. &quot;fjord ledů&quot;). Ke mnoha místům se dokonce váží konkrétní příběhy ze staroislandských ság, které vysvětlují, jak daný název vznikl. To se týká například ostrovů Vestmanna-eyjar, které údajně získaly své jméno podle &quot;Mužů ze západu&quot; (vest-menn, gen. vest-manna), tedy obvyklého označení Irů, které si staří Seveřané nezřídka přivezli na Island jako otroky, a kteří se - v tomto případě - vzbouřili proti svému pánovi, uprchli a právě na těchto ostrovech pak byli nalezeni skupinou přátel (a tedy mstitelů) jejich bývalého pána (lze si domyslet, jak to s nimi dopadlo). Podobně lze na Islandu nalézt řadu míst pojmenovanou podle jediných údajných &quot;původních&quot; (rozuměj: před osídlením starými seveřany) obyvatel Islandu, irských poustevníků, zvaných &quot;papar&quot; (např. ostrov Pap-ey).<br /> <br /> == Slovníček k luštění místních jmen ==<br /> <br /> Pro snazší rozluštění islandských místních jmen zde uvádíme slovníček nejběžnějších zeměpisných či jiných běžných pojmů, které se obvykle objevují jako některá část složených místních jmen na Islandu. Pokud se často vyskytují i v nějakém jiném tvaru (typicky v genitivu nebo množném čísle), uvádíme zde pro jistotu i tyto tvary. Podrobnosti o běžných změnách tvarů v genitivu a mn. čísle jsou uvedeny níže.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;staður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;staðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;staðir&#039;&#039;) - osada, dosl. &quot;místo&quot; (ano, jména jako &quot;staðar-staður&quot; jsou opravdu jistým vrcholem banality...)<br /> * &#039;&#039;&#039;á&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;ár&#039;&#039;) - řeka (např.: Hvít-á - bílá řeka; Jökuls-á - ledovcová řeka)<br /> * &#039;&#039;&#039;fjall&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;fjöll&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;fell&#039;&#039;&#039; - hora<br /> * &#039;&#039;&#039;ey&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;eyja&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyjar&#039;&#039;) - ostrov<br /> * &#039;&#039;&#039;fjörður&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjarðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;firðir&#039;&#039;) - fjord<br /> * &#039;&#039;&#039;vík&#039;&#039;&#039; - zátoka, záliv (menší)<br /> * &#039;&#039;&#039;vogur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;vogar&#039;&#039;) - zátoka (menší), zátočina<br /> * &#039;&#039;&#039;flói&#039;&#039;&#039; - záliv (široký)<br /> * &#039;&#039;&#039;höfn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hafnar&#039;&#039;) - přístav<br /> * &#039;&#039;&#039;hn(j)úkur&#039;&#039;&#039; - vrcholek, štít (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;tindur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;tindar&#039;&#039;) - vrchol<br /> * &#039;&#039;&#039;sandur&#039;&#039;&#039; - písek (písčiny)<br /> * &#039;&#039;&#039;melur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;melar&#039;&#039;) - štěrkový břeh<br /> * &#039;&#039;&#039;nes&#039;&#039;&#039; - mys<br /> * &#039;&#039;&#039;jökull&#039;&#039;&#039; - ledovec<br /> * &#039;&#039;&#039;lón&#039;&#039;&#039; - laguna<br /> * &#039;&#039;&#039;heiði&#039;&#039;&#039; - náhorní planina, vysočina, vrchovina; vřesoviště<br /> * &#039;&#039;&#039;völlur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vallar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vellir&#039;&#039;) - pláň, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;hver&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hverjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hverir&#039;&#039;) - horký pramen, vřídlo<br /> * &#039;&#039;&#039;gígur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;gígar&#039;&#039;) - kráter i pseudokráter<br /> * &#039;&#039;&#039;askja&#039;&#039;&#039; (gen. &quot;öskju&quot;, mn.č. &quot;öskjur&quot;) - kaldera <br /> * &#039;&#039;&#039;hóll&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;hólar&#039;&#039;) - návrší, vrch, kopec<br /> * &#039;&#039;&#039;kambur&#039;&#039;&#039; - hřeben<br /> * &#039;&#039;&#039;hólmur&#039;&#039;&#039; - ostrůvek<br /> * &#039;&#039;&#039;kirkja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kirkju&#039;&#039;) - kostel <br /> * &#039;&#039;&#039;fjara&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;fjöru&#039;&#039;) - pobřeží (pobřežní pruh mezi odlivem a přílivem)<br /> * &#039;&#039;&#039;klaustur&#039;&#039;&#039; - klášter<br /> * &#039;&#039;&#039;fljót&#039;&#039;&#039; - (mohutná) řeka (na Islandu též rozlévající se do jezerní šíře - např. Lagarfljót u Egilsstaðir)<br /> * &#039;&#039;&#039;kvísl&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;kvíslar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;kvíslir&#039;&#039;) - říčka, potok (obvykle přítok nějaké větší řeky) (dosl. větev, odnož)<br /> * &#039;&#039;&#039;lækur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lækjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lækir&#039;&#039;) - potok<br /> * &#039;&#039;&#039;foss&#039;&#039;&#039; - vodopád<br /> * &#039;&#039;&#039;borg&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;borgar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;borgir&#039;&#039;) - opevněné místo, pevnost (osada, dnes: město), též podobně vypadající (strmý) skalní útvar<br /> * &#039;&#039;&#039;laug&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;laugar&#039;&#039;) - koupel; fakticky &quot;bazén&quot; / &quot;koupaliště&quot; (i přírodního původu); slovo &quot;sund-laug&quot; značí moderní plovárny<br /> * &#039;&#039;&#039;sund&#039;&#039;&#039; - průliv, úžina (též &quot;plavání&quot;, takže &quot;sund(laug)&quot; značí též (veřejnou) plovárnu, koupaliště)<br /> * &#039;&#039;&#039;hvammur&#039;&#039;&#039; - dolina, žleb (zarostlý, travnatý)<br /> * &#039;&#039;&#039;gjá&#039;&#039;&#039; - kaňon, rokle, strž<br /> * &#039;&#039;&#039;gljúfur&#039;&#039;&#039; - soutěska, kaňon<br /> * &#039;&#039;&#039;gil&#039;&#039;&#039; - rokle, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;hraun&#039;&#039;&#039; - láva, lávové pole<br /> * &#039;&#039;&#039;háls&#039;&#039;&#039; - hřeben, hřebínek (protáhlý vršek)<br /> * &#039;&#039;&#039;hryggur&#039;&#039;&#039; - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;skarð&#039;&#039;&#039; - průrva, soutěska<br /> * &#039;&#039;&#039;sker&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;klettur&#039;&#039;&#039; - útes, skála<br /> * &#039;&#039;&#039;bakki&#039;&#039;&#039; - svah, břeh, okraj <br /> * &#039;&#039;&#039;kollur&#039;&#039;&#039; - vrchol, vrch, temeno (hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;hæð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;hæðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;hæðir&#039;&#039;) - návrší<br /> * &#039;&#039;&#039;tunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;tungur&#039;&#039;) - dosl. jazyk: značí různé jazyku podobné přírodní útvary, výčnělky (hlavně ploché), např. poloostrov mezi dvěma řekami, výspa atd.<br /> * &#039;&#039;&#039;bær&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bæjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bæir&#039;&#039;) - statek, usedlost (též menší osada, obec); dnes také město či centrum většího města (Reykjavíku)<br /> * &#039;&#039;&#039;hús&#039;&#039;&#039; - dům, obydlí, stavení<br /> * &#039;&#039;&#039;kot&#039;&#039;&#039; - záhumenek, chalupa<br /> * &#039;&#039;&#039;búð&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;búðar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;búðir&#039;&#039;) - chýše (např. rybářská), přístřeší, stánek (např. prodejní)<br /> * &#039;&#039;&#039;tún&#039;&#039;&#039; - louka, humno<br /> * &#039;&#039;&#039;sel&#039;&#039;&#039; - salaš <br /> * &#039;&#039;&#039;bjarg&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;björg&#039;&#039;) - skála, útes<br /> * &#039;&#039;&#039;berg&#039;&#039;&#039; - sklaní stěna, skalisko<br /> * &#039;&#039;&#039;byrgi&#039;&#039;&#039; - přístřeší, chýše<br /> * &#039;&#039;&#039;hamar&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;hamrar&#039;&#039;) - skalní útes/stěna, sráz, skalisko (často ve svahu hor, na Islandu mají často podobu pásů, tvořících stupňovitý sráz hory)<br /> * &#039;&#039;&#039;horn&#039;&#039;&#039; - roh<br /> * &#039;&#039;&#039;hyrna&#039;&#039;&#039; - špička, štít (&quot;Þrí-hyrningur&quot; je víceméně &quot;troj-rožec&quot;)<br /> * &#039;&#039;&#039;bunga&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bungu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bungur&#039;&#039;) - hřbet<br /> * &#039;&#039;&#039;dyngja&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;dyngju&#039;&#039;) - hromada, kupa<br /> * &#039;&#039;&#039;alda&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;öldu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;öldur&#039;&#039;) - dosl. vlna, zvlnění, nerovnost<br /> * &#039;&#039;&#039;múli&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;múla&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;múlar&#039;&#039;) - podhůří<br /> * &#039;&#039;&#039;holt&#039;&#039;&#039; - pahorek<br /> * &#039;&#039;&#039;brún&#039;&#039;&#039; (nebo &#039;&#039;&#039;egg&#039;&#039;&#039;) - okraj, hrana<br /> * &#039;&#039;&#039;viti&#039;&#039;&#039; - maják<br /> * &#039;&#039;&#039;garður&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;garðar&#039;&#039;) - hradba, val (též zahrada, park, sad)<br /> * &#039;&#039;&#039;ós&#039;&#039;&#039; - ústí (řeky)<br /> * &#039;&#039;&#039;vegur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;vegar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;vegir&#039;&#039;) - cesta, silnice<br /> * &#039;&#039;&#039;ís&#039;&#039;&#039; - led (také zmrzlina)<br /> * &#039;&#039;&#039;snjór&#039;&#039;&#039; nebo &#039;&#039;&#039;snær&#039;&#039;&#039; - sníh<br /> * &#039;&#039;&#039;stapi&#039;&#039;&#039; - ostroh, mys<br /> * &#039;&#039;&#039;súla&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;súlu&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;súlur&#039;&#039;) - sloup, pilíř (také mořský pták terej)<br /> * &#039;&#039;&#039;hellir&#039;&#039;&#039; - jeskyně<br /> * &#039;&#039;&#039;tangi&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;oddi&#039;&#039;&#039; - výběžek (země), ostroh<br /> * &#039;&#039;&#039;vatn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;vötn&#039;&#039;) - jezero; voda (obecně)<br /> * &#039;&#039;&#039;skagi&#039;&#039;&#039; - poloostrov, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;tjörn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;tjarnar&#039;&#039;) - rybník, jezírko<br /> * &#039;&#039;&#039;dalur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;dalir&#039;&#039;) - údolí, dolina<br /> * &#039;&#039;&#039;reykur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;reykjar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;reykir&#039;&#039;) - kouř, dým (typicky z horkých pramenů)<br /> * &#039;&#039;&#039;strönd&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;strandar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;strandir&#039;&#039;) - pobřeží, břeh, pláž<br /> * &#039;&#039;&#039;lundur&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;lundar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;lundir&#039;&#039;) - háj, lesík<br /> * &#039;&#039;&#039;skógur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;skógar&#039;&#039;) - les<br /> * &#039;&#039;&#039;eyri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;eyrar&#039;&#039;) - písčina, mělčina (často plochá, osídlená pevnina na břehu fjordu)<br /> * &#039;&#039;&#039;mýri&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. &#039;&#039;mýrar&#039;&#039;) - mokřina, močál, bažina, blata<br /> * &#039;&#039;&#039;leir&#039;&#039;&#039; - jíl, bláto<br /> * &#039;&#039;&#039;brekka&#039;&#039;&#039; - stráň, svah<br /> * &#039;&#039;&#039;hlíð&#039;&#039;&#039; - svah, stráň, strana<br /> * &#039;&#039;&#039;stræti&#039;&#039;&#039; - ulice (široká)<br /> * &#039;&#039;&#039;gata&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;götu&#039;&#039;, pl. &#039;&#039;götur&#039;&#039;) - ulice, ulička<br /> * &#039;&#039;&#039;höfði&#039;&#039;&#039; - mys, výběžek<br /> * &#039;&#039;&#039;land&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;lönd&#039;&#039;) - země, pevnina (přen. i břeh); pozemek, půda<br /> * &#039;&#039;&#039;steinn&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;steinar&#039;&#039;) - kámen<br /> * &#039;&#039;&#039;eldur&#039;&#039;&#039; - oheň<br /> * &#039;&#039;&#039;hof&#039;&#039;&#039; - pův. místo (pohanské) svatyně<br /> * &#039;&#039;&#039;mörk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;markar&#039;&#039; či &#039;&#039;merkur&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;merkur&#039;&#039;) - les, háj<br /> * &#039;&#039;&#039;slétta&#039;&#039;&#039; - rovina, planina<br /> * &#039;&#039;&#039;drangi&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;drangar&#039;&#039;) - skalní sloup, (osaměle stojící) skála<br /> * &#039;&#039;&#039;krókur&#039;&#039;&#039; - roh, kout<br /> * &#039;&#039;&#039;öræfi&#039;&#039;&#039; - pustina, divočina<br /> * &#039;&#039;&#039;skriða&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;skriðu&#039;&#039;) - sesuv<br /> * &#039;&#039;&#039;vað&#039;&#039;&#039; - brod<br /> * &#039;&#039;&#039;botn&#039;&#039;&#039; - dno, zakončení (ohbí fjordu apod.)<br /> * &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039; - hlubina, propast<br /> * &#039;&#039;&#039;akur&#039;&#039;&#039; (mn.č. &#039;&#039;akrar&#039;&#039;) - pole<br /> * &#039;&#039;&#039;björk&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;bjarkar&#039;&#039;, mn.č. &#039;&#039;bjarkir&#039;&#039;) - bříza<br /> * &#039;&#039;&#039;hverfi&#039;&#039;&#039; - oblast, čtvrť<br /> * &#039;&#039;&#039;ból&#039;&#039;&#039; - pelech, brloh<br /> * &#039;&#039;&#039;tröll&#039;&#039;&#039; - troll, obr<br /> <br /> Některá slova jsou současně obecnými výrazy i vlastními jmény, např. &#039;&#039;&#039;örn&#039;&#039;&#039; (gen. &#039;&#039;arnar&#039;&#039;) znamená &quot;orel&quot;, ale jedná se též o běžné mužské (křestní) jméno. Totéž platí např. o jménu &#039;&#039;&#039;Þór&#039;&#039;&#039; (T(h)ór), které vychází ze jména pohanského boha (např. &quot;Þórs-höfn&quot; či &quot;Þórs-mörk&quot;). Součástí názvů také mohou být světové strany: &#039;&#039;&#039;vestur&#039;&#039;&#039; - západ; &#039;&#039;&#039;austur&#039;&#039;&#039; - východ; &#039;&#039;&#039;norður&#039;&#039;&#039; - sever; &#039;&#039;&#039;suður&#039;&#039;&#039; - jih. Typický je také přívlastek značící proporce či barvu: &#039;&#039;&#039;lang&#039;&#039;&#039;ur - dlouhý; &#039;&#039;&#039;breið&#039;&#039;&#039;ur - široký; &#039;&#039;&#039;djúp&#039;&#039;&#039;ur - hluboký; &#039;&#039;&#039;há&#039;&#039;&#039;r - vysoký; &#039;&#039;&#039;flat&#039;&#039;&#039;ur - plochý, rovný; &#039;&#039;&#039;blá&#039;&#039;&#039;r - modrý; &#039;&#039;&#039;rauð&#039;&#039;&#039;ur - červený; &#039;&#039;&#039;græn&#039;&#039;&#039;n - zelený. Jména mohou vycházet i z názvů zvířat: &#039;&#039;&#039;álft&#039;&#039;&#039; - labuť; &#039;&#039;&#039;hrafn&#039;&#039;&#039; - krkavec; &#039;&#039;&#039;lundi&#039;&#039;&#039; - papuchalk; &#039;&#039;&#039;hestur&#039;&#039;&#039; - kůň; &#039;&#039;&#039;hross&#039;&#039;&#039; - oř (tj. kůň), &#039;&#039;&#039;selur&#039;&#039;&#039; - tuleň; &#039;&#039;&#039;kópur&#039;&#039;&#039; (gen. i mn.č. kóp&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - tulení mládě; &#039;&#039;&#039;hvalur&#039;&#039;&#039; - velryba; &#039;&#039;&#039;hrútur&#039;&#039;&#039; - beran; &#039;&#039;&#039;sauð&#039;&#039;&#039; (gen. sauð&#039;&#039;ar&#039;&#039;) - ovce; &#039;&#039;&#039;lamb&#039;&#039;&#039; - jehně; &#039;&#039;&#039;geit&#039;&#039;&#039; - koza; &#039;&#039;&#039;naut&#039;&#039;&#039; - býk; &#039;&#039;&#039;melrakki&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;refur&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;tó(f)a&#039;&#039;&#039; - liška (polární); &#039;&#039;&#039;grind&#039;&#039;&#039;(hvalur) - kulohlavec (druh velryb); &#039;&#039;&#039;úlfur&#039;&#039;&#039; - vlk; &#039;&#039;&#039;lax&#039;&#039;&#039; - losos. Přídavní jméno &#039;&#039;&#039;fagur&#039;&#039;&#039; (často ve tvaru &#039;&#039;fagri&#039;&#039;) znamená &#039;&#039;krásný, nádherný&#039;&#039;. Komponenta &#039;&#039;&#039;þver&#039;&#039;&#039; značí něco &#039;&#039;příčného&#039;&#039; či &#039;&#039;napříč&#039;&#039;; &#039;&#039;&#039;mið&#039;&#039;&#039; znamená &#039;&#039;střed&#039;&#039; (čili něco &#039;&#039;středního&#039;&#039;), ale též nějaký výrazný milník v krajině, využívaný námořníky k orientaci, či loviště ryb podle takových milníků identifikovaná.<br /> <br /> == Principy skládání jmen v islandštině ==<br /> <br /> Pokud některé ze slov stojí jako (ne poslední) komponenta složeniny, stojí obvykle v genitivu (tj. &quot;druhém pádu&quot;, jednotného či množného čísla). Genitiv množného čísla končí vždy na &quot;-a&quot;. Genitiv jednotného čísla končí na &quot;-s&quot; u podstatných jmen středního a mužského rodu, příp. na &quot;-ar&quot; u ženského rodu (a některých slov mužského rodu). Jiné tvary jsou (pokud to má smysl) uvedeny explicitně. Podstatné ovšem je, že mužská pod. jm. končící na typické &quot;-(u)r&quot; tuto koncovku při skloňování ztrácejí! (Blíže viz sekci [[Islandština]])<br /> <br /> Např. &quot;álfta-fjörður&quot; značí &quot;fjord labutí&quot;, &quot;snæ-kollur&quot; nebo &quot;snæ-fell&quot; značí &quot;sněžný vrchol/horu&quot; (tedy &quot;sněžku&quot;), &quot;kópa-vogur&quot; značí &quot;zátoku tuleních mláďat&quot;, &quot;hellis-heiði&quot; pak &quot;pláň jeskyní&quot;, &quot;eld-gjá&quot; je &quot;ohnivá soutěska&quot;, &quot;Gríms-ey&quot; je &quot;Grímův ostrov&quot;, &quot;Blönudu-ós&quot; je &quot;ústí&quot; řeky &quot;Blanda&quot; (dosl. &quot;smíšená&quot;), &quot;reykja-vík&quot; je kouřová zátoka&quot;, &quot;hvera-vellir&quot; jsou &quot;pláně horkých pramenů&quot; atd.<br /> <br /> Množné číslo končí většinou na &quot;-ir&quot; nebo &quot;-ar&quot; (výjimečně &quot;-ur&quot; nebo jinak, např. zcela bez koncovky u středního rodu). Při skloňování se mohou měnit i kořenové samohlásky dle fonetických pravidel přehlásky (viz gata či &quot;nepravidelná&quot; slova &#039;&#039;völlur&#039;&#039; nebo &#039;&#039;fjörður&#039;&#039;).<br /> <br /> Pro bližší podrobnosti o skloňování a další varianty tvarů použijte slovník - např. internetový http://hvalur.org.</div>

Wanthalf