Geografie - Historie editací

Wanthalf: /* Vulkanická aktivita */

2013-06-09T23:38:56Z

‎Vulkanická aktivita

Wanthalf: /* Vulkanická aktivita */

2013-06-09T23:38:16Z

‎Vulkanická aktivita

Wanthalf: /* Vulkanická aktivita */

2013-06-09T23:34:50Z

‎Vulkanická aktivita

Wanthalf: /* Typy islandské krajiny */

2013-06-09T21:50:42Z

‎Typy islandské krajiny

Wanthalf: /* Klimatické podmínky */

2013-06-09T16:03:58Z

‎Klimatické podmínky

Wanthalf: /* Klimatické podmínky */

2013-06-09T16:03:15Z

‎Klimatické podmínky

Wanthalf: /* Klimatické podmínky */

2013-06-09T15:54:17Z

‎Klimatické podmínky

Wanthalf: /* Typy islandské krajiny */

2013-06-09T15:43:54Z

‎Typy islandské krajiny

Wanthalf: /* Vulkanická aktivita */

2013-06-09T15:43:13Z

‎Vulkanická aktivita

Wanthalf: /* Vulkanická aktivita */

2013-06-09T15:42:57Z

‎Vulkanická aktivita

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Soubor:Geologie_island_desky.jpg|thumb|Island na rozhraní evropské a americké zemské desky]]
-Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek rozsáhlého podmořského masivu v místě, kde se protínají dva podmořské hřbety: Grónsko-faerský (či skotský) a Středoatlantický hřbet, na němž se od sebe odtrhává americká a euroasijská zemská deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom Středoatlantického hřbetu prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.
+Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek rozsáhlého podmořského masivu v místě, kde se protínají dva podmořské hřbety: Grónsko-faerský (či skotský) a Středoatlantický hřbet, na němž se od sebe odtrhává americká a euroasijská litosférická deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom Středoatlantického hřbetu prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.
 Osa zlomu předurčuje i hlavní oblasti oblasti vulkanické aktivity na ostrově. To neznamená jen možnost nečekaného soptění, ale také zemětřesení (ač ta se ponejvíce vysktují v okolí Selfossu, právě mezi oběma jižními rameny rozděleného zlomu), lokace geotermálních elektráren, zásobujících Islanďany nejen elektrickou energií, ale i teplou vodou k vytápění domů či skleníků, kde se pěstuje zelenina i nějaké tropické ovoce (Island je prý největším evropským producentem banánů v přepočtu na hlavu - těch hlav tam ovšem nemají zase tak moc); a také lokace nejhojnějších termálních koupališť, která jsou nejpříjemnější islandskou specialitou, klíčem k "přežití" klimatických rozmarů a často i společenským centrem islandské společnosti.

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Soubor:Geologie_island_desky.jpg|thumb|Island na rozhraní evropské a americké zemské desky]]
-Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek rozsáhlého podmořského masivu v místě, kde se protínají dva podmořské hřbety: Grónsko-Faerský a Středoatlantický hřbet, na němž se od sebe odtrhává americká a euroasijská zemská deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.
+Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek rozsáhlého podmořského masivu v místě, kde se protínají dva podmořské hřbety: Grónsko-faerský (či skotský) a Středoatlantický hřbet, na němž se od sebe odtrhává americká a euroasijská zemská deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom Středoatlantického hřbetu prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.
 Osa zlomu předurčuje i hlavní oblasti oblasti vulkanické aktivity na ostrově. To neznamená jen možnost nečekaného soptění, ale také zemětřesení (ač ta se ponejvíce vysktují v okolí Selfossu, právě mezi oběma jižními rameny rozděleného zlomu), lokace geotermálních elektráren, zásobujících Islanďany nejen elektrickou energií, ale i teplou vodou k vytápění domů či skleníků, kde se pěstuje zelenina i nějaké tropické ovoce (Island je prý největším evropským producentem banánů v přepočtu na hlavu - těch hlav tam ovšem nemají zase tak moc); a také lokace nejhojnějších termálních koupališť, která jsou nejpříjemnější islandskou specialitou, klíčem k "přežití" klimatických rozmarů a často i společenským centrem islandské společnosti.

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Soubor:Geologie_island_desky.jpg|thumb|Island na rozhraní evropské a americké zemské desky]]
-Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek Středoatlantického hřbetu, kde se od sebe odtrhává americká a euroasijská zemská deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.
+Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek rozsáhlého podmořského masivu v místě, kde se protínají dva podmořské hřbety: Grónsko-Faerský a Středoatlantický hřbet, na němž se od sebe odtrhává americká a euroasijská zemská deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.
 Osa zlomu předurčuje i hlavní oblasti oblasti vulkanické aktivity na ostrově. To neznamená jen možnost nečekaného soptění, ale také zemětřesení (ač ta se ponejvíce vysktují v okolí Selfossu, právě mezi oběma jižními rameny rozděleného zlomu), lokace geotermálních elektráren, zásobujících Islanďany nejen elektrickou energií, ale i teplou vodou k vytápění domů či skleníků, kde se pěstuje zelenina i nějaké tropické ovoce (Island je prý největším evropským producentem banánů v přepočtu na hlavu - těch hlav tam ovšem nemají zase tak moc); a také lokace nejhojnějších termálních koupališť, která jsou nejpříjemnější islandskou specialitou, klíčem k "přežití" klimatických rozmarů a často i společenským centrem islandské společnosti.

← Starší verze		Verze z 9. 6. 2013, 21:50
Řádek 36:		Řádek 36:

	Kromě zmíněných Západních a Východních fjordů lze Island celkem jednotně rozdělit na neobyvatelné pusté vnitrozemí, nekonečnou pláň plnou kamenitých a lávových pouští, z níž se místy tyčí obrovské horské masivy pokryté obrovskými ledovci, ovládanou extrémními klimatickými poměry, přes zimu i přes léto bičovanou nebezpečnými sněhovými či alespoň písečnými bouřemi a smrštěmi, a na úzký pás pobřežních nížin pod svahy vnitrozemských hor a planin, kde roste tráva, žijí lidé, kde lze už (v současné době) po většinu roku udržovat průjezdnou okružní silnici a vůbec funkční infrastrukturu, a kde lze na lukách a v údolích zařezávajících se do klínů hor provozovat to minimum "zemědělství" a hlavně chovat dobytek.		Kromě zmíněných Západních a Východních fjordů lze Island celkem jednotně rozdělit na neobyvatelné pusté vnitrozemí, nekonečnou pláň plnou kamenitých a lávových pouští, z níž se místy tyčí obrovské horské masivy pokryté obrovskými ledovci, ovládanou extrémními klimatickými poměry, přes zimu i přes léto bičovanou nebezpečnými sněhovými či alespoň písečnými bouřemi a smrštěmi, a na úzký pás pobřežních nížin pod svahy vnitrozemských hor a planin, kde roste tráva, žijí lidé, kde lze už (v současné době) po většinu roku udržovat průjezdnou okružní silnici a vůbec funkční infrastrukturu, a kde lze na lukách a v údolích zařezávajících se do klínů hor provozovat to minimum "zemědělství" a hlavně chovat dobytek.
		+
		+	O geologii Islandu je k dispozici řada knih jak v islandských tak v mezinárodních (internetových) knihkupectvích. Základní úvod nabízí na svých stránkách např. [http://tobias-weisenberger.de/6Iceland.html Tobias Weinberger].

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 == Klimatické podmínky ==
 Island se nachází zhruba uprostřed Atlantského oceánu, těšně pod čarou polárního kruhu. Ten těsně míjí jeho nejsevernější výběžky a protíná jen malý ostrůvek Grímsey. Od jeho východních břehů je to bezmála tisíc kilometrů k západnímu pobřeží Norska či severnímu Skotsku. Zhruba na půli této cesty se nachází Faerské ostrovy. Zato od severních výsp Západních fjordů je to sotva 300km ke břehům ledového Grónska.
 Klima na Islandu se však od klimatu nedalekého východního pobřeží Grónska radikálně liší. Zatímco Island je zcela pod vlivem teplého Golfského proudu, podél východních břehů Grónska se naopak pohybuje ledový arktický proud plný ledových ker. Díky tomu se Island těší podnebí podobnému stejně "vyhřáté" severní Evropě, zatímco sousední Grónsko připomíná i ve stejnou roční dobu spíše mnohem severnější polární oblasti. Přesto existují rozdíly mezi jednotlivými částmi ostrova - sever je přeci jen o něco chladnější, ale také sušší. V zimě tu fjordy mohou zamrznout a ledové kry od Grónska přivézt nějakého toho ledního medvěda, který je však obvykle "z bezpečnostních důvodů" zastřelen dříve, než se na ostrově stihne rozkoukat.

← Starší verze		Verze z 9. 6. 2013, 15:54
Řádek 4:		Řádek 4:

	Island se nachází zhruba uprostřed Atlantského oceánu, těšně pod čarou polárního kruhu. Ten těsně míjí jeho nejsevernější výběžky a protíná jen malý ostrůvek Grímsey. Od jeho východních břehů je to bezmála tisíc kilometrů k západnímu pobřeží Norska či severnímu Skotsku. Zhruba na půli této cesty se nachází Faerské ostrovy. Zato od severních výsp Západních fjordů je to sotva 300km ke břehům ledového Grónska.		Island se nachází zhruba uprostřed Atlantského oceánu, těšně pod čarou polárního kruhu. Ten těsně míjí jeho nejsevernější výběžky a protíná jen malý ostrůvek Grímsey. Od jeho východních břehů je to bezmála tisíc kilometrů k západnímu pobřeží Norska či severnímu Skotsku. Zhruba na půli této cesty se nachází Faerské ostrovy. Zato od severních výsp Západních fjordů je to sotva 300km ke břehům ledového Grónska.
		+
		+	[[Soubor:panis_currents.gif\|thumb\|Mořské proudy kolem Islandu (zdroj: http://www.hi.is/~jeir/panis_currents.html)]]

	Klima na Islandu se však od klimatu nedalekého východního pobřeží Grónska radikálně liší. Zatímco Island je zcela pod vlivem teplého Golfského proudu, podél východních břehů Grónska se naopak pohybuje ledový arktický proud plný ledových ker. Díky tomu se Island těší podnebí podobnému stejně "vyhřáté" severní Evropě, zatímco sousední Grónsko připomíná i ve stejnou roční dobu spíše mnohem severnější polární oblasti. Přesto existují rozdíly mezi jednotlivými částmi ostrova - sever je přeci jen o něco chladnější, ale také sušší. V zimě tu fjordy mohou zamrznout a ledové kry od Grónska přivézt nějakého toho ledního medvěda, který je však obvykle "z bezpečnostních důvodů" zastřelen dříve, než se na ostrově stihne rozkoukat.		Klima na Islandu se však od klimatu nedalekého východního pobřeží Grónska radikálně liší. Zatímco Island je zcela pod vlivem teplého Golfského proudu, podél východních břehů Grónska se naopak pohybuje ledový arktický proud plný ledových ker. Díky tomu se Island těší podnebí podobnému stejně "vyhřáté" severní Evropě, zatímco sousední Grónsko připomíná i ve stejnou roční dobu spíše mnohem severnější polární oblasti. Přesto existují rozdíly mezi jednotlivými částmi ostrova - sever je přeci jen o něco chladnější, ale také sušší. V zimě tu fjordy mohou zamrznout a ledové kry od Grónska přivézt nějakého toho ledního medvěda, který je však obvykle "z bezpečnostních důvodů" zastřelen dříve, než se na ostrově stihne rozkoukat.

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 == Typy islandské krajiny ==
 Na západním a východním okraji ostrova se však nacházejí oblasti geologicky mnohem starší a (relativně) stabilnější. Jsou to tzv. Západní a Východní fjordy, a od zbytku ostrova se znatelně odlišují svou strukturou stupňovitých, ale navrchu plochých stolových hor, rozeklaných do zubaté podoby hlubokých fjordů a ostrých mysů. Krajina napohled klidnější se ale vyznačuje nejen ještě obtížnější dostupností a dramatičtějšími obrysy, ale také nebezpečím drastických lavin, které hravě smetou celé vesnice pod strmými svahy na úzkém pobřeží fjordů. Pokud se tu však už vyskytne na pobřeží i trochu víc místa, najdou se tu právě ty nečekaně zlatavé písečné pláže s azurovou vodou, která napohled připomíná jižní tropické ráje.
 Kromě zmíněných Západních a Východních fjordů lze Island celkem jednotně rozdělit na neobyvatelné pusté vnitrozemí, nekonečnou pláň plnou kamenitých a lávových pouští, z níž se místy tyčí obrovské horské masivy pokryté obrovskými ledovci, ovládanou extrémními klimatickými poměry, přes zimu i přes léto bičovanou nebezpečnými sněhovými či alespoň písečnými bouřemi a smrštěmi, a na úzký pás pobřežních nížin pod svahy vnitrozemských hor a planin, kde roste tráva, žijí lidé, kde lze už (v současné době) po většinu roku udržovat průjezdnou okružní silnici a vůbec funkční infrastrukturu, a kde lze na lukách a v údolích zařezávajících se do klínů hor provozovat to minimum "zemědělství" a hlavně chovat dobytek.

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Vulkanická aktivita ==
-[[Soubor:Geologie_island_desky.jpg|thumb|Islandna rozhraní evropské a americké zemské desky]]
+[[Soubor:Geologie_island_desky.jpg|thumb|Island na rozhraní evropské a americké zemské desky]]
 Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek Středoatlantického hřbetu, kde se od sebe odtrhává americká a euroasijská zemská deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.

← Starší verze		Verze z 9. 6. 2013, 15:42
Řádek 16:		Řádek 16:

	== Vulkanická aktivita ==		== Vulkanická aktivita ==
		+
		+	[[Soubor:Geologie_island_desky.jpg\|thumb\|Islandna rozhraní evropské a americké zemské desky]]

	Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek Středoatlantického hřbetu, kde se od sebe odtrhává americká a euroasijská zemská deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.		Island ovšem není jen tak obyčejným ostrovem. Je to vlastně vyčnělek Středoatlantického hřbetu, kde se od sebe odtrhává americká a euroasijská zemská deska, a z rozšiřující se pukliny se až nad mořskou hladinu prodírá z nitra země horká láva. Zlom prochází prostředkem ostrova, kde se dělí na dvě ramena. To přímější, ale slepé, končí u jižního pobřeží v souostroví Vestmannaeyjar. Právě na jeho konci v roce 1963 vysoptil z mořského dna až nad hladinu nový ostrov zvaný Surtsey. Ten je dnes chráněnou biologickou laboratoří, kde se sleduje, jak takovou zcela novou zemi postupně kolonizují ptáci a rostlinstvo. Hlavní zlom hřbetu ovšem pokračuje na jih dále oklikou přes poloostrov Reykjanes, na jehož okraji se rozkládá i hlavní město Reykjavík.