Islanďané - Historie editací

Wanthalf v 8. 6. 2015, 19:42

2015-06-08T19:42:45Z

Wanthalf v 8. 6. 2015, 19:41

2015-06-08T19:41:15Z

Wanthalf v 8. 6. 2015, 19:40

2015-06-08T19:40:58Z

Wanthalf: /* Přímočarost vs. upřímnost */

2014-02-16T23:52:12Z

‎Přímočarost vs. upřímnost

Wanthalf: /* Role žen a emancipace */

2014-02-16T14:43:30Z

‎Role žen a emancipace

Wanthalf: /* Moderní kulty marnotratnosti */

2014-02-16T14:41:16Z

‎Moderní kulty marnotratnosti

Wanthalf: /* Moderní kulty marnotratnosti */

2014-02-16T14:38:03Z

‎Moderní kulty marnotratnosti

Wanthalf: /* Moderní kulty marnotratnosti */

2014-02-16T14:31:46Z

‎Moderní kulty marnotratnosti

Wanthalf: /* Moderní kulty marnotratnosti */

2014-02-16T14:31:21Z

‎Moderní kulty marnotratnosti

Wanthalf: /* Rovnostářství */

2014-02-16T14:30:40Z

‎Rovnostářství

← Starší verze		Verze z 8. 6. 2015, 19:42
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého "bulvarizování". Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir ~~"The Little Book of the Icelanders", která vyšla v českém překladu jako~~ "[http://islandklub.com/article_236 Malá kniha o Islanďanech]" - v anglickém originále ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v elektronické podobě.	+	Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého "bulvarizování". Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir "[http://islandklub.com/article_236 Malá kniha o Islanďanech]" vydané v českém překladu nakladatelstvím Pragma v roce 2015 - v anglickém originále ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v elektronické podobě.

	== Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==		== Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==

← Starší verze		Verze z 8. 6. 2015, 19:41
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého "bulvarizování". Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir "The Little Book of the Icelanders", která vyšla v českém překladu jako "[http://islandklub.com/~~article_235~~ Malá kniha o Islanďanech]" - v anglickém originále ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v elektronické podobě.	+	Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého "bulvarizování". Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir "The Little Book of the Icelanders", která vyšla v českém překladu jako "[http://islandklub.com/article_236 Malá kniha o Islanďanech]" - v anglickém originále ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v elektronické podobě.

	== Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==		== Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==

← Starší verze		Verze z 8. 6. 2015, 19:40
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého "bulvarizování". Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir "The Little Book of the Icelanders" - ~~kromě knihkupectví~~ ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v ~~elektronickém vydání~~.	+	Ačkoliv jakákoliv generalizace je vždy značně zavádějící, není od věci se seznámit s některými obecnými principy, kterými se jistá společnost řídí, a stereotypy, na které můžete narazit. V případě nepočetné islandské společnosti to platí dvojnásob. Jakékoliv informace v této sekci však rozhodně berte se značnou mírou nadhledu - jedná se spíše o drby a subjektivní dojmy okořeněné nezbytnou mírou nadsázky a líbivého "bulvarizování". Řadu trefných a zasvěcenějších osobních postřehů také můžete najít v knize Aldy Sigmundsdóttir "The Little Book of the Icelanders", která vyšla v českém překladu jako "[http://islandklub.com/article_235 Malá kniha o Islanďanech]" - v anglickém originále ji najdete i na [http://icelandweatherreport.com stránkách autorky] v elektronické podobě.

	== Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==		== Individualismus a nezávislost vs. módní trendy ==

@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 == Přímočarost vs. upřímnost ==
-Výše uvedená přímost v projevu emocí však neimplikuje nutně upřímnost ve vyjadřování hlubších pocitů či předsudků. Naopak - to patří do sféry přísně privátních citů. Takže Islanďan například obvykle neprojevuje přímo své předsudky, které vůči Čechům bude mít - stejně jako vůči Polákům, Bulharům, Rumunům, Ukrajincům či Rusům - prostě "východoevropanům", či přímo "cinzům" obecně.  Jistá etiketa tu přeci jen (až na výjimky jako je svérázný majitel kempu v Höfnu) většinou panuje. Ne nutně se tak vždy dovíte skutečně pravdu či upřímný názor - i Islanďané se umí vykrucovat a zamlouvat.
+Výše uvedená přímost v projevu emocí však neimplikuje nutně upřímnost ve vyjadřování hlubších pocitů či předsudků. Naopak - to patří do sféry přísně privátních citů. Takže Islanďan například obvykle neprojevuje přímo své předsudky, které vůči Čechům bude mít - stejně jako vůči Polákům, Bulharům, Rumunům, Ukrajincům či Rusům - prostě "východoevropanům", či přímo "cizincům" obecně.  Jistá etiketa tu přeci jen (až na výjimky jako je svérázný majitel kempu v Höfnu) většinou panuje. Ne nutně se tak vždy dovíte skutečně pravdu či upřímný názor - i Islanďané se umí vykrucovat a zamlouvat.
 == Islanďan ustojí cokoliv ==

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 == Role žen a emancipace ==
-Poněkud překvapivě výraznou roli na Islandu hrají ženy. Formální historická fakta ohledně emancipačních demonstrací a stávek islandských žen v 70. letech a první islandské prezidentky jsou jen suchými údaji, které nabydou zcela jiných rozměrů, pokud se s Islandskými ženami skutečně setkáte. Už ve staroislandských ságách hrají poměrně klíčovou roli spouštěčů většiny tragédií tím, že popichují muže k bojům za svou čest. Tato role z dnešního pohledu může vypadat dvojznačně, ale v tehdejší společnosti byla patrně skutečně významná. Hrdinky Islandských ság nezřídka posílají své manžely a syny (podle ság se zdá, že přímo vědomě) na smrt kvůli zachování rodové cti. Anebo řeší své nenaplněné vztahy tím, že poštvou svého manžela proti tomu, koho skutečně milovaly a nejspíš stále milují, ale s nímž se jim vztah nepodařilo z nějakého důvodu realizovat, a dosáhnout tak alespoň jeho smrti. Tato ságová schémata jsou dodnes nárdoním klišé představy islandské ženy, a o temperamentu žen na Islandu skutečně vypovídají více, než by se pobavenému čtenáři mohlo zdát.
+Poněkud překvapivě výraznou roli na Islandu hrají ženy. Formální historická fakta ohledně emancipačních demonstrací a stávek islandských žen v 70. letech a první islandské prezidentky jsou jen suchými údaji, které nabydou zcela jiných rozměrů, pokud se s Islandskými ženami skutečně setkáte. Už ve staroislandských ságách hrají poměrně klíčovou roli spouštěčů většiny tragédií tím, že popichují muže k bojům za svou čest. Tato role z dnešního pohledu může vypadat dvojznačně, ale v tehdejší společnosti byla patrně skutečně významná. Hrdinky Islandských ság nezřídka posílají své manžely a syny (podle ság se zdá, že přímo vědomě) na smrt kvůli zachování rodové cti. Anebo řeší své nenaplněné vztahy tím, že poštvou svého manžela proti tomu, koho skutečně milovaly a nejspíš stále milují, ale s nímž se jim vztah nepodařilo z nějakého důvodu realizovat, a dosáhnout tak alespoň jeho smrti. Tato ságová schémata jsou dodnes národním klišé představy islandské ženy, a o temperamentu žen na Islandu skutečně vypovídají více, než by se pobavenému čtenáři mohlo zdát.
 Temperament islandských žen je i dnes poměrně nepřehlédnutelný. Zatímco muži se většinou (byť ne všichni a vždy) ve společnosti drží stranou, moc nemluví (anebo jen potichu) a projevují se vůbec ve všech směrech značně zdrženlivě (alespoň dokud nepodlehnou většímu množství alkoholu, což ovšem činí pravidelně a rádi), islandské dívky a ženy emocemi a temperamentem srší často i bez velké výpomoci alkoholických nápojů. Je otázkou, zda byste chtěli v Reykavických ulicích v pozdně nočních (ranních) hodinách narazit spíše na tlupu rozverných opilých mladíků nebo bodrých dívek - pokud v tom máte jasno, možná jen nemáte dostatek praktických zkušeností. A že islandské ženy umí velmi dobře prosadit svou dodnes i v domácnostech je vidět už na tom, jak často si Islanďané snaží hledat partnerky raději mezi zvládnutelnějšími cizinkami, a proč si také na ostrov vozí nezřídka partnerky z oblíbeného cíle svých dovolených, Thajska či jiných asijských zemí. Ne zcela překvapivě ani takové vztahy nekončí vždy právě nijak zvlášť šťastně - takže na řady svobodných či rozvedených asijských žen v ulicích islandských měst narazíte nezřídka.

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 Rychlý hospodářský vzestup, který Island po druhé světové válce vynesl (prvotně hlavně díky americkým vojensko-strategickýcm investicím) během několika málo desetiletí takřka ze dna chudoby do výšin blahobytu společnosti nadbytků, se pochopitelně podepsal i na moderním islandském přístupu k hmotným statkům - zvláště pak v kombinaci se zkušenostmi s vrtkavou realitou sopečného ostrova - neboť vede k nevyhnutelnému pocitu, že všech příležitostí je třeba využít dokud se nabízejí, a to pokud možno naplno. Začíná to banalitami jako jsou čokoládové dorty čokoládovější snad než sama čokoláda, sladkosti sladší než samotný cukr, a vede přes plýtvání potravinami v americkém stylu, výrobou dveřních rámů v obyčejném paneláku z mahagonového dřeva až po společenské "soutěžení" o co největšího džípa, co největší plochou televizi, nejnovější a nejdražší mobilní telefon, tablet a notebook, co nejvíce dovolených v Thajsku za rok, nebo aspoň co nejvíce kýčovitě svítící dům na vánoce či co největší silvestrovský ohňostroj (díky čemuž silvestrovský Reykjavík ve střelbě nejspíš hravě překoná i válku v Iráku - alespoň tedy vizuálně, akusticky a "dýmově").
-Třeba takový džíp musí (nebo alespoň ještě před pár lety rozhodně musel) mít prostě "každý", kdo nechce být za úplnou "socku" - i kdyby ho měl splácet celý život, nemít ani na jídlo a používat ho jenom na cestu na nákup do supermarketu. Pořádné auto totiž potřebujete už proto, abyste se mohli zapojit do oblíbené volnočasové (zvláště pak víkendové) demonstrativní zábavy Islanďanů, kterou je pomalé objíždění nekonečných koleček po (obou dvou...?) ulicích ve městě, městečku či vesnici, nejlépe za ulizování zmrzliny, zvuku hudby z autorádia (a za pěkných dní patřičně otevřeného okna). Trochu to může svou komičností připomínat "alegorické vozy" z prvomájových demonstrací v socialistickém Československu. Ostatně, pokud máte doma třeba psa, můžete ho takto i "venčit", aniž by se hnul ze zadní sedačky či okna automobilu. Ukázkou v tomto směru může být i ostrov Heimaey v souostroví Vestmannaeyjar u jižního pobřeží Islandu: ačkoliv má rozměry sotva tři kilometry na šířku a pět na délku a místní městečko přejdete za pět minut celé napříč pěšky, rozhodně tu najdete stejné množství aut (i džípů!) jako kdekoliv jinde na Islandu. Když v roce 1973 na ostrůvku došlo k erupci, která obyvatelnost a strategickou roli ostrova jako rybářského přístavu málem znehodnotila, vrátila se po erupci přeci jen většina jeho obyvatel zpět, aby si celé své městečko doslova vyhrabali z popela sahajícího až po vršky střech domů - a také aby si - mimochodem - na novém lávovém poli, které ostrov i znatelně rozšířilo přinejmenším o několik stovek metrů, vybudovali další okružní asfaltovou silnici, která v podstatě nevede nikam, ale hezky se po ní jezdí dokolečka.
+Třeba takový džíp musí (nebo alespoň ještě před pár lety rozhodně musel) mít prostě "každý", kdo nechce být za úplnou "socku" - i kdyby ho měl splácet celý život, nemít ani na jídlo a používat ho jenom na cestu na nákup do supermarketu. Pořádné auto totiž potřebujete už proto, abyste se mohli zapojit do oblíbené volnočasové (zvláště pak víkendové) demonstrativní zábavy Islanďanů, kterou je pomalé objíždění nekonečných koleček po (obou dvou...?) ulicích ve městě, městečku či vesnici, nejlépe za ulizování zmrzliny, zvuku hudby z autorádia (a za pěkných dní patřičně otevřeného okna). Trochu to může svou komičností připomínat "alegorické vozy" z prvomájových demonstrací v socialistickém Československu. Ostatně, pokud máte doma třeba psa, můžete ho takto i "venčit", aniž by se hnul ze zadní sedačky či okna automobilu. Ukázkou v tomto směru může být i ostrov Heimaey v souostroví Vestmannaeyjar u jižního pobřeží Islandu: ačkoliv má tvar a rozměry trojúhelníku sotva tři kilometry na šířku a pět na délku a místní městečko přejdete za pět minut celé napříč pěšky, rozhodně tu najdete stejné množství aut (i džípů!) jako kdekoliv jinde na Islandu. Když v roce 1973 na ostrůvku došlo k erupci, která obyvatelnost a strategickou roli ostrova jako rybářského přístavu málem znehodnotila, vrátila se po erupci přeci jen většina jeho obyvatel zpět, aby si celé své městečko doslova vyhrabali z popela sahajícího až po vršky střech domů - a také aby si - mimochodem - na novém lávovém poli, které ostrov i znatelně rozšířilo přinejmenším o několik stovek metrů, vybudovali další okružní asfaltovou silnici, která v podstatě nevede nikam, ale hezky se po ní jezdí dokolečka. Co se také dá dělat jiného na takovém ostrůvku...
 == Rovnostářství ==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Moderní kulty marnotratnosti ==
-Rychlý hospodářský vzestup, který Island po druhé světové válce vynesl (prvotně hlavně díky americkým vojensko-strategickýcm investicím) během několika málo desetiletí takřka ze dna chudoby do výšin blahobytu společnosti nadbytků, se pochopitelně podepsal i na islandském přístupu k hmotným statkům - zvláště pak v kombinaci se zkušenostmi s vrtkavou realitou sopečného ostrova - neboť vede k nevyhnutelnému pocitu, že všech příležitostí je třeba využít dokud se nabízejí, a to pokud možno naplno. Začíná to banalitami jako jsou čokoládové dorty čokoládovější snad než sama čokoláda, sladkosti sladší než samotný cukr, a vede přes plýtvání potravinami v americkém stylu, výrobou dveřních rámů v obyčejném paneláku z mahagonového dřeva až po společenské "soutěžení" o co největšího džípa, co největší plochou televizi, nejnovější a nejdražší mobilní telefon, tablet a notebook, co nejvíce dovolených v Thajsku za rok, nebo aspoň co nejvíce kýčovitě svítící dům na vánoce či co největší silvestrovský ohňostroj (díky čemuž silvestrovský Reykjavík ve střelbě nejspíš hravě překoná i válku v Iráku - alespoň tedy vizuálně, akusticky a "dýmově").
+Rychlý hospodářský vzestup, který Island po druhé světové válce vynesl (prvotně hlavně díky americkým vojensko-strategickýcm investicím) během několika málo desetiletí takřka ze dna chudoby do výšin blahobytu společnosti nadbytků, se pochopitelně podepsal i na moderním islandském přístupu k hmotným statkům - zvláště pak v kombinaci se zkušenostmi s vrtkavou realitou sopečného ostrova - neboť vede k nevyhnutelnému pocitu, že všech příležitostí je třeba využít dokud se nabízejí, a to pokud možno naplno. Začíná to banalitami jako jsou čokoládové dorty čokoládovější snad než sama čokoláda, sladkosti sladší než samotný cukr, a vede přes plýtvání potravinami v americkém stylu, výrobou dveřních rámů v obyčejném paneláku z mahagonového dřeva až po společenské "soutěžení" o co největšího džípa, co největší plochou televizi, nejnovější a nejdražší mobilní telefon, tablet a notebook, co nejvíce dovolených v Thajsku za rok, nebo aspoň co nejvíce kýčovitě svítící dům na vánoce či co největší silvestrovský ohňostroj (díky čemuž silvestrovský Reykjavík ve střelbě nejspíš hravě překoná i válku v Iráku - alespoň tedy vizuálně, akusticky a "dýmově").
 Třeba takový džíp musí (nebo alespoň ještě před pár lety rozhodně musel) mít prostě "každý", kdo nechce být za úplnou "socku" - i kdyby ho měl splácet celý život, nemít ani na jídlo a používat ho jenom na cestu na nákup do supermarketu. Pořádné auto totiž potřebujete už proto, abyste se mohli zapojit do oblíbené volnočasové (zvláště pak víkendové) zábavy Islanďanů, kterou je pomalé objíždění nekonečných koleček po (obou dvou...?) ulicích ve městě, městečku či vesnici, nejlépe za ulizování zmrzliny, hudby z autorádia (a za pěkných dní patřičně otevřeného okna). Ostatně, pokud máte doma třeba psa, můžete ho takto i "venčit", aniž by se hnul ze zadní sedačky či okna. Ukázkou v tomto směru může být i ostrov Heimaey v souostroví Vestmannaeyjar u jižního pobřeží Islandu: ačkoliv má rozměry sotva tři kilometry na šířku a pět na délku a místní městečko přejdete za pět minut celé napříč, rozhodně tu najdete stejné množství aut (i džípů!) jako kdekoliv jinde na ostrově. Když v roce 1973 na ostrůvku došlo k erupci, která obyvatelnost a strategickou roli ostrova jako rybářského přístavu málem znehodnotila, vrátila se přeci jen většina jeho obyvatel zpět, aby si celé své městečko doslova vyhrabali z popela sahajícího až po vršky střech domů - a také aby si - mimochodem - na novém lávovém poli, které ostrov i znatelně rozšířilo přinejmenším o několik stovek metrů, vybudovali další okružní asfaltovou silnici, která v podstatě nevede nikam, ale hezky se po ní jezdí dokolečka.

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 == Rovnostářství ==
-Z výše uvedené posedlosti individualismem a nezávislostí a z historie vyplývá i související smysl pro rovnostářství. Každý Islanďan je svým vlastním králem, a nikdo mu to nesebere. I funkce prezidenta je spíš takovou rolí kašpárka pro cizince, o kterou vlastně nikdo moc nestojí, a proto, když už se najde někdo, kdo by se jí ujal, udrží se obvykle v úřadě po dobu celých 16 let, což je maximum, které zákon povoluje. Naštěstí se přesto (či právě proto?) Islanďanům daří mít v této roli (na rozdíl od ČR) osobnosti skutečně vzdělané, inteligentní, rozumné a na úrovni.
+Z výše uvedené posedlosti individualismem a nezávislostí a z historie vyplývá i související smysl pro rovnostářství (tedy společenské, ne nutně majetkové!). Každý Islanďan je svým vlastním králem, a nikdo mu to nesebere. I funkce prezidenta je spíš takovou rolí kašpárka pro cizince, o kterou vlastně nikdo moc nestojí, a proto, když už se najde někdo, kdo by se jí ujal, udrží se obvykle v úřadě po dobu celých 16 let, což je maximum, které zákon povoluje. Naštěstí se přesto (či právě proto?) Islanďanům daří mít v této roli (na rozdíl od ČR) osobnosti skutečně vzdělané, inteligentní, rozumné a na úrovni.
 Islanďané si všichni navzájem tykají a to bez ohledu na funkci či postavení. Nikoho neohromíte tím, že se znáte s někým... "důležitým". Pro Islanďana jsou všichni stejně důležití. Pokud si chcete hrát na něco extra, vzbudíte tím leda soucitný posměch. I když oni dobře vědí, že v jiných zemích fungují principy jiné, je to jen důkaz směšnosti vaší vlastní kultury a země - oni jsou Islanďané a jejich rovnostářství je jen důkazem vyšší vyspělosti oproti vaší zaostalé zemi, kde si pořád hrajete na jakési "stavy". Island přece už vznikl bez této trapné iluze a dodnes se pyšní (byť ne zcela oprávněně) "nejstarší demokracií" na světě.