Jak cestovat po Islandu - Historie editací

Wanthalf: /* Autobusem */

2016-12-20T20:53:39Z

‎Autobusem

Wanthalf: /* Horské silnice pro terénní automobily */

2015-01-27T19:51:59Z

‎Horské silnice pro terénní automobily

Wanthalf: /* Horské silnice pro terénní automobily */

2015-01-27T19:38:31Z

‎Horské silnice pro terénní automobily

Wanthalf: /* Čerpací stanice a samoobslužné automaty */

2014-05-25T20:57:23Z

‎Čerpací stanice a samoobslužné automaty

Wanthalf: /* Autobusem */

2014-05-25T20:53:15Z

‎Autobusem

Wanthalf: /* Autobusem */

2014-05-25T20:50:27Z

‎Autobusem

Wanthalf: /* Autopůjčovny */

2014-02-17T11:50:12Z

‎Autopůjčovny

Wanthalf: /* Autopůjčovny */

2014-02-17T11:47:20Z

‎Autopůjčovny

Wanthalf: /* Lodí */

2014-02-15T16:53:35Z

‎Lodí

Wanthalf: /* Autobusem */

2014-02-15T16:52:19Z

‎Autobusem

@@ Řádek 111: / Řádek 111: @@
 Autobusové jízdenky se nakupují na konkrétní trasu konkrétní společnosti a spoje a jízdu můžete kdekoliv přerušit a dalším spojem (tj. obvykle další den) pokračovat dál. Studentské slevy přes léto obvykle oficiálně neplatí, ale řada řidičů je přesto ochotna je poskytnout. Rezervovat si místa není potřeba - autobusy jezdí i sezóně obvykle spíše poloprázdné a zaplatit můžete (většinou i musíte) obvykle přímo ve voze. Autobus bývá ochoten zastavit prakticky kdekoliv na cestě, nejen na oficiálních zastávkách. Kromě jednorázových jízdenek existuje i několik druhů okružních jízdenek (tzv. "pasy") na běžné okružní trasy - buď kolem dokola ostrova po okružní silnici (příp. se Západními fjordy), nebo okruh vnitrozemskými silnicemi. Existují i časově omezené "pasy" na všechny spoje. Ceny "pasů" ovšem ve skutečnosti nejsou nijak výrazně zvýhodněné - v podstatě se jedná víceméně o prostý součet cen za jednotlivé trasy. Celý okruh kolem ostrova vyjde v současnosti zhruba na 35 tisíc ISK. Ceny za vnitrozemské spoje (a tudíž i pasy) jsou ovšem znatelně vyšší (alespoň v poměru ke vzdálenostem), neboť na těchto cestách autobusy spotřebují také výrazně více paliva.
-Aktuální informace (pokud už existují) lze v současnosti získat na stránkách hlavních dopravních společností. Aktuálně hlavní roli hraje [http://www.straeto.is Strætó], což je pův. provozovatel městké hromadné dopravy v Reykjavíku, ale od roku 2014 převzal provoz pravidlených autobusových linek po celém ostrově - zda se tím situace zpřehlední a zjednodušší je ovšem otázka. Další více i méně tradiční společnosti nadále v nějaké míře provozují během letní sezóny dodatečné linky změřené na turisty: [http://www.sterna.is Sterna], [http://www.sba.is SBA-Norðurleið] (sev. a východní Island) [http://en.east.is/TravelGuide/SVAust/ SVAust] (východní fjordy) a dále konkrétní dopravní společnosti, které se už ale specializují hlavně na hromadné (obvykle jednodenní) organizované zájezdy: [http://www.re.is Reykjavík Excursions], [http://www.trex.is TREX], [http://www.bustravel.is Bustravel Iceland], [http://www.gjtravel.is/ Guðmundur Jónasson Travel], [http://www.gtyrfingsson.is Guðmundur Tyrfingsson] (spíše jen půjčovna autobusů). Různé organizované zájezdy a túry terrénními auty na těžko dostupná místa a speciální atrakce či "zážitky" také nabízí nepřeberné množství menších lokálních společností, jejichž letáky a prospekty vás jistě zahrnou hned po příjezdu na Island. Pokud se potřebujete dostat na sebebláznivější místo na Islandu a máte dost peněz, jistě najdete rychle dost domorodců, kteří vás tam zavezou (pokud tomu nebrání zákony či lokální pravidla chráněných oblastí).
+Aktuální informace (pokud už existují) lze v současnosti získat na stránkách hlavních dopravních společností. Aktuálně hlavní roli hraje [http://www.straeto.is Strætó], což je pův. provozovatel městké hromadné dopravy v Reykjavíku, ale od roku 2014 převzal provoz pravidlených autobusových linek po celém ostrově - zda se tím situace zpřehlední a zjednodušší je ovšem otázka. Další více i méně tradiční společnosti nadále v nějaké míře provozují během letní sezóny dodatečné linky zaměřené na turisty: [http://www.sterna.is Sterna], [http://www.sba.is SBA-Norðurleið] (sev. a východní Island) [http://en.east.is/TravelGuide/SVAust/ SVAust] (východní fjordy) a dále konkrétní dopravní společnosti, které se už ale specializují hlavně na hromadné (obvykle jednodenní) organizované zájezdy: [http://www.re.is Reykjavík Excursions], [http://www.trex.is TREX], [http://www.bustravel.is Bustravel Iceland], [http://www.gjtravel.is/ Guðmundur Jónasson Travel], [http://www.gtyrfingsson.is Guðmundur Tyrfingsson] (spíše jen půjčovna autobusů). Různé organizované zájezdy a túry terénními auty na těžko dostupná místa a speciální atrakce či "zážitky" také nabízí nepřeberné množství menších lokálních společností, jejichž letáky a prospekty vás jistě zahrnou hned po příjezdu na Island. Pokud se potřebujete dostat na sebebláznivější místo na Islandu a máte dost peněz, jistě najdete rychle dost domorodců, kteří vás tam zavezou (pokud tomu nebrání zákony či lokální pravidla chráněných oblastí).
 == Autostopem ==

@@ Řádek 77: / Řádek 77: @@
 Obecně je smysluplnější brodit v místě, kde má řeka širší a mělčí koryto a tudíž i mírnější proud, byť vzdálenost vodou je větší. Rychlost je dobré udržovat na nízké a konstatní úrovni také proto, aby vám kapotu nezalila vlna vody, kterou snadno zdvihnete už při mírně zvýšené rychlosti. Je třeba mít na paměti, aby se sání motoru udrželo za všech okolností bezpečně nad hladinou.
-Mezi nejproměnlivější a nejnebezpečnější řeky patří především Krossá v Þórsmörku a Skyndidalsá cestou k Illakambu v oblasti Lónsöræfi (F980). Některé řeky nelze brodit jindy než na sklonku léta či v zimě - např.
+Mezi nejproměnlivější a nejnebezpečnější řeky patří především Krossá v Þórsmörku a Skyndidalsá cestou k Illakambu v oblasti Lónsöræfi (F980).
 [[Image:Zavrena_silnice_2808.JPG|thumb|Zavřená silnice znamená, že tam opravdu nemáte co dělat - riskujete nejen problémy, ale i postih a ničení přírody]]

@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 [[Image:Obruadar_ar_4285.JPG|thumb|Obtížně sjízdná silnice pro vozidla s náhonem všech kol a navíc nepřemostěné řeky: typický začátek horské silnice]]
-Pokud je na mapě nějaká silnice předznamenána písmenem F, jedná se o horskou silnici, o kterou byste se neměli pokoušet automobilem bez náhonu všech náprav a bez patřičného zdvihu. Některé z nich mohou být za určitých podmínek a zčásti sjízdné i obyčejným automobilem, ale pokud nemáte přesné informace, nevyplatí se cestu riskovat. Nebezpečím není jen nalehnutí na "břicho" v hlubokých kolejích, či nutnost přejet kameny vyčuhující znatelně nad úroveň terénu, ale také průjezd jemným pískem či blátem, kde se bez náhonu všech náprav (někdy i s ním) snadno zahrabete. Dalším doprovodným jevem (obvykle značeným dodatečnou značkou "óbrúaðar ár", čili "nepřemostěné řeky"), je nutnost brodit více či méně hluboké a divoké řeky, jejichž kamenité dno může být velmi nevyzpytatelné.
+Pokud je na mapě nějaká silnice předznamenána písmenem F, jedná se o horskou silnici, o kterou byste se neměli pokoušet automobilem bez náhonu všech náprav a bez patřičného zdvihu. Některé z nich mohou být za určitých podmínek a zčásti sjízdné i obyčejným automobilem, ale pokud nemáte přesné informace, nevyplatí se cestu riskovat. Nebezpečím není jen nalehnutí na "břicho" v hlubokých kolejích, či nutnost přejet kameny vyčuhující znatelně nad úroveň terénu, ale také průjezd jemným pískem či blátem, kde se bez náhonu všech náprav (někdy i s ním) snadno zahrabete. Dalším doprovodným jevem (obvykle značeným dodatečnou značkou "óbrúaðar ár", čili "nepřemostěné řeky"), je nutnost brodit více či méně hluboké a divoké řeky, jejichž dno může být velmi nevyzpytatelné.
-Hlavním problémem brodění je fakt, že průtok v řece se mění nejen rok od roku a měsíc od měsíce, ale i den ode dne či dokonce hodinu od hodiny. Odpoledne bývá větší v důsledku většího tání sněhů než dopoledne. I v místě, kde někdo bez problémů přebrodil hodinu či dvě před vámi, můžete automobil (i sebe) utopit v nezvládnutelném proudu. Pokud tedy nemáte dostatek zkušeností, je lepší počkat u brodu na někoho zkušenějšího a jeho rad a asistence využít. V nouzi platí též řešení, že pokud řeku dokážete přebrodit sami na vlastních nohou, můžete se do ní vypravit i vozidlem. Nicméně, brodění po vlastních probíhá většinou jen v jednom "pruhu" a uvíznout můžete také druhou nápravou jen o kus vedle, než kde jste úspěšně přebrodili po vlastních - nemluvě o potencionáních kamenech trčících mezi vašimi nápravami.
+Hlavním problémem brodění je fakt, že průtok v řece se mění nejen rok od roku a měsíc od měsíce, ale i den ode dne či dokonce hodinu od hodiny. Odpoledne bývá větší v důsledku většího tání sněhů než dopoledne. I v místě, kde někdo bez problémů přebrodil hodinu či dvě před vámi, můžete automobil (i sebe) utopit v nezvládnutelném proudu. Pokud tedy nemáte dostatek zkušeností, je lepší počkat u brodu na někoho zkušenějšího a jeho rad a asistence využít.
-Obecně je smysluplnější brodit v místě, kde má řeka širší a mělčí koryto a tudíž i mírnější proud, byť vzdálenost vodou je větší. Při brodění je třeba zařadit co nejnižší rychlost (nejlépe jedničku) a držet plyn na konstatní úrovni, aby výfuk (pokud ho nemáte vyveden vysoko nad hladinou) neustále vyfukoval (a nenabral vodu). Samozřejmostí je také to, aby se nad hladinou drželo sání motoru! Dalším důvodem je nevyzpytatelnost kamenitého dna na dně řeky. Co nejnižší rychlost při brodění je třeba udržovat konstantně také proto, aby vám kapotu nezalila vlna vody, kterou snadno zdvihnete už při mírně zvýšené rychlosti. Pokud je možnost brodit mírně šikmo proti proudu, můžete tak čelit lépe proudu, naléhajícímu z boku, ale zase o to více čelíte náporu zvýšené proudové vlny zepředu.
+Ačkoliv většina brodů na těch nejběžnějších trasách je poměrně mělkých a velké proudy tu běžně nehrozí, vždy je dobré dodržovat některá základní pravidla. V první řadě je dobré před každým brodem zastavit a řeku si nejprve důkladně prohlédnout, aby měl řidič předem zcela jasno v tom, jak vypadá dno a kudy bude nejlepší řeku projet. V případě sebemenší pochybnosti je třeba řeku nejprve prozkoumat na vlastní kůži - tedy pokusit se ji přebrodit pěšky a (pokud je voda kalná) přitom prozkoumat její dno. K tomu je třeba mít samozřejmě i nějakou hůl či tyč - ať už kvůli udržení vlastní stability v proudu či kvůli "osahání" dna.
-V každém případě je třeba mít velmi přesnou představu o tom, co všechno si můžete dovolit přejet nápravou svého vozu, a co už se vám mezi kola na výšku nevejde. Na mnoha místech je také třeba umět jet konstatní rychlostí na správném rychlostním stupni.
+Vzhledem k nezanedbatelné síle proudu (i u pomalu tekoucí řeky může jít o tlak např. půl tuny na každý metr čtvereční plochy) je vždy výhodnější nechat proud působit ve vlastní prospěch a řeku křížit mírně po proudu tak, aby vozidlo bylo o něco málo rychlejší než tok vody. V každém případě je třeba jet na co nejnižší rychlostní stupeň a pokud možno konstatní rychlostí: máte pak k dispozici plnou sílu motoru a umožní vám to snadněji se vypořádat s nečekanými změnami v konzistenci říčního dna či s případnými obtížemi při vyjíždění na druhý břeh. Snadněji se tak vyvarujete nebezpečnému uvíznutí v řece, stejně jako průniku vody výfukem do motoru.
 [[Image:Zavrena_silnice_2808.JPG|thumb|Zavřená silnice znamená, že tam opravdu nemáte co dělat - riskujete nejen problémy, ale i postih a ničení přírody]]

@@ Řádek 89: / Řádek 89: @@
 Dejte si pozor na stojany na některých pumpách s "plným servisem". Znamená to, že vám přijde natankovat obsluha, ale zaplatíte znatelně více. "Samoobslužné" stojany mohou znamenat jak běžnou platbu u kasy, tak nutnost platby kartou v automatu (pokud zde žádná kasa není nebo je zavřená).
-Ceny paliva se aktuálně (2013) pohybují kolem 250 ISK za litr. Se slevovými kartami jednotlivých společností je možné ušetřit 2-7 ISK z této ceny. Ceny jsou momentálně víceméně vyrovnané u všech typů benzínových stanic - jen v Reykjavíku a Akureyri lze doufat v nějaký účinek relativně "větší" konkurence. Nejrozšířenější jsou stanice "N1", které najdete i na nejzapadlejších venkovských výspách. Ve větším městech se může objevil "Shell", "AO" (čili "Atlantsólía") nebo růžová "Orkan" (obvykle v okolí obchodních domů Bónus), případně "ÓB" ("Ódýr Bensín" neboli "levný benzín" bohužel svému jménu nedostojí o nic víc než ostatní). Bohužel ani poslední dvě jmenované společnosti v poslední době nenabízejí nijak výrazně výhodnější ceny, jak bylo dříve jejich zvykem. Ceny mimo sezónu mohou být nepatrně výhodnější, ale trh s pohonnými hmotami je mnohem nevyzpytatelnější než lokální výkyvy, o stabilitě islandské koruny ani nemluvě.
+Ceny paliva se aktuálně (2014) pohybují těsně pod 250 ISK za litr. Se slevovými kartami jednotlivých společností je možné ušetřit 2-7 ISK z této ceny. Ceny jsou momentálně víceméně vyrovnané u všech typů benzínových stanic - jen v Reykjavíku a Akureyri lze doufat v nějaký účinek relativně "větší" konkurence. Nejrozšířenější jsou stanice "N1", které najdete i na nejzapadlejších venkovských výspách. Ve větším městech se může objevil "Shell", "AO" (čili "Atlantsólía") nebo růžová "Orkan" (obvykle v okolí obchodních domů Bónus), případně "ÓB" ("Ódýr Bensín" neboli "levný benzín" bohužel svému jménu nedostojí o nic víc než ostatní). Bohužel ani poslední dvě jmenované společnosti v poslední době nenabízejí nijak výrazně výhodnější ceny, jak bylo dříve jejich zvykem. Ceny mimo sezónu mohou být nepatrně výhodnější, ale trh s pohonnými hmotami je mnohem nevyzpytatelnější než lokální výkyvy, o stabilitě islandské koruny ani nemluvě.
 === Autopůjčovny ===

@@ Řádek 107: / Řádek 107: @@
 Autobusové jízdenky se nakupují na konkrétní trasu konkrétní společnosti a spoje a jízdu můžete kdekoliv přerušit a dalším spojem (tj. obvykle další den) pokračovat dál. Studentské slevy přes léto obvykle oficiálně neplatí, ale řada řidičů je přesto ochotna je poskytnout. Rezervovat si místa není potřeba - autobusy jezdí i sezóně obvykle spíše poloprázdné a zaplatit můžete (většinou i musíte) obvykle přímo ve voze. Autobus bývá ochoten zastavit prakticky kdekoliv na cestě, nejen na oficiálních zastávkách. Kromě jednorázových jízdenek existuje i několik druhů okružních jízdenek (tzv. "pasy") na běžné okružní trasy - buď kolem dokola ostrova po okružní silnici (příp. se Západními fjordy), nebo okruh vnitrozemskými silnicemi. Existují i časově omezené "pasy" na všechny spoje. Ceny "pasů" ovšem ve skutečnosti nejsou nijak výrazně zvýhodněné - v podstatě se jedná víceméně o prostý součet cen za jednotlivé trasy. Celý okruh kolem ostrova vyjde v současnosti zhruba na 35 tisíc ISK. Ceny za vnitrozemské spoje (a tudíž i pasy) jsou ovšem znatelně vyšší (alespoň v poměru ke vzdálenostem), neboť na těchto cestách autobusy spotřebují také výrazně více paliva.
-Aktuální informace (pokud už existují) lze v současnosti získat na stránkách hlavních dopravních společností. Aktuálně hlavní roli hraje [http://www.straeto.is Strætó], což je pův. provozovatel městké hromadné dopravy v Reykjavíku, ale od roku 2014 převzal provoz pravidlených autobusových linek po celém ostrově - zda se tím situace zpřehlední a zjednodušší je ovšem otázka. Další více i méně tradiční společnosti nadále v nějaké míře provozují během letní sezóny dodatečné linky změřené na turisty: [http://www.sterna.is Sterna], [http://www.sba.is SBA-Norðurleið] (sev. a východní Island) a dále konkrétní dopravní společnosti, které se už ale specializují hlavně na hromadné (obvykle jednodenní) organizované zájezdy: [http://www.re.is Reykjavík Excursions], [http://www.trex.is TREX], [http://www.bustravel.is Bustravel Iceland], [http://www.gjtravel.is/ Guðmundur Jónasson Travel], [http://www.gtyrfingsson.is Guðmundur Tyrfingsson] (spíše jen půjčovna autobusů). Různé organizované zájezdy a túry terrénními auty na těžko dostupná místa a speciální atrakce či "zážitky" také nabízí nepřeberné množství menších lokálních společností, jejichž letáky a prospekty vás jistě zahrnou hned po příjezdu na Island. Pokud se potřebujete dostat na sebebláznivější místo na Islandu a máte dost peněz, jistě najdete rychle dost domorodců, kteří vás tam zavezou (pokud tomu nebrání zákony či lokální pravidla chráněných oblastí).
+Aktuální informace (pokud už existují) lze v současnosti získat na stránkách hlavních dopravních společností. Aktuálně hlavní roli hraje [http://www.straeto.is Strætó], což je pův. provozovatel městké hromadné dopravy v Reykjavíku, ale od roku 2014 převzal provoz pravidlených autobusových linek po celém ostrově - zda se tím situace zpřehlední a zjednodušší je ovšem otázka. Další více i méně tradiční společnosti nadále v nějaké míře provozují během letní sezóny dodatečné linky změřené na turisty: [http://www.sterna.is Sterna], [http://www.sba.is SBA-Norðurleið] (sev. a východní Island) [http://en.east.is/TravelGuide/SVAust/ SVAust] (východní fjordy) a dále konkrétní dopravní společnosti, které se už ale specializují hlavně na hromadné (obvykle jednodenní) organizované zájezdy: [http://www.re.is Reykjavík Excursions], [http://www.trex.is TREX], [http://www.bustravel.is Bustravel Iceland], [http://www.gjtravel.is/ Guðmundur Jónasson Travel], [http://www.gtyrfingsson.is Guðmundur Tyrfingsson] (spíše jen půjčovna autobusů). Různé organizované zájezdy a túry terrénními auty na těžko dostupná místa a speciální atrakce či "zážitky" také nabízí nepřeberné množství menších lokálních společností, jejichž letáky a prospekty vás jistě zahrnou hned po příjezdu na Island. Pokud se potřebujete dostat na sebebláznivější místo na Islandu a máte dost peněz, jistě najdete rychle dost domorodců, kteří vás tam zavezou (pokud tomu nebrání zákony či lokální pravidla chráněných oblastí).
 == Autostopem ==

@@ Řádek 101: / Řádek 101: @@
 == Autobusem ==
-Autobusová doprava na Islandu sice existuje, ale je značně řídká a poměrně drahá. Letní spoje jsou sice vzhledem k turistickému ruchu frekventovanější než zimní, ale k ideálu mají daleko. Zatímco mezi Reykjavíkem a Akureyri jezdí i 2-3 spoje denně, do Západních fjordů a zpět se i v léte dostanete spíše tak 3x za týden a na řadu zapadlejších míst už vůbec nijak. V léte existují i pravidelné denní spoje přes vnitrozemí a kolem oblíbených turistických destinací (např. Landmannalaugar, Laki, apod.). Tyto spoje mají také ve zvyku dělat rozumně dlouhé přestávky u řady populárních atrakcí (vodopády, gejzír, apod.).
+Autobusová doprava na Islandu sice existuje, ale je značně řídká a poměrně drahá. Letní spoje jsou sice vzhledem k turistickému ruchu frekventovanější než zimní, ale k ideálu mají daleko. Zatímco mezi Reykjavíkem a Akureyri jezdí i 2-3 spoje denně, do Západních fjordů a zpět se i v létě dostanete spíše tak 3x za týden a na řadu zapadlejších míst už vůbec nijak. V létě existují i pravidelné denní spoje přes vnitrozemí a kolem oblíbených turistických destinací (např. Landmannalaugar, Laki, apod.). Tyto spoje mají také ve zvyku dělat rozumně dlouhé přestávky u řady populárních atrakcí (vodopády, gejzír, apod.).
 Autobusové spoje provozuje řada nezávislých společností, které se každoročně všelijak přeskupují a přejmenovávají, slučují či rozdělují, takže je často obtížné najít jednotné a platné jízdní řády nejen na internetu, ale i u jednotlivých dopravců navzájem. Ani na Reykjavickém autobusovém nádraží nemusejí mít ani ponětí o spojích na severním Islandu, a jak jezdí autobus mezi východoislandským přístavem Seyðisfjörður a městem Egilsstaðir se možná prakticky dovíte až na dveřích tamního přístavního terminálu (ano, autobus má ve zvyku přijíždět k lodi, když připluje) - momentálně je kupodivu k nalezení alespoň na [http://www.visitseydisfjordur.com/bus-service-fas/ obecní stránce Seyðisfjordu].

@@ Řádek 93: / Řádek 93: @@
 === Autopůjčovny ===
-Na Islandu působí většina běžných nadnárodních autopůjčoven: [http://avis.is Avis], [http://budget.is Budget], [http://sixt.is Sixt], [http://europcar.is Europcar], [http://hertz.is Hertz], apod. Řada měnších, domácích i zahraničních zmizela, ale některé zůstávají nebo se zase objevují: [http://atak.is Átak], [http://www.holdur.is Bílaleiga Akureyrar], [http://www.redcar.is RE:D], [http://route1.is Route1], [http://www.bilaleigahusavikur.is/ Bílaleiga Húsavíkur], [http://www.reykjavikcars.com/ Reykjavík Cars], [http://www.reykjavikrentacar.is Reykjavík rent a car], [http://www.thrifty.is Thrifty], [http://www.hasso.is Hasso], [https://procar.is Procar], [https://sadcars.is SADCars], [http://www.nicecars.is Nice Cars], , [http://www.vikingcarrental.is Viking Car Rental], [https://www.mycar.is MyCar rental], [http://k30.is K30]. Řada velkých i malých soukromých hotelů též nabízí zapůjčení auta z vlastní nabídky. Autopůjčovny mají obvykle sídla v Reykjavíku, ale ty větší mají stánky i na mezinárodním letišti v Keflavíku. Využít lze také dalších zprostředkovatelů ([http://www.rentalcars.com/is/ Rentalcars], apod.).
+Na Islandu působí většina běžných nadnárodních autopůjčoven: [http://avis.is Avis], [http://budget.is Budget], [http://sixt.is Sixt], [http://europcar.is Europcar], [http://hertz.is Hertz], apod. Řada měnších, domácích i zahraničních zmizela, ale některé zůstávají nebo se zase objevují: [http://atak.is Átak], [http://www.holdur.is Bílaleiga Akureyrar], [http://www.redcar.is RE:D], [http://route1.is Route1], [http://www.bilaleigahusavikur.is/ Bílaleiga Húsavíkur], [http://www.reykjavikcars.com/ Reykjavík Cars], [http://www.reykjavikrentacar.is Reykjavík rent a car], [http://www.thrifty.is Thrifty], [http://www.hasso.is Hasso], [https://procar.is Procar], [https://sadcars.is SADCars], [http://www.nicecars.is Nice Cars], [http://www.vikingcarrental.is Viking Car Rental], [https://www.mycar.is MyCar rental], [http://k30.is K30]. Řada velkých i malých soukromých hotelů též nabízí zapůjčení auta z vlastní nabídky. Autopůjčovny mají obvykle sídla v Reykjavíku, ale ty větší mají stánky i na mezinárodním letišti v Keflavíku. Využít lze také dalších zprostředkovatelů ([http://www.rentalcars.com/is/ Rentalcars], apod.).
 Ceny autopůjčoven jsou pochopitelně značně vysoké - malá auta se dají pořídit v lepším případě od cen kolem 60-80 EUR na den, terénní vozidla přijdou zhruba na dvoj až trojnásobek. V zimním období (u některých půjčoven od začátku října až do konce června!) bývají ceny často poloviční i nižší. Jako obvykle platí, že s delší dobou zapůjčení obvykle klesá cena na den, takže 4 dny mohou stát stejně jako 3, 7 dní stejně jako 5, apod.

@@ Řádek 127: / Řádek 127: @@
 Další trajekty spojují na severu pobřeží Eyjafjordu s malým ostrůvkem Hrísey, ležícím uvnitř fjordu, a také s mnohem vzdálenějším ostrovem Grímsey, nacházejícím se dále od pobřeží - přímo na polárním kruhu, čímž se jedná zároveň o nejsevernější výspu islandského území. Na Hrísey vyplouvá buď pravidelně každé dvě hodiny z nejbližšího městečka Árskógssandur trajekt Sævar, anebo jednou denně - stejně jako na Grímsey, ale na střídačku ob den - z většího, sousedního Dalvíku trajet Sæfari. Jízdní řád a ceny trajektu Sæfari z Dalvíku najdete na stránkách společnosti [http://www.landflutningar.is/saefari/english Samskip - Landflutningar]. Malý trajekt Sævar z Árskógssandu na Hrísey je popsán např. přímo na stránce [http://hrisey.net/en/page/the_ferry_schedule ostrova Hrísey].
-Kromě zmíněných trajektů se na Islandu nabízí řada dalších lodních výletů. Jde především o pozorování velryb, které je nejnadějnější v severoislandském Húsavíku, ale na své si jistě přijdete i vedle v Dalvíku či sousedním Ólafsfjordu a jiných místech. Velrybí exkurze se nabízejí i přímo v Reykjavíku, ale jejich možnosti a naděje jsou patrně o něco omezenější. Kromě pozorování velryb se na lodní výlet můžete vypravit i na jiných místech - např. k ostrůvku Papey u Východních fjordů.
+Kromě zmíněných trajektů se na Islandu nabízí řada dalších lodních výletů. Jde především o pozorování velryb, které je nejnadějnější v severoislandském Húsavíku, ale na své si jistě přijdete i vedle v Dalvíku či sousedním Ólafsfjordu a jiných místech. Velrybí exkurze se nabízejí i přímo v Reykjavíku, ale jejich možnosti a naděje jsou patrně o něco omezenější. Kromě pozorování velryb se na lodní výlet můžete vypravit i na jiných místech - např. k ostrůvku Papey u Djúpivogu ve Východních fjordech.
 Lodní doprava je též jediným možným spojením (pokud nepočítáme pěší přechody) do oblasti Hornstrandir, nejzastrčenějšího islandského a jediného vskutku subarktického "ráje" na Islandu. Silnice tam nevedou a ostatně tam auta vůbec nesmí. Už několik desítek let prakticky opuštěná oblast severozápadu Západních fjordů je přístupná jen pomocí motorových člunů z Ísafjordu a Bolungarvíku - viz stránky společnosti [http://www.vesturferdir.is Vesturferðir] - a soukromě občas i z Norðurfjordu (kontaktujte majitele statku a turistické služby [http://www.urdartindur.is Urðartindur]). Ani běžné motorové čluny se tu ovšem zcela k pobřeží nedostanou, takže turisty vysazují a nabírají v písčitých zátokách pomocí mělkých nafukovacích člunů. V této nedostupné oblasti je turista odkázán zcela na vlastní zásoby, schopnosti, rozmary počasí a místy těžko schůdného terénu, a je třeba vždy počítat s nečekaným prodloužením pobytu kvůli nepříznivému počasí. Bohužel ani mobilní signál tu většinou není k dispozici. Lodní spojení do některých fjordů je v sezóně sice "pravidelné" (1-3x týdně, podle místa), ale bez explicitní objednávky není nikdy jisté.