Kirkjubæjarklaustur, Laki a okolí: Porovnání verzí
(→Laki a krátery Lakagígar) |
(→Laki a krátery Lakagígar) |
||
| (Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | Dlouhá cesta z jihu Islandu na východ nemusí být nijak nudná. I na poměrně monotónním úseku mezi Víkem a NP Skaftafell lze (kromě odboček k populárním oblastem jako Landmannalaugar, Eldgjá či Laki) natrefit na řadu zajímavostí. | ||
| + | |||
== Kirkjubæjarklaustur == | == Kirkjubæjarklaustur == | ||
[[Soubor:Stjornarfoss.JPG|thumb|Stjórnarfoss]] | [[Soubor:Stjornarfoss.JPG|thumb|Stjórnarfoss]] | ||
| − | V Kirkjubæjarklausturu | + | V Kirkjubæjarklausturu dnes už marně budete hledat klášter ("-klaustur"), podobně jako na jiných takových místech na Islandu. Nicméně místní čerpací stanice s (teplým) občerstvením je oblíbenou zastávkou na dlouhé cestě po silnici č. 1 z Víku do NP Skaftafell. Zastavují tu dálkové autobusy, včetně horských spojů přes Eldgjá na Landmannalaugar, a také odsud vyráží speciální autobusový spoj do nedaleké oblasti Laki. Přímo nad vesnicí spadá ze skalnatého hřebínku vodopád '''Systrafoss'''. |
Na naše poměry poměrně dlouhý název obce skrývá kromě slova "klášter" ještě genitiv slov "kirkja" (kostel) a "bær" (statek). Znamená tedy doslova cosi jako "klášter (u) kostelního statku". | Na naše poměry poměrně dlouhý název obce skrývá kromě slova "klášter" ještě genitiv slov "kirkja" (kostel) a "bær" (statek). Znamená tedy doslova cosi jako "klášter (u) kostelního statku". | ||
| − | Ve vesnici se nachází i '''termální koupaliště'''. | + | Ve vesnici se nachází i '''termální koupaliště'''. |
| + | |||
| + | Několik set metrů SZ od kruhového objezdu se na louce u silničky nachází místní přírodní zajímavost zvaná '''Kostelní dlažba''' (Kirkjugólfið): jedná se o přírodně obroušené basaltové sloupy, tvořící z velké části souvislou hladkou plochu. Navzdory názvu tu ale nikdy žádný kostel skutečně nestál. Nedaleko se nachází také mohyla Hildiho Eysteinssona (Hildishaugur). | ||
| + | |||
| + | O kus dále za Kostelní dlažbou se nabízí k přenocování '''kemp''' na zelené louce Kleifar-Mörk, přímo u vodopádu '''Stjórnarfoss'''. V kempu je k dispozici chatička s WC, venkovní kuchyňkou, ale pouze se studenou vodou. Nocleh stojí 750 ISK (2013). Lze tu uplatnit CampingCard. | ||
== Lávové pole Eldhraun == | == Lávové pole Eldhraun == | ||
| − | Silnice č. 1 vede | + | Silnice č. 1 vede několik desítek kilometrů západně od Kirkjubæjarklausturu rozlehlým lávovým polem, které má celé na svědomí erupce v oblasti [[#Laki a krátery Lakagígar|Laki]]. |
== Foss á Síðu a Dverghamrar == | == Foss á Síðu a Dverghamrar == | ||
| + | |||
| + | [[Soubor:Dverghamrar.jpg|thumb|Dverghamrar (v pozadí Foss á Síðu)]] | ||
| + | Dverghamrar, nebo-li '''Trpasličí skály''', jsou nevysoké stěny z basaltových sloupů nacházející se uprostřed zelené louky několik set metrů JV od osady Foss á Síðu, kterou na silnici č. 1 cestou z Kirkjubæjarklausturu do NP Skaftafell rozhodně nepřehlédnete díky monumentálnímu štíhlému, několik desítek vysokému vodopádu, který spadá ze skal přímo nad osadou. Snazší je ale přehlédnout v zatáčce odbočku k malému parkovišti u této přírodní zajímavosti, která jinak ze silnice není patrná. | ||
| + | |||
| + | Ke skalám se pochopitelně váže nezbytný příběh o skřítcích, objasňující jejich název. | ||
== Núpsstaður == | == Núpsstaður == | ||
| + | |||
| + | Poslední statek před majestátným srázem hory '''Lómagnúpur''', za níž se už silnice č. 1 noří do rozlehlých písčin řeky Skeiðará, tekoucí ze stejně pojmenovaného obřího ledovcového splazu, je proslavený hlavně svým stařičkým '''dřevěným kostelíkem''' (kaplí), ale také ruinou starého '''drnového statku''', travou zarostlým zrezivělým americkým '''džípem Willis''' a svými původními obyvateli, dvěma starými, sympatickými bratry. Poslední z nich však zemřel (ve věku 101 let) roku 2009, a nový majitel statku zakázal na pozemek vstup, takže o tuto unikátní památku jsou cestovatelé bohužel momentálně (od podzimu 2010) ochuzeni. Majitel se odvolává na špatný stav statku a hlavně údajné bezohledné chování turistů, které na místě nikdo nehlídá (a nevybírá od nich vstupné) a kterých sem zavítá ročně několik desítek tisíc. Památku má ve své správě Národní muzeum, které ale proti rozhodnutí majitele pozemku nemůže nic dělat. Situace se zatím (2013) nijak nevyřešila. Ačkoliv příjezdová silnice k místu je zablokovaná, majitel se návštěvníkům nebrání, ale má obavu z jejich množství a nekontrolovaného pohybu po pozemku. | ||
== Soutěska Fjaðrárgljúfur == | == Soutěska Fjaðrárgljúfur == | ||
| + | |||
| + | [[Soubor:Fjaðrárgljúfur.jpg|thumb|Kaňon Fjaðrárgljúfur]] | ||
| + | Pozoruhodná soutěska (či kaňon) říčky Fjaðrá je k vidění u silnice 206, jen asi jeden kilometr za odbočkou F206 vedoucí do oblasti Laki, ještě před statkem Holt. Je široká jen několik desítek a dlouhá několik stovek metrů, takže si ji můžete dobře prohlédnout během krátké procházky podél jejího horního okraje. Na příjezdové cestě nejsou žádné brody, ale je značně nerovná a kamenitá (sjízdnost běžným osobním automobilem netestována, ale není vyloučena). Autobus na Laki zde zastavuje hned po ránu cestou z Kirkjubæjarklausturu na asi půlhodinovou přestávku. | ||
| + | |||
| + | == Vodopád Fagrifoss == | ||
| + | |||
| + | [[Soubor:Fagrifoss.jpg|thumb|Vodopád Fagrifoss]] | ||
| + | Název vodopádu "Krásný" napovídá, že se nejedná o nijak průměrný vodopád. Říčka Geirlandsá tu spadá ze skalního srázu o výšce mnoha desítek metrů do hlubší části kaňonu hned za brodem (po asi 15km) na horské silnici F206 vedoucí do oblasti Laki. Autobus na Laki zde staví v podvečer cestou zpět do Kirkjubæjarklausturu. | ||
== Laki a krátery Lakagígar == | == Laki a krátery Lakagígar == | ||
| − | Největší islandská erupce se odehrála | + | [[Soubor:Lakagígar.jpg|thumb|Krátery Lakagígar při pohledu z Laki]] |
| + | Největší islandská erupce se odehrála v letech 1783-84 v oblasti kolem návrší jménem '''Laki'''. Během této osmiměsíční erupce země vychrlila 14 km<sup>3</sup> basaltové lávy a zahltila ovzduší prachem a jedovatými plyny do té míry, že na Islandu pomřela polovina všeho dobytka a následným hladomorem asi čtvrtina obyvatel. Tehdejší dánská vláda dokonce uvažovala o úplné evakuaci ostrova. Erupce měla vliv na celosvětové klimatické změny (ochlazování) a celkový odhad jejích nepřímých obětí se tak údajně šplhá až k šesti milionům. | ||
| − | Dnes je v oblasti rozlehlých lávových polí k vidění působivá, několik desítek kilometrů dlouhá řada kráterů nazývaných Lakagígar. Výjimečné jsou také silné vrstvy zeleného mechu, který na lávě během staletí narostl. Nejlepší výhled na celou oblast, od svahů ledovce Vatnajökull na východě až po hřebeny hor v oblasti Fjallabak, je právě z nevysokého vrcholku Laki (812 m.n.m.) | + | Dnes je v oblasti rozlehlých lávových polí k vidění působivá, několik desítek kilometrů dlouhá řada kráterů nazývaných '''Lakagígar'''. Výjimečné jsou také silné vrstvy zeleného mechu, který na lávě během staletí narostl. Nejlepší výhled na celou oblast, od svahů ledovce Vatnajökull na východě až po hřebeny hor v oblasti Fjallabak a ledovec Mýrdaljökull, je právě z nevysokého vrcholku Laki (812 m.n.m.), pod nímž se nachází parkoviště s toaletami |
| − | Do oblasti se lze dostat pouze terénním vozidlem přes několik říčních brodů. V sezóně sem jezdí | + | Do oblasti se lze dostat pouze terénním vozidlem po horské silnici F206 přes několik říčních brodů. V sezóně sem jezdí autobusy každý den ráno od čerpací stanice v Kirkjubæjarklausturu, kam se večer zase vracejí (zpáteční jízdenka stojí 11000 ISK (2013)). Autobus staví přímo pod Laki (dostatek času na výstup na vrchol i rychlou prohlídku prvního z kráterů), u kráteru '''Tjarnargígur''' (dost času na procházku okruhem lávovým polem mezi krátery) a cestou také u soutěsky Fjaðrárgljúfur a u vodopádu Fagrifoss. |
| − | Přímo v oblasti je zákaz kempování. Kempování je povoleno pouze na tábořišti u | + | Přímo v oblasti je zákaz kempování. Kempování je povoleno pouze na tábořišti u chaty Blágil na jižním okraji lávového pole, což je ovšem asi 15-20km od samotného vrcholu Laki, který se nachází na severní straně. |
Aktuální verze z 20. 4. 2014, 12:38
Dlouhá cesta z jihu Islandu na východ nemusí být nijak nudná. I na poměrně monotónním úseku mezi Víkem a NP Skaftafell lze (kromě odboček k populárním oblastem jako Landmannalaugar, Eldgjá či Laki) natrefit na řadu zajímavostí.
Obsah
Kirkjubæjarklaustur
V Kirkjubæjarklausturu dnes už marně budete hledat klášter ("-klaustur"), podobně jako na jiných takových místech na Islandu. Nicméně místní čerpací stanice s (teplým) občerstvením je oblíbenou zastávkou na dlouhé cestě po silnici č. 1 z Víku do NP Skaftafell. Zastavují tu dálkové autobusy, včetně horských spojů přes Eldgjá na Landmannalaugar, a také odsud vyráží speciální autobusový spoj do nedaleké oblasti Laki. Přímo nad vesnicí spadá ze skalnatého hřebínku vodopád Systrafoss.
Na naše poměry poměrně dlouhý název obce skrývá kromě slova "klášter" ještě genitiv slov "kirkja" (kostel) a "bær" (statek). Znamená tedy doslova cosi jako "klášter (u) kostelního statku".
Ve vesnici se nachází i termální koupaliště.
Několik set metrů SZ od kruhového objezdu se na louce u silničky nachází místní přírodní zajímavost zvaná Kostelní dlažba (Kirkjugólfið): jedná se o přírodně obroušené basaltové sloupy, tvořící z velké části souvislou hladkou plochu. Navzdory názvu tu ale nikdy žádný kostel skutečně nestál. Nedaleko se nachází také mohyla Hildiho Eysteinssona (Hildishaugur).
O kus dále za Kostelní dlažbou se nabízí k přenocování kemp na zelené louce Kleifar-Mörk, přímo u vodopádu Stjórnarfoss. V kempu je k dispozici chatička s WC, venkovní kuchyňkou, ale pouze se studenou vodou. Nocleh stojí 750 ISK (2013). Lze tu uplatnit CampingCard.
Lávové pole Eldhraun
Silnice č. 1 vede několik desítek kilometrů západně od Kirkjubæjarklausturu rozlehlým lávovým polem, které má celé na svědomí erupce v oblasti Laki.
Foss á Síðu a Dverghamrar
Dverghamrar, nebo-li Trpasličí skály, jsou nevysoké stěny z basaltových sloupů nacházející se uprostřed zelené louky několik set metrů JV od osady Foss á Síðu, kterou na silnici č. 1 cestou z Kirkjubæjarklausturu do NP Skaftafell rozhodně nepřehlédnete díky monumentálnímu štíhlému, několik desítek vysokému vodopádu, který spadá ze skal přímo nad osadou. Snazší je ale přehlédnout v zatáčce odbočku k malému parkovišti u této přírodní zajímavosti, která jinak ze silnice není patrná.
Ke skalám se pochopitelně váže nezbytný příběh o skřítcích, objasňující jejich název.
Núpsstaður
Poslední statek před majestátným srázem hory Lómagnúpur, za níž se už silnice č. 1 noří do rozlehlých písčin řeky Skeiðará, tekoucí ze stejně pojmenovaného obřího ledovcového splazu, je proslavený hlavně svým stařičkým dřevěným kostelíkem (kaplí), ale také ruinou starého drnového statku, travou zarostlým zrezivělým americkým džípem Willis a svými původními obyvateli, dvěma starými, sympatickými bratry. Poslední z nich však zemřel (ve věku 101 let) roku 2009, a nový majitel statku zakázal na pozemek vstup, takže o tuto unikátní památku jsou cestovatelé bohužel momentálně (od podzimu 2010) ochuzeni. Majitel se odvolává na špatný stav statku a hlavně údajné bezohledné chování turistů, které na místě nikdo nehlídá (a nevybírá od nich vstupné) a kterých sem zavítá ročně několik desítek tisíc. Památku má ve své správě Národní muzeum, které ale proti rozhodnutí majitele pozemku nemůže nic dělat. Situace se zatím (2013) nijak nevyřešila. Ačkoliv příjezdová silnice k místu je zablokovaná, majitel se návštěvníkům nebrání, ale má obavu z jejich množství a nekontrolovaného pohybu po pozemku.
Soutěska Fjaðrárgljúfur
Pozoruhodná soutěska (či kaňon) říčky Fjaðrá je k vidění u silnice 206, jen asi jeden kilometr za odbočkou F206 vedoucí do oblasti Laki, ještě před statkem Holt. Je široká jen několik desítek a dlouhá několik stovek metrů, takže si ji můžete dobře prohlédnout během krátké procházky podél jejího horního okraje. Na příjezdové cestě nejsou žádné brody, ale je značně nerovná a kamenitá (sjízdnost běžným osobním automobilem netestována, ale není vyloučena). Autobus na Laki zde zastavuje hned po ránu cestou z Kirkjubæjarklausturu na asi půlhodinovou přestávku.
Vodopád Fagrifoss
Název vodopádu "Krásný" napovídá, že se nejedná o nijak průměrný vodopád. Říčka Geirlandsá tu spadá ze skalního srázu o výšce mnoha desítek metrů do hlubší části kaňonu hned za brodem (po asi 15km) na horské silnici F206 vedoucí do oblasti Laki. Autobus na Laki zde staví v podvečer cestou zpět do Kirkjubæjarklausturu.
Laki a krátery Lakagígar
Největší islandská erupce se odehrála v letech 1783-84 v oblasti kolem návrší jménem Laki. Během této osmiměsíční erupce země vychrlila 14 km3 basaltové lávy a zahltila ovzduší prachem a jedovatými plyny do té míry, že na Islandu pomřela polovina všeho dobytka a následným hladomorem asi čtvrtina obyvatel. Tehdejší dánská vláda dokonce uvažovala o úplné evakuaci ostrova. Erupce měla vliv na celosvětové klimatické změny (ochlazování) a celkový odhad jejích nepřímých obětí se tak údajně šplhá až k šesti milionům.
Dnes je v oblasti rozlehlých lávových polí k vidění působivá, několik desítek kilometrů dlouhá řada kráterů nazývaných Lakagígar. Výjimečné jsou také silné vrstvy zeleného mechu, který na lávě během staletí narostl. Nejlepší výhled na celou oblast, od svahů ledovce Vatnajökull na východě až po hřebeny hor v oblasti Fjallabak a ledovec Mýrdaljökull, je právě z nevysokého vrcholku Laki (812 m.n.m.), pod nímž se nachází parkoviště s toaletami
Do oblasti se lze dostat pouze terénním vozidlem po horské silnici F206 přes několik říčních brodů. V sezóně sem jezdí autobusy každý den ráno od čerpací stanice v Kirkjubæjarklausturu, kam se večer zase vracejí (zpáteční jízdenka stojí 11000 ISK (2013)). Autobus staví přímo pod Laki (dostatek času na výstup na vrchol i rychlou prohlídku prvního z kráterů), u kráteru Tjarnargígur (dost času na procházku okruhem lávovým polem mezi krátery) a cestou také u soutěsky Fjaðrárgljúfur a u vodopádu Fagrifoss.
Přímo v oblasti je zákaz kempování. Kempování je povoleno pouze na tábořišti u chaty Blágil na jižním okraji lávového pole, což je ovšem asi 15-20km od samotného vrcholu Laki, který se nachází na severní straně.
