Podnebí a počasí: Porovnání verzí

Z Průvodce islandského fanatika
Přejít na: navigace, hledání
(Nevyzpytatelná proměnlivost počasí)
(S čím je třeba počítat)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== S čím je třeba počítat ==
 
== S čím je třeba počítat ==
 +
 +
[[Soubor:Tekouci snih 8846.jpg|thumb|Tekoucí sníh je běžným zimním jevem]]
  
 
Jak již bylo vyloženo v kapitole o [[Geografie|geografii Islandu]], nachází se ostrov pod výrazným vlivem Golfského proudu, díky němuž se ostrov (stejně jako celá Evropa) těší klimatu jinak výrazně jižnějších zemí. Islanďané obvykle rozlišují jenom dvě roční období: léto trvající od června do srpna, a zimu pokrývající zbylých 9 měsíců v roce. Klima se pochopitelně nezmění ze dne na den, takže lze mluvit o dvou přechodných obdobích: jedno trvá zhruba od konce dubna do poloviny června, a druhé od poloviny srpna do začátku října. Jejich srovnávání se středoevropským jarem a podzimem ovšem nejsou zcela na místě. Znamená to jen, že už v druhé půlce srpna bývá často znatelně sychravěji a teploty v noci začínají klesat i k nule. V první půlce června pak podobně může na mnoha místech - jen mírně výše nad hladinou moře - například ještě stálet ležet sníh. Podmínky se rok od roku liší a člověk v tuto dobu může každý rok očekávat něco zcela jiného - zbytek či předčasný začátek zimy, nebo naopak léta.
 
Jak již bylo vyloženo v kapitole o [[Geografie|geografii Islandu]], nachází se ostrov pod výrazným vlivem Golfského proudu, díky němuž se ostrov (stejně jako celá Evropa) těší klimatu jinak výrazně jižnějších zemí. Islanďané obvykle rozlišují jenom dvě roční období: léto trvající od června do srpna, a zimu pokrývající zbylých 9 měsíců v roce. Klima se pochopitelně nezmění ze dne na den, takže lze mluvit o dvou přechodných obdobích: jedno trvá zhruba od konce dubna do poloviny června, a druhé od poloviny srpna do začátku října. Jejich srovnávání se středoevropským jarem a podzimem ovšem nejsou zcela na místě. Znamená to jen, že už v druhé půlce srpna bývá často znatelně sychravěji a teploty v noci začínají klesat i k nule. V první půlce června pak podobně může na mnoha místech - jen mírně výše nad hladinou moře - například ještě stálet ležet sníh. Podmínky se rok od roku liší a člověk v tuto dobu může každý rok očekávat něco zcela jiného - zbytek či předčasný začátek zimy, nebo naopak léta.
Řádek 8: Řádek 10:
  
 
== Zrádný vítr ==
 
== Zrádný vítr ==
 +
 +
[[Soubor:Vitr 2342.jpg|thumb|Plachtění ve větru]]
  
 
Na Islandu je skutečné bezvětří poměrně neobvyklým jevem i uprostřed léta. Běžnější je vítr o síle 5-10 m/s, který může na zvláště exponovaných místech dosáhnout v nárazech i přes 30 m/s. V zimě je i ve městech běžný vítr mezi 10 a 30 m/s a na exponovaných místech může občas dosahovat i přes 40 m/s (ve vnitrozemí i několikanásobně více!). Zimní větry dokážou nezřídka sfouknout ze silnice i automobil a otočit ho na střechu. I letní větry mohou být schopné na některých místech roztrhat i poměrně solidní stan.
 
Na Islandu je skutečné bezvětří poměrně neobvyklým jevem i uprostřed léta. Běžnější je vítr o síle 5-10 m/s, který může na zvláště exponovaných místech dosáhnout v nárazech i přes 30 m/s. V zimě je i ve městech běžný vítr mezi 10 a 30 m/s a na exponovaných místech může občas dosahovat i přes 40 m/s (ve vnitrozemí i několikanásobně více!). Zimní větry dokážou nezřídka sfouknout ze silnice i automobil a otočit ho na střechu. I letní větry mohou být schopné na některých místech roztrhat i poměrně solidní stan.
Řádek 26: Řádek 30:
  
 
== Předpovědi počasí ==
 
== Předpovědi počasí ==
 +
 +
[[Soubor:Vedurspa 140113.png|thumb|Na jihovýchod v tomhle nejezděte. Ale čepice si držte všude!]]
  
 
Navzdory obrovské proměnlivosti počasí mají Islanďané paradoxně poměrně spolehlivé a přesné předpovědi počasí (spolehlivost i s výkyvy se ovšem v posledních letech s tzv. "globálním oteplováním" bohužel také mění k horšímu). Na stránkách [http://www.vedur.is Islandského meteorologického institutu] nebo výpočetního centra [http://www.belgingur.is Belgingur] lze najít poměrně podrobné mapky, z nichž je možné udělat si představu, jak kde právě bude teplo, jak silný vítr a jaké srážky lze kde očekávat, a to s přesností na kilometr a konkrétní hodinu. Jedná se o výpočty podle různých meteorologických modelů, které se ovšem mohou lišit i navzájem mezi sebou a i když jsou dělané až na týden dopředu, jejich spolehlivost s časem do budoucna velmi rychle klesá. Jsou také průběžně aktualizovány podle aktuální situace a meření, takže mohou v jeden okamžik předpovídat něco úplně jiného než o půl hodinku později. Celkové tendence v nich lze ovšem vysledovat celkem jasně alespoň pro nejbliší 2-3 dny a tři základní typy počasí: relativně stabilní příznivé počasí, relativně stavilní špatné počasí, či (a to většinou) značně proměnlivé počasí. Také lze celkem dobře vypozorovat, odkud půjde fronta, a na které straně hor se tedy budou ždímat mraky a na které lze naopak doufat v menší srážky.
 
Navzdory obrovské proměnlivosti počasí mají Islanďané paradoxně poměrně spolehlivé a přesné předpovědi počasí (spolehlivost i s výkyvy se ovšem v posledních letech s tzv. "globálním oteplováním" bohužel také mění k horšímu). Na stránkách [http://www.vedur.is Islandského meteorologického institutu] nebo výpočetního centra [http://www.belgingur.is Belgingur] lze najít poměrně podrobné mapky, z nichž je možné udělat si představu, jak kde právě bude teplo, jak silný vítr a jaké srážky lze kde očekávat, a to s přesností na kilometr a konkrétní hodinu. Jedná se o výpočty podle různých meteorologických modelů, které se ovšem mohou lišit i navzájem mezi sebou a i když jsou dělané až na týden dopředu, jejich spolehlivost s časem do budoucna velmi rychle klesá. Jsou také průběžně aktualizovány podle aktuální situace a meření, takže mohou v jeden okamžik předpovídat něco úplně jiného než o půl hodinku později. Celkové tendence v nich lze ovšem vysledovat celkem jasně alespoň pro nejbliší 2-3 dny a tři základní typy počasí: relativně stabilní příznivé počasí, relativně stavilní špatné počasí, či (a to většinou) značně proměnlivé počasí. Také lze celkem dobře vypozorovat, odkud půjde fronta, a na které straně hor se tedy budou ždímat mraky a na které lze naopak doufat v menší srážky.
  
 
Kromě zmíněných islandských předpovědí si v poslední době také značnou popularitu získala norská meteorologická služba [http://www.yr.no YR]. Pokud srovnáte výsledky jednotlivých služeb a různých meteorologických modelů (Belgingur nabízí dokonce hned dva různé: evropský ECMWF a americký GFS), můžete z rozdílů a shod také vypozorovat, nakolik jsou dané předpovědi nejspíš spolehlivé. Pokud se modely v něčem shodnou, dá se s tím nejspíš o to spíše počítat.
 
Kromě zmíněných islandských předpovědí si v poslední době také značnou popularitu získala norská meteorologická služba [http://www.yr.no YR]. Pokud srovnáte výsledky jednotlivých služeb a různých meteorologických modelů (Belgingur nabízí dokonce hned dva různé: evropský ECMWF a americký GFS), můžete z rozdílů a shod také vypozorovat, nakolik jsou dané předpovědi nejspíš spolehlivé. Pokud se modely v něčem shodnou, dá se s tím nejspíš o to spíše počítat.

Aktuální verze z 12. 1. 2014, 15:28

S čím je třeba počítat

Tekoucí sníh je běžným zimním jevem

Jak již bylo vyloženo v kapitole o geografii Islandu, nachází se ostrov pod výrazným vlivem Golfského proudu, díky němuž se ostrov (stejně jako celá Evropa) těší klimatu jinak výrazně jižnějších zemí. Islanďané obvykle rozlišují jenom dvě roční období: léto trvající od června do srpna, a zimu pokrývající zbylých 9 měsíců v roce. Klima se pochopitelně nezmění ze dne na den, takže lze mluvit o dvou přechodných obdobích: jedno trvá zhruba od konce dubna do poloviny června, a druhé od poloviny srpna do začátku října. Jejich srovnávání se středoevropským jarem a podzimem ovšem nejsou zcela na místě. Znamená to jen, že už v druhé půlce srpna bývá často znatelně sychravěji a teploty v noci začínají klesat i k nule. V první půlce června pak podobně může na mnoha místech - jen mírně výše nad hladinou moře - například ještě stálet ležet sníh. Podmínky se rok od roku liší a člověk v tuto dobu může každý rok očekávat něco zcela jiného - zbytek či předčasný začátek zimy, nebo naopak léta.

Klimatické podmínky se, jak bylo zmíněno, liší v jednotlivých částech Islandu většinou jen mírně - sever bývá obecně (v průměru) o něco chladnější a sušší. Zato existují výrazné rozdíly mezi osídleným pobřežím, a hornatým a pustým vnitrozemím, kde je počasí ve všech směrech výrazně extrémnější a i v létě by tu cestovatel měl být připraven na setkání se sněžením či vichřicí. Jednou z nejvýraznějších připomínek takového nebezpečí je pomníček turisty, který uprostřed léta na trase z Landmannalaugar směrem na Þórsmörk v bouři zemřel pouhý kilometr před chatou v průsmyku Hrafntinnuskeru, k níž už se mu nepodařilo dorazit.

Kritickým problém islandského klimatu nejsou zdaleka nikterak extrémně nízké teploty - ty se v létě pohybují mezi 5 a 15-20 stupni celsia (jen výjimečně výše; ve vyšších polohách naopak i níže), a v zimě obvykle v pobřežních oblastech mezi -5 a +5 stupni (v nedostupném vnitrozemí samozřejmě i mnohem níže). Vážnějším problémem pro cestovatele je především nečekaně silný vítr, který výrazně snižuje teplotní efekt, a také velmi nečekaná proměnlivost počasí.

Zrádný vítr

Plachtění ve větru

Na Islandu je skutečné bezvětří poměrně neobvyklým jevem i uprostřed léta. Běžnější je vítr o síle 5-10 m/s, který může na zvláště exponovaných místech dosáhnout v nárazech i přes 30 m/s. V zimě je i ve městech běžný vítr mezi 10 a 30 m/s a na exponovaných místech může občas dosahovat i přes 40 m/s (ve vnitrozemí i několikanásobně více!). Zimní větry dokážou nezřídka sfouknout ze silnice i automobil a otočit ho na střechu. I letní větry mohou být schopné na některých místech roztrhat i poměrně solidní stan.

Silný vítr je nebezpečný především svou proměnlivostí a prudkými, nečekanými nárazy. Nepříjemný je však také jeho teplotní efekt na lidský organismus, takže pociťovaná teplota může být i o desítky stupňů nižší než teplota reálná. Při běžném větru kolem 15 m/s tak člověk reálně mrzne i při teplotách značně nad nulou. Vítr navíc dokáže celkem spolehlivě profouknout i slušný svetr nebo "protahovat" pod bundu, která není dostatečně stáhnutelná. Značně nepříjemný je také vodorovný déšť, či sněžení metené do obličeje. Deštníky či pláštěnky jsou pochopitelně za takových podmínek zcela nepoužitelné.

Islanďané tak vnímají počasí zcela jinak než středoevropané: prakticky cokoliv známe z naší zkušenosti se na Islandu nazývá "dobré počasí", a to včetně šedých dešťových mraků a nichž semtam sprchne. Pod pojmem "špatné počasí" se na Islandu skrývá něco, co by se v našich podmínkách jmenovalo spíše "přírodní katastrofa" - většinou je řeč o větrných bouřích. Ty jsou hlavním důvodem, proč se v ulicích přivazují reklamní cedule na řetěz (a nikoliv zloději!), proč se domy stavějí bytelnější (nejen kvůli zemětřesení) a vše mnohem stabilnější a lépe ukotvené. Islandské domy jsou běžně stavěné na to, aby zvládly i vítr o síle 50-60 m/s. Okna se obvykle nedají moc otevírat - jen "na větračku", která je pevně zajištěná fixním držákem. I tak může i mírně pootevřená větračka znamenat, že vám za vaší několikahodinové nepřítomnosti vítr nažene do bytu déšť či sníh v objemu několika litrů.

"Dobré počasí" je tedy na Islandu prakticky jakékoliv počasí, při kterém se lze na volném prostranství pohybovat po dvou. V zimě občas dochází skutečně na situace, kdy se ani po ulicích měst nedá bezpečně pohybovat. V kombinaci se sněhovou bouří tak může být pohyb venku skutečně nezvládnutelný a nebezpečný. Za takových dní se pak ruší např. školní docházka, a v extrémech se výrazně nedoporučuje vycházení ani dospělým.

Nevyzpytatelná proměnlivost počasí

Hezky nebo ošklivo? Jak kdy a jak kde...

Populární turistický vtip říká, že pokud se vám na Islandu nelíbí počasí, máte počkat pět minut - a zlí jazykové dodávají, že pak bude ještě horší. Mezi oblíbené bonmoty patří také tvrzení, že na Islandu není žádné počasí, jen "ukázky různého počasí". Další populární bonmot zase dodává, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Všechny vypovídají mnohé o tom, s čím je nutno v této zemi počítat. Není tu většinou nic jako "pěkné dny" a "špatné dny". Nízko nad krajinou většinou proplouvají i po jinak modré obloze husté mraky, z nichž se může kdykoliv spustit lokální slejvák. Takový mrak může mít jen pár kilometrů na šířku, takže můžete v mžiku naskrz promoknout, zatímco o sto metrů vedle by vás to minulo a mohli byste se doslova opalovat. Anebo naopak, pokud máte štěstí, tak vás mine. Mraky také mají ve zvyku celkem neškodně plynout po nebi a pak se zarazit o první větší kopec a začít se ždímat na jeho svahy a okolí. Tím se počasí výrazně mění z minuty na minutu i z kilometru na kilometr. Takže pokud se vám nelíbí počasí, můžete skutečně prostě jen chvilku počkat, anebo se prostě přesunout o kousek vedle.

To mimo jiné znamená, že je značně riskantní kamkoliv vyrazit "na lehko" i v sebekrásnějším počasí, nebo nechat doma pootevřené okno, neukotvený stan v kempu, volně odložený bicykl, atd. Samozřejmě existují i relativně stabilní dny, kdy lze s lecčím počítat - ale nikdy není rozumné se na nic spoléhat.

Předpovědi počasí

Na jihovýchod v tomhle nejezděte. Ale čepice si držte všude!

Navzdory obrovské proměnlivosti počasí mají Islanďané paradoxně poměrně spolehlivé a přesné předpovědi počasí (spolehlivost i s výkyvy se ovšem v posledních letech s tzv. "globálním oteplováním" bohužel také mění k horšímu). Na stránkách Islandského meteorologického institutu nebo výpočetního centra Belgingur lze najít poměrně podrobné mapky, z nichž je možné udělat si představu, jak kde právě bude teplo, jak silný vítr a jaké srážky lze kde očekávat, a to s přesností na kilometr a konkrétní hodinu. Jedná se o výpočty podle různých meteorologických modelů, které se ovšem mohou lišit i navzájem mezi sebou a i když jsou dělané až na týden dopředu, jejich spolehlivost s časem do budoucna velmi rychle klesá. Jsou také průběžně aktualizovány podle aktuální situace a meření, takže mohou v jeden okamžik předpovídat něco úplně jiného než o půl hodinku později. Celkové tendence v nich lze ovšem vysledovat celkem jasně alespoň pro nejbliší 2-3 dny a tři základní typy počasí: relativně stabilní příznivé počasí, relativně stavilní špatné počasí, či (a to většinou) značně proměnlivé počasí. Také lze celkem dobře vypozorovat, odkud půjde fronta, a na které straně hor se tedy budou ždímat mraky a na které lze naopak doufat v menší srážky.

Kromě zmíněných islandských předpovědí si v poslední době také značnou popularitu získala norská meteorologická služba YR. Pokud srovnáte výsledky jednotlivých služeb a různých meteorologických modelů (Belgingur nabízí dokonce hned dva různé: evropský ECMWF a americký GFS), můžete z rozdílů a shod také vypozorovat, nakolik jsou dané předpovědi nejspíš spolehlivé. Pokud se modely v něčem shodnou, dá se s tím nejspíš o to spíše počítat.