Ubytování

Z Průvodce islandského fanatika
Verze z 3. 6. 2014, 14:52, kterou vytvořil Wanthalf (diskuse | příspěvky) (Hostely a soukromé ubytování)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Hotely

Na Islandu hotelů není moc a jejich ceny jsou (jako všechno) poměrně vysoké. Mimo Reykjavík se vyskytují jen velmi poskrovnu v těch turisticky nejvytíženejších oblastech a během vrcholné sezóny jsou v posledních letech s velkým předstihem vyprodané. Výběr je tedy minimální. Cenové rozdíly nejsou vysoké - ani dříve levnější sezónní hotely Edda nejsou dnes nijak výrazně levnější než jiné, celoroční. Kategorie hotelů může snadno hraničit s kategorií "hostelů". Pokud však nejste miliardářští snobi, nemusíte se bát, že by kvalita některého z islandských ubytovacích zařízení libovolné cenové úrovně byla jakkoliv nedostatečná. A pokud si na komfort potrpíte, pak vězte, že cena jej odráží podle islandských měřítek a nikoliv vašich - 100 EUR za pokoj pro dvě osoby na jednu noc je cena hostelu pro "socky" a nikoliv znamení nějakého hotelového luxusu - za ten se na Islandu platí dvoj- až trojnásobek.

Hostely a soukromé ubytování

Zvláště během sezóny se na Islandu nabízí řada možností ubytování v soukromí statků a jejich chatek nebo menších hostelů a ubytoven, často v prostorách venkovských škol či lokálních společenských center během letních prázdnin. Mnohem větší flexibilitu a výrazně snesitelnější ceny lze dosáhnout, pokud si vystačíte se "spacákovým ubytováním" na nestlané posteli ve vlastním spacáku. V praxi to často znamená prostě postel, ze které sundali peřinu, nebo nejčastěji jen postel s elastickým prostěradlem. I tak ovšem budete mít ve vrcholné sezóně v okolí turisticky populárních oblastí problém najít volná místa bez předchozí rezervace a možná budete muset ujet pár desítek kilometrů, než něco najdete. Tradiční venkovská cena je asi 4000 ISK na osobu a noc (2014), což je přinejmenším polovina až třetina ceny noclehu v běžném hotelu.

Kempy

Pro stanování na Islandu se nabízí (zvláště během sezóny) velký počet více či méně dobře vybavených kempů. Ceny se běžně počítají na osobu a noc pohybují se kolem 1500 ISK (2013). V případě nižší výbavy kempu mohou být znatelně nižší (i pod 1000 ISK), ale občas i o něco vyšší. V odlehlejších oblastech ostrova lze dodnes nalézt obecní kempy, které jsou zcela zdarma, a to občas včetně teplé sprchy. V geotermálních oblastech někdy cena kempu zahrnuje i teplou sprchu zdarma. Pokud je sprcha placená, vyplatí se spíše využít služeb nejbližšího geotermálního koupaliště, kde se za cenu srovnatelnou s pětiminutovou sprchou v kempu můžete sprchovat celý den a navíc ještě válet v horkých hrncích a masírovat tryskami či bublinkovými masážemi. Alespoň průměrně vybavené kempy zahrnují obvykle i kuchyňku s plynovým vařičem a umývárnu s teplou vodou. Pračky a sušičky jsou nadstandardní výbavou, která se samozřejmě platí zvlášť.

Stanování můžete často využít i na místech k tomu vysloveně nevyznačených - zvláště tam, kde už se nějaké jiné levné ubytování nabízí. Na dotaz si nejspíš budete moci postavit stan vedle nějaké (jinak třeba plné) ubytovny a využít její kuchyňky a sociálních zařízení, a to za znatelně výhodnější cenu. Statkáři na venkově jsou v tomto směru obvykle flexibilní.

Pro dlouhodobější pobyt si lze pořídit CampingCard. Tato karta umožňuje přenocovat zdarma v široké síti kempů po celém Islandu (zdaleka však ne všech!). Lze ji použít až na 28 přenocování celkem ve 44 kempech. Karta platí pro dva dospělé a až čtyři děti do 16let (zpravidla lze uplatnit až na 4 dospělé). Více informací získáte na http://campingcard.is/ Pořídit ji lze za 99,- EUR. Můžete si ji objednat na internetu a zaplatit platební kartou, a pak vám přijde poštou, nebo ji lze zakoupit v některém turistickém centru přímo na Islandu.

Divoké kempování

Na Islandu máte právo divoce kempovat kdekoliv mimo zemědělsky využívané plochy (k těm se počítají i jakkoliv udržované a oplocené pastviny). Pokud je to však v dohledu a sféře nějakéhop statku, měli byste požádat o svolení majitele pozemku. V praxi se (mimo nerovné hory a kamenité vnitrozemí) těžko hledá místo dostatečně rovné a použitelné pro postavení stanu, které není současně nějak "zemědělsky kultivované". Navíc je záhodno být si vědom, že v místech, kde nestojí žádný statek ani se nenachází žádný kultivovovaný pozemek, je třeba počítat s výskytem nenadálých extrémních poryvů větrů, které jsou s to (v nejhorším případě) roztrhat i kvalitní stan. Ačkoliv lze na Islandu najít nemálo míst použitelných k divokému kempování, vždy je nutné v otevřené krajině brát ohled na okolo sídlící domorodce a jejich striktní smysl pro "široké soukromí" a také počítat s nenadálými výkyvy počasí.