Fauna
Savci
Jediným původním domorodým savcem je na Islandu polární liška. Mezi nejrozšířenější importované druhy patří pochopitelně především ovce, kozy, krávy a psi. Na východě můžete narazit též na soby. S lidmi se na ostrov dostali mimo jiné také králíci, norkové, myši a krysy.
Ovce se po Islandské krajině pohybují povětšinou volně během celého léta a až na podzim jsou hromadně sháněny z celých krajů i z vnitrozemí, aby si je pak sedláci roztřídili ve speciálních (většinou) kruhových třídících ohradách (tzv. "réttir"), na něž můžete v krajině často narazit. Někdy se tak mohou pochopitelně zatoulat i na místa, kde je buď nikdo nenajde nebo je odtamtud není možné bezpečně dostat.
Islandskou specialitou je starý skandinávský kůň, který se ve své původní podobě zachoval pouze zde. Jeho nejznámější specialitou je skutečnost, že kromě běžných tří typů kroku umí ještě další dva navíc. Má také prý velmi dobrý cit pro krajinu a půdu, takže dokáže instinktivně projít i močály či území, která by člověk sám projít nedokázal. Na ochranu islandského koně se vztahují velmi přísná pravidla: do země nesmí být importován žádný kůň, dokonce ani takový, který zemi někdy opustil. Do svého domova se tak už nikdy nemohou vrátit ani koně, jejichž majitelé s nimi vyjeli třeba jen na nějakou soutěž v zahraničí. Islandští koně přečkávají často celou zimu venku pod širým nebem, takže je můžete vidět i v nejdivočejčích vánicích a bouřích, jak trpělivě stojí na louce, olepení vrstvami namrzlého sněhu na husté srsti, která jim na zimu vždy dorůstá, aby na jaře zase vypelichala.
Jedním z oblíbených savců je pro turisty také tuleň, sídlící v koloniích na řadě míst u islandského pobřeží. Nejpopulárnější pozorovatelny lze nalézt např. na poloostrově Vatsnes na severu ostrova.
Mezi savce se také počítají velryby, na jejichž pozorování vyráží s turisty řada islandských lodí každý den v létě. Nejnadějnější jsou výpravy na severu ostrova, zvláště pak v Húsavíku nebo alespoň Dalvíku či Ólafsfjordu. K dispozici jsou ovšem i přímo v Reykjavíku. I když tu většinou asi nejspíš neuvidíte ony skoky obřích velryb nad hladinou, na které vás lákají reklamní prospekty, i nějaký ten větší trup či ploutev nad hladinou - ano, často i ta velká ocasní - jsou celkem dostatečným zážitkem pro Středoevropana, který v životě neviděl o moc víc než kapra na vánoce.
Výjimečně se na Island dostane na driftující ledové kře od sousedního Grónska v zimě i lední medvěd. Jakékoliv diskuse o jeho osudu jsou však obvykle do 24 hodin vyřešeny policií, která šelmu z bezpečnostních důvodů prostě okamžitě zastřelí. V poslední době se objevují dokonce zprávy i o medvědech, kteří úžinu mezi Grónskem a Islandem přeplavali z vlastní vůle a snahy.
Ptáci
Island je domovem nespočtu ptačích druhů - zvláště těch mořských, ale také mnoha brodivých a lučních. Nejznámějším ptačím symbolem ostrova je nepochybně pestrobarevný papuchalk. Najdou se tu ovšem kolonie i jiných elegantních a krásných ptáků: terejové, alky, racci všeho druhu a zvláště pak agresivní rybáci (též zvaní "mořské vlaštovky"), kteří obzvláště v době hnízdění počátkem léta útočí ostrým zobákem s divokým skřehotáním na turisty v okolí svých hnízdišť. Na jezerech, mokřadech a loukách narazíte na řadu drobnějších brodivých ptáků: hlavně kolihy, vodouše či bekasíny, vydávající v letu svými ocasními pírky charakteristické mečivé zvuky. Vody sladké i slané jsou též domovem obrovských hejn labutí a kachen všeho druhu.
Na zelených loukách i uprostřed Reykjavíku lze narazit na hejna pasoucích se šedivých hus, či poskakující a melancholicky pípající kulíky, jejichž návrat po zimě je pro Islanďany symbolem začátku "jara" (přesněji řečeno islandského léta). Nechybí samozřejmě vrány a krkavci.
Obojživelníci a plazi
Na Islandu se údajně nevyskytují žádní obojživelnící ani plazi. (Výjimkou jsou snad domácí mazlíčci.)
Hmyz
Island neoplývá hmyzem tolik jako jiné kraje. Pokud jde o obtížný hmyz, jeho doménou jsou hlavně podmáčená území (těch by tu bylo dost), kde není moc větru (takových je naopak málo) - nejslavnější je v tomto směru jezero Mývatn na severu ostrova, kde lze narazit asi na čtyři druhy muchniček a komárů, z nichž sice jen jeden druh štípe a jen během krátkého období, ale ty ostatní způsobují lidem dostatečné peklo svou zálibou rojit se v hustých oblacích kolem hlav a obzvláště pak se zaplétat do vlasů a vlétat do očí, nosu a úst. Odehnat se nechají jen silnějším větrem, kterýžto se tak cestovatel naučí prozměnu i ocenit.
